Oprava účetní chyby minulých let a její daňové dopady

Vydáno: 38 minut čtení

Podle lidového rčení se člověk chybami učí. Spíše je tomu ale podle autora tak, že nikoli chybami, nýbrž opravami chyb se učíme, tedy pokud se z nich poučíme. Přes nebývalý rozvoj umělé inteligence, sdílení dat a konektivitu technologií jsou (zatím) účetními jenom lidé, kteří přirozeně tu a tam chybují. Ani sebepečlivěji propracovaný podvojný účetní systém zcela nezabrání chybným vstupům – ať už jsou nechtěné, nebo záměrné. Pokud se účetní chyba odhalí až v dalším účetním období, vystává pochopitelně otázka, jak ji napravit. Navíc účetní data jsou stěžejní základnou pro výpočet daně z příjmů, tím pádem účetní chyby mívají rovněž daňové dopady, s nimiž je také třeba se vypořádat.

Oprava účetní chyby minulých let a její daňové dopady
Ing.
Martin
Děrgel
 
Co je to účetní chyba
Zdánlivě triviální otázka. Účetní chybou je přece obecně vzato účetní stav neodpovídající skutečnosti, například když místo správné výše pohledávky 10 100 Kč zaúčtujeme 11 000 Kč, nebo přijatou fakturu zaevidujeme hned dvakrát. To jsou ale příklady „šťastnějších“ typů chyb, které se zpravidla rychle a snadno odhalí v průběhu běžného účetního období, případně již při průměrně zodpovědné inventarizaci na jeho konci. Daleko horší jsou účetní chyby, které nijak nápadně nebijí do očí záhadně nenulovým zůstatkem účtu, ale k jejichž odhalení je nutná téměř detektivní pečlivost. Může jít například o zahrnutí části vedlejších pořizovacích nákladů výrobní linky do provozních nákladů, nebo naopak o chybně navýšené ocenění investice o provozní náklad, nesprávný výpočet kursových rozdílů či odpisů, zapomenutí opravné položky u již uhrazené nebo odepsané pohledávky, početní chyba při zjišťování skutečného stavu zásob, překlep při zápisu či zaúčtování výsledků inventarizace atd.
Navíc bývá v praxi někdy také
problém s jednoznačným odlišením opravy účetní chyby od pouhé opravy účetního odhadu.
Třeba zmíněné odpisy a opravné položky jsou sice spíše doménou odhadů, nicméně i tyto odhady mohou být chybné, čímž samozřejmě nemáme na mysli situaci, kdy se skutečnost (například spotřeba elektřiny) nakonec více či méně liší od původního odhadu, který je z podstaty
a priori
vždy „nepřesný“, protože odhadujeme nejistý údaj – byť kvalifikovaně a prokazatelně – který bude přesně znám až v budoucnu. Přesto i při odhadu odpovídající výše odpisu nebo opravné položky můžeme chybovat, názorně třeba tak, že se spleteme o desetinnou čárku, nebo automaticky a jen polovědomě zaúčtujeme při uzávěrce opravnou položku ke každé neuhrazené pohledávce, a to i u bezproblémových věřitelů, nebo ještě ani nesplatnou, či kvalitně zajištěnou apod.
Účetní předpisy sice stanoví postupy řešení „opravy chyb“
– ve smyslu „významných chyb“, viz dále –
i „změny odhadu“, ovšem z nich se již nedozvíme, co se reálně rozumí „chybou“ a co je považováno za „odhad“.
Bez tohoto vyjasnění není však dost dobře možné správně zaúčtovat opravy chyby, změny odhadu, případně opravy odhadu. Finanční správa jen zcela výjimečné vydává metodické pokyny a odborná stanoviska k účetní problematice, mají totiž dost práce s daněmi, které jsou pro ně logicky důležitější. Hledat účetní návody roztříštěné přes mnoho účetních periodik a knižních publikací je značně únavnou a „sisyfovskou“ dřinou, a navíc jde samozřejmě vždy pouze o názor dotyčného autora, příp. kolektivu autorů, což nemusí být zárukou správnosti. Naštěstí si tohoto metodického „vakua“ v účetnictví povšimla k tomu nejpovolanější skupina čtyř účetních autorit:
Komora auditorů České republiky,
Komora daňových poradců České republiky,
Svaz účetních,
Vysoká škola ekonomická, zastoupená Fakultou financí a účetnictví.
Tyto subjekty založily
Národní účetní radu
(dále jen „NÚR“) – nezávislou odbornou instituci k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Pro všeobecnou účetní praxi jsou neznámějším a nejpřínosnějším konkrétním výsledkem činnosti NÚR její tzv.
Interpretace
. Jedná se o doporučené metodické pokyny a postupy k problémovým účetním otázkám, které sice nejsou právním předpisem ani nemají podpůrnou právní sílu Českých účetních standardů pro podnikatele, ale jimi vyjádřený odborný názor uznávané účetní autority NÚR je o řád bezpečnější než jakýkoli jiný dostupný výklad. A jelikož je každá
Interpretace
odůvodněna, je autor tohoto příspěvku toho názoru, že v případě soudního přezkumu jde o relevantnější názor než účetní metodika z pera Finanční správy ČR.
V současné době
NÚR již schválila 36 Interpretací a nad dalšími návrhy se usilovně odborně jedná.
Všechny schválené
Interpretace
, jakož i další dokumenty a aktivity NÚR jsou volně k dispozici na jejich internetových stránkách:
www.nur.cz.
Zvídavý účetní se zde dozví mimo jiné i pracovní názvy dosud neschválených Interpretací, jejichž postupné tříbení a utváření je však dostupné pouze zástupcům NÚR (aby nemátly veřejnost).
Určitou stinnou stránkou Interpretací je, že často nejsou pro běžnou účetní (účetního) snadno čitelné a bývají málo konkrétní (praktické), protože jsou záměrně – obdobně jako právní předpisy – psány obecnějším jazykem. To ale není případ dvou Interpretací NÚR, které v tomto příspěvku využijeme, tyto jsou nejen sepsány srozumitelně a přehledně, ale navíc podpořeny také ilustrativními příklady uplatnění těchto účetních doporučení.
Pro odhalení pojmů „účetní chyba“
versus
„změna účetního odhadu“ a jejich rozdílů otevřeme jako první
Interpretaci I-29 Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách.
V úvodu autoři