Společnost podle § 2716 a násl. občanského zákoníku z právního, účetního a daňového pohledu

Vydáno: 22 minut čtení

V § 2716 až 2746 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ “), je obsažena právní úprava společnosti, která vzniká, zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci. Touto právní úpravou společnosti byla s účinností od 1. 1. 2014 nahrazena předchozí obdobná právní úprava smlouvy o sdružení podle § 829 až 841 dřívějšího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ), přičemž z přechodného ustanovení § 3028 NOZ vyplývá, že smlouvy o sdružení uzavřené před uvedeným datem podle předchozí právní úpravy zůstávají v původní podobě a bez nutnosti změny nadále platné, pokud mezi stranami nebylo sjednáno jinak.

Společnost podle § 2716 a násl. občanského zákoníku z právního, účetního a daňového pohledu
Ing.
Jiří
Vychopeň
Společnost podle § 2716 a násl. NOZ (dále jen „společnost“) je nutno odlišit od tiché společnosti, která je upravena v § 2747 a násl. NOZ (podle § 2474 odst. 1 NOZ se smlouvou o tiché společnosti tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku), a také od obchodních společností, které jsou upraveny zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (pro označení obchodních společností je v uvedeném zákoně použita legislativní zkratka „společnost“).
Společnost není právním subjektem, tudíž nemůže v právních vztazích vystupovat svým jménem a nemůže být nositelem práv a povinností. Společnost je ze své podstaty
závazkovým vztahem,
neboť na základě uzavřené smlouvy o sdružení vznikají práva a povinnosti jen společníkům společnosti, kteří v právních vztazích mezi sebou i k jiným osobám vystupují svými jmény a nesou odpovědnost za svá jednání v rámci společnosti.
Účel, k jehož dosažení se společníci do společnosti sdruží, může (ale také nemusí) souviset s podnikáním. Společnosti, které vznikají za účelem společného podnikání, nejsou nikde registrovány, nejedná se o účetní jednotky ani daňové subjekty. Účetní a daňové povinnosti při společném podnikání ve společnosti vznikají jednotlivým společníkům.
Pro uzavření smlouvy o společnosti zákon nevyžaduje písemnou formu. Pokud se ale společníci zavázali vložit do společnosti nějaký majetek (např. peníze, věci), vyžaduje se k platnosti smlouvy o společnosti soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Tento soupis slouží zejména k rozlišení majetku, který do společnosti vložili ze svého majetku společníci, od majetku získaného společnou činností společníků za trvání společnosti.
U
majetku vloženého do společnosti
je nutno rozlišovat majetek, který se stává spoluvlastnictvím společníků, a individuální majetek jednotlivých společníků. Podle § 2719 NOZ se peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli. Jiné věci se stávají spoluvlastnictvím společníků jen tehdy, byly-li oceněny penězi. Je-li předmětem vkladu do společnosti věc zapsaná do veřejného seznamu, stávají se společníci spoluvlastníky této věci až zápisem jejich spoluvlastnictví do příslušného veřejného seznamu. Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil.
K jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání. To se týká zejména věcí jednotlivě určených, např. nemovitých věcí a silničních motorových vozidel.
Příklad 1
Společník