Příplatek mimo základní kapitál v podmínkách roku 2018

Vydáno: 17 minut čtení

Poskytnutí příplatku mimo základní kapitál (užíván je i název příplatek do vlastního kapitálu) je v praxi používáno jako jedna z alternativ pro „převedení“ finančních prostředků členy obchodních korporací do svých obchodních společností. Samotné „poskytnutí“ však musí mít právní rámec, není možné prostředky jen převést z účtu na účet, je nutné tento peněžní tok doložit smluvním ujednáním. Člen obchodní korporace (společník s. r. o. či akcionář) může poskytnout své obchodní korporaci dar, bezúročnou (či úročenou) zápůjčku, úvěr či příplatek mimo základní kapitál. Mezi jednotlivými typy převodů je značný rozdíl, a to jak ve způsobu zaúčtování, tak i v daňových dopadech, v možnosti či povinnosti vrácení poskytnutých prostředků, možnosti či povinnosti úročení, a to na obou stranách, jak u poskytovatele, tak u příjemce. V tomto článku se soustředíme na jednu z oblíbených forem převodu peněz do vlastní společnosti a to na příplatky mimo základní kapitál. V případě poskytnutí příplatku mimo základní kapitál odpadají starosti s úročením či vznikem majetkového prospěchu, na druhou stranu vratitelnost takového příplatku není samozřejmostí a je vázána na řadu podmínek.

Příplatek mimo základní kapitál v podmínkách roku 2018
Ing.
Ivana
Pilařová
 
Právní podstata
Příplatky mimo základní
kapitál
se dělí na „povinné“, upravené společenskou smlouvou (§ 162 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZOK“), a příplatky „dobrovolné“, nevyžadující úpravu ve společenské smlouvě, které jsou závislé do značné míry na vůli společníka obchodní společnosti (§ 163 ZOK). Zaměříme se především na dobrovolné příplatky, které v praxi jednoznačně převažují.
Pro poskytnutí dobrovolného příplatku stačí pouze vůle společníka a souhlas jednatele s. r. o. či představenstva a. s. Právo povoluje kromě peněžních i nepeněžní příplatky, které se oceňují stejným způsobem jako nepeněžní vklady do základního kapitálu. Vracení příplatku je také na bázi „dobrovolnosti“, neboť na vrácení nevzniká společníkovi právní nárok. V § 168 ZOK je stanoveno, že o vracení příplatku rozhoduje valná hromada s. r. o. Lze vrátit jen takovou část příplatku, která převyšuje ztrátu společnosti. V souvislosti s vrácením příplatku musí být též respektována podmínka § 40 odst. 1 ZOK (tzv. protiinsolvenční pravidlo). Výše uvedené podmínky je třeba mít podložené písemnými prokazatelnými podklady (souhlas jednatele pro poskytnutí, rozhodnutí valné hromady pro vrácení).
Příplatek se váže k podílu na společnosti, nikoliv k osobě, která ho do společnosti poskytla. To je podstatné zejména v případě převodu podílu z poskytovatele příplatku, jemuž nebyl příplatek vrácen, na nového vlastníka podílu, který podíl kupuje se všemi právy a povinnostmi, tedy i s právem na případné vrácení příplatku. Naopak není možné zařídit, aby v případě prodeje podílu byl příplatek následně vrácen původnímu společníkovi, který ho do společnosti poskytl. Hodnotu tohoto příplatku a „pravděpodobnost“ jeho vrácení je pak třeba promítnout do kupní ceny podílu.
 
Hledisko účetnictví
U
příjemce
příplatku mimo základní
kapitál
se jedná o zvýšení ostatních kapitálových fondů, tedy vlastních zdrojů, což je bezpochyby výhodou. Případné vrácení příplatku opět kapitálové fondy snižuje.
U
poskytovatele
příplatku mimo základní
kapitál
dochází k navýšení nabývací ceny (i účetní hodnoty) podílu či akcie, v případě vrácení pak ke snížení této hodnoty, případně pak ke vzniku výnosu.
Uveďme si jednodušší i složitější případy.
Příklad 1
Poskytnutí peněžního příplatku zakladatelem společnosti
Jediný společník