Současná právní i prováděcí problematika oceňování nemovitého majetku

Vydáno: 15 minut čtení

Problematika oceňování nemovitých věcí (pozemků a staveb spojených se zemí pevným základem) je složitým oborem s bohatou historií i terminologií. Každá nemovitá věc je výjimečná svou povahou a podstatou (sui generis), které jsou dány její polohou, velikostí, příslušenstvím, sítěmi, stavem, údržbou, vzhledem, okolím atd. Správně každou takovou věc ocenit vyžaduje vedle dobrých znalostí a zkušeností i jistý talent, cit a vlohy – asi jako hra na housle.

Současná právní i prováděcí problematika oceňování nemovitého majetku
Mgr. et Mgr. Ing. et Ing.
Richard
Blatný,
FINS., MBA, LL.M, Ph.D.
od roku 2008 odhadce nemovitých věcí se zkušenostmi práce odboru znalců a tlumočníků na ministerstvu spravedlnosti, kde se koncipují podmínky pro toto oceňování
Dle dochovaných zpráv se na našem území začaly odborně oceňovat nemovité věci od druhé poloviny 18. století. Jejich ceny v čase rostly až do cenového moratoria o stopcenách, tedy o zákazu zvýšení jejich cen. Stalo se tak nařízením předsedy vlády č. 175/1939. Pro oceňování pozemků na území nynější ČR se toto nařízení používalo až do roku 1979, pro oceňování staveb postavených do 20. 6. 1939 až do roku 1964, u staveb v soukromém vlastnictví při převodech mezi občany až do roku 1988.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, opomněl vznik institutu věcných břemen při převodu nemovitých věcí mezi občany, takže až do novely č. 131/1982 Sb., bylo jejich vymáhání a tedy i ocenění zn