Kryptoměny - souvislosti - zdanění

Vydáno: 63 minut čtení

Objem peněz, které jsou rozpuštěny v kryptoměnách, neustále roste. Doslova boom zažily kryptoměny v lockdownu doby koronavirové, kdy hodnoty kryptoměn pravidelně atakovaly svá maxima. Kryptoměny mají své principy, své zákonitosti, dá se na nich slušně vydělat, ale i nemálo prodělat. S otázkou snadných zisků, které jsou nezřídka ve stovkách procent, jde ale i ruku v ruce otázka jejich zdanění a celkové regulace, jež neodbytně klepe na dveře všem zemím. Cílem článku je vysvětlit podstatu kryptoměn, zmapovat relevantní souvislosti a v konečné fázi analyzovat zdanění kryptoměn v České republice. V kryptoměnách je dle autorova názoru potenciál co do platebního média. Stále více lidí platí v obchodech platební kartou. Hotovost je na ústupu. Kryptoměna a kryptoplatby jsou další fází. Ruku na srdce – kdo používá více hotovost než platbu kartou? 1)

Kryptoměny – souvislosti – zdanění
Mgr. Bc.
David
Kyzlink,
Odvolací finanční ředitelství
 
1. Úvod
Kryptoměny lze bezesporu zařadit k fenoménům, které s sebou přinesl počátek jednadvacátého století. Jejich počet aktuálně atakuje hodnotu dvou tisíc, což je mnohonásobně více, než kolik je v současné době fiat měn. Fiat měnou (zákonnou2) či úřední měnou) rozumějme soustavu peněz zavedenou v určitém státě a systematicky upravenou právním řádem tohoto státu.3) V podmínkách České republiky je tedy fiat měnou koruna česká:4)
„Platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky.“
5) V podmínkách Slovenské republiky do roku 2009 koruna slovenská (poté, resp. nyní již euro6)) atp. Žádná z kryptoměn však fiat měnou není. Kryptoměna je měnou spíše pojmově. Kryptoměny mají platební funkci, ale nikoliv
obligatorní
jako fiat měny (nucený oběh), ale
fakultativní
, tj. dobrovolnou (nutný konsenzus kupujícího a prodávajícího). Dalo by se tedy říci, že fiat měna je měnou
sensu stricto
(v užším smyslu) a kryptoměna je měnou
sensu largo
(v širším smyslu). Právní problematika kryptoměny coby měny
sensu largo
(v širším smyslu) je tak součástí měnového práva
(
lex
moneter).
Nejznámější a také nejoblíbenější kryptoměnou je jednoznačně bitcoin. O tom svědčí i jeho dnešní hodnota, která osciluje kolem 40 až 50 tis. EUR (cca 1 až 1,3 mil. Kč)7) – maximální hodnota, které dosahoval ve druhém čtvrtletí a až opět (po prodělaném pádu) v říjnu letošního roku, činila až astronomických 53 tis. EUR (cca 1,3 mil. Kč). Ostatně se jednalo v roce 2008, kdy bitcoin vznikl, o vůbec první kryptoměnu na světe. Skutečnost, že hodnota bitcoinu od jeho vzniku dosáhla dnešní astronomické hodnoty, tedy rozhodně stojí za povšimnutí. Dalšími nejznámějšími, avšak nikoliv natolik hodnotnými kryptoměnami, jsou ethereum, litecoin, ripple aj. Kryptoměny jsou vzájemně provázané, a proto vzájemně sdílí burzovní trendy (růst/pokles), jejichž hlavním hybatelem je bitcoin a ethereum. Tj. rostou-li či klesají-li některé z těchto dominantních kryptoměn, ostatní kryptoměny sledují jejich osud (
de facto
kryptoměny sdílí osud dominantních kryptoměn).
Každou chvíli vznikají nové a nové kryptoměny, a proto nelze vyloučit, že jejich počet co nevidět přesáhne hodnotu dvou tisíc. Pokud se tak nestalo třeba již právě nyní. Tuto skutečnost lze demonstrovat např. na v srpnu letošního roku nově vzniknuvší kryptoměně jménem „gipsycoin“.8)
 
2. Kryptoměna = měna?
Kryptoměnu lze jistojistě označit jako virtuální peníze, ale zdali lze kryptoměnu označit jako virtuální měnu či vůbec měnu, to není až tak jednoznačné. S odpovědí na tuto otázku nevystačíme s právní naukou. Je proto nezbytné k tomu připojit i nadstavbu v podobě ekonomické teorie, zejména finančnictví.
Peníze se dělí z hlediska formy na peníze hotovostní (oběživo) a na peníze bezhotovostní (depozita) – obě formy pospolu tvoří tzv. peněžní zásobu. Jelikož kryptoměny existují pouze ve virtuální podobě, lze je připodobnit k bezhotovostním penězům.
Peníze, a tedy i měna plní tři základní funkce – všeobecný prostředek směny (i), zúčtovací jednotka (ii) a uchovatel hodnot (iii).9) Všeobecný prostředek směny znamená právě zmíněný nucený oběh, kterým fiat měna disponuje, je jejím pojmovým znakem, zatímco kryptoměnám tento atribut chybí. V případě tuzemské (české) měny je požadavek nuceného oběhu vyjádřen tak, že:
„Každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout.“
10) Dané pravidlo tedy neplatí bezvýjimečně.11) Vlastnost zúčtovací jednotky znamená, že tato jednotka (měna) je schopna ocenit zboží a služby, příp. komparovat. Atribut uchovatele hodnoty znamená schopnost více či méně udržet hodnotu (např. počet zboží či služeb), která byla počáteční. Inflace, coby nárůst cenové hladiny, nabourává funkci uchovatele hodnot, jelikož snižuje kupní sílu peněz (měny), kryptoměny či komodity.
Lze tedy dovodit, že
základním diferenciačním kritériem
mezi fiat měnou a kryptoměnou je přítomnost/absence funkce všeobecného prostředku směny (v zásadě nucený oběh). Absence či přítomnost funkce všeobecného prostředku směny je tak dělícím kritériem mezi měnou (zákonné platidlo) a kryptoměnou (smluvní platidlo). Kryptoměna je tedy smluvním platidlem – představuje přímý prostředek zaplacení mezi hospodářskými subjekty, kteří jej akceptují. Funkce zúčtovací jednotky a uchovatele hodnot je u obou přítomna, nicméně u kryptoměn jsou tyto funkce velmi nestálé, a to v závislosti na aktuálním burzovním kurzu (např. bitcoin v roce 2008 měl hodnotu stokoruny, zatímco v letošním roce 1,3 mil. Kč). Kryptoměny jsou totiž mimořádně volatilní (kolísavé) – jejich hodnota se může ze dne na den lišit o desítky až výjimečně i stovky procent. Např. hodnota bitcoinu od počátku jeho vzniku kolísá (růst/pokles) i v desetitisících eur, tedy řádově ve stovkách a tisících a … procent. Tato vlastnost činí kryptoměny jednak velmi nestálými, ale na druhou stranu investorsky velmi zajímavými, neboť v krátkém časovém horizontu lze docílit i enormních zisků, ale bohužel i ztrát. Na druhou stranu počet emitovaných jednotek některých kryptoměn (např. bitcoin) je predeterminován (předurčen), a tudíž nemohou být zasaženy inflací (jako např. peníze, jejichž počet je odvozen od vůle vlády tisknout nové a nové), ale pouze deflací, tj. jejich hodnota nemůže vlivem omezenosti jejich přírůstků v dlouhodobém horizontu klesat, jelikož je jejich počet omezený. Např. počet bitcoinů je omezený (předem daný) na 21 mil. jednotek, z nichž aktuálně je vytěžena naprostá většina (85 %)12) a poslední vytěžený bitcoin bude vytěžen v roce 2140. Plán těžby bitcoinu má degresivní tendenci. Za zrodem bitcoinu stál tajemný Satoshi Nakamoto (?), který k 31. říjnu 2008 zveřejnil popis bitcoinu a samotné spuštění této decentralizované „měny“ proběhlo až v roce 2009.
Sekundárním diferenciačním kritériem
je (de)centralizace. V případě měny má centrální banka tzv. emisní monopol. U koruny české tomu není jinak, neboť
„Česká národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince, jakož i bankovky a mince pamětní…“.
13) Těžbu lze zjednodušeně definovat jako zapůjčení kapacity vlastního výpočetního zařízení (počítače) za účelem zprostředkování transakce, za níž těžař obdrží určitou hodnotu kryptoměny. U bitcoinu či jiných kryptoměn tedy neexistuje žádná centrální autorita typu centrální banky, která by měla výhradní právo k jejich těžbě (emisi) – emisní monopol. Těžba (
emise
) kryptoměn se odehrává na více různých (výpočetních) místech, a proto jsou kryptoměny decentralizovanými „měnami“.
Shora uvedeným závěrům konvenuje i stanovisko Ministerstva financí:
„Pro účely tohoto sdělení se digitální měnou rozumí digitální nositel hodnoty. Jedná se o nehmotné aktivum, které je elektronicky vytvořeno a uloženo.
Digitální měny nejsou vydávány či regulovány centrální bankou ani orgánem veřejné moci a nemají právní
status
měny.
Digitální měny jsou však akceptovány některými fyzickými či právnickými osobami jako majetek, který je možné převádět, uchovávat, anebo s ním obchodovat.“
14) Čili
kryptoměny (digitální měny) nejsou měnou (zákonným platidlem), nýbrž pouze měnou soukromou (smluvním platidlem)
, jejíž oběh je mezi fyzickými a právnickými osobami
fakultativní
, nikoliv
obligatorní
(nucený oběh
ex lege
).
 
3. Právní povaha kryptoměn v ekonomický

Související dokumenty

Zákony

141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
6/1993 Sb., o České národní bance
219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
40/2009 Sb., trestní zákoník
284/2009 Sb., o platebním styku
136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
89/2012 Sb., občanský zákoník
368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní
370/2017 Sb., o platebním styku
527/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákony související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády

567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí