Účetní závěrka 2018

Vydáno: 17 minut čtení

Na konci účetního období čeká účetní jednotku provedení všech kroků účetní uzávěrky, na jejichž konci je sestavena účetní závěrka. Správně sestavená závěrka musí podávat věrný a poctivý obraz. Pojďme se seznámit s nejdůležitějšími kroky účetní uzávěrky.

Účetní závěrka 2018
Bc.
Zuzana
Bartůšková
 
Inventarizace
Než začneme pracovat na účetní závěrce, je potřeba provést invetarizaci majetku a závazků. Účelem inventarizace je zjištění, zda skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nevznikly důvody pro účtování o položkách vyjadřujících změnu hodnoty majetku (opravné položky, rezervy apod.). Inventarizace se provádí buď jako
fyzická
inventura – u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, tj. u zásob, u dlouhodobého hmotného majetku apod., nebo jako inventura
dokladová
– u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci – např. pohledávky, závazky, nehmotná aktiva, peněžní prostředky na účtech bankovních institucí. Inventarizaci lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončena musí být nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni. Výsledkem procesu je inventurní soupis, který má tyto náležitosti:
skutečné stavy majetku a závazků, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit,
podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností inventurou a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,
způsob zjišťování skutečných stavů,
ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,
rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,
okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.
Pokud během inventarizace zjistíme inventarizační rozdíly, tj. rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, musíme tyto rozdíly zaúčtovat do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. Inventarizační rozdíly jsou dvojího druhu:
skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo
skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek.
Přebytek se oceňuje reprodukční cenou a představuje zdanitelný výnos. Manko je daňovým nákladem, pokud je předepsáno k náhradě zaměstnanci, či jiné odpovědné osobě. V rámci inventarizace ověříme, zda jsme v průběhu zdaňovacího období řádně zaúčtovali všechny škody na majetku včetně zásob. O daňově uznatelnou škodu jde v případě škody vzniklé v důsledku živelní pohromy, nebo škody, která bude hrazena pojišťovnou, nebo jde o krádež způsobenou dle potvrzení policie neznámým pachatelem. Daňově uznatelný je úbytek do normy přirozeného úbytku.
Účetní jednotka by měla mít vnitřní směrnici k provádění inventarizací, kde stanoví termíny inventur, členy inventarizační komise, konkrétní způsob provedení inventarizace u jednotlivých složek majetku a další konkrétní postupy v průběhu provádění inventarizací.
V souvislosti s manky je také potřeba upozornit na případné vyrovnání či úpravu odpočtu DPH dle § 77 a 78e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZDPH“. Uplatněný odpočet musí plátce v případě manka vrátit, pokud není řádně doloženo zničení, ztráta nebo odcizení obchodního majetku. Konkrétní postup stanoví Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravě odpočtu dle § 78e ZDPH z 16. 6. 2017.
 
Zaúčtování inventarizačních rozdílů
Popis účetní operace
MD
D
Manko nebo škoda na zásobách, dlouhodobém hmotném majetku
549
112, 12x, 08x
Předpis pohledávky zaměstnanci k úhradě
335
648
Úbytek do výše norem přirozených úbytků zásob materiálu
501
112
Ztráta zboží do normy v maloobchodě
504
132
Schodek na pokladně
569
211
Předpis schodku pokladníkovi
335
668
Pohledávka z titulu pojistného plnění od pojišťovny
315, 378
648
Přebytek zásob
112, 12x
648
Přebytek pokladní hotovosti
211
668
 
Vyřazení a zařazení majetku
V rámci inventarizace bychom měli zkontrolovat zůstatky na účtech pořízení majetku. Zkontrolovat zda byl v průběhu účetního období zařazen majetek z účtu pořízení 04x na majetkové účty a zda byl řádně nastaven odpisový plán a zaúčtovány odpisy.
Zkontrolovat účet, který používáme během roku pro účtování technického zhodnocení majetku, což může být účet 04x, popř. 548, podle zvoleného postupu účtování. Zkontrolujeme, zda na účtu 511-Opravy nemáme omylem jako opravu zaúčtované technické zhodnocení.
Měli bychom zkontrolovat účet 518, zda v nákladech nemáme zaúčtován dlouhodobý nehmotný majetek. V praxi doporučuji dát si pozor zejména na tvorbu webových stránek či e-shopů na míru, které můžou být rozdělené mezi několik různých dokladů i od různých dodavatelů, např. za tvorbu grafiky, programování, popř. kódování webu, webdesign atd. Pokud tvorba webu či e-shopu přesáhne částku stanovenou limitem účetní jednotky (nejčastěji 60 000 Kč dle limitu pro účely daně z příjmů) a doba použitelnosti je delší než 1 rok, je potřeba přeúčtovat z účtu 518 na účet 041-Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku. A ke dni zařazení do užívání zaúčtovat na účet 013-Software, nebo jiná ocenitelná práva.
Zaúčtujeme vyřazení majetku, který již účetní jednotka nemá v evidenci.
 
Účtování o majetku
Popis účetní operace
MD
D
Pořízení DHM, DNM nákupem
04x
321, 211
Pořízení majetku vkladem do základního kapitálu
01x, 02x, 03x
353
Pořízení majetku vkladem mimo základní
kapitál
01x, 02x, 03x
413
Vytvoření majetku vlastní činností
01x, 02x, 03x
58x
Nabytí majetku darem
01x, 02x, 03x
648
Zařazení majetku do užívání
01x, 02x, 03x
04x
Vyřazení DHM, DNM z evidence v pořizovací ceně – bez ohledu na důvod
08x, 07x
02x, 01x
Doodepsání DHM, DNM z důvodu prodeje – zůstatková cena
541
07x, 08x
Faktura vydaná za prodej DHM, DNM
311
641
Doodepsání DHM, DNM z důvodu daru – zůstatková cena
543
07x, 08x
Doodepsání DHM, DNM z důvodu manka nebo škody – zůstatková cena
549
07x, 08x
Doodepsání DHM, DNM z důvodu likvidace majetku – zůstatková cena
551
07x, 08x,
 
Odpisy majetku
Odpisy představují trvalé snížení hodnoty majetku – zobrazují snížení hodnoty majetku z důvodu fyzického a morálního zastarávání majetku. Účetní jednotka sestavuje odpisový plán s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Při sestavování odpisového plánu vychází z předpokládané doby používání majetku. Účetní odpisy dělíme na časové (s ohledem na dobu používání) nebo výkonové (např. u strojů, kdy stanovíme předpokládaný počet výrobků). Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Účetní odpisy na rozdíl od daňových nelze přerušit ani neuplatnit.
Při účtování majetku postupuje účetní jednotka dle § 56 a 56a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“), a dle ČÚS 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek.
 
Účtování odpisů
Popis účetní operace
MD
D
Odpisy dlouhodobého nehmotného majetku
551
07x
Odpisy dlouhodobého hmotného majetku
551
08x
 
Opravné položky
Zatímco odpisy vyjadřují trvalé snížení hodnoty majetku, opravné položky vyjadřují přechodné snížení hodnoty (viz § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o účetnictví“). Opravné položky vytváříme zákonné a účetní. Zákonné opravné položky vytváříme dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rezervách“), ke snížení základu daně. V praxi jde nejčastěji o opravné položky k neuhrazeným pohledávkám. Naproti tomu účetní opravné položky reprezentují zásadu opatrnosti. Při tvorbě účetních opravných položek postupujeme podle ČÚS 005 – Opravné položky a v souladu s § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Účetní opravné položky lze vytvářet k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku, k zásobám, ke krátkodobému a dlouhodobému finančnímu majetku a k pohledávkám.
 
Účtování opravných položek
Popis účetní operace
MD
D
Tvorba opravných položek k DHM, DNM
559
092, 091
Snížení, zrušení opravných položek k DHM, DNM
092, 091
559
Tvorba opravných položek k zásobám
559
19x
Snížení, zrušení opravných položek k zásobám
19x
559
Tvorba opravných položek ke krátkodobému finančnímu majetku/dlouhodobému finančnímu majetku
579
29x, 09x
Snížení, zrušení opravných položek ke krátkodobému finančnímu majetku/dlouhodobému finančnímu majetku
29x, 09x
579
Tvorba zákonných (daňových) opravných položek k pohledávkám
558
391
Tvorba účetních opravných položek k pohledávkám
559
391
Snížení, zrušení zákonných (daňových) opravných položek k pohledávkám
391
558
Snížení, zrušení účetních opravných položek k pohledávkám
391
559
 
