Interpretace Národní účetní rady č. 31 až 37

Vydáno: 29 minut čtení

Účetní předpisy jsou na rozdíl od daňových již poměrně liberální a ani při zohlednění podpůrných Českých účetních standardů rozhodně nevedou účetní „za ručičku jedinou možnou úzkou pěšinkou“, ale často umožňují více variantních postupů, nebo některé dílčí účetní problémy vůbec neřeší. A to bývá v praxi problém.

Interpretace Národní účetní rady č. 31 až 37
Ing.
Martin
Děrgel
 
Bezpečná účetní moudra od účetní autority
Účetní nepatří mezi kdovíjak kreativní jedince – čest výjimkám – a nejraději mají jasné a jednoznačné postupy. Ale je tu i pádnější argument k projasňování účetních problémů, a to možný dopad do daní z příjmů, kde jsou správci daně „více doma“. Ale nemylme se, zdatně se učí hledat a nalézat chyby poplatníků již v účetní rovině. Je-li totiž nesprávné již samo účtování, pak je zpravidla špatně i z něj vycházející základ daně z příjmů.
Finanční správa ČR až na výjimečné případy (např. známá kauza nerealizovaných kursových rozdílů) nevydává metodické pokyny a odborná stanoviska k účetní problematice, má totiž dost práce s daněmi. Hledat účetní návody v mnoha odborných periodicích a knižních publikacích je únavnou až sisyfovskou dřinou, a navíc jde samozřejmě pouze o názor dotyčného autora, případně kolektivu autorů, což nemusí být zárukou správnosti. Naštěstí si tohoto metodického vakua v účetnictví povšimly k tomu nejpovolanější čtyři české účetní autority:
Komora auditorů České republiky,
Komora daňových poradců České republiky,
Svaz účetních,
Vysoká škola ekonomická, zastoupená Fakultou financí a účetnictví.
Tyto subjekty založily
Národní účetní radu („NÚR“)
coby nezávislou odbornou instituci k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Pro všeobecnou účetní praxi jsou neznámějším a nejpřínosnějším konkrétním výsledkem činnosti NÚR její tzv.
Interpretace
.
Což jsou
doporučené metodické pokyny k vybraným problémovým účetním otázkám,
které jsou „bezpečné“ – s ohledem na vysokou odbornou účetní autoritu tvůrců a díky logicky podanému odůvodnění.
Na počátku každé
Interpretace
najdeme tzv.
preambuli
uvádějící obecné „bezpečnostní“ upozornění:
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, § 7, odst. 1). Za vedení účetnictví je odpovědná účetní jednotka.
Tato
interpretace
není právně závazným stanoviskem, pouze vyjadřuje odborný názor Národní účetní rady
a může být aplikována pouze v kontextu s Předmluvou Národní účetní rady k interpretacím českých účetních předpisů. Postup popsaný v této interpretaci poskytuje účetní jednotce návod v případech, kdy má jejich aplikace významný dopad na informace uvedené v účetní závěrce a kdy informační přínosy jsou větší než náklady nutné na jejich získání.
K čemuž Předmluva k interpretacím mj. dodává, že dopad na účetní závěrku je významný, pokud vede:
k vykázání informace, která může ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá,
ke změně informace, jejímž důsledkem může být ovlivnění úsudku nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá.
Možná to vypadá příliš formalisticky, teoreticky a akademicky, takže běžný účetní bude mít pocit, že se z interpretací nedozví nic moc prakticky využitelného. To však rozhodně není pravda a právnicky strohé úvodní bezpečnostní konstatování NÚR by nemělo účetní odradit od využití metodiky doporučené interpretacemi.
Každá
interpretace
je přehledně členěna do tří pasáží usnadňujících porozumění problému a jeho řešení:
„Popis problému“,
který
interpretace
řeší, včetně formulace otázky, na kterou dává odpověď.
„Řešení“
– zpravidla formou odpovědí na otázky formulované v popisu účetního problému.
„Zdůvodnění závěrů“
s odkazy na účetní předpisy, které byly použity jako argumenty při formulaci řešení problému a o které se řešení opírá.