Na účetní uzávěrce jsou nejpracnější dvě činnosti – fyzická inventura a příloha v účetní závěrce. První z aktivit nutí na čas opustit bezpečí kanceláře a vydat se na odyseu po firemním skladu a dalších zákoutích, druhá atakuje šedou kůru mozkovou účetních ve snaze sepsat slohovou práci o interních poměrech ve firmě. Jasně, obojí si lze zjednodušit. Inventarizace může (ač by rozhodně neměla) proběhnout ledabyle a přílohu si můžeme okopírovat od aktivnější firmy ze Sbírky listin a pouze vyměnit číselné a další údaje, co na tom, že nebude přesně sedět na poměry v naší účetní jednotce – není žalobce, nebude ani soudce. Většina účetních ale práci dělá svědomitě a poctivě, takže se při inventuře i příloze v účetní závěrce pořádně zapotí; v příspěvku si ukážeme, jak si beze stresu poradit se zmíněnou přílohou.
Příloha v účetní závěrce
Ing.
Martin
Děrgel
Proč se trápit s dalším „papírem“…
Pokud chce matematik popsat kružnici, stačí mu k tomu jeden strohý číselný údaj: její poloměr. Právník by vymezil kružnici méně srozumitelně např. jako množinu všech bodů euklidovského prostoru, ležících ve stejné vzdálenosti od pevně stanoveného středového bodu, které v souhrnu vytvářejí uzavřenou rovinnou křivku vymezující pro daný obvod maximální plošný obsah ze všech planimetrických útvarů. Ekonom by pojednal o silných a slabých stránkách dané kružnice ve srovnání s „konkurenčními“ geometrickými objekty, přidal by něco z její historie a nabídl několik možných scénářů budoucího vývoje a případných doporučení jejího vylepšení…
Účetní by do rozvahy účetní závěrky jen stručně uvedl, jaká byla pořizovací cena kružnice, a případně s ohledem na její dočasně sníženou hodnotu prokázanou inventurou by k ní vytvořil opravnou položku. Jde jistě o
absurdní
příklad, ale je z něj názorně vidět neprakticky malá vypovídací schopnost základního účetního výkazu – rozvahy, ještě tristnější by byl informační přínos výkazu zisku a ztráty. Většinu uživatelů údajů účetní závěrky přitom zajímá především, jak je ona kružnice veliká, kde se konkrétně v prostoru nalézá, v jaké barvě a tloušťce je vyvedena její obrysová čára, je-li poskytována za úplatu k využití jiným subjektům nebo jak jinak slouží pro ekonomickou činnost účetní jednotky, jestli se zúčastní plánované fúze (průniku) s jinou kružnicí apod. A právě k těmto a dalším zpodrobňujícím informacím o hospodaření účetní jednotky je určena příloha účetní závěrky. Zkrátka všechny hospodářsky významné skutečnosti týkající se účetní jednotky nelze vyjádřit strohou řečí čísel a účtů, resp. jejich úhrnů v rámci stanovených účetních položek, na které se omezuje rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Spoustu souvisejících a rozšiřujících důležitých údajů je nutno vyjádřit slovním popisem, případně v grafickém vyjádření. Například z rozvahy nevyčteme, jaká je konkrétní doba splatnosti pohledávek a dluhů, přičemž pro úvěrující banku je pochopitelně podstatné, zda má k úhradě dojít příští měsíc nebo až za pět let.
A právě zájem uživatelů účetní závěrky po takových detailnějších, popisných a osvětlujících hospodářsky významných informacích má za úkol uspokojit její třetí povinná součást – příloha.
Tento dokument lze sestavit popisným způsobem nebo ve formě tabulek, anebo kombinací obou způsobů, což je v praxi nejčastější. Pro její sestavení nepostačí účetní záznamy, ale bude nutno nahlédnout i do dalších interních podkladů, jako jsou účetní směrnice, zakladatelské dokumenty (v aktuálním znění), rozhodnutí vedení účetní jednotky a podobně.Povinně vykazovaných údajů je poměrně hodně, naštěstí ale účetní předpisy v tomto směru rozlišují mezi velikostními kategoriemi účetních jednotek a více údajů požadují po těch větších a povinně auditovaných. Jde přitom jen o nezbytné minimum údajů, takže vedení účetní jednotky může klidně rozhodnout o širší náplni přílohy v účetní závěrce. S ohledem na její povinné zveřejnění ve Sbírce listin obchodního rejstříku by mělo být přirozeně pamatováno na uchování obchodního tajemství a rovněž na ochranu osobních údajů fyzických osob.
Obecně platí, že do přílohy patří zejména „významné“ údaje. Podle § 19 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“),
se informace považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.
Kritériem významnosti nemusí být vždy jen výše částky, někdy totiž jsou pro ekonomická rozhodnutí stěžejní i relativně malé položky, které mohou mít značný potenciál. Z „investičního semínka“ totiž časem mohou vyrůst skvělé projekty. Příkladem jsou třeba ztrátové počáteční/testovací investice na nových trzích, oborech činnosti či zemích, vypovídající o plánované expanzi, případně přemístění působení. Významné mohou být i poměrně nízké výlohy na výzkum a vývoj, které svědčí o promyšleném a svědomitém přístupu k dlouhodobému podnikání a o strategické výhodě dané firmy do budoucna vůči těm, kteří jen nakupují a prodávají cizí myšlenky a zboží apod. Rovněž relativně malé nákupy akcií a podílů neznámých firem mohou souviset s jejich očekávaným strmým nárůstem. Kdo by třeba v sedmdesátých letech dával šanci „garážové firmě“ s nakousnutým jablkem, do níž její zakládající Steevové vložili jen mikrobus (Jobs) a programovatelnou kalkulačku (Wozniak). Á propos, většina uznávaných autorit na kapitálovém trhu nedosáhla své ekonomické síly spekulací na mírný vzestup akcií renomovaných a již zavedených společností, nýbrž naopak promyšlenou (ač vždy riskantní) investicí do malých, zchátralých a začínajících společností, které mohly, ale také nemusely, mít před sebou rychlý vzestup. Např. za jeden milion lze sice nakoupit 1 000 akcií věhlasných firem s dobrou perspektivou po 1 000 Kč a čekat na „závratný růst“ o jednotky procent, ale sofistikovanější je nakoupit 1 000 akcií stovky neznámých podniků po cca 10 Kč za akcii s tím, že budeme spekulovat na nárůst o více než 10 000 % (na 1 000 Kč za akcii) alespoň u 5 % z nich…
Význam přílohy v účetní závěrce ovšem spočívá nejen v tom, že přibližuje a rozvádí údaje z jejích dvou sesterských účetních výkazů. Informuje totiž dále ta