V článku se budeme zabývat otázkami souvisejícími s uplatněním paušálních výdajů ve vazbě na obchodní majetek. Ukážeme si, jak postupovat v případě prodeje hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů podnikatelem a jaké je řešení paušálních výdajů v případě pronájmu hmotného majetku.
Obchodní majetek versus paušální výdaje
Ing.
Ivan
Macháček
Vymezení obchodního majetku v občanském zákoníku
Vymezení pojmu „obchodní majetek“ jsme do konce roku 2013 našli v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“ nebo „ObchZ“). Zde se v § 6 odst. 1 uvádělo, že obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se rozumí:
–
majetek
(věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání
Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se dle téhož ustanovení ObchZ rozuměl veškerý jeho majetek. V novém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), ani v zákonu o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
již pojem “obchodní majetek” není definován
. Pouze v § 495 ObčZ se uvádí, že souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek
. V § 1011 ObčZ je pak uvedeno, že vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Z toho vyplývá, že v definici majetku je obsažena i podmínka vlastnictví. Pojem „obchodní majetek“ je s účinností od roku 2014 vymezen pouze pro daňové účely, a to pro účely daně z příjmů v zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a pro účely daně z přidané hodnoty v zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Přitom v každém z těchto daňových zákonů je obchodní majetek vymezen jinak.
Obchodní majetek pro účely daně z příjmů fyzických osob
–
Podle znění § 4 odst. 4 ZDP se obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob pro účely daní z příjmů rozumí
část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno
(u poplatníka, který vede účetnictví) anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci majetku
(u poplatníka, který vede daňovou evidenci).Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.
Majetek lze do obchodního majetku zahrnout pouze při vedení daňové evidence anebo při vedení účetnictví. Pokud poplatník zakoupí hmotný majetek pro účely podnikání ve zdaňovacím období, kdy uplatňuje paušální výdaje, nemůže tento hmotný majetek vložit do svého obchodního majetku, protože
obchodní majetek při vedení paušálních výdajů u poplatníka neexistuje.
Majetek však zůstává v obchodním majetku poplatníka, který vede účetnictví, i když poplatník přejde na uplatnění výdajů procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, protože o tomto majetku účtuje.V zákonu o daních z příjmů nalezneme i definici obchodního majetku poplatníka daně z příjmů právnických osob, a to v § 20c ZDP. Zde se uvádí, že obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který
–
mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu,
–
k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.
Obchodní majetek pro účely daně z přidané hodnoty
Podle znění § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH se obchodním majetkem pro účely DPH rozumí
majetkové hodnoty, které slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností. Podle znění § 100 odst. 3 písm. b) ZDPH je povinen plátce vést v evidenci pro účely DPH přehled obchodního majetku.
Z rozdílné definice obchodního majetku v zákonu o daních z příjmů a v zákonu o dani z přidané hodnoty vyplývá, že plátce daně, který jakožto poplatník daně z příjmů fyzických osob uplatňuje paušální výdaje, pro účely daně z příjmů nemá obchodní majetek a nevede ho tudíž v daňové evidenci, ale podle § 100 odst. 3 písm. b) ZDPH je povinen vést evidenci obchodního majetku pro účely DPH.Obchodní majetek při uplatnění paušálních výdajů
Poplatník, který uplatňuje daňové výdaje procentem z dosažených příjmů (paušální výdaje) podle § 7 odst. 7 a odst. 8 ZDP a přitom nevede účetnictví, nemá majetek zahrnutý v obchodním majetku.
Datum přechodu z uplatňování výdajů v prokazatelné výši na uplatňování výdajů procentem z příjmů je u poplatníka, který dosud vedl daňovou evidenci, i datem vyřazení majetku z obchodního majetku.
Vyplývá to ze znění § 4 odst. 4 ZDP.Koupě hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů
Pokud podnikatel zakoupí hmotný majetek ve zdaňovacím období, kdy vede daňovou evidenci nebo vede účetnictví, a tento hmotný majetek zařadí do svého obchodního majetku, bude vstupní cenou pořizovací cena majetku dle znění § 29 odst. 1 písm. a) ZDP. Pokud poplatník s příjmy dle § 7 ZDP
zakoupí hmotný majetek ve zdaňovacím období, ve kterém uplatňuje výdaje procentem z příjmů
a nevede účetnictví, nemůže jej zařadit do svého obchodního majetku (ten při vedení paušálních výdajů neexistuje) a tudíž nemůže zahájit odpisování hmotného majetku ani evidenčně a to přesto, že tento hmotný majetek využívá ke své podnikatelské činnosti. Pokud fyzická osoba zahájí podnikání a od zahájení podnikání uplatňuje paušální výdaje
, nemá obchodní majetek, a proto nemůže do obchodního majetku zařadit ani hmotný majetek zakoupený před zahájením podnikání, ani hmotný majetek zakoupený v průběhu podnikání. V případě, že v některém z následujících zdaňovacích období přejde poplatník z paušálních výdajů na uplatňování výdajů ve skutečné výši a povede daňovou evidenci
, bude mít obchodní majetek a zakoupený hmotný majetek v období, kdy uplatňoval paušální výdaje, může vložit do obchodního majetku a zahájit jeho daňové odpisování v prvním roce odpisování. Bude však záležet na tom, kdy poplatník přejde z paušálních výdajů na vedení daňové evidence
. Od toho se bude odvíjet postup stanovení vstupní ceny hmotného majetku. Z ustanovení § 29 odst. 1 ZDP totiž vyplývá:–
u movitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době kratší než 1 rok před vložením do obchodního majetku, je vstupní cenou pořizovací cena;
–
u movitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době delší než 1 rok před jeho vložením do obchodního majetku, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena majetku, s výjimkou majetku nabytého formou finančního leasingu;
–
u nemovitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době kratší než pět let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením nájmu, je vstupní cenou pořizovací cena majetku, přičemž se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na opravy a technické zhodnocení tohoto majetku;
–
u nemovitého majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil úplatně v době delší než pět let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena majetku.
Reprodukční cena se stanoví vždy na základě znaleckého ocenění ve smyslu zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.
V případě
pořízení nebo vyrobení hmotného majetku ve vlastní režii jsou vstupní cenou tohoto majetku vlastní náklady.
Tak se postupuje i u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. U nemovitých věcí pořízených ve vlastní režii poplatníkem daně z příjmů fyzických osob platí následující specifická úprava:–
u nemovitých věcí, které poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením nájmu, jsou vstupní cenou vlastní náklady, přičemž se tyto vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na opravy a technické zhodnocení tohoto majetku;
–
u nemovitých věcí, které poplatník daně z příjmů fyzických osob pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením nájmu, je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena.
Při
nabytí hmotného majetku bezúplatně
je vstupní cenou:–
cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí, s výjimkou majetku odpisovaného právním nástupcem poplatníka [§ 30 odst. 10 písm. a) ZDP], pokud u poplatníka daně z příjmů fyzických osob neuplyne od nabytí doba delší než pět let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení
–
reprodukční pořizovací cena, je-li doba od nabytí delší než pět let.
Jiná situace bude u poplatníka, který uplatňuje paušální výdaje, ale vede účetnictví
. U tohoto poplatníka je zařazen i nadále majetek v obchodním majetku, protože je o něm účtováno. Při zakoupení hmotného majetku tímto poplatníkem je majetek zařazen do obchodního majetku, ale daňové odpisy jsou při uplatnění paušálních výdajů vedeny pouze evidenčně.Příklad 1
Zemědělský podnikatel uplatňuje od roku 2018 výdaje procentem z příjmů. V roce 2019 zakoupil traktor za 320 000 Kč. Od ledna 2022 přejde na vedení daňové evidence s prokazováním skutečných výdajů.
Podnikatel nemohl zařadit zakoupený traktor v roce 2019 do svého obchodního majetku, protože při uplatňování paušálních výdajů obchodní majetek neexistuje. Nemůže tudíž ani v roce 2019 až 2021 vést daňové odpisy evidenčně. Při přechodu z paušálních výdajů na vedení daňové evidence v roce 2022 uplynula doba od zakoupení traktoru delší než jeden rok, proto vstupní cenou při zařazení traktoru v roce 2022 do obchodního majetku nebude kupní pořizovací cena, ale podle § 29 odst. 1 písm. a) a písm. d) ZDP reprodukční pořizovací cena. Pokud např. tato cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku bude stanovena ve výši 210 000 Kč, bude podnikatel počínaje zdaňovacím obdobím 2022 odpisovat traktor ze vstupní ceny 210 000 Kč rovnoměrným nebo zrychleným způsobem po dobu pět let.
Příklad 2
Podnikatel uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 % příjmů dosažených z volné živnosti. V listopadu 2020 zakoupil pro účely podnikání dodávkový automobil za 590 000 Kč. Od 1. 1. 2021 přechází podnikatel na uplatňování skutečných výdajů a vede daňovou evidenci.
Při zakoupení automobilu v roce 2020 nemůže podnikatel vložit tento hmotný majetek do svého obchodního majetku, protože ten při uplatňování paušálních výdajů neexistuje. Počínaje rokem 2021 existuje u poplatníka obchodní majetek. Podnikatel tedy může vložit automobil do obchodního majetku k 1. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že mezi zakoupením automobilu a jeho vložením do obchodního majetku neuplynula doba jednoho roku, bude vstupní cenou pro účely daňového odpisování pořizovací cena vozidla 590 000 Kč. Z této částky může uplatňovat podnikatel daňové odpisy počínaje zdaňovacím obdobím 2021 rovnoměrným nebo zrychleným způsobem po dobu pěti let, popřípadě může uplatnit mimořádné odpisy dle § 30a ZDP.
Vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku při přechodu z daňové evidence na paušální výdaje
Poplatník, který uplatňuje daňové výdaje procentem z dosažených příjmů (paušální výdaje) podle § 7 odst. 7 a odst. 8 ZDP a přitom nevede účetnictví, nemá majetek zahrnutý v obchodním majetku.
Datum přechodu z uplatňování výdajů v prokazatelné výši na uplatňování výdajů procentem z příjmů je u poplatníka, který dosud vedl daňovou evidenci, i datem vyřazení majetku z obchodního majetku.
Vyplývá to ze znění § 4 odst. 4 ZDP.Příklad 3
Podnikatel zakoupil v roce 2018 osobní automobil, který vložil do obchodního majetku. Odpisuje jej rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 500 000 Kč. Vede do konce roku 2020 daňovou evidenci. S ohledem na nízký základ daně v roce 2020 v důsledku omezení podnikání zapříčiněné epidemií COVID-19 uplatnil za toto zdaňovací období podnikatel dle § 31 odst. 7 ZDP nižší roční odpisovou sazbu, než je maximální sazba dle tabulky v § 31 odst. 1 písm. a) ZDP, a to ve výši roční odpisové sazby 10 % namísto 22,25 %. Od zdaňovacího období 2021 přechází podnikatel na uplatnění výdajů procentem z příjmů.
Po dobu uplatňování výdajů procentem z příjmů nemá podnikatel obchodní majetek. Osobní automobil je tedy při přechodu z daňové evidence na paušální výdaje vyřazen z obchodního majetku a poplatník vede odpisy pouze evidenčně, a to v plné výši odpovídající roční odpisové sazbě dle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP. Odpisy uplatněné v daňových výdajích a vedené evidenčně jsou následující:
| Zdaňovací období | Vypočtený daňový odpis v Kč | Uplatnění v daňových výdajích v Kč |
| 2018 | 500 000 x 11 : 100 = 55 000 | 55 000 |
| 2019 | 500 000 x 22,25 : 100 = 111 250 | 111 250 |
| 2020 | 500 000 x 10 : 100 = 50 000 | 50 000 |
| 2021 | 500 000 x 22,25 : 100 = 111 250 | odpis veden evidenčně |
| 2022 | 500 000 x 22,25 : 100 = 111 250 | odpis veden evidenčně |
| 2023 | do výše vstupní ceny 61 250 | odpis veden evidenčně |
Prodej hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů
Pokud
poplatník
uplatňuje v rámci své samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP paušální výdaje a nevede účetnictví, nemá obchodní majetek
. V případě prodeje hmotného majetku, který poplatník používá ke své činnosti, bude tento příjem zdaňován
nikoliv podle § 7, ale podle § 10 ZDP jako ostatní příjem
. Pokud fyzická osoba prodává majetek za okolností, kdy přijatá úplata je příjmem dle § 10 ZDP a nelze uplatnit osvobození dle § 4 ZDP, může poplatník uplatnit výdaje na snížení základu daně dle § 10 odst. 5 ZDP. Pokud by však poplatník vykonávající samostatnou činnost zdaňovanou dle § 7 ZDP, který uplatňuje paušální výdaje, prodával zboží nakoupené za účelem prodeje, nebo by prodával vlastní hotové výrobky, pak je příjem z tohoto prodeje zdaňován dle § 7 ZDP. Jiná situace bude u poplatníka, který uplatňuje paušální výdaje, ale vede účetnictví
. U tohoto poplatníka je zařazen i nadále majetek v obchodním majetku, protože je o něm účtováno. Při zakoupení hmotného majetku tímto poplatníkem je majetek zařazen do obchodního majetku, ale daňové odpisy jsou při uplatnění paušálních výdajů vedeny pouze evidenčně. V případě prodeje hmotného majetku ve zdaňovacím období, kdy uplatňuje poplatník paušální výdaje a vede účetnictví, bude příjem z prodeje majetku zahrnut jako příjem zdaňovaný podle § 7 ZDP
. Nelze však jako daňový výdaj uplatnit ani odpis majetku ani daňovou zůstatkovou cenu, protože obě položky jsou součástí paušálních výdajů.
Příklad 4
Podnikatel zakoupil v roce 2019 soustruh, který zařadil do obchodního majetku. Odpisoval jej rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 85 000 Kč. Od zdaňovacího období 2020 přešel podnikatel z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů procentem z příjmů ve výši 60 %. V roce 2022 prodá soustruh za částku 29 000 Kč.
Po dobu uplatňování výdajů procentem z příjmů vede poplatník odpisy pouze evidenčně, takže uplatněné odpisy v daňových výdajích jsou následující:
| Zdaňovací období | Vypočtený daňový odpis v Kč | Uplatnění v daňových výdajích v Kč |
| 2019 | 85 000 x 11 : 100 = 9 350 | 9 350 |
| 2020 | 85 000 x 22,25 : 100 = 18 913 | odpis veden evidenčně |
| 2021 | 85 000 x 22,25 : 100 = 18 913 | odpis veden evidenčně |
| 2022 | 0,5 x 85 000 x 22,25 : 100 = 9 457 | odpis veden evidenčně |
Protože poplatník přešel na uplatňování výdajů procentem z příjmů, neexistuje u něho počínaje 1. 1. 2020 obchodní majetek. V případě prodeje hmotného majetku v roce 2022 bude příjem zdaňován podle § 10 ZDP jako ostatní příjem. Tento příjem lze snížit o zůstatkovou cenu prodávaného hmotného majetku, která činí 28 367 Kč. Dílčí základ daně dle § 10 ZDP bude činit 29 000 Kč – 28 367 Kč = 633 Kč.
Pokud by v našem případě šlo o poplatníka, který uplatňuje od roku 2020 paušální výdaje, ale vede povinně dle ZoÚ nebo dobrovolně podvojné účetnictví, byl by příjem z prodeje soustruhu ve výši 29 000 Kč součástí příjmů z podnikání dle § 7 ZDP a poplatník by si k tomuto příjmu mohl uplatnit výdajový paušál 60 %. Prodej soustruhu tak zvýší základ daně dle § 7 ZDP o částku: 29 000 Kč – 29 000 Kč x 0,60 = 11 600 Kč.
Pronájem majetku a paušální výdaje
Zdanění příjmů z nájmu dle § 7 ZDP
Pokud je u fyzické osoby pronájem hmotného majetku živností ve smyslu živnostenského zákona a fyzická osoba k těmto příjmům z nájmu uplatňuje paušální výdaje, bude dosažený
příjem z nájmu zdaňován dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP
, a to přesto, že půjde o pronájem majetku, který není součástí obchodního majetku (z důvodu uplatnění paušálních výdajů). Procentní výše paušálních výdajů činí 60 % z dosažených příjmů (do limitní výše 1 200 000 Kč). Ve smyslu Přílohy č. 4 živnostenského zákona půjde o dvě volné živnosti:–
volná živnost č. 59 - Pronájem a půjčování věcí movitých
–
volná živnost č. 15 - Pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů.
U pronájmu hmotného majetku zařazeného v obchodním majetku, který není prováděn živnostenským způsobem, bude postupováno při zdanění příjmů z nájmu dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP.
Uplatnění paušálních výdajů k příjmům z nájmu majetku dle § 7 odst. 2 písm. b)
ZDP může přicházet do úvahy pouze v případě, kdy poplatník pronajímá majetek zařazený v obchodním majetku a přitom vede účetnictví. Procentní výše paušálních výdajů činí 30 % z dosažených příjmů (do limitní výše 600 000 Kč). V případě, že poplatník, který pronajímá majetek zařazený v obchodním majetku a vede daňovou evidenci, se rozhodne přejít na uplatnění paušálních výdajů, pak u něho přestává existovat obchodní majetek a příjem z nájmu není možno nadále zdaňovat podle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP, ale je nutno jej zdanit podle § 9 ZDP jako příjem z nájmu majetku nezahrnutého v obchodním majetku poplatníka. Zdanění příjmů z nájmu dle § 9 ZDP
Z definice obchodního majetku uvedené v § 4 odst. 4 ZDP vyplývá, že
obchodní majetek neexistuje u poplatníka daně z příjmů z nájmu dle § 9 ZDP
, protože tento poplatník nevede daňovou evidenci, ale ve smyslu § 9 odst. 6 ZDP poplatník, který má příjmy z nájmu a uplatňuje u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, vede záznamy o příjmech a výdajích v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu, a mzdové listy, pokud vyplácí mzdy. V § 9 odst. 6 ZDP se uvádí, že pokud se poplatník rozhodne vést účetnictví
, přestože k tomu není podle ZoÚ povinen, pak postupuje podle tohoto předpisu, bude-li takto postupovat po celé zdaňovací období; přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek
ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.Příklad 5
Podnikatel část jednoho objektu vloženého do obchodního majetku nevyužívá k činnosti, z níž dosahuje příjmy ze samostatné činnosti, a proto ho od roku 2018 najímá jinému podnikateli k jeho podnikání. Podnikatel dosud vedl daňovou evidenci, ale od roku 2021 přešel na uplatnění paušálních výdajů.
Do konce roku 2020 zdaňoval podnikatel příjem z nájmu nemovité věci jako součást příjmů z podnikání dle § 7 ZDP. Protože poplatník uplatňuje od roku 2021 výdaje procentem z příjmů a nevede účetnictví, neexistuje u něho od roku 2021 obchodní majetek a příjem z nájmu je proto u něho nutno zdanit dle § 9 ZDP, přičemž k těmto příjmům může uplatnit poplatník skutečné výdaje nebo paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů.
Příklad 6
Zemědělský podnikatel vede povinně dle ZoÚ účetnictví. Z důvodu nevyužití veškerých objektů zahrnutých v obchodