Účetní předpisy jsou na rozdíl od daňových již poměrně liberální a ani při zohlednění podpůrných Českých účetních standardů rozhodně nevedou účetní „za ručičku jedinou možnou úzkou pěšinkou“, ale často umožňují více variantních postupů, nebo některé dílčí účetní problémy vůbec neřeší. A to bývá v praxi problém.
Interpretace Národní účetní rady č. 31 až 37
Ing.
Martin
Děrgel
Bezpečná účetní moudra od účetní autority
Účetní nepatří mezi kdovíjak kreativní jedince – čest výjimkám – a nejraději mají jasné a jednoznačné postupy. Ale je tu i pádnější argument k projasňování účetních problémů, a to možný dopad do daní z příjmů, kde jsou správci daně „více doma“. Ale nemylme se, zdatně se učí hledat a nalézat chyby poplatníků již v účetní rovině. Je-li totiž nesprávné již samo účtování, pak je zpravidla špatně i z něj vycházející základ daně z příjmů.
Finanční správa ČR až na výjimečné případy (např. známá kauza nerealizovaných kursových rozdílů) nevydává metodické pokyny a odborná stanoviska k účetní problematice, má totiž dost práce s daněmi. Hledat účetní návody v mnoha odborných periodicích a knižních publikacích je únavnou až sisyfovskou dřinou, a navíc jde samozřejmě pouze o názor dotyčného autora, případně kolektivu autorů, což nemusí být zárukou správnosti. Naštěstí si tohoto metodického vakua v účetnictví povšimly k tomu nejpovolanější čtyři české účetní autority:
–
Komora auditorů České republiky,
–
Komora daňových poradců České republiky,
–
Svaz účetních,
–
Vysoká škola ekonomická, zastoupená Fakultou financí a účetnictví.
Tyto subjekty založily Což jsou
Národní účetní radu („NÚR“)
coby nezávislou odbornou instituci k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Pro všeobecnou účetní praxi jsou neznámějším a nejpřínosnějším konkrétním výsledkem činnosti NÚR její tzv. Interpretace
.doporučené metodické pokyny k vybraným problémovým účetním otázkám,
které jsou „bezpečné“ – s ohledem na vysokou odbornou účetní autoritu tvůrců a díky logicky podanému odůvodnění.Na počátku každé
Interpretace
najdeme tzv. preambuli
uvádějící obecné „bezpečnostní“ upozornění: „
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, § 7, odst. 1). Za vedení účetnictví je odpovědná účetní jednotka.
“Tato
a může být aplikována pouze v kontextu s Předmluvou Národní účetní rady k interpretacím českých účetních předpisů. Postup popsaný v této interpretaci poskytuje účetní jednotce návod v případech, kdy má jejich aplikace významný dopad na informace uvedené v účetní závěrce a kdy informační přínosy jsou větší než náklady nutné na jejich získání.interpretace
není právně závazným stanoviskem, pouze vyjadřuje odborný názor Národní účetní radyK čemuž Předmluva k interpretacím mj. dodává, že dopad na účetní závěrku je významný, pokud vede:
–
k vykázání informace, která může ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá,
–
ke změně informace, jejímž důsledkem může být ovlivnění úsudku nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá.
Možná to vypadá příliš formalisticky, teoreticky a akademicky, takže běžný účetní bude mít pocit, že se z interpretací nedozví nic moc prakticky využitelného. To však rozhodně není pravda a právnicky strohé úvodní bezpečnostní konstatování NÚR by nemělo účetní odradit od využití metodiky doporučené interpretacemi.
Každá
interpretace
je přehledně členěna do tří pasáží usnadňujících porozumění problému a jeho řešení:–
„Popis problému“,
který interpretace
řeší, včetně formulace otázky, na kterou dává odpověď.–
„Řešení“
– zpravidla formou odpovědí na otázky formulované v popisu účetního problému.–
„Zdůvodnění závěrů“
s odkazy na účetní předpisy, které byly použity jako argumenty při formulaci řešení problému a o které se řešení opírá.