Dotace v účetnictví podnikatelů

Vydáno: 33 minut čtení

Jeden z tzv. Parkinsonových zákonů o řízení státu praví: „Pokud se to hýbe, tak to zdaň, když se to ještě hýbe, pak to zreguluj, a když se to hýbat přestane, tak to dotuj.“. Bohužel vtipnost kazí zažívaná realita, aktuálně třeba ohledně venkovských prodejen a restaurací, nebo kotlů širokých mas obyvatelstva. Dotací se obecně míní peněžitý dar nebo podobné nevratné peněžité plnění plynoucí od veřejného sektoru ve „veřejném zájmu“. V následujícím příspěvku se zaměříme zejména na účetní problematiku provázející dotace u jejich příjemců z řad podnikatelů.

Dotace v účetnictví podnikatelů
Ing.
Martin
Děrgel
Dotace
v daních
Nejprve ale přesto věnujme pár slov daním, s nimiž samozřejmě účetnictví úzce souvisí. Protože
dotace
plynou z veřejných prostředků ve veřejném zájmu, lze očekávat, že budou u příjemců jistým způsobem daňově zvýhodněny. Jde totiž o to, aby
dotace
určená na jistý účel například ve výši 100 000 Kč představovala pro příjemce reálně těchto 100 000 Kč a ne jen 81 000 Kč, jelikož mu 15 nebo 19 % zpátky ukousnou veřejné rozpočty formou daní. Proto je řada dotací osvobozena od daně, resp. u neziskových organizací nejsou vůbec předmětem zdanění.
U podnikatelských subjektů, na které se zaměřujeme, jsou v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), v § 4 odst. 1 písm. h) a u)
osvobozeny pouze
dotace
fyzickým osobám:
„… plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti, …“
(například
dotace
, respektive příspěvek Úřadu práce na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením),
„… na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy,
s výjimkou
dotace
a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů …“.
Živelní pohromou
se v souladu s § 24 odst. 10 ZDP rozumí nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení,
pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem,
sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
Osvobozeny od daně jsou tedy zejména tzv. investiční
dotace
na pořízení hmotného majetku, nebo na jeho technické zhodnocení ve smyslu § 33 ZDP. Zákon je důsledný a
o tuto dotaci současně snižuje vstupní cenu dotovaného hmotného majetku
(§ 29 odst. 1 ZDP), tedy částku, z níž jsou počítány jeho daňové odpisy.
S nezdaňováním dotací je ovšem na druhé straně spojena související daňová nepříjemnost. Podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP totiž
nejsou daňově účinné výdaje
(náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené.
U právnických osob
není třeba speciální daňové ustanovení osvobozující od daně investiční
dotace
, protože u nich v souladu s § 23 odst. 2 a 10 ZDP vychází základ daně z účtování. Přičemž investiční
dotace
se vůbec neúčtují výsledkově (do výnosů), ale jako snížení ocenění dlouhodobého majetku, jak si upřesníme dále.
Z hlediska DPH nejsou
dotace
obecně považovány za úplatu za uskutečněné plnění, a tudíž nejsou vůbec
předmětem této daně.
Proto jejich příjemce ani poskytovatel z nich neodvádějí DPH. Jedinou výjimkou jsou tzv.
dotace
k ceně,
jimiž se podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, rozumí:
„…
přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných,
pokud je příjemci
dotace
stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění
; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména
dotace
k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,
Dotace
v účetnictví
V účetních předpisech narazíme na pojem „dotace“ celkem desetkrát v pěti místech prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „“):
§ 25 Jiné provozní výnosy:
„Položka ‚III.3. Jiné provozní výnosy‘ obsahuje zejména přijaté dary v provozní oblasti, smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy z odepsaných pohledávek, inventarizační rozdíly,
dotace
k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy