V následujícím příspěvku vám přinášíme celkový pohled na pozemky z právního, účetního a daňového pohledu.
Pozemky – právní, účetní a daňový pohled
Ing.
Jiří
Vychopeň
Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), je pozemek nemovitou věcí, a tudíž je předmětem evidence v katastru nemovitostí.
Podle § 2 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), se pro účely tohoto zákona pozemkem rozumí
„část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, územním souhlasem nebo hranicí danou schválením navrhovaného záměru stavebním úřadem, hranicí jiného práva podle § 19, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků.“
Tuto definici pozemku je nutno uplatňovat i při výkladu účetních a daňových předpisů.
Podle § 3 odst. 2 katastrálního zákona se pozemky člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
V § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), je definován stavební pozemek, kterým se v tomto zákoně rozumí pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, anebo regulačním plánem (pojem „stavební pozemek“ je také speciálně vymezen pro účely daně z přidané hodnoty (DPH) a pro účely daně z pozemků, jak bude dále uvedeno).
V katastru nemovitostí se pozemky evidují v podobě rozumí pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem, přičemž:
parcel.
Podle § 2 katastrálního zákona se parcelou-
stavební parcelou se rozumí pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří,
-
pozemkovou parcelou se rozumí pozemek, který není stavební parcelou,
-
parcelou zjednodušené evidence se rozumí pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem podle katastrálního zákona, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence a označen parcelním číslem zpravidla podle této dřívější pozemkové evidence.
Podle § 10 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů, se v katastru o pozemku evidují tyto údaje:
a)
příslušnost do katastrálního území (katastrálním územím se rozumí technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí),
b)
číslo listu vlastnictví,
c)
rozlišení a druh číslování parcel podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce,
d)
parcelní číslo (parcelní číslo má podobu samostatného kmenového čísla nebo zlomku; parcelní číslo v podobě zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli),
e)