„I ta nejzkušenější vláda, když již zdanila všechny předměty vhodné ke zdanění, musí se uchýlit i ke zdaňování předmětů nevhodných.“ Adam Smith, zdá se, předvídal i naši nespravedlivou daň z nemovitých věcí. Tuto speciální majetkovou daň je totiž třeba platit z titulu vlastnictví nemovité věci, kterou si poplatník pořídil ze svého vydělaného a také zdaněného a „zpojistněného“ příjmu. Naštěstí celý výnos daně z nemovitých věcí alespoň plyne do rozpočtu dané obce. I tuto daň upravuje speciální zákon, jak vyžaduje Ústava ČR , tak se na něj trochu blíže podívejme.
Daň z nemovitých věcí – stručné připomenutí
Ing.
Martin
Děrgel
Struktura ZDNV
Do konce roku 2013 bychom v našem právním řádu marně hledali daň z nemovitých věcí – existovala jen její předchůdkyně – daň z nemovitostí. Upravoval ji
zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí
. Ovšem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „“) – který přinesl záplavu věcných i formulačních změn. Mimo jiné zanevřel na letitý pojem „nemovitost“, který byl zapomenut a nahrazen „nemovitou věcí“, a to nejen co do označení ale i věcného vymezení. Na což musel samozřejmě reagovat hlavně zákon zabývající se jeho zdaněním. Takže počínaje rokem 2014 byl hmotněprávní daňový předpis přejmenován na zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů
(dále již pouze „“).Pouhých 34 paragrafů ZDNV (včetně vložených) je
rozčleněno do sedmi částí,
které jsou poplatné tomu, že daň z nemovitých věcí tvoří dvě provázané daně – daň z pozemků, daň ze staveb a jednotek. Text již dále není členěn na hlavy, díly a oddíly, jak je zvykem u obsáhlejších norem. Pro přehlednost a lepší orientaci v textu má téměř každý paragraf svůj název, který stručně vyjadřuje, co se v něm řeší (tučně označeny významnější paragrafy). 1.
Část – Daň z pozemků (§ 2 až 6)
–
Úvodní ustanovení
–
Předmět daně
–
Po