Podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), mohou poplatníci daně z příjmů fyzických i právnických osob za stanovených podmínek uplatňovat jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů také paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem, pokud u tohoto silničního motorového vozidla nebyl uplatněn výdaj na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP , ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě (dále jen „paušální výdaj na dopravu“).
Paušální výdaj na dopravu v roce 2017
Ing.
Jiří
Vychopeň
Paušální výdaj na dopravu lze uplatnit v rámci základu daně z příjmů za předpokladu splnění podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP a jeho výše je dána pevně stanovenou částkou nezávislou na výši skutečně vzniklých výdajů. U paušálního výdaje na dopravu nemusí poplatník prokazovat výši tohoto výdaje, je ale povinen prokázat splnění stanovených podmínek pro jeho uplatnění.
Paušální výdaj na dopravu mohou za stanovených podmínek uplatňovat:
–
poplatníci daně z příjmů právnických osob a
Příklad 1
Poplatník, který má v roce 2017 pouze příjmy z nájmu podle § 9 ZDP, používá k pracovním cestám pro zajišťování tohoto nájmu svůj vlastní osobní automobil. Pokud bude pro zjištění základu daně z příjmů za toto zdaňovací období poplatník uplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může v rámci těchto výdajů uplatnit u osobního automobilu používaného k pracovním cestám pro zajišťování nájmu buď výdaje podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, anebo paušální výdaj na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP.
Paušální výdaj na dopravu nemohou uplatňovat veřejně prospěšní poplatníci s výjimkou poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, veřejnou výzkumnou institucí, poskytovatelem zdravotních služeb s oprávněním k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšnou společností nebo ústavem.
Příklad 2
Spolek, který je veřejně prospěšným poplatníkem, má v obchodním majetku nákladní automobil, který používá pro vedlejší hospodářskou činnost, z níž má příjmy podléhající dani z příjmů. Spolek u tohoto silničního motorového vozidla nemůže uplatňovat paušální výdaj na dopravu, může ale u něj uplatňovat výdaje na dopravu v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 4 ZDP.
Paušální výdaj na dopravu může být uplatněn jen u silničního motorového vozidla.
Podle § 2 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), je silničním vozidlem motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí.
Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se silniční vozidla rozdělují na tyto základní druhy:
a)
motocykly,
b)
osobní automobily,
c)
autobusy,
d)
nákladní automobily,
e)
speciální vozidla,
f)
přípojná vozidla,
g)
ostatní silniční vozidla.
Paušální výdaj na dopravu nelze uplatnit u zvláštního vozidla.
Podle § 3 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou zvláštními vozidly např. zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla, samojízdné a přípojné pracovní stroje, nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla tažená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou. Zvláštním vozidlem se pro účely uvedeného zákona rozumí i mobilní stroj, průmyslové zařízení schopné přepravy nebo vozidlo bez karoserie, ve kterých je zabudován spalovací motor.
Paušální výdaj na dopravu může poplatník uplatnit
nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu
za zdaňovací období, za které podává přiznání k dani z příjmů.Pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu tedy není podstatné, zda silniční motorové vozidlo je či není zahrnuto v obchodním majetku poplatníka. Pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu není rovněž podstatné, zda silniční motorové vozidlo jezdí na naftu, benzín, LPG nebo CNG, anebo jde o silniční motorové vozidlo s elektrickým pohonem.
Paušální výdaj na dopravu nelze uplatnit u silničního motorového vozidla vypůjčeného na základě smlouvy o výpůjčce. To se týká i případu, kdy poplatník používá silniční motorové vozidlo na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k vozidlu na věřitele (v praxi jde o častý způsob zajištění dluhu při pořizování silničního motorového vozidla na úvěr).
Příklad 3
Ve zdaňovacím období roku 2017 používá poplatník s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP k pracovním cestám motocykl, který si bezúplatně vypůjčil od svého bratra, se kterým má k tomu uzavřenu smlouvu o výpůjčce podle § 2193 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“). Jelikož se v tomto případě nejedná o vlastní ani najaté silniční motorové vozidlo, nemůže poplatník u motocyklu uplatňovat paušální výdaj na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP.
Pokud by ale poplatník uzavřel s bratrem smlouvu o nájmu motocyklu podle § 2321 a násl. NOZ, pak by mohl u najatého motocyklu uplatňovat paušální výdaj na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. S ohledem na § 23 odst. 7 ZDP by však v tomto případě (jedná se o osoby blízké podle uvedeného ustanovení) mělo být nájemné sjednáno v obvyklé výši, přičemž u vlastníka motocyklu by přijaté nájemné představovalo zdanitelný příjem podle § 9 ZDP [u nájemce by zaplacené nájemné bylo daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. h) bodu 1 ZDP].
Od zdaňovacího období roku
2014 nelze paušální výdaj na dopravu uplatňovat u silničního motorového vozidla užívaného na základě smlouvy o finančním leasingu.
Vyplývá to z § 21d odst. 3 ZDP, podle kterého se na finanční leasing nevztahují ustanovení tohoto zákona o nájmu.Příklad 4
Ve zdaňovacích obdobích let 2012 až 2016 podnikatel užíval osobní automobil na základě smlouvy o finančním leasingu. Od 29. 12. 2016, kdy byla ukončena doba tohoto finančního leasingu a podnikatel nabyl vlastnická práva k osobnímu automobilu, je automobil zahrnut do obchodního majetku podnikatele pro účely daně z příjmů. Zatímco ve zdaňovacích obdobích let 2012 a 2013 mohl podnikatel u tohoto osobního automobilu uplatňovat za stanovených podmínek paušální výdaj na dopravu (v uvedených zdaňovacích obdobích se podle ZDP jednalo o najaté vozidlo), ve zdaňovacích obdobích let 2014 až 2016 již u tohoto silničního motorového vozidla nemohl uplatňovat paušální výdaj na dopravu (v uvedených zdaňovacích obdobích se podle ZDP nejednalo o vozidlo v nájmu). Ve zdaňovacím období roku 2017 podnikatel může za stanovených podmínek uplatňovat u uvedeného osobního automobilu paušální výdaj na dopravu, neboť se u něj již jedná o vlastní vozidlo.
Pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP musí být u silničního motorového vozidla současně splněny následující podmínky:
Nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP
Podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, ve znění účinném do nabytí účinnosti novely ZDP obsažené ve vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (v době psaní tohoto článku ještě není definitivně známo, kdy a zda vůbec nabude uvedený zákon účinnosti), lze jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit také výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13 ZDP) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů, pokud není dále stanoveno jinak, přitom:
–
na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasing nebo v nájmu (s výjimkou uplatnění náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje na pohonné hmoty nelze prokázat) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,
–
na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP, a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem, které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního leasingu a úplatu u finančního leasingu uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla užívaného na základě smlouvy o výpůjčce nebo smlouvy o výprose ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty lze použít ceny stanovené zvláštním právním předpisem vydaným pro účely poskytování cestovních náhrad zaměstnancům v pracovním poměru, který je účinný v době konání cesty. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP,
–
na dopravu silničním motorovým vozidlem zahrnutým do obchodního majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasing nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla.
V § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP je stanoveno, že v průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu podle tohoto ustanovení na způsob uplatnění výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP a naopak.
Paušální výdaj na dopravu nelze u silničního motorového vozidla v rámci jednoho zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, kombinovat se způsobem uplatňování skutečně vynaložených výdajů na dopravu. To znamená, že nelze u silničního motorového vozidla uplatnit paušální výdaj na dopravu jen v některých měsících roku a v ostatních měsících pak skutečně vynaložené výdaje na dopravu. Buď tedy poplatník u silničního motorového vozidla uplatní ve zdaňovacím období za všechny měsíce paušální výdaj na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP, nebo u silničního motorového vozidla uplatní za všechny měsíce zdaňovacího období výdaje na dopravu v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP
.
Poplatník nepřenechal silniční motorové vozidlo ani po část měsíce k užívání jiné osobě
Paušální výdaj na dopravu nelze uplatnit u vlastního nebo najatého silničního motorového vozidla, které poplatník přenechal k užívání jiné osobě např. formou nájemní či podnájemní smlouvy, smlouvy o výpůjčce apod. Rovněž nelze paušální výdaj na dopravu uplatnit u silničního motorového vozidla, které poplatník poskytuje bezplatně svým zaměstnancům k používání pro služební i soukromé účely.
Příklad 5
Společnost s ručením omezeným vlastní tři silniční motorová vozidla, která používají k pracovním cestám zaměstnanci společnosti. Žádnému zaměstnanci společnost neumožňuje tato silniční motorová vozidla použít k soukromým účelům. U všech tří vozidel může společnost za stanovených podmínek uplatňovat paušální výdaj na dopravu.
Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.
Příklad 6
Poplatník daně z příjmů fyzických osob používá při své podnikatelské činnosti vlastní osobní automobil, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu. V roce 2017 poplatník provozuje podnikatelskou činnost za spolupráce ve smyslu § 13 ZDP se synem, který při této spolupráci také používá uvedený osobní automobil k pracovním cestám. Poplatník může ve zdaňovacím období roku 2017 uplatňovat u tohoto osobního automobilu paušální výdaj na dopravu.
Pokud by ale v průběhu uvedeného zdaňovacího období syn použil osobní automobil poplatníka mimo rámec spolupráce s poplatníkem (např. pro svou osobní potřebu nebo pro své vlastní podnikání), pak by v tomto zdaňovacím období poplatník nemohl paušální výdaj na dopravu u tohoto osobního automobilu uplatnit.
V § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP je stanoveno, že
pro účely tohoto zákona se
má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak.
Z této formulace ale není příliš jasné, kdy a kde a v jaké formě má poplatník takové prohlášení učinit. Z uvedené formulace není úplně jasné ani to, co má být v tomto případě správcem daně prokázáno jinak (zda to, že poplatník vozidlo neužívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nebo že poplatník tak neprohlásil, případně obojí).V případě, že silniční motorové vozidlo, které je ve společném jmění manželů nebo ve spoluvlastnictví, využívá k dosažení, zajištění a udržení příjmů
více poplatníků,
mohou si podle 24 odst. 2 písm. zt) ZDP tito poplatníci v úhrnu uplatnit paušální výdaj na dopravu nejvýše 5 000 Kč. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že stanovená výše paušálního výdaje na dopravu se vztahuje na jedno silniční motorové vozidlo, nikoliv na jednoho poplatníka.Při uplatňování paušálního výdaje na dopravu u silničního motorového vozidla, které je ve společném jmění manželů nebo ve spoluvlastnictví, nemohou manželé nebo spoluvlastníci postupovat tak, že jeden uplatní paušální výdaj na dopravu a druhý (druzí) uplatní výdaje na dopravu ve skutečně vynaložené výši.
Příklad 7
Osobní automobil, který je ve společném jmění manželů, používají oba manželé pro podnikání. Žádný z manželů nemá tento automobil zahrnut do obchodního majetku pro účely daně z příjmů. Při splnění podmínek pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP může u tohoto osobního automobilu každý z manželů uplatnit příslušnou poměrnou část paušálního výdaje na dopravu, přičemž za každý kalendářní měsíc zdaňovacího období, ve kterém oba manželé použijí automobil pro své podnikání, mohou dohromady uplatnit nejvýše 5 000 Kč (např. pokud by v kalendářním měsíci byl automobil použit pro podnikání manžela v rozsahu 60 % a pro podnikání manželky v rozsahu 40 %, mohl by si za tento kalendářní měsíc manžel uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu ve výši 3 000 Kč a manželka by si za tento kalendářní měsíc mohla uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu ve výši 2 000 Kč).
V § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP je také stanoveno, že
v měsíci pořízení nebo vyřazení silničního motorového vozidla může poplatník uplatnit jen poměrnou část paušálního výdaje na dopravu.
K tomu ale není uvedeno, podle jakého kritéria má být poměrná část paušálního výdaje na dopravu stanovena (v praxi se obvykle používá kritérium počtu kalendářních dnů).Příklad 8
Dne 7. 11. 2017 si poplatník pořídí osobní automobil, který bude od uvedeného data používat výlučně pro svou podnikatelskou činnost. Pokud se poplatník rozhodne, že bude ve zdaňovacím období roku 2017 u uvedeného osobního automobilu uplatňovat paušální výdaj na dopravu, může jej za stanovených podmínek uplatnit v následující výši:
–
za měsíc listopad 2017 v poměrné výši 4 000 Kč (5 000 x 24 / 30) a
–
za měsíc prosinec 2017 ve výši 5 000 Kč.
Pokud poplatník používá silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, jen zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze u takového silničního motorového vozidla uplatnit
pouze část paušálního výdaje na dopravu ve výši 80 % (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu“).
Při uplatnění kráceného paušálního výdaje na dopravu se nepřihlíží k tomu, v jakém poměru je příslušné silniční motorové vozidlo používáno k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu a k jiným účelům (např. k soukromým účelům).Příklad 9
Podnikatel, který je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, má v obchodním majetku zařazen vlastní osobní automobil, který ve zdaňovacím období roku 2017 používá v rozsahu 50 % pro podnikání a v rozsahu 50 % pro osobní potřebu. V tomto zdaňovacím období může podnikatel u uvedeného osobního automobilu uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč měsíčně.
V případě, že poplatník u některého vlastního nebo najatého silničního motorového vozidla uplatní krácený paušální výdaj na dopravu, potom se pro účely § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP má za to, že ostatní silniční motorová vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaj na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Podle § 25 odst. 1 písm. x) ZDP platí, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely
nelze uznat výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné při pracovní cestě vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, a 20 % ostatních výdajů (nákladů) s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu; u silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty a sazbu základní náhrady.
Příklad 10
Poplatník daně z příjmů fyzických osob používá pro své podnikání vlastní osobní automobil, který nemá zahrnutý v obchodním majetku pro účely daně z příjmů, a užívá toto silniční motorové vozidlo také pro soukromé účely. Ve zdaňovacím období roku 2016 poplatník uplatňoval u tohoto automobilu výdaje na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 ZDP, tj. při použití automobilu pro podnikání uplatňoval výdaje ve výši sazby základní náhrady (3,80 Kč za 1 km) a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty (podle údajů v technickém průkazu vozidla). Za tím účelem poplatník u osobního automobilu vedl evidenci jízd pro podnikání.
Ve zdaňovacím období roku 2017 poplatník již evidenci jízd u osobního automobilu nevede a uplatňuje krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém automobil používá pro podnikání. V tomto zdaňovacím období podnikatel již nemůže uplatňovat náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty ani sazbu základní náhrady.
Použití kráceného paušálního výdaje na dopravu může mít v případě silničního motorového vozidla zahrnutého u poplatníka daně z příjmů fyzických osob do obchodního majetku dopad na uplatňování odpisů u tohoto hmotného majetku. Vyplývá to z § 28 odst. 6 ZDP, podle kterého se při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje jen poměrná část odpisů, přičemž ale
při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů.
V případě uplatnění kráceného paušálního výdaje na dopravu se tedy, na rozdíl od případu uplatnění výdajů (nákladů) na dopravu silničním motorovým vozidlem zahrnutým do obchodního majetku poplatníka v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, neuplatňuje u příslušného silničního motorového vozidla poměrná část odpisů podle vhodně zvoleného kritéria (tj. v tomto případě se nepostupuje podle pokynu GFŘ D-22), ale poměrná část odpisů je v tomto případě zákonem přímo stanovena ve výši 80 %.Příklad 11
Podnikatel, který je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, používá ve zdaňovacím období roku 2017 osobní automobil, který má zahrnutý do obchodního majetku pro účely daně z příjmů, v rozsahu 60 % pro podnikání a ve zbývajícím rozsahu pro osobní potřebu. Pokud bude podnikatel v uvedeném zdaňovacím období u tohoto silničního motorového vozidla uplatňovat výdaje na pohonné hmoty v prokázané výši, bude moci uplatnit pouze 60 % daňového odpisu tohoto hmotného majetku za toto zdaňovací období. Jestliže se ale podnikatel rozhodne u osobního automobilu uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč měsíčně, bude si moci uplatnit 80 % daňového odpisu automobilu za toto zdaňovací období.
U silničního motorového vozidla, u kterého je uplatňován paušální výdaj na dopravu, nemusí poplatník pro tento daňový účel vést záznamy o jízdách nebo evidenci jízd, která by prokazovala jeho výdaje v souvislosti s provozem tohoto silničního motorového vozidla.
V mnoha případech ale i poplatníci, kteří u silničního motorového vozidla uplatňují paušální výdaj na dopravu nebo krácený paušální výdaj na dopravu, vedou u tohoto silničního motorového vozidla záznamy o jízdách nebo evidenci jízd, a to zejména pro účely prokazování nároku na odpočet daně u plátců DPH (např. u nakupovaných pohonných hmot, u kterých si plátce může běžným způsobem uplatnit nárok na odpočet daně bez ohledu na skutečnost, že pro účely daně z příjmů jsou u něj výdaje na nákup pohonných hmot daňově neúčinné proto, že u daného silničního motorového vozidla uplatňuje paušální výdaj na dopravu).
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.