Rezervy
Rezervy účetní jednotka vytváří na budoucí náklady, resp. závazky, u kterých je znám účel nákladu, ale není přesně známa částka ani období. Výpočet výše rezervy musí mít jednotka doložený a musí být schopna si výpočet obhájit. Zákonné, tj. daňově uznatelné, rezervy vytváříme stejně jako zákonné opravné položky podle zákona o rezervách. Pro běžné účetní jednotky je určena rezerva na opravu hmotného majetku dle § 7 zákona o rezervách. Podle § 16 vyhlášky č. 500/2002 Sb. vytváří účetní jednotky rezervy na důchody a podobné závazky, na daň z příjmů a ostatní rezervy. Jde např. o rezervy na opravy hmotného majetku nad rámec zákona o rezervách, na nevyčerpanou dovolenou, na bonusy zaměstnanců, na smluvní sankce nebo na soudní spory. Účetní rezervu na daň z příjmů účetní jednotka vytváří v případě, kdy účetní jednotka sestavuje účetní závěrku v okamžiku, kdy přesná výše daně z příjmů není známa. Při účtování rezerv postupuje účetní jednotka dle ČÚS 004 – Rezervy.
 
Účtování rezerv
Popis účetní operace
MD
D
Tvorba účetní rezervy na nevybranou dovolenou
554
459
Čerpání, rozpuštění účetní rezervy na nevybranou dovolenou
459
554
Tvorba zákonné rezervy na opravu dlouhodobého majetku
552
451
Čerpání zákonné rezervy na opravu dlouhodobého majetku
451
552
Tvorba rezervy na daň z příjmů
591
453
Rozpuštění rezervy na daň z příjmů
453
591
 
Časové rozlišení a dohadné položky
Účetní jednotka vždy účtuje náklady a výnosy do období, se kterým věcně a časově souvisí. K tomu jí slouží účty časového rozlišení a dohadné položky. Zatímco účty časového rozlišení používáme v případě, kdy známe účel, období i přesnou částku, dohadné položky používáme v případech, kdy přesnou částku nákladů či výnosů neznáme a pouze ji odhadujeme. Časové rozlišení není nutné používat u nevýznamných částek a pravidelně se opakujících nákladů či výnosů za podmínky, že jejich nerozlišení výrazně neovlivní výsledek hospodaření.
Na účtu 381-Náklady příštích období se zaúčtují výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích obdobích, například náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání, nájemné a pachtovné placené předem, předplatné.
Na účtu 384-Výnosy příštích období se zaúčtují příjmy v běžném účetním období, které věcně patří do výnosů v příštích obdobích, například nájemné a pachtovné přijaté předem, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné.
Na účtu 383-Výdaje příštích období se zaúčtují náklady, jež s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Účtuje se zde například o nájemném a pachtovném placeném pozadu, opravách či jiných službách minulého období, na které nedošla k rozvahovému dni faktura.
Na účtu 385-Příjmy příštích období se účtuje o částkách účetní jednotkou nepřijatých, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou zaúčtovány přímo na účtech pohledávek. Jsou to zejména výnosové provize, provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby.
Na účtu 388-Dohadné účty aktivní se účtuje například o pohledávce za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady, o výnosových úrocích, které nebyly zahrnuty ve vyúčtování bank nebo spořitelních a úvěrních družstev za běžné účetní období, respektive toto vyúčtování bylo chybné, o odhadu poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není ještě známa výše poplatků.
Na účtu 389-Dohadné účty pasivní se účtuje například o nevyfakturovaných dodávkách. Účtuje se zde i o nákladových úrocích, které nebyly zahrnuty do vyúčtování bank nebo spořitelních a úvěrních družstev za dané účetní období, respektive toto vyúčtování je chybné, a o dluhu z odpovědnosti za způsobenou škodu v případech, kdy není možno k rozvahovému dni stanovit konečnou výši dluhu. Dohadné položky se vytváří na nevyúčtované energie, nevyúčtované provize či bonusy.
Postup účtování určuje ČÚS 017 – Zúčtovací vztahy a ČÚS 019 – Náklady a výnosy.
 
Účtování časového rozlišení a dohadných položek
Popis účetní operace
MD
D
FAP za nájemné na rok 2019
381
321
Zúčtování nákladů příštích období v roce 2019
518
381
FAV vystavená v roce 2018 na služby, které budou poskytnuty v lednu 2019
311
384
Zúčtování výnosů příštích období v lednu 2019
384
602
Nájemné za prosinec 2018, které bude fakturováno a hrazeno až v lednu 2019 (nájemné hrazené pozadu) účtování nájemce
518
383
FAP za nájemné za prosinec 2018, vystavená v lednu 2019
383
321
Nájemné za prosinec 2018, které bude fakturováno a hrazeno až v lednu 2019 (nájemné hrazené pozadu) účtování pronajímatele
385
602
FAV za nájemné za prosinec 2018, vystavená v lednu 2019
311
385
Tvorba dohadné položky pasivní na spotřebovanou nevyúčtovanou energii za rok 2018
502
389
FAP za elektrickou energii za rok 2018 přijatá v roce 2019
389
321
Zaúčtování odchylky na vytvořené dohadné položce – fakturovaná částka je vyšší než dohad
502
389
Zaúčtování odchylky na vytvořené dohadné položce – fakturovaná částka je nižší než dohad
–502
–389
Tvorba dohadné položky aktivní na nevyúčtovanou pojistnou událost vzniklou v roce 2018
388
648
Pojistné plnění za pojistnou událost přijaté v roce 2019
221
388
Zaúčtování odchylky na vytvořené dohadné položce – pojistné plnění je vyšší než dohad
388
648
Zaúčtování odchylky na vytvořené dohadné položce – pojistné plnění je nižší než dohad
–388
–648
 
Kursové rozdíly k 31. 12.
K 31. 12., resp. ke konci rozvahového dne, musí účetní jednotka přepočítat majetek a závazky v cizí měně kursem ČNB. Při tomto přecenění vznikají kursové rozdíly, které musí účetní jednotka zaúčtovat
 
Účtování kursových rozdílů
Popis účetní operace
MD
D
Kursový zisk – pohledávky, závazky, pokladna, banka
31x, 32x, 211, 221
663
Kursová ztráta – pohledávky, závazky, pokladna, banka
563
31x, 32x, 211, 221
 
Běžná a odložená daň
Před sestavením účetní závěrky musí účetní jednotka zaúčtovat závazek či pohledávku z titulu daně z příjmů. Pokud výše daně z příjmů není k okamžiku sestavování závěrky známa, vytvoří účetní jednotka rezervu na daň z příjmů.
Střední a velké účetní jednotky a všechny další podléhající povinnému auditu účetní závěrky navíc zaúčtují odloženou daň dle § 59 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Mikro a malé účetní jednotky bez povinného auditu o odložené dani účtují dobrovolně – pouze pokud se k tomu rozhodnou.
Kromě daně z příjmů musí účetní jednotka do běžného období zaúčtovat také ostatní daně.
 
Účtování daní
Popis účetní operace
MD
D
Předpis silniční daně za rok 2018
531
345
Předpis splatné daně z příjmů právnických osob dle přiznání
591
341
Odložený daňový závazek
592
481
Odložená daňová pohledávka
481
592
 
Sestavení účetní závěrky
Po zaúčtování všech účetních operací v rámci účetní uzávěrky sestaví účetní jednotka účetní závěrku. Rozsah účetní závěrky stanoví zákon o účetnictví a vyhláška č. 500/2002 Sb.
Rozsah účetní závěrky mikro účetní jednotky:
rozvaha ve zkráceném rozsahu – pouze položky označené písmeny (pouze pokud nemá povinnost auditu, jinak v plném rozsahu),
výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu (ve zkráceném pouze pokud nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a zároveň není obchodní společností),
příloha v účetní závěrce – dle § 39 a 39a vyhlášky č. 500/2002 Sb., § 39a pouze pokud podléhá mikro účetní jednotka povinnému auditu.
Rozsah účetní závěrky malé účetní jednotky:
rozvaha ve zkráceném rozsahu – pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky“ a „C.II.2. Krátkodobé pohledávky“ (pouze pokud nemá povinnost auditu, jinak v plném rozsahu),
výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu (ve zkráceném pouze pokud nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a zároveň není obchodní společností),
příloha v účetní závěrce – dle § 39 a 39a vyhlášky č. 500/2002 Sb., § 39a pouze pokud podléhá mikro účetní jednotka povinnému auditu.
Rozsah účetní závěrky střední a velké účetní jednotky:
rozvaha v plném rozsahu,
výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu,
příloha v účetní závěrce – dle § 39 a 39b vyhlášky č. 500/2002 Sb. a § 39c v případě velké účetní jednotky,
přehled o peněžních tocích (u obchodních společností),
přehled o změnách vlastního kapitálu (u obchodních společností).
 
Vkládání závěrky do Sbírky listin
Povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve Sbírce listin stanovuje § 21a zákona o účetnictví. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém ji sestavily. S výjimkou mikro a malých účetních jednotek bez povinnosti auditu, které nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňují závěrku v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.
Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do Sbírky listin nejpozději po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů do 30 dnů, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.