Odvodové zatížení fyzických osob

Vydáno: 25 minut čtení

Odsoudit OSVČ za to, že odvádějí do veřejných rozpočtů ze svých příjmů méně než zaměstnanci, společníci obchodních korporací, rentiéři nebo jiné fyzické osoby, je nejen odvážné, ale velmi nespravedlivé. Odvodové zatížení fyzické osoby je nezbytné vnímat nejen jako procentní vyjádření zdanění a pojistného z příjmů, ale je nutné také identifikovat rizika, která podstoupí ta která fyzická osoba, aby se uživila, získala zakázky, ručila za svoji práci, ručila za to, že uživí své zaměstnance a nezklame zákazníky. Je nutné také identifikovat reálné náklady, které musela vynaložit.

Odvodové zatížení fyzických osob
doc. Ing.
Hana
Březinová,
CSc.,
Bc.
Kateřina
Klimtová,
Bc.
Radka
Zavadilová
 
ÚVOD
Propočty, které se prováděly od roku 1990, kdy Československo začalo intenzivně formulovat právní předpisy, které by zakotvily změnu politiky a ekonomiky u nás, byly nastaveny na situaci, kdy poměrně výrazně ještě směřovaly prostředky na rozvoj Slovenska. Začátkem devadesátých let tedy byl státní rozpočet ještě schodkový i z uvedeného důvodu. Stěžejní zákony regulující od roku 1993 odvodové zatížení v České republice byly vyhlášeny převážně v roce 1992, avšak pro existenci České republiky byly následně upraveny.
Tabulka č. 1: Státní rozpočet České republiky od roku 1990 do rozdělení (v mld. Kč)
Rok
Schválený rozpočet
Rok
Skutečnost ke konci roku
Příjmy
Výdaje
Bilance
Příjmy
Výdaje
Bilance
1990
1990
162,513
163,557
-1,044
1991
1991
225,342
240,089
-14,747
1992
255,9
255,9
0
1992
251,379
253,076
-1,697
Zdroj: podle Wikipedie Hana Březinová
 
Příjmy státního rozpočtu České republiky
V roce 1993 došlo po 74 letech k rozdělení Československa. Česká republika se stala 1. 1. 1993 samostatným subjektem mezinárodního práva, jedním ze dvou nástupnických států. Mezi hlavní cíle patřilo vytvořit od samého začátku její existence
vyrovnaný rozpočet
. Ještě v prvních letech po rozdělení však existovaly určité platby směrem na Slovensko. Přesto byl tento cíl naplněn.
 
Celkový pohled na státní rozpočet ČR
Start samostatné České republiky se rozpočtově vydařil, přesto pokračovaly diskuse o tom, jak nejvhodněji stanovit odvodová zatížení v celém daňovém systému. Proto docházelo k úpravám právních norem. Vznikající novely zákonů však byly vedeny také snahou optimalizovat odvodovou zatíženost jednotlivých skupin právnických i fyzických osob. Díky lobbingu a snaze o optimalizaci se začala v některých případech ztrácet původní linie zákonů, zejména zákon o daních z příjmů a zákon o dani z přidané hodnoty rozkvétaly do délky i šířky. Zásadní úpravy byly způsobeny také vlivem vstupu ČR do Evropské unie (rok 2004).
Tabulka č. 2: Státní rozpočet České republiky od roku 1993 (v mld. Kč)
Rok
Schválený rozpočet
Rok
Skutečnost ke konci roku
Sestavil ministr financí
Příjmy
Výdaje
Bilance
Příjmy
Výdaje
Bilance
1993
342,2
342,2
0
1993
358,000
356,919
1,081
Ivan Kočárník
1994
381,8
381,8
0
1994
390,508
380,059
10,449
1995
411,8
411,8
0
1995
439,968
432,738
7,230
1996
497,6
497,6
0
1996
482,817
484,379
-1,562
1997
549,1
549,1
0
1997
508,950
524,668
-15,718
1998
536,6
536,6
0
1998
537,411
566,741
-29,330
Ivan Pilip
1999
574,1
605,1
-31,01
1999
567,275
596,909
-29,634
Ivo Svoboda
2000
592,1
627,3
-35,10
2000
586,208
632,268
-46,060
Pavel Mertlík
2001
636,1
685,1
-48,90
2001
626,223
693,921
-67,698
2002
690,3
736,6
-46,20
2002
705,043
750,758
-45,715
Jiří Rusnok
Vstup České republiky do EU 1. 5. 2004
2003
684,0
795,3
-111,30
2003
699,665
808,718
-109,053
Bohuslav Sobotka
2004
754,08
869,05
-114,97
2004
769,34
862,87
-93,53
Bohuslav Sobotka
2005
824,83
908,42
-83,59
2005
866,49
922,85
-56,36
2006
884,39
958,79
-74,40
2006
923,32
1020,63
-97,31
2007
949,48
1040,78
-91,30
2007
1025,88
1092,27
-66,39
Vlastimil Tlustý
2008
1036,51
1107,31
-70,80
2008
1064,57
1083,94
-19,37
Miroslav Kalousek
2009
1114,00
1152,10
-38,10
2009
974,61
1167,01
-192,39
2010
1022,22
1184,92
-162,70
2010
1000,50
1156,79
-156,29
Eduard Janota
2011
1044,00
1179,00
-135,00
2011
1012,75
1155,52
-142,77
Miroslav Kalousek
2012
1084,70
1189,70
-105,00
2012
1051,39
1152,39
-101,00
2013
1076,37
1176,37
-100,00
2013
1091,86
1173,13
-81,26
2014
1098,24
1210,24
-112,00
2014
1133,82
1211,60
-77,78
Jan Fischer
2015
1118,46
1218,46
-100,00
2015
1234,52
1297,32
-62,80
Andrej Babiš
2016
1180,86
1250,86
-70,00
2016
1281,62
1219,84
61,77
2017
1249,27
1309,27
-60,00
2017
1273,64
1279,80
-6,15
2018
1314,50
1364,50
-50,00
2018
1403,92
1400,97
2,94
Alena Schillerová
2019
1465,36
1505,36
-40,00
2019
1523,23
1551,74
-28,52
2020
1364,8
1864,8
-500
2020
1475,48
1842,93
-367,45
2021
1328,2
1 386
1648,2
1 886
-
40 -320
-500
2021
Zdroj: podle Wikipedie Hana Březinová
 
Struktura příjmů státního rozpočtu České republiky
Významnou roli při optimalizaci příjmů státního rozpočtu hraje rozhodnutí vládní garnitury, jaký přístup má ke zdanění jednotlivých subjektů, a to právnických a fyzických osob. Je nezbytné se rozhodnout, do jaké míry zdanit v rámci nepřímých daní každého ze spotřebitelů (daň z přidané hodnoty), případně jen určité spotřebitele (spotřební daň, daň z piva, daň z hazardu). Významný je přístup v rámci přímých daní, zda více podporovat nízkopříjmové skupiny, anebo motivovat subjekty (právnické i fyzické), které táhnou ekonomiku státu. Balancování mezi různými přístupy souvisejícími s výsledky voleb jsou patrné ze struktury příjmů státního rozpočtu České republiky a samozřejmě bližšího pohledu na důvody, novely předpisů a také stav ekonomiky.
Tabulka č. 3: Přehled vývoje inkasa daní do státního rozpočtu
Tabulku si můžete stáhnout ve formátu .pdf ZDE.
Když se podíváme letmo na údaje v tabulce č. 3, je zřejmé, že z pohledu vývoje v 27 letech má významný podíl na státním rozpočtu, jeho struktuře a růstu daň z přidané hodnoty. Zatímco v roce 1993 představovala zhruba 40 % celkových příjmů, v roce 2020 to bylo již 50 %.
Pokud se jedná o daň z příjmů fyzických osob (bez zohlednění sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění), v roce 1993 její podíl na příjmech státního rozpočtu činil ze závislé činnosti 27,4 % a 0,26 % z daňových přiznání podaných fyzickými osobami, v roce 2020 ze závislé činnosti 24 % a z daňových přiznání podaných fyzickými osobami 0,67 %.
Je tedy zřejmé, že u fyzických osob jsou rozhodující příjmy ze závislé činnosti. Pokles procenta příjmů lze zdůvodnit počtem práceschopného obyvatelstva, který mezi roky 1993 a 2020 poklesl zhruba o 100 tisíc osob. Přesné propočty odvodového zatížení u fyzických osob jsou detailně rozebrány v následujících kapitolách.
 
Analýza odvodového zatížení zaměstnance
Nejvíce příjmů fyzických osob je zdaňováno podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tj. přistupuje se k těmto příjmům jako k příjmům ze závislé činnosti.
 
Výpočet disponibilních příjmů u mezd zaměstnanců
Schematický přehled minimální mzdy, průměrné mzdy a čtyřnásobku průměrné mzdy za roky 2020 a 2021, kdy došlo k výrazné změně metody a výše zdanění mezd ze závislé činnosti, názorně vyjadřuje posun v disponibilních příjmech.
Tabulka č. 4: Přehled vybraných mezd v roce 2020 a 2021
2020
2021
Minimální mzda
14 600 Kč
15 200 Kč
Průměrná mzda
34 835 Kč
35 441 Kč
4násobek průměrné mzdy
139 340 Kč
141 764 Kč
Zdroj: zpracovala Kateřina Klimtová
V rámci legislativního procesu proběhla úvaha, zda zdanit příjmy ze závislé činnosti v rozmezí 15 až 21 %. Tabulka č. 5 přináší přehled disponibilních příjmů včetně zdanění 19 %.
Tabulka č. 5: Přehled zdanění minimální mzdy
Minimální mzda 2020
Minimální mzda 2021
Zdanění sazbou 19 %
Zdanitelný příjem
14 600
15 200
15 200
+
ZP zaměstnavatel 9 %
1 314
+
SP zaměstnavatel 24,8 %
3 621
=
Základ daně
19 600
15 200
15 200
×
Sazba daně 15 % (19 %)
2 940
2 280
2 888
-
Sleva na poplatníka
2 070
2 320
2 320
=
Záloha na daň
870
0
568
-
ZP zaměstnanec 4,5 %
657
684
684
-
SP zaměstnanec 6,5 %
949
988
988
=
Čistá mzda
12 124
13 528
12 960
Zdroj: zpracovala Kateřina Klimtová
Následující tabulka zobrazuje výši čisté průměrné mzdy v roce 2020, 2021 a při předpokládané výši sazby daně 19 % a za stejných podmínek pro výpočet daně jako v roce 2021.
Tabulka č. 6: Přehled zdanění průměrné mzdy
Průměrná mzda 2020
Průměrná mzda 2021
Zdanění sazbou 19 %
Zdanitelný příjem
34 835
35 441
35 441
+
ZP zaměstnavatel 9 %
3 136
+
SP zaměstnavatel 24,8 %
8 640
=
Základ daně
46 700
35 500
35 500
×
Sazba daně 15 % (19 %)
7 005
5 325
6 745
-
Sleva na poplatníka
2 070
2 320
2 320
=
Záloha na daň
4 935
3 005
4 425
-
ZP zaměstnanec 4,5 %
1 568
1 595
1 595
-
SP zaměstnanec 6,5 %
2 265
2 304
2 304
=
Čistá mzda
26 067
28 537
27 117
Zdroj: zpracovala Kateřina Klimtová
Následující tabulka č. 7 zobrazuje výši čisté mzdy převyšující čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy v roce 2020, 2021 a při předpokládané výši sazby daně 19 % a stejných podmínkách pro výpočet jako v roce 2021. Od roku 2021 došlo ke změně systému zdanění. V roce 2020 se celý základ daně zdanil sazbou 15 % a částka převyšující čtyřnásobek průměrné mzdy se zdanila dalšími 7 %. Tento postup se označoval jako solidární zvýšení daně. Od roku 2021 se zdaní sazbou 15 % pouze limit čtyřnásobku průměrné mzdy a částka nad tento limit se zdaní sazbou 23 %. Pro vzorové výpočty je zvolena mzda výrazně převyšující čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy, která je 141 764 Kč, aby byly zřetelné rozdíly ve vyšším zdanění nad tímto limitem.
Tabulka č. 7: Přehled zdanění mzdy vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy
2020
2021
Zdanění sazbou 19 %
Zdanitelný příjem
190 000
190 000
190 000
+
ZP zaměstnavatel 9 %
17 100
+
SP zaměstnavatel 24,8 %
34 557
=
Základ daně
241 700
190 000
190 000
×
Sazba daně 15 %
36 255
21 265
26 935
×
Solidární přirážka 7 % – sazba daně 23 %
3 546
11 095
11 095
-
Sleva na poplatníka
2 070
2 320
2 320
=
Záloha na daň
37 731
30 040
35 710
-
ZP zaměstnanec 4,5 %
8 550
8 550
8 550
-
SP zaměstnanec 6,5 %
9 058
9 215
9 215
=
Čistá mzda
134 660
142 195
136 525
Zdroj: zpracovala Kateřina Klimtová
 
Zhodnocení změn v konstrukci daně, ve výši příjmů a dopad na poplatníka
Prvním kritériem
hodnocení je výše měsíčního disponibilního příjmu ve vztahu ke zdanitelnému příjmu při použití všech tří přístupů ke konstrukci základu daně. Nejnižšího disponibilního příjmu dosahovali zaměstnanci v roce 2020 z důvodu navyšování základu daně o povinné pojistné na zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. V roce 2021 disponibilní příjem vzrostl díky změně v konstrukci základu daně, zvýšení základní slevy na poplatníka a v případě minimální a průměrné mzdy i díky meziročnímu nárůstu. Uvažovaná třetí varianta se stejnými podmínkami jako v roce 2021, ale se zvýšenou daňovou sazbou 19 %, znamená pro poplatníka stále ještě finanční úsporu. Poslední hranicí pro úsporu by byla daňová sazba 20,1 %, což je faktická výše zdanění v roce 2020 (15 % × 1,338 jako výdaj na povinné pojistné). Přehled disponibilních příjmů přináší následující obrázek.
Obrázek č. 1: Porovnání výše měsíčního disponibilního příjmu v Kč
 
Minimální mzda
V roce 2021 je nulová daň až do výše daňového základu 185 600 Kč. Díky zvýšené základní slevě na poplatníka nebudou osoby s minimální mzdou daň odvádět. Zaměstnancům s minimální mzdou se disponibilní příjem zvýší v roce 2021 o 1 404 Kč měsíčně. Při zdanění 19 % sazbou daně by došlo k navýšení pouze v řádku stokorun měsíčně.
 
Průměrná mzda
Zaměstnancům s průměrnou mzdou se disponibilní příjem zvýší v roce 2021 o 2 470 Kč měsíčně. Při zdanění 19 % sazbou daně by došlo k navýšení o 1 050 Kč měsíčně.
 
Mzda vyšší než čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy
Zaměstnanci se mzdou vyšší než čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy si v roce 2021 polepší řádově v tisících Kč. V našem vzorovém příkladu se zdanitelný příjem ve výši 190 000 Kč v roce 2021 zvýší o 7 535 Kč měsíčně. Při zdanění 19 % sazbou daně by došlo ke zvýšení o 1 865 Kč měsíčně.
Druhým kritériem
při hodnocení dopadů na poplatníka je roční rozdíl disponibilního příjmu v Kč oproti roku 2020, kdy byl nejnižší ze všech tří variant systému výpočtu. Obrázek č. 2 zobrazuje výrazný rozdíl mezi zdaněním 15% a 19% sazbou daně za zachování stejných podmínek výpočtu.
Obrázek č. 2: Roční navýšení disponibilního příjmu v Kč
Roční nárůst disponibilního příjmu v roce 2021 lineárně významně roste s výší zdanitelného příjmu. K menšímu nárůstu dochází při zdanění 19% sazbou daně. Graf znázorňuje fakt, že 15% sazba daně zvýhodňuje nadprůměrné příjmy.
Třetím kritériem
při hodnocení dopadů na poplatníka je efektivní daňová sazba, vypočtená jako daň vydělená zdanitelným příjmem, povinné pojistné zaměstnance se v těchto výpočtech nezohledňuje. V efektivní daňové sazbě se promítá vliv základní slevy na poplatníka, a proto se o ní někdy hovoří jako o skutečné sazbě daně. Efektivní sazba daně se v mnoha případech velmi liší od zákonné sazby daně. Konkrétní výsledky efektivní sazby daně zobrazuje následující obrázek.
Obrázek č. 3: Efektivní daňová sazba v %
V případě minimální mzdy se efektivní daňová sazba pohybuje ve velice nízké míře zdanění. V systému výpočtu v roce 2021 je dokonce nulová. U průměrné mzdy se v roce 2020 efektivní daňová sazba přibližovala ke skutečné sazbě daně 15 %, ale se změnou systému klesla o více než 5 procentních bodů. Mzda převyšující čtyřnásobek průměrné mzdy dosahuje nejvyšší efektivní daňové sazby. V roce 2020 se přibližovala k 20 %, v roce 2021 klesla o 4 procentní body.
 
Porovnání dopadu změny metody zdanění závislé činnosti
Pro analýzu odvodového zatížení fyzické osoby podle § 6, tj. ze závislé činnosti, byly použity vzorové příklady zaměstnanců, jejichž roční příjem odpovídá roční minimální mzdě stanovené pro rok 2021, dále roční průměrné mzdě pro rok 2021 zaokrouhlené na stovky nahoru a v poslední řadě mzdě zaměstnance s nadprůměrným ročním příjmem ve výši 2 400 000 Kč. Záměrně se zde zohledňuje pouze základní sleva na poplatníka, která je shodná pro všechny fyzické osoby. V případě, že by fyzická osoba mohla uplatnit ještě další slevy na dani či některé odečitatelné položky, její odvodové zatížení by bylo samozřejmě ještě nižší. Následující tabulka č. 8 demonstruje výši procentuálního odvodového zatížení v závislosti na výši ročního příjmu v jednotlivých kategoriích.
Tabulka č. 8: Odvodové zatížení zaměstnance (příjem ze závislé činnosti) v roce 2021
versus
2020
Zaměstnanec
% odvodů
Minimální mzda
Průměrná mzda
Nadstandardní mzda
Roční hrubá mzda
182 400 Kč
426 000 Kč
1)
2 400 000 Kč
Druhá sazba daně
23,0 %
160 731 Kč
Sleva na poplatníka
27 840 Kč
27 840 Kč
27 840 Kč
Zdravotní pojištění
4,5 %
8 208 Kč
19 170 Kč
108 000 Kč
Sociální pojištění
6,5 %
11 856 Kč
27 690 Kč
156 000 Kč
Záloha na daň
15,0 %
27 360 Kč
63 900 Kč
255 175 Kč
Roční čistý příjem
162 336 Kč
343 080 Kč
1 747 933 Kč
Odvodové zatížení
11,0 %
19,5 %
27,2 %
Rok 2020
2)
Superhrubá mzda 2020
33,8 %
244 051 Kč
569 988 Kč
3 211 200 Kč
Solidární zvýšení daně
7,0 %
50 954 Kč
Sleva na poplatníka
24 840 Kč
24 840 Kč
24 840 Kč
Záloha na daň
15,0 %
36 608 Kč
85 498 Kč
481 680 Kč
Roční čistý příjem
150 568 Kč
318 482 Kč
1 730 114 Kč
Odvodové zatížení 2020
17,5 %
25,2 %
32,15 %
Zdroj: zpracovala Radka Zavadilová
Z tabulky č. 8 vyplývá, že procentuální míra zdanění se liší v závislosti na výši roční hrubé mzdy a je ovlivněna pevnou částkou roční slevy na poplatníka a navýšení daně z příjmu u nadprůměrných příjmů o druhou sazbu daně ve výši 23 %. U zaměstnanců s minimální mzdou se odvodové zatížení rovná výši odvodů na sociální a zdravotní pojištění a po uplatnění slevy na dani nejsou již zatíženi žádnou daní z příjmu.
Pro zajímavost je v tabulce č. 8 uveden rozdíl odvodového zatížení fyzické osoby zaměstnance před a po zrušení tzv. superhrubé mzdy, které proběhlo s účinností od 1. 1. 2021. Z něj vyplývá, že procentuálně je změna nejméně výhodná pro zaměstnance s nadprůměrnými příjmy. Tento fakt je způsoben zrušením institutu tzv. solidární daně a zavedením druhé sazby daně, které mění zdanění nadlimitních příjmů z 22 % na 23 %.
V druhé části tabulky č. 8 by mělo větší vypovídací schopnost, kdyby byla použita slevu na poplatníka ve výši roku 2021, tj. 27 840 Kč, která se váže na růst minimální a průměrné mzdy. V takovém případě by se změnilo procento odvodového zatížení u minimální mzdy na 15, 8 %, u průměrné mzdy na 24,5 %, u nadstandardní mzdy na 32,15 %. Roli by samozřejmě při výpočtu hrál i čtyřnásobek mzdy (1 701 168 Kč), odpovídající úrovni roku 2021. V takovém případě by bylo daňové zatížení nadstandardní daně 31,9 %.
Pokud by nedošlo ke zrušení superhrubé mzdy a zůstala by solidární daň, navýšení minimální mzdy, průměrné mzdy a z toho plynoucí korekce v případě nadstandardní mzdy a došlo k úpravě slevy na poplatníka, výsledky by byly odlišné od tabulky č. 8 a jsou patrné z tabulky č. 9.
Tabulka č. 9: Odvodové zatížení zaměstnance (příjem ze závislé činnosti) v roce 2020
Zaměstnanec
% odvodů
Minimální mzda
Průměrná mzda
Nadstandardní mzda
Roční hrubá mzda 2020
3)
175 200 Kč
418 020 Kč
2 400 000 Kč
Superhrubá mzda 2020
33,8 %
234 418 Kč
599 311 Kč
3 211 200 Kč
Solidární zvýšení daně
7,0 %
50 954 Kč
Sleva na poplatníka
24 840 Kč
24 840 Kč
24 840 Kč
Záloha na daň
15,0 %
35 163 Kč
83 897 Kč
481 680 Kč
Zdravotní pojištění
4,5 %
7 884 Kč
18 811 Kč
108 000 Kč
Sociální pojištění
6,5 %
11 388 Kč
27 171 Kč
156 000 Kč
Roční čistý příjem
145 605 Kč
312 981 Kč
1 628 206 Kč
Odvodové zatížení 2020
16,9 %
25,2 %
32,2 %
Roční hrubá mzda 2021
4)
182 400 Kč
426 000 Kč
2 400 000 Kč
Superhrubá mzda 2020
33,8 %
244 051 Kč
569 988 Kč
3 211 200 Kč
Solidární zvýšení daně
7,0 %
48 918 Kč
Sleva na poplatníka
27 840 Kč
27 840 Kč
27 840 Kč
Záloha na daň
15,0 %
36 608 Kč
85 498 Kč
481 680 Kč
Zdravotní pojištění
4,5 %
8 208 Kč
19 170 Kč
108 000 Kč
Sociální pojištění
6,5 %
11 856 Kč
27 690 Kč
156 000 Kč
Roční čistý příjem
153 568 Kč
321 482 Kč
1 633 242 Kč
Odvodové zatížení 2020
15,8 %
24,5 %
31,9 %
Zdroj: zpracovala Hana Březinová
V roce 2020 je čtyřnásobek průměrné mzdy za rok 1 672 080 Kč. Tato částka je rozhodující pro zahájení výpočtu tzn. solidární daně. Solidární dani podléhá v tabulce č. 9 částka 727 920 Kč (počítáno z hrubé mzdy). V roce 2021 je čtyřnásobek průměrné mzdy 1 701 168 Kč. Od této částky se zdaňují příjmy fyzické osoby sazbou daně z příjmů 23 %.
 
Reálný růst mezd v prvním čtvrtletí 2021
Podle výsledků publikovaných Českým statistickým úřadem (https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-1-ctvrtleti-2021) došlo v prvním čtvrtletí roku 2021 k reálnému růstu mezd o 1 %, neboť spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,2 %. Ve srovnání s růstem národního hospodářství za stejné období jde o 3,2 %. Průměrná mzda je tak o 1 089 Kč vyšší, činí 35 285 Kč. Objem mezd se zvýšil o 1,7 %, počet zaměstnanců poklesl o 1,4 %. Při porovnání nárůstu průměrných mezd za 1. čtvrtletí 2021 po očištění od sezónních vlivů proti předchozímu čtvrtletí jde o růst průměrné mzdy o 0,6 %. Medián mezd, tj. největší objem zaměstnanců, pobírá průměrný hrubý plat 29 867 Kč.
 
Analýza odvodového zatížení osoby samostatně výdělečně činné
Ve výpočtech odvodového zatížení OSVČ jsou záměrně použity stejné vstupní údaje jako v případě zaměstnance. Roční příjmy OSVČ se tedy rovnají výši roční minimální mzdy, roční zaokrouhlené průměrné mzdy a roční nadprůměrné mzdy, což umožní pozdější porovnání. Ve výpočtech jsou zohledněny různé míry výdajových paušálů, a to ve výši 40 %, 60 %, 80 % (30% výdajový paušál není ve výpočtech zahrnut, poněvadž se vztahuje výhradně na příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku a příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů). Ve výpočtech je také zakomponovaná legislativní novinka – paušální daň, aby bylo možné vyhodnotit, do jaké míry je pro živnostníky tento nástroj výhodný.
 
Základní analýza
Základní analýza uvedená v tabulce č. 10 pracuje se skutečností, že roční příjmy OSVČ se rovnají příjmům ze závislé činnosti; nejsou zde zohledněny náklady, které musí živnostník vydat, aby tyto příjmy získal. Pro výpočet daně jsou použity výdajové paušály v různé výši.
Tabulka č. 10: Odvodové zatížení OSVČ – základní analýza
OSVČ
% odvodů
Ve výši roční minimální mzdy
Ve výši roční průměrné mzdy z podnikání
Ve výši nadprůměrných příjmů
Roční příjem z podnikání
182 400 Kč
426 000 Kč
2 400 000 Kč
Výdajový paušál
80,0 %
145 920 Kč
340 800 Kč
1 600 000 Kč
Základ daně ze zisku
36 480 Kč
85 200 Kč
800 000 Kč
Daň z příjmu 15 % po uplatněníslevy na poplatníka
15,0 %
0 Kč
0 Kč
92 160 Kč
Vyměřovací základ pro pojistné (50 % ZD)
50,0 %
18 240 Kč
42 600 Kč
400 000 Kč
Zdravotní pojištění
13,5 %
28 716 Kč
28 716 Kč
54 000 Kč
Sociální pojištění
29,2 %
31 056 Kč
31 056 Kč
116 800 Kč
Roční čistý příjem
122 628 Kč
366 228 Kč
2 137 040 Kč
Odvodové zatížení
32,8 %
14,0 %
11,0 %
Výdajový paušál
60,0 %
109 440 Kč
255 600 Kč
1 200 000 Kč
Základ daně ze zisku
72 960 Kč
170 400 Kč
1 200 000 Kč
Daň z příjmu 15 % po uplatněníslevy na poplatníka
15,0 %
0 Kč
0 Kč
152 160 Kč
Vyměřovací základ pro pojistné (50 % ZD)
50,0 %
36 480 Kč
85 200 Kč
600 000 Kč
Zdravotní pojištění
13,5 %
28 716 Kč
28 716 Kč
81 000 Kč
Sociální pojištění
29,2 %
31 056 Kč
31 056 Kč
175 200 Kč
Roční čistý příjem
122 628 Kč
366 228 Kč
1 991 640 Kč
Odvodové zatížení
32,8 %
14,0 %
17,0 %
Výdajový paušál
40,0 %
72 960 Kč
170 400 Kč
800 000 Kč
Základ daně ze zisku
109 440 Kč
255 600 Kč
1 600 000 Kč
Daň z příjmu 15 % po uplatněníslevy na poplatníka
15,0 %
0 Kč
10 500 Kč
212 160 Kč
Vyměřovací základ pro pojistné (50 % ZD)
50,0 %
54 720 Kč
127 800 Kč
800 000 Kč
Zdravotní pojištění
13,5 %
28 716 Kč
28 716 Kč
108 000 Kč
Sociální pojištění
29,2 %
31 056 Kč
37 318 Kč
233 600 Kč
Roční čistý příjem
122 628 Kč
349 466 Kč
1 846 240 Kč
Odvodové zatížení
32,8 %
18,0 %
23,1 %
Zdroj: zpracovala Radka Zavadilová
 
Paušální daň
Základní analýza uvedená v tabulce č. 10 pracuje se skutečností, že roční příjmy OSVČ se rovnají příjmům ze závislé činnosti, nejsou zde zohledněny náklady, které musí živnostník vydat, aby tyto příjmy získal. Pro výpočet daně jsou použity výdajové paušály v různé výši.
S účinností od 1. 1. 2021 byla schválena paušální daň pro živnostníky, která přináší zjednodušení odvodových povinností, zda podnikateli přináší i slíbenou finanční úsporu ukazuje tabulka č. 11.
Tabulka č. 11: Paušální daň
PAUŠÁLNÍ DAŇ OSVČ
Roční příjem z podnikání
182 400 Kč
426 000 Kč
600 000 Kč
950 000 Kč
Výpočet pro výdajový paušál 80 %
Paušální výdaje
145 920 Kč
340 234 Kč
480 000 Kč
760 000 Kč
Daň z příjmu po uplatnění slevy na poplatníka
0 Kč
0 Kč
0 Kč
660 Kč
Odvody SP + ZP
59 772 Kč
59 772 Kč
59 772 Kč
59 772 Kč
Čistý příjem
122 628 Kč
366 228 Kč
540 228 Kč
889 568 Kč
Odvodové zatížení v %
32,8 %
14,0 %
10,0 %
6,4 %
Výpočet pro výdajový paušál 60 %
Paušální výdaje
109 440 Kč
255 600 Kč
360 000 Kč
570 000 Kč
Daň z příjmu po uplatnění slevy na poplatníka
0 Kč
0 Kč
8 160 Kč
29 160 Kč
Odvody SP + ZP
59 772 Kč
59 772 Kč
63 756 Kč
84 196 Kč
Čistý příjem
122 628 Kč
366 228 Kč
528 084 Kč
836 644 Kč
Odvodové zatížení v %
32,8 %
14,0 %
12,0 %
11,9 %
Výpočet pro výdajový paušál 40 %
Paušální výdaje
72 960 Kč
170 400 Kč
240 000 Kč
380 000 Kč
Daň z příjmu po uplatnění slevy na poplatníka
0 Kč
10 500 Kč
26 160 Kč
57 660 Kč
Odvody SP + ZP
59 772 Kč
66 034 Kč
81 276 Kč
121 695 Kč
Čistý příjem
122 628 Kč
349 466 Kč
492 564 Kč
770 645 Kč
Odvodové zatížení v %
32,8 %
18,0 %
17,9 %
18,9 %
VÝPOČET S UPLATNĚNÍM PAUŠÁLNÍ DANĚ
Paušální daň 2021
65 628 Kč
65 628 Kč
65 628 Kč
65 628 Kč
Roční čistý příjem
116 772 Kč
360 372 Kč
534 372 Kč
884 372 Kč
Odvodové zatížení v %
36,0 %
15,4 %
10,9 %
6,9 %
Zdroj: zpracovala Radka Zavadilová
V tabulce č. 11 je ve výpočtech zohledněna pouze sleva na poplatníka. Čím více slev na dani a odčitatelných položek může živnostník uplatňovat, tím méně je pro něj paušální daň výhodná. Obecně platí, že paušální daň se vyplatí živnostníkům, jejichž roční příjmy se blíží k limitnímu 1 milionu Kč a daní se výdajovým paušálem 40 %, respektive 60 %. Pro živnostníky s výdajovým paušálem 80 % a živnostníky s nízkými příjmy je tento nástroj značně nevýhodný.
 
Komparace odvodového zatížení příjmu ze závislé činnosti a OSVČ
Tabulka č. 12 porovnává výši čistého příjmu a odvodového zatížení zaměstnance s výší příjmu osoby samostatně výdělečně činné za předpokladu, že příjmy z podnikatelské činnosti jsou rovny hrubým mzdám ze závislé činnosti.
Tabulka č. 12: Komparace odvodového zatížení zaměstnance a OSVČ
ZAMĚSTNANEC
Roční hrubá mzda
182 400 Kč
426 000 Kč
2 400 000 Kč
Roční čistý příjem
162 336 Kč
343 080 Kč
1 747 933 Kč
Odvodové zatížení
11,0 %
19,5 %
27,2 %
OSVČ jako HLAVNÍ ČINNOST
Roční příjem z podnikání
182 400 Kč
426 000 Kč
2 400 000 Kč
Výdajový paušál 80 %
Roční čistý příjem
122 628 Kč
366 228 Kč
2 137 040 Kč
Odvodové zatížení
32,8 %
14,0 %
11,0 %
Výdajový paušál 60 %
Roční čistý příjem
122 628 Kč
366 228 Kč
1 991 640 Kč
Odvodové zatížení
32,8 %
14,0 %
17,0 %
Výdajový paušál 40 %
Roční čistý příjem
122 628 Kč
349 466 Kč
1 846 240 Kč
Odvodové zatížení
32,8 %
18,0 %
23,1 %
OSVČ jako VEDLEJŠÍ ČINNOST
Roční příjem z podnikání
182 400 Kč
426 000 Kč
2 400 000 Kč
Výdajový paušál 80 %
Roční čistý příjem
179 938 Kč
420 249 Kč
2 137 040 Kč
Odvodové zatížení
1,4 %
1,4 %
11,0 %
Výdajový paušál 60 %
Roční čistý příjem
177 475 Kč
389 620 Kč
1 991 640 Kč
Odvodové zatížení
2,7 %
8,5 %
17,0 %
Výdajový paušál 40 %
Roční čistý příjem
175 013 Kč
333 089 Kč
1 846 240 Kč
Odvodové zatížení
4,1 %
21,8 %
23,1 %
Zdroj: zpracovala Radka Zavadilová
Z tabulky č. 12 vyplývá, že podnikání OSVČ na hlavní činnost se nevyplatí živnostníkům, jejichž příjem z podnikání dosahuje jen výše minimální mzdy. Vysoké odvodové zatížení je způsobeno placením odvodů na sociální a zdravotní pojištění v celkové výši 42,7 % z 50 % zisku z podnikání – na rozdíl od zaměstnance, který odvádí v součtu jen 11 % a zbytek za něj hradí zaměstnavatel. V tomto rozsahu by bylo vhodné podnikání provozovat jen jako vedlejší činnost, kdy živnostník ze svého příjmu neodvádí sociální pojištění.
Naopak pro osoby s vyššími příjmy je výhodnější podnikat jako OSVČ, protože odvádějí 15% daň pouze z rozdílu mezi příjmy a výdaji.
 
Komparace výše čistých příjmů
Tabulka č. 12
de facto
podává zkreslený pohled na čistý příjem živnostníka, protože vychází z předpokladu, že čistý zisk OSVČ není zatížen žádnými skutečnými náklady spojenými s podnikáním. V tabulce č. 13 jsou propočty, jak se mění čistý zisk z podnikání v závislosti na skutečných nákladech. Analýza vychází ze základního předpokladu, že skutečné náklady spojené s podnikáním jsou vždy nižší než příslušné výdajové procento uplatněné při výpočtu daně. Pokud by tomu tak nebylo, je pro živnostníka výhodnější skutečné náklady evidovat a nahradit jimi výdajové procento.
Tabulka č. 13: Komparace čistých příjmů
ZAMĚSTNANEC
Roční hrubá mzda
182 400 Kč
426 000 Kč
2 400 000 Kč
Roční čistý příjem
162 336 Kč
343 080 Kč
1 747 933 Kč
OSVČ
Výdajový paušál 80 %
Roční příjem z podnikání
182 400 Kč
426 000 Kč
2 400 000 Kč
Skutečné náklady 0 %
122 628 Kč
366 228 Kč
2 137 040 Kč
Skutečné náklady 10 %
104 388 Kč
323 628 Kč
1 897 040 Kč
Skutečné náklady 20 %
86 148 Kč
281 028 Kč
1 657 040 Kč
Skutečné náklady 30 %
67 908 Kč
238 428 Kč
1 417 040 Kč
Skutečné náklady 40 %
49 668 Kč
195 828 Kč
1 177 040 Kč
Skutečné náklady 50 %
31 428 Kč
153 228 Kč
937 040 Kč
Skutečné náklady 60 %
13 188 Kč
110 628 Kč
697 040 Kč
Skutečné náklady 70 %
-5 052 Kč
68 028 Kč
457 040 Kč
Výdajový paušál 60 %
Skutečné náklady 0 %
122 628 Kč
366 228 Kč
1 991 640 Kč
Skutečné náklady 10 %
104 388 Kč
323 628 Kč
1 751 640 Kč
Skutečné náklady 20 %
86 148 Kč
281 028 Kč
1 511 640 Kč
Skutečné náklady 30 %
67 908 Kč
238 428 Kč
1 271 640 Kč
Skutečné náklady 40 %
49 668 Kč
195 828 Kč
1 031 640 Kč
Skutečné náklady 50 %
31 428 Kč
153 228 Kč
791 640 Kč
Výdajový paušál 40 %
Skutečné náklady 0 %
122 628 Kč
349 466 Kč
1 846 240 Kč
Skutečné náklady 10 %
104 388 Kč
306 866 Kč
1 606 240 Kč
Skutečné náklady 20 %
67 908 Kč
264 266 Kč
1 366 240 Kč
Skutečné náklady 30 %
13 188 Kč
221 666 Kč
1 126 240 Kč
Zdroj: zpracovala Radka Zavadilová a Hana Březinová
Z tabulky č. 13 jednoznačně vyplývá, že výše skutečných výdajů zásadně ovlivňuje výši čistého příjmu. Zároveň je třeba upřesnit, že se jedná o skutečné výdaje, které jsou spojené s podnikáním a nejsou přefakturovány konečnému odběrateli. Může se jednat o krátkodobý či dlouhodobý majetek, pracovní nástroje, ale i softwarové licence či nákup služeb. Po zohlednění těchto skutečných výdajů je zřejmé, že podnikání při nastavení stejné výše příjmů jako ze závislé činnosti je pro živnostníky výhodné jen v případě, že jejich skutečné výdaje nepřesáhnou 10 %. Tato minimální výše výdajů je obvykle nereálná. Proto je logické, že hodinová sazba či měsíční odměna živnostníků musí být nastavena výše, než je hodinová či měsíční sazba zaměstnance.
 
Nepřehlednost daňového systému ČR
Od nabytí účinnosti většiny daňových právních předpisů došlo k desítkám jejich novelizací, a to jak samostatně, tak v rámci tzv. daňových balíčků. Ministerstvo financí a finanční správa vydávají řady pokynů, výkladů, stanovisek, která však nemají právní váhu. Doplňují je stanoviska Koordinačního výboru Ministerstva financí a Komory daňových poradců České republiky.
Česká republika má jeden z nejsložitějších daňových systémů. Toto hodnocení plyne z Indexu daňové složitosti univerzit v Paderbornu a Mnichově se společností BDO. Česká republika se umístila na 85. místě ze sta. Složitější daně má jen 15 zemí, například Vietnam, Tanzánie, Zimbabwe nebo Albánie.
Obrázek č. 4: Index daňové složitosti
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 7-8/2021.
 
1) Tato částka průměrné výše mzdy byla použita pro výpočty v době, kdy se jednalo o odhad pro rok 2021. Položka byla ponechána i v dalších propočtech.
2) Mzda uvedená v roce 2020 je ve výši minima a průměru roku 2021, metodika roku 2020.
3) Mzda (minimální, průměrná) platná v roce 2020, metodika roku 2020 (čtyřnásobek = 1 672 080 Kč).
4) Mzda platná v roce 2021, metodika roku 2020 včetně slevy na poplatníka 27 840 Kč a čtyřnásobku 1 701 168 Kč.