Konkurenční doložka v souvislostech zdravotního pojištění

Byla-li sjednána konkurenční doložka, pak se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.

Konkurenční doložku lze dojednat již při vzniku nebo ještě před vznikem pracovního poměru. Konkurenční doložka může být sjednána současně se zkušební dobou nebo ve zkušební době. Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Ujednání o konkurenční doložce se může stát součástí pracovní smlouvy, ale lze ji sjednat i v samostatné smlouvě. Podmínkou je, aby byla sjednána písemně se zaměstnancem, po kterém lze toto spravedlivě požadovat. To znamená, že je zapotřebí vzít v úvahu charakter informací a poznatků, které zaměstnanec při výkonu své práce získá. Nesmí se však jednat o zaměstnance, u kterých sjednání konkurenční doložky vylučuje § 311 ZP, kdy se jedná o pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a o pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb. Stejně jak uzavření konkurenční doložky, tak i případné odstoupení od ní musí mít písemnou formu.

Aby bylo možno v rámci aplikace § 310 ZP správně posoudit charakter činnosti zaměstnance u dalšího zaměstnavatele, nepostačuje pouze porovnat zapsaný předmět činnosti tohoto zaměstnavatele („konkurenta“) v obchodním rejstříku, živnostenském oprávnění nebo v jiném veřejném zdroji informací. Ke každému případu je nutno přistupovat individuálně, neboť:

Plnění z titulu konkurenční doložky by mělo představovat vzájemně vyvážený závazek. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci poskytnout přiměřenou kompenzaci za tím účelem, že zaměstnanec nebude moci po určitou dobu využívat své odborné znalosti.

Co se týká odstoupení od konkurenční doložky, zákoník práce stanoví, že ze strany zaměstnavatele je možné tento úkon učinit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. také uvádí, že informace o důvodu odstoupení je nedílnou součástí každého jednostranného odstoupení od právního úkonu. Od konkurenční doložky mohou zaměstnavatel i zaměstnanec odstoupit jen z důvodu stanoveného v zákoně nebo v dohodě účastníků. Odstoupením od konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele s formulací „bez uvedení důvodu“ by došlo k narušení principu ochrany zaměstnance v pracovněprávních vztazích. Lze také konstatovat, že zaměstnavatel smí odstoupit od konkurenční doložky jen tak, aby svým počínáním nezneužil svého práva na úkor zaměstnance.

Zákoník práce umožňuje sjednání smluvní pokuty jako postihu zaměstnance (případně zaměstnavatele) za porušení závazku. Je pravdou, že zaplacením smluvní pokuty závazek zaměstnance zaniká ze zákona. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená s přihlédnutím k povaze a významu podmínek, za kterých byla konkurenční doložka sjednána.

Statutární orgán je po dobu výkonu funkce povinen dodržovat zákonný zákaz konkurence v návaznosti na § 199 a 441 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

Bez svolení všech společníků jednatel nesmí například podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného nebo být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, s výjimkou koncernu. Společenská smlouva může taktéž se souhlasem všech společníků určit další omezení činnosti jednatele. Obdobně platí podmínky zákazu konkurence i pro členy představenstva.

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), podmínky, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Podle tohoto zákonného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Následující § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. naopak taxativním výčtem vyjmenovává příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují. Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o:

V této souvislosti se do vyměřovacího základu začleňují i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li se o příjmy podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., což je i případ konkurenční doložky) nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.).

Při sjednání konkurenční doložky platí pro zaměstnavatele tyto podmínky:

Alternativně lze otázku pojistného vztahu vyřešit tím způsobem, že se osoba odhlásí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejčastěji využívanými možnostmi vynětí z tohoto systému jsou výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie nebo dlouhodobý pobyt v zahraničí.

Problém ve zdravotním pojištění by pojištěnci nevznikl například v situaci, kdyby zaměstnání v České republice ukončil k datu 30. 6. 2019 a v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku (tedy ve státech podléhajících režimu „koordinace“), by začal pracovat kdykoli v průběhu měsíce července 2019, přičemž by se současně odhlásil z českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Povinností osoby, která se vrátila z ciziny, je doložit zdravotní pojišťovně průkazné doklady buď o pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti, nebo o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jejich délce. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud by pojištěnec tento doklad nepředložil, byl by povinen jako osoba bez zdanitelných příjmů doplatit zdravotní pojišťovně pojistné za každý celý nepokrytý kalendářní měsíc tak, jako by podle podmínek vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění nepostupoval.

Jednou ze zásad, platných při odvodu pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance, je skutečnost, že pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna v měsíci, do kterého je příjem podléhající odvodu pojistného zúčtován. V případě plnění z titulu konkurenční doložky je zřejmé, že odvod pojistného zcela reálně bude pokračovat v období, během kterého může pojištěnec (bývalý zaměstnanec) změnit zdravotní pojišťovnu. Tato informace se k zaměstnavateli nemusí vůbec dostat, proto i z tohoto důvodu doporučuji nechat si čas od času zaslat od zdravotních pojišťoven seznam zaměstnanců nejlépe k 1. 1. a k 1. 7., což jsou standardní data pro změnu zdravotní pojišťovny, a tyto údaje si porovnat s vlastní evidencí. Určitě si lze u každého konkrétního případu možnost změny zdravotní pojišťovny prověřit.

Kdyby například zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 30. 6. 2019 a od července by bylo až po dobu jednoho roku vypláceno plnění formu konkurenční doložky, měl by si zaměstnavatel ověřit, zda tento bývalý zaměstnanec nezměnil (standardním způsobem) k datu 1. 7. 2019 zdravotní pojišťovnu. V takovém případě by se od července musely přesměrovat platby pojistného nové zdravotní pojišťovně. Anebo může dojít ke změně zdravotní pojišťovny i k datu 1. 1. 2020, samozřejmě jednou za dvanáct měsíců.

V dané souvislosti lze závěrem konstatovat, že problematika konkurenční doložky se často týká zaměstnanců s vyššími příjmy. Připomínám, že v letech 2013 a 2014 nebyla ve zdravotním pojištění účinná ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné, počínaje rozhodným obdobím kalendářního roku 2015 je maximum zcela zrušeno. To znamená, že pro odvod pojistného není nadále stanovena ve zdravotním pojištění horní hranice a pojistné se odvádí z každého (jakkoli vysokého) příjmu.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.