Orientace v neustále se měnícím legislativním prostředí je mnohdy nadlidský úkon a sledování aktuálních změn by časově vyplnilo většinu dne. Pro usnadnění v přehledu novinek bychom tak v rámci našeho dalšího příspěvku čtenářům rádi poskytli informace týkající se například novely účetních předpisů, která je v účinnosti od 1. 1. 2018, nebo závěrů, jež vyplynuly ze stanovisek Generálního finančního ředitelství k projednávaným příspěvkům v rámci Koordinačních výborů.
Legislativní novinky k 5. 2. 2018
Ing.
Lenka
Froschová,
Brantl & Partners, s.r.o.
Novela účetních předpisů
Pro účetní období započaté od 1. 1. 2018 platí znění novely vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „VÚ“), která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 15. 12. 2017. Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví přinesla například tyto změny:
–
Dochází ke změně terminologie, kdy rozvahová položka „B. Dlouhodobý majetek“ je nahrazena novým označením „B. Stálá aktiva“.
–
Časové rozlišení aktiv a pasiv je možné nově vykazovat v rozvaze v rámci pohledávek a závazků (položky C.II.3. Časové rozlišení aktiv / C.II.3. Časové rozlišení pasiv). Je na rozhodnutí účetní jednotky, zda si zvolí nový způsob vykazování, případně nadále ponechá uvádění časového rozlišení v samostatném oddíle D. jako dosud.
–
Samostatné vykazování nerozděleného zisku minulých let (A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let) a neuhrazené ztráty minulých let (A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let) se ruší a nově se tyto položky slučují do jediné, a to do položky A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let.
–
Přehled o peněžních tocích bude obsahovat také informace o výši položek za minulé účetní období k zajištění srovnatelnosti údajů.
–
Dojde-li ke změně kategorie účetní jednotky na mikro účetní jednotku, bude se při ocenění majetku reálnou hodnotou postupovat dle ustanovení v § 61c VÚ a změny reálných hodnot (zahrnuté v položce oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků) se vykáží v položce jiného výsledku hospodaření.
–
Nehmotné výsledky výzkumu nebudou nově vykazovány v rámci dlouhodobého nehmotného majetku, jelikož nesplní kritéria důležitá pro zahrnutí do kategorie dlouhodobého nehmotného majetku, ale budou vykazovány v nákladech při současném respektování zásady časového rozlišení (naproti tomu náklady na vývoj je nadále možné aktivovat do majetku).
–
V § 56 VÚ došlo ke zpřesnění odpisování goodwillu a nehmotných výsledků vývoje, a to tak, že pokud dobu použitelnosti nelze odhadnout, rozhodne účetní jednotka o době odpisování, která však nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců.
Koordinační výbor
Ke dni 24. 1. 2018 byly v rámci Koordinačního výboru bez rozporu uzavřeny dva příspěvky, které se týkaly projednávání následujících oblastí upravených zákonem č. 586/2017 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Příspěvek zaměstnavatele na pořízení tištěných knih (515/24.01.18)
Obsahem tohoto příspěvku bylo vyjasnění nejasností ohledně nového zaměstnaneckého benefitu v podobě příspěvku zaměstnavatele na pořízení tištěných knih [konkrétně § 6 odst. 9 písm. d) bod 4 ZDP], který přinesla novela ZDP. Tento příspěvek s účinností od 1. 1. 2018 rozšiřuje na straně zaměstnance množinu osvobozených příjmů (pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky, kdy se musí jednat o nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů, reklama nesmí přesahovat 50 % plochy). Souhlasné stanovisko vydalo GFŘ k následujícím bodům:
–
Osvobození nepeněžního příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy, lze použít v případě, kdy:
1.
zaměstnavatel poskytne zaměstnanci poukázky (v listinné či v elektronické podobě), jež lze vyměnit za knihy tištěné;
2.
zaměstnavatel zajistí pro zaměstnance výběr knih u prodejce, přičemž faktura za tyto knihy bude vystavena přímo na zaměstnavatele;
3.
zaměstnavatel poskytne zaměstnanci tištěné knihy přímo.
–
Výše uvedené závěry je možné aplikovat také v případě, kdy se zaměstnanec na úhradě knihy částečně podílí. Knihy však nesmí být nakupovány přímo zaměstnancem, který si tento nákup nechá proplatit ze strany zaměstnavatele například na základě předloženého paragonu.
Cese
nájemní smlouvy z hlediska technického zhodnocení provedeného nájemcem (516/24.01.18) V rámci příspěvku byla projednávána situace týkající se technického zhodnocení hrazeného nájemcem, který jej se souhlasem pronajímatele daňově odpisoval. Cílem příspěvku bylo vyjasnění postupu v případě
cese
nájemní smlouvy, v rámci níž poskytne nový nájemce původnímu úhradu za toto technické zhodnocení. Generální finanční ředitelství se vyjádřilo k jednotlivým bodům následovně:
1.
Úhrada provedená novým nájemcem je považována za technické zhodnocení, které lze odpisovat v souladu s § 28 odst. 3 ZDP. Dojde-li k cesi nájemní smlouvy a nový nájemce uhradí původnímu nájemci výdaje vynaložené na technické zhodnocení, pak si nový nájemce tyto výdaje uplatní v daňových nákladech formou daňových odpisů jiného majetku [technického zhodnocení dle § 26 odst. 3 písm. a) ZDP].
2.
Pokud je úhrada při postoupení smlouvy charakterizována jako „odstupné“ za postoupení, jedná se o daňově uznatelný výdaj při splnění podmínky dle § 24 odst. 1 ZDP, který je dle konkrétní situace případně časově rozlišen.
3.
V případě
cese
nájemní smlouvy nevzniká na straně vlastníka nepeněžní příjem dle § 23 odst. 6 ZDP, jelikož nedochází k ukončení vztahu. 4.
V případě
cese
podnájemní smlouvy, popřípadě cese
jiného užívacího titulu (například cese
smlouvy o výpůjčce), lze aplikovat § 28 odst. 7 ZDP, kdy nový uživatel bude úhradu za technické zhodnocení provedenou původnímu nájemci daňově odpisovat. Finanční zpravodaj Ministerstva financí
Dne 31. 1. 2018 vydalo Ministerstvo financí pod č. 2/2018 Finanční zpravodaj, ve kterém zveřejnilo seznam států vyměňujících zprávy podle zemí, a to v souladu s § 13zb odst. 2 zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Dle uvedeného ustanovení se státem vyměňujícím zprávy dle zemí rozumí nejen jiný členský stát, ale dále stát, se kterým podepsala Česká republika dokument k provedení mezinárodní smlouvy, jež souvisí s automatickou výměnou informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků v rámci Country by country reportingu. Seznam obsahuje přehled států dle počátku účetních období – pro vykazovaná účetní období začínající od 1. 1. 2016 je zde uvedeno 19 států (například Argentina, Austrálie, Japonsko, Kanada, Mexiko, Norsko, Rusko, USA), pro účetní období počínající 1. 1. 2017 se seznam rozšiřuje o pět nových států (například Brazílie, Lichtenštejnsko) a pro období začínající nejdříve 1. 1. 2018 dochází k zahrnutí dalších tří států (Malajsie, Monako a Švýcarsko).
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.