Zákon č. 540/2020 Sb. , který novelizoval zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), zavedl nový institut poplatníka v paušálním režimu, jehož daň se při splnění stanovených podmínek bude rovnat paušální dani. Tento zákon byl zveřejněn ve Sbírce zákonů teprve 18. 12. 2020 a nabyl účinnosti 1. 1. 2021. Poplatníci tak měli velmi krátkou lhůtu na zvážení této nové možnosti, která významně snižuje jejich administrativní povinnosti. V případě dodržení zákonných podmínek pro vstup do paušálního režimu a zároveň pro daň rovnající se paušální dani jim odpadne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a také přehledy o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení („ČSSZ“) a zdravotní pojišťovně. Podle zveřejněných informací Finanční správy do paušálního režimu i přes velmi krátkou lhůtu aktivně vstoupilo okolo 70 000 poplatníků (osob samostatně výdělečně činných, dále „OSVČ“). Cílem tohoto článku je upozornit na konkrétní chyby a nedorozumění, se kterými se v praxi setkáváme.
Poplatník v paušálním režimu a daň rovná paušální dani
Ing.
Iva
Rindová,
Bc.
Hana
Jedlanová
Z dotazů poplatníků je zřejmé, že si neuvědomují rozdílnost podmínek pro vstup do paušálního režimu uvedených v § 2a zákona o daních z příjmů a podmínek pro to, aby jejich daň byla rovna paušální dani, uvedených v § 7a zákona o daních z příjmů.
Příklad
Poplatník vstoupil do paušálního režimu a splnil všechny podmínky. Jeho příjmy ze samostatné činnosti jsou 800 000 Kč ročně
.
V průběhu roku 2021 však prodá za 20 000 Kč automobil, který měl v roce 2020 v obchodním majetku. Tento příjem je příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů, protože vzhledem k paušálnímu režimu nemá v roce 2021 obchodní majetek. Nesplnil tedy podmínku § 7a, že jeho příjmy podle § 8, 9 a 10 nepřesáhly 15 000 Kč. Musí tedy podat daňové přiznání i přehledy a zaplatit daň a pojistná stejně, jako kdyby v paušálním režimu nebyl. Zálohy na paušální daň (tzv. paušální zálohy) se mu započtou jako zálohy na daň a pojistná.Jsou poplatníci, kteří se snaží, aby jejich daň byla rovna paušální dani, protože je to pro ně výhodné. Naopak jsou poplatníci, kteří platně vstoupili do paušálního režimu a teď by byli rádi, aby mohli podat daňové přiznání a nemuseli platit daň ve výši paušální daně, protože tím přijdou např. o daňové bonusy.
Příklad
Slečně fyzioterapeutce bylo její účetní doporučeno, aby vstoupila do paušálního režimu. Rada účetní byla výhodná, což ukazuje tabulka rozdílů v platbách daně a pojistných (obojí dále též „odvody“).
| Položka | Není paušální daň | Paušální daň | Rozdíl (v Kč) |
| Příjmy (P) | 820 000 | 820 000 | |
| Výdaje 40 % (V) | 328 000 | ||
| Základ daně ZD = (P-V) | 492 000 | ||
| Daň 15 % | 73 800 | ||
| Daň po slevě (27 840 Kč) | 45 960 | 1 200 | 44 760 |
| Vyměřovací základ pro pojistná ZD | 246 000 | ||
| Sociální pojištění 29,2 % | 71 832 | 35 712 | 36 120 |
| Zdravotní pojištění 13,5 % | 33 210 | 28 716 | 4 494 |
| Celkem daň + sociální p. + zdravotní p. | 151 002 | 65 628 12 × 5 469 | 85 374 |
Vedle příjmů z podnikání má ještě od třech zaměstnavatelů každý měsíc příjmy z dohod o provedení práce, přičemž nepodepsala prohlášení poplatníka k dani, a je jí proto srážena daň zvláštní sazbou daně (celkem má vedle příjmů z podnikání za rok 3 zaměstnavatele × 12 měsíců × 10 000 Kč = 360 000 Kč). To není překážkou pro to, aby se její daň rovnala paušální dani. Pokud by však například v říjnu 2021 byla ve volební komisi v parlamentních volbách a obdržela odměnu člena volební komise ve výši 1 800 Kč, musí si dát pozor. Pokud nepodepíše prohlášení poplatníka k dani, tak i z této odměny bude sražena daň zvláštní sazbou daně a nadále se její daň rovná paušální dani, nemusí podávat přiznání ani přehledy. Pokud však by nedopatřením „jako všichni“ podepsala prohlášení poplatníka k dani, pak jí sice nebude sražena žádná daň (uplatní měsíční slevu na dani), ale tím poruší podmínku pro daň stanovenou paušální částkou a musí podat daňové přiznání i přehledy na sociální a zdravotní pojištění a doplatit výše uvedený rozdíl 85 374 Kč.
Příklad
Slečna z předchozího příkladu vyprávěla své kamarádce kadeřnici o tom, jak úžasně ušetří, když zvolí paušální režim a její daň bude rovna paušální dani. Kamarádka má srovnatelné příjmy a také dosud uplatňovala výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Proto se rozhodla, že si o paušální režim také požádá, a do 10. 1. platně oznámila vstup do paušálního režimu. Má tři děti a otec dětí s nimi nežije ve společné domácnosti. Na své nejmladší dítě, kterému ještě nejsou 4 roky, pobírá rodičovský příspěvek. Kadeřnice má možnost, protože se jedná o živnost řemeslnou, uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % příjmů.
Koncem ledna šla ke své daňové poradkyni, že potřebuje zpracovat daňové přiznání a přehledy za rok 2020, s tím, že je to naposledy, protože od teď už bude mít paušální daň, a tím ušetří na odvodech. Velmi se divila, že nejenže neušetří jako její kamarádka 85 374 Kč, ale naopak prodělá 94 772 Kč (podle zákona č. 285/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p. p., a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p., dochází pro rok 2021 ke zvýšení daňového zvýhodnění na děti).
| Položka | Odvody (v Kč) Není paušální daň | Odvody (v Kč) Paušální daň | Rozdíl (v Kč) |
| Příjmy (P) | 820 000 | ||
| Výdaje 80 % (V) | 656 000 | ||
| Základ daně ZD = (P-V) | 164 000 | ||
| Daň 15 % | 24 600 | ||
| Daň po slevě (27 840) | 0 | 1 200 | -1 200 |
| Daňový bonus 3 děti/15 204 + 22 320 + 27 840/ | -65 364 | – | -65 364 |
| Vyměřovací základ pro pojistná ZD | 82 000 | ||
| Sociální pojištění 29,2 % Má jako vedlejší činnost, nemusí platit minimum | 23 944 | 35 712 | -11 768 |
| Zdravotní pojištění 13,5 % Rodičovský příspěvek – neplatí minimální zdravotní | 11 070 | 28 716 | -17 646 |
| Celkem daň + sociální p. + zdravotní p. (zde daňový bonus na děti) | -30 350 | 65 628 12 × 5 469 | -94 772 |
Rozhodla se tedy, že z paušálního režimu „vystoupí“. A došlo k druhému překvapení, že z paušálního režimu není možné vystoupit. Pokud dodrží podmínky, pak musí platit paušální daň včetně „paušálního pojištění“ a daňové bonusy na děti nedostane. Jak je však již uvedeno v předchozím příkladu, v případě, že bude mít i malý příjem ze závislé činnosti (i např. z dohody o provedení práce), který nebude podléhat srážkové dani zvláštní sazbou daně (např. pokud podepíše prohlášení poplatníka k dani), poruší podmínky pro to, aby její daň byla rovna paušální dani. Bude tedy muset podat daňové přiznání a přehledy zdravotní pojišťovně i České správě sociálního zabezpečení. Současně ušetří v tabulce uvedených 94 772 Kč na dani a odvodech. To nic nemění na tom, že do konce roku bude muset nadále platit zálohy na paušální daň.
Oznámení o vstupu do paušálního režimu (§ 38lb a 38lc zákona o daních z příjmů)
Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí (jde tedy o tzv. formulářové podání).
Zákon pro vstup do paušálního režimu stanoví lhůty, ve kterých lze správci daně oznámit vstup do paušálního režimu. Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmů fyzických osob podat do desátého dne rozhodného zdaňovacího období. Pokud však poplatník zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti
po desátém dni rozhodného zdaňovacího období
, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně nejpozději do dne zahájení
této činnosti.Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob je zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 16b ZDP). Rozhodným zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, od kterého nebo ve kterém daňový subjekt do paušálního režimu vstupuje.
Zákon stanoví v § 2a následující podmínky pro vstup do paušálního režimu, které musí být splněny
k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období. Poplatník:
–
je osobou samostatně výdělečně činnou dle zákona upravujícího důchodové pojištění,
–
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění,
–
není plátcem DPH,
–
není společníkem v. o. s. ani komplementářem komanditní společnosti,
–
není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
–
nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, kromě příjmů, z nichž je vybíraná daň srážkou podle zvláštní sazby daně.
Podmínky pro vstup do paušálního režimu, které musí být splněny ve zdaňovacím období
bezprostředně předcházejícím
rozhodnému zdaňovacímu období:–
příjmy v § 7 (tj. ze samostatné činnosti) nesmějí převyšovat částku 1 mil. Kč (do této částky se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny nebo je z nich daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně).
Další podmínky pro poplatníky, kteří zahajují činnost a
vstupují do paušálního režimu v průběhu roku
ke dni zahájení samostatné činnosti (kromě podmínek uvedených výše, které v tomto případě musí být splněny ke dni zahájení činnosti), jsou, že poplatník:–
neměl v rozhodném zdaňovacím období před zahájením samostatné činnosti příjmy podle § 8, 9 a 10 zákona o daních z příjmů přesahující 15 000 Kč,
–
neměl příjmy podle § 6 zákona o daních příjmů, kromě těch, z nichž je srážena daň zvláštní sazbou daně,
–
nebyl plátcem DPH, společníkem v. o. s. ani komplementářem.
Vstup do paušálního režimu k 1. 1. rozhodného zdaňovacího období
Lhůta pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu podle § 38lc odst. 1 zákona o daních z příjmů je stanovena nejpozději do desátého dne rozhodného zdaňovacího období. V roce 2021 připadl den 10. 1. na neděli, proto bylo možné oznámení o vstupu do paušálního režimu účinně podat ještě v pondělí 11. 1. 2021.
Příklad
Daňový subjekt vykonává samostatně výdělečnou činnost již od roku 2017. Splnil podmínky stanovené pro vstup do paušálního režimu a Oznámení o vstupu zaslal správci daně dne 6. 1. 2021. Stal se tedy poplatníkem v paušálním režimu. Správce daně mu
žádné rozhodnutí o vstupu do paušálního režimu nevydává a nezasílá
(ani nevydává žádné potvrzení o doručení Oznámení o vstupu do paušálního režimu). Oznámení o vstupu do paušálního režimu nezahajuje žádné řízení.Příklad
Daňový subjekt vykonává samostatně výdělečnou činnost již od roku 2017. Splnil podmínky stanovené zákonem pro vstup do paušálního režimu, ale Oznámení o vstupu zaslal správci daně až dne 12. 1. 2021. V tomto případě bylo podle § 38lc odst. 5 zákona o daních z příjmů oznámení o vstupu do paušálního režimu podáno po zákonem stanovené lhůtě, a je proto neúčinné, tj. nelze s ním spojovat účinky vstupu do paušálního režimu. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. Neúčinnost takového podání správce daně daňovému subjektu oznamuje.
Vstup do paušálního režimu k datu zahájení samostatné činnosti po 10. 1.
Poplatník, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti po desátém dni rozhodného zdaňovacího období, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně
do dne zahájení této činnosti
(§ 38l odst. 2 zákona o daních z příjmů).
Do stejného termínu musí podat také přihlášku k registraci, ale zejména musí být k tomuto dni osobou výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Za zahájení výdělečné činnosti se považuje okamžik, kdy činnost začne provozovat s cílem „mít příjem“ (činit a přijímat objednávky, fakturovat, uzavírat smlouvy apod.). Za zahájení výdělečné činnosti se nepovažuje pouhé získání živnostenského nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti.Příklad
Daňový subjekt samostatně výdělečnou činnost nikdy nevykonával. Živnostenské oprávnění získal 20. 5. 2021. Od tohoto data je oprávněn vykonávat samostatně výdělečnou činnost, což ale samo o sobě neznamená, že výdělečnou činnost ve skutečnosti vykonává. Pokud samostatnou činnost zahájil až dne 1. 6. 2021, pak, pokud chce být poplatníkem v paušálním režimu, musí podat Oznámení o vstupu do paušálního režimu nejpozději k datu skutečného zahájení činnosti, tj. do 1. 6. 2021.
V praxi se setkáváme s tím, že začínající podnikatelé mají v těchto datech zmatek. Jiné datum zahájení své činnosti uvádějí při registraci k dani z příjmů fyzických osob, jiné datum oznamují příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Mnohokrát se proto stalo, že Oznámení o vstupu do paušálního režimu bylo podáno opožděně. Doporučujeme proto si uvedená data sjednotit podle skutečného stavu a plánovat, zda vstoupit do paušálního režimu před samotným zahájením samostatné výdělečné činnosti. Pokud chce poplatník využít výhod paušálního režimu, má nahlášení odlišných dat zahájení činnosti za následek nesplnění podmínky pro vstup do paušálního režimu.
Příklad
Poplatník z předchozího příkladu získal živnostenské oprávnění a je oprávněn vykonávat samostatně výdělečnou činnost od 20. 5. 2021. Činnost zahájil až 1. 6. 2021. Teprve 7. 6. 2021 tuto skutečnost nahlásil příslušné OSSZ, zdravotní pojišťovně a zaregistroval se k dani z příjmů fyzických osob u místně příslušného správce daně. Ve stejný den, tj. 7. 6. 2021 zaslal správci daně spolu s přihláškou k registraci i Oznámení o vstupu do paušálního režimu. Poplatník daně z příjmů sice správně podal Oznámení o vstupu do paušálního režimu současně s přihláškou k registraci (srov. § 38lb odst. 1 zákona o daních z příjmů), ale odeslal jej pozdě (činnost totiž zahájil již 1. 6. 2021). Lhůta pro podání tohoto oznámení tak marně uplynula. A to přesto, že povinnosti podle jednotlivých zákonů splnil včas:
–
§ 39 odst. 1 zákona o daních z příjmů stanoví povinnost registrace k dani z příjmů
do 15 dnů
ode dne, kdy započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti–
§ 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, stanoví povinnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení samostatné výdělečné činnosti
do osmi dnů ode dne
, kdy tuto činnost zahájil
,–
§ 48 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, je osoba samostatně výdělečně činná povinna oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení den zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen „samostatná výdělečná činnost“) s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat. Tuto povinnost je osoba samostatně výdělečně činná povinna splnit nejpozději
do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k zahájení samostatné výdělečné činnosti
.Závěr: Pozor na propadnou lhůtu možnosti
podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu. Vhodné je využít pro oznámení o vstupu i pro splnění povinnosti zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení tiskopis Společné oznámení o vstupu do paušálního režimu (viz dále).Společné oznámení o vstupu do paušálního režimu (§ 38ld zákona o daních z příjmů)
Poplatník, který teprve zahajuje (nebo obnovuje po přerušení) samostatnou výdělečnou činnost, má možnost na jednom tiskopise podaném správci daně (oznámení o vstupu do paušálního režimu) splnit všechny povinnosti uvedené v předchozím odstavci vůči ČSSZ i zdravotní pojišťovně.
V tiskopise „Oznámení o vstupu do paušálního režimu“ na jeho druhé straně poplatník vyplní:
–
na ř. 20 datum zahájení samostatné výdělečné činnosti pro účely příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno,
–
na ř. 26 datum zahájení pro účely příslušné zdravotní pojišťovny.
Na řádku 22 se pak osoba samostatně výdělečně činná, která
zahajuje samostatnou výdělečnou činnost
, může dle ustanovení § 48d zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, současně přihlásit k dobrovolnému nemocenskému pojištění dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“). Následné předání příslušných údajů správcem daně ČSSZ je považováno za splnění oznamovací povinnosti dle ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a za podání přihlášky k nemocenskému pojištění dle ustanovení § 11 písm. b) zákona o nemocenském pojištění. Pokud daňový subjekt na uvedených řádcích vyplní příslušná data, pak se má za to, že oznamuje zahájení své činnosti vůči ČSSZ a zdravotní pojišťovně (§ 38ld zákona o daních z příjmů).
Toto společné oznámení ale není potvrzením o vstupu do paušálního režimu. Splnění podmínek pro vstup do paušálního režimu zejména dle § 2a zákona o daních z příjmů správce daně prověřuje. V mnoha případech se stalo, že poplatník byl v insolvenčním řízení, případně požádal o zrušení registrace k DPH, ale toto řízení nebylo ještě k datu znovuzahájení činnosti ukončeno a podmínky pro vstup do paušálního režimu tak nesplnil.
Závěr:
Správce daně má ze zákona (srov. § 38ld odst. 3 zákona o daních z příjmů) povinnost předat příslušným orgánům, tj. nejen příslušné správě sociálního zabezpečení, ale i příslušné zdravotní pojišťovně, údaje o zahájení samostatné výdělečné činnosti, příp. o dobrovolné účasti na nemocenském pojištění, do 5 pracovních dnů po jejich obdržení, a to elektronicky. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu (§ 38le zákona o daních z příjmů)
„Dobrovolné vystoupení“ znamená, že poplatník v paušálním režimu nechce déle setrvat a hodlá tento režim z různých důvodů opustit. Zdánlivě okamžité rozhodnutí poplatníka nelze ale okamžitě realizovat. Poplatník, který řádně oznámil vstup a splnil podmínky, tedy stal se poplatníkem v paušálním režimu a má zájem
vystoupit, tak může učinit ve skutečnosti až od následujícího kalendářního roku.
Oznámení o dobrovolném vystoupení může sice podat kdykoli, ale do konce kalendářního roku 2021 má stále povinnost hradit paušální zálohy. Pokud poplatník platně vstoupil do paušálního režimu v roce 2021
, nadále podniká, neporušil podmínky a nepodá oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu do 10. 1. 2022, pak je poplatníkem v paušálním režimu i v roce 2022.
Závěr: Dobrovolné vystoupení neznamená okamžité vystoupení z paušálního režimu. V paušálním režimu přestane být poplatník až od následujícího roku, pokud podá oznámení včas.
–
Oznámení o nesplnění podmínek pro vstup do paušálního režimu (§ 38lf zákona o daních z příjmů).
Skutečnost, že nesplňuje podmínky pro vstup do paušálního režimu, by měl poplatník správci daně oznámit do 15 dnů od chvíle, kdy takovou skutečnost zjistí. Obdobně postupuje i správce daně.
Je zřejmé, že nesplnění podmínek pro vstup do paušálního režimu může poplatník zjistit v některých případech až s časovým odstupem.
Testujeme splnění podmínek k prvnímu dni rozhodného období (tj.
k 1. 1. 2021
či ke dni zahájení činnosti), tedy zda: –
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění,
–
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině.
Příklad
Jedná-li se o poplatníka, který hradí veřejné zdravotní pojištění mimo ČR, pak nesplňuje podmínky pro vstup do paušálního režimu, neboť není součástí českého systému veřejného zdravotního pojištění.
–
Není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.
Příklad
Poplatník, který vstupuje do paušálního režimu, nesmí být k 1. 1. rozhodného zdaňovacího období, případně ke dni zahájení činnosti, ani v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti, plátcem DPH, ani nesmí mít registrační povinnost k této dani. Podmínka zahrnuje jak plátce daně z přidané hodnoty, kteří se jimi stanou ze zákona, tak tzv. dobrovolné plátce. V případě, že má poplatník zájem o vstup do paušálního režimu, musí požádat o zrušení plátcovství DPH. Přitom je nedostačující pouze žádost podat či správci daně doručit, ale k 1. 1. musí být rozhodnutí o zrušení plátcovství DPH v právní moci. V opačném případě došlo k porušení podmínky dle § 2a odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Pokud poplatník do paušálního režimu při splnění všech podmínek vstoupí a teprve následně se stane plátcem DPH, pak až do konce roku 2021 v paušálním režimu zůstane a stále má povinnost hradit paušální zálohy. Přesto má povinnost za rok 2021 podat daňové přiznání a rovněž i přehledy na veřejná pojistná. Teprve až od 1. 1. 2022 není v paušálním režimu.
–
Není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.
Příklad
Správce daně zjistí náhledem do obchodního rejstříku, že poplatník je společníkem veřejné obchodní společnosti, a o tomto svém zjištění ho vyrozumí. Poplatník však tvrdí, že již dávno společníkem veřejné obchodní společnosti není. Účast ve společnosti již před lety ukončil, ale tato skutečnost nebyla v obchodním rejstříku zaznamenána. V takových případech je poplatník oprávněn vznést stížnost na postup správce, ale své tvrzení musí prokázat. Důkazní břemeno je na poplatníkovi.
–
Není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení.
Příklad
Poplatník uhradil své závazky a tím bylo, dle jeho názoru, insolvenční řízení ukončeno. Chce vstoupit do paušálního režimu. Pouhé uspokojení věřitelů však nezakládá splnění podmínek pro vstup do paušálního režimu. I v tomto případě musí být rozhodnutí soudu v právní moci.
–
Ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období (tj. zde za zdaňovací období roku 2020) neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 mil. Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně nebo příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Příklad
Poplatníkovi zpracovala daňovou evidenci a přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2020 účetní až koncem března a při té příležitosti zjistila, že příjmy poplatníka převyšují částku 1 mil. Kč (i když se jedná o činnosti, kdy není povinen stát se plátcem DPH). Poplatník má tudíž zákonnou povinnost překročení zákonného limitu, resp. nesplnění podmínky pro vstup do paušálního režimu správci daně oznámit, a to bez ohledu na to, zda do té doby hradil či nehradil paušální zálohy. V daném případě poplatník platně nevstoupil do paušálního režimu, a to od počátku, a proto není povinen ani platit paušální zálohy.
–
Nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Příklad
Poplatník ukončí pracovní poměr k 9. 1. 2021. Tím nesplní podmínku § 2a odst. 1 písm. c), neboť k prvnímu dni zdaňovacího období vykonává závislou činnost.
Závěr:
Pokud se poplatník nestane poplatníkem v paušálním režimu pro nedodržení zákonných podmínek pro vstup do paušálního režimu,
pak musí hradit zálohy na daň a pojistná dle obecné úpravy příslušných právních předpisů, tedy zálohy zdravotní pojišťovně, ČSSZ a finančnímu úřadu. Hrazením paušální zálohy mu vznikají nedoplatky na pojistných.Oznámení o ukončení paušálního režimu (§ 38lg zákona o daních z příjmů)
Zákon stanoví povinnost oznámit správci daně, že poplatník již v paušálním režimu nebude. Stejně tak jako Oznámení o nesplnění podmínek pro vstup do paušálního režimu je i tiskopis Oznámení o ukončení paušálního režimu návodným, neboť obsahuje přehled skutečností, které mohou mít za následek ukončení paušálního režimu v průběhu zdaňovacího období. Daňovému subjektu pak postačí vybrat vhodnou variantu a ve lhůtě do 15 dnů ode, ve kterém tato skutečnost nastala, oznámit správci daně, že v paušálním režimu končí a k jakému datu (typicky k poslednímu dni zdaňovacího období). Jedná se o skutečnosti uvedené v § 2a zákona o daních z příjmů:
–
poplatník má příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 mil. Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
–
poplatník se stane plátcem daně z přidané hodnoty nebo mu vznikla registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
–
poplatník se stane společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti,
–
nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízení nebylo do konce daného zdaňovacího období skončeno,
–
poplatník přestal být osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění nebo podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění,
–
poplatník přerušil činnost (pokud nebylo zahájeno do konce lhůty pro podání daňového přiznání),
–
na poplatníka se přestaly vztahovat právní předpisy České republiky upravující důchodové pojištění nebo právní předpisy České republiky upravující veřejné zdravotní pojištění,
–
poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
–
poplatník ukončil na území České republiky výkon činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a přesunul daňové rezidentství do zahraničí.
Některé skutečnosti způsobují zánik paušálního režimu ke konci zdaňovacího období, jiné již ke konci kalendářního měsíce, v němž nastaly (viz tabulka na konci článku).
Zjistí-li správce daně, že nastala skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnosti a také o následcích toho, že poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu.
Příklad
Příjmy poplatníka v paušálním režimu převýšily 1 mil. Kč k 1. 6. 2021. Musí podat do 16. 6. 2021 Oznámení o ukončení paušálního režimu a uvede datum ukončení paušálního režimu 31. 12. 2021. Nadále tedy zůstává do konce zdaňovacího období v paušálním režimu, ač je jasné, že následně nesplní podmínky § 7a a jeho daň nebude rovna paušální dani. Obdobná situace nastane, pokud se stane plátcem DPH, pokud se stane společníkem v. o. s. či k. s., či pokud bude rozhodnuto o jeho úpadku.
Příklad
Poplatník v paušálním režimu přerušil činnost k datu 1. 6. 2021. Musí podat do 16. 6. 2021 Oznámení o ukončení paušálního režimu a uvede datum ukončení paušálního režimu 30. 6. 2021. Má povinnost uhradit paušální zálohu ve výši 5 469 Kč i za červen 2021. Obdobná situace nastane například i při ukončení činnosti.
Pozor na to, že zahájení výkonu závislé činnosti nezpůsobuje zánik paušálního režimu.
Příklad
Poplatník v paušálním režimu uzavřel pracovní smlouvu (pracovní poměr) od 1. 2. 2021. Podnikání proto velmi omezil. Zůstane v paušálním režimu a má nadále po celý rok povinnost hradit paušální zálohy. Nesplní však podmínky § 7a pro paušální daň a bude povinen podat daňové přiznání. I v následujících letech bude nadále v paušálním režimu, pokud se z něj dobrovolně neodhlásí, či pokud nenastane některá ze skutečností způsobujících zánik paušálního režimu.
Daň poplatníka v paušálním režimu je podle § 7a zákona o daních z příjmů rovna paušální dani (a poplatník nemá povinnost podávat daňové přiznání a přehledy na pojistná), pokud
a)
má pouze
1.
příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 mil. Kč, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4,
2.
příjmy od daně osvobozené,
3.
příjmy, které nejsou předmětem daně,
4.
příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
5.
příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč,
b)
není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a
c)
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.
Pokud poplatník nesplní podmínky § 7a zákona o daních z příjmů, aby se jeho daň z příjmů rovnala paušální dani, pak mu vzniká povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. To i přes to, že se platně
stal poplatníkem v paušálním režimu
a že byl poplatníkem v paušálním režimu po celé zdaňovací období.Příklad
Poplatník v paušálním režimu sjednal od 1. 2. 2021 dohodu o provedení práce s odměnou maximálně 10 000 Kč měsíčně a u zaměstnavatele
nepodepsal
prohlášení poplatníka k dani, proto mu z tohoto příjmu je srážena podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů daň zvláštní sazbou daně. Pokud poplatník neporuší jiné podmínky, jeho daňová povinnost se bude nadále rovnat paušální dani, a to i v případě, že takových zaměstnavatelů (s dohodou o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně bez podepsaného prohlášení) bude mít i ve stejném měsíci několik. Tedy nemá povinnost podávat daňové přiznání ani přehledy.Příklad
Poplatník v paušálním režimu sjednal od 1. 2. 2021 dohodu o provedení práce s odměnou 500 Kč a u zaměstnavatele
podepsal prohlášení
poplatníka k dani, proto mu z tohoto příjmu je srážena nulová záloha (uplatnil slevu na poplatníka). Poplatník zůstává v paušálním režimu, ale porušil podmínku pro to, aby jeho daň byla rovna paušální dani, a bude muset podat daňové přiznání i přehledy, kde daň i pojistné bude podle dosažených příjmů a výdajů. Nadále však musí do konce roku hradit paušální zálohy.Příklad
Poplatník v paušálním režimu ukončil zaměstnání k 31. 12. 2020. Jeho zaměstnavatel mu však vyplatil mzdu za prosinec 2020 dne 1. 2. 2021. Podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů se tento příjem považuje za příjem ze závislé činnosti v roce, kdy byl vyplacen nebo obdržen. Tím byla porušena podmínka pro to, aby jeho daň byla rovna paušální dani, a poplatník bude muset podat daňové přiznání i přehledy, kde daň i pojistné bude podle dosažených příjmů a výdajů. Nadále však musí do konce roku hradit paušální zálohy.
Paušální záloha
Poplatník v paušálním režimu hradí místně příslušnému správci daně paušální zálohu 5 469 Kč za každý měsíc roku 2021, ve kterém byl (i jen po část měsíce) v paušálním režimu. Tato měsíční platba zahrnuje zálohu na daň z příjmů fyzických osob (ve výši 100 Kč), zálohu na pojistné na důchodové pojištění (2 976 Kč) a zálohu na veřejné zdravotní pojištění (2 393 Kč). Poplatník v paušálním režimu již nic nehradí přímo příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Paušální záloha již zahrnuje obě pojistná (§ 38lk zákona o daních z příjmů).
Poplatníci se při placení paušální zálohy dopouští následujících chyb:
–
Platí správci daně pouze zálohu na daň z příjmů fyzických osob ve výši 100 Kč za měsíc a ostatní část paušální zálohy platí nadále stále na příslušnou pobočku ČSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu.
–
Platí zálohy ve správné výši, ale s předčíslím jiné daně (např. daně z příjmů fyzických osob nebo daně z přidané hodnoty). Správné předčíslí u paušální daně je 2866.
–
Platí zálohy ve správné výši, ale bez variabilního symbolu. Taková záloha pak skončí na účtu nejasných plateb a čeká na své přiřazení ke svému majiteli. Variabilním symbolem je ve většině případů DIČ poplatníka, resp. jeho rodné číslo. V některých případech se může jednat o obecný identifikátor nebo vlastní identifikátor plátce.
–
Neplatí zálohy vůbec, protože uzavřeli pracovní poměr a domnívají se, že z vedlejší činnosti platit nemusí nebo po konci roku „něco“ doplatí. V případě paušální daně není rozlišováno, zda poplatník vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní či vedlejší. Paušální zálohy jsou pevně stanovené pro dané zdaňovací období, a to bez ohledu na hlavní či vedlejší činnost.
–
Připomínáme, že neplacením záloh vzniká úrok z prodlení. Paušální zálohy je povinnost hradit měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu. Správce daně nemůže povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat.
Paušální záloha je běžně splatná do 20. dne zálohového období
(zálohové období = kalendářní měsíc), na které se záloha platí – stručně řečeno za květen do 20. 5. Výjimku tvoří zahájení činnosti – tam je paušální záloha splatná do 20. dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období. Zahájí-li poplatník činnost v květnu, pak květnová i červnová záloha jsou splatné ve lhůtě do 20. 6. 2021.Závěr:
Odvádět zálohy paušální daně včas a na správný účet. Odvádět zálohy je třeba i tehdy, když poplatník poruší podmínky § 2a či § 7a a bude muset po skončení roku podat daňové přiznání a daň zaplatit stejně jako poplatník, který v paušálním režimu vůbec nebyl.Na co si dát ještě pozor
V případě, kdy daňový subjekt splní všechny podmínky pro vstup do paušálního režimu a jeho daň bude rovna paušální dani, nebude za zdaňovací období, ve kterém byl v paušálním režimu, podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani přehledy na veřejné zdravotní a sociální pojištění.
OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu, může být účastna
dobrovolného nemocenského pojištění
OSVČ. Platby na nemocenské pojištění však nejsou součástí paušálních záloh, které poplatník v paušálním režimu zasílá správci daně. Tyto zálohy je nutné hradit přímo příslušné správě sociálního zabezpečení a se správným variabilním symbolem. Maximální platba na nemocenské pojištění pro poplatníka v paušálním režimu je 215 Kč. Na rozdíl od ostatních OSVČ, které jsou dobrovolně účastny nemocenského pojištění, je však poplatník v paušálním režimu povinen hradit paušální zálohy i za kalendářní měsíce, v nichž byl po celý měsíc nemocen a měl nárok na nemocenské dávky. Pokud poplatník v paušálním režimu, jehož daň bude rovna paušální dani, neuhradí paušální zálohy (nejpozději do 1. 4. následujícího roku), nelze je již později uhradit a účast na důchodovém pojištění za takový kalendářní rok nevznikne (zdroj ČSSZ).
Pokud poplatník, jehož daň je rovna paušální dani nepodává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, v paušálním režimu nemůže ani uplatnit žádné nezdanitelné části základu daně, daňové ztráty, slevy na dani ani daňové zvýhodnění na děti. Současně nemůže měnit výši paušální zálohy v průběhu roku. Ta je pevně stanovena a nelze tudíž hradit zálohy na pojistné dle skutečných příjmů, např. v případě, že daňovému subjektu významně poklesly očekávané příjmy nebo například onemocněl. Poplatník v paušálním režimu nemůže rozdělit příjmy a výdaje na spolupracující osoby. § 13 odst. 4 písm. e) zákona o daních z příjmů stanoví, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani,
nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat na spolupracující osoby
, ani na takového poplatníka nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat jiný poplatník
.Daňový subjekt, který vstoupil do paušálního režimu, musí nejen před samotným vstupem, ale i v průběhu rozhodného zdaňovacího období dodržovat řadu zákonem stanovených podmínek. Z paušálního režimu není možné ani při zjištění jeho nevýhodnosti pro poplatníka (např. dlouhodobá nemoc, a to ani v případě nemocensky pojištěného poplatníka) vystoupit. Paušální režim má řadu výhod zejména v oblasti snížení administrativy a případných kontrol finančního úřadu. Všechny výhody i nevýhody by měla každá OSVČ před oznámením vstupu do paušálního režimu zvážit.
Pro doplnění uvádíme tabulku ukončení paušálního režimu (zdroj důvodová zpráva k zákonu upravená podle přijatých pozměňovacích návrhů).
| Poř. číslo | SKUTEČNOST | KONEC PAUŠÁLNÍHO REŽIMU | K JAKÉMU OKAMŽIKU | PAUŠÁLNÍ DAŇ |
| 0 | nenastane žádná z níže uvedených skutečností | NE | k žádnému | ANO |
| 1 | příjmy podle § 7 ZDP převyšující 1 000 000 Kč | ANO | ke konci zdaňovacího období | NE |
| 2 | plátce DPH | ANO | ke konci zdaňovacího období | NE |
| 3 | společník v. o. s. nebo komplementář k. s. | ANO | ke konci zdaňovacího období | NE |
| 4 | rozhodnutí o úpadku a neukončení řízení do konce zdaňovacího období | ANO | ke konci zdaňovacího období | ANO |
| 5 | dobrovolné vystoupení a neporuší jinou podmínku | ANO | ke konci zdaňovacího období | ANO |
| 6 | přestane být OSVČ, na které se vtahují české předpisy upravující veřejná pojistná | |||
| 6a | – úmrtí | ANO | ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost | NE |
| 6b | – ukončení činnosti | ANO | ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost | NE |
| 6c | – přerušení činnosti | ANO | ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost | ANO, pokud do konce lhůty pro přiznání znovuzahájí a oznámí |
| 6d | – zahraniční účast na pojistném | ANO | ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost | NE |
| 7 | dlouhodobý pobyt v cizině při současném neplacení pojistného na veřejné zdravotní pojištění | ANO | ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost | NE |
| 8 | přesun daňového rezidentství a ukončení výkonu samostatné činnosti na území ČR | ANO | ke konci měsíce, ve kterém nastala tato skutečnost | NE |
| 9 | příjmy podle § 6 | NE | k žádnému | NE |
| 10 | příjmy podle § 8, 9 nebo 10 převyšující 15 000 Kč | NE | k žádnému | NE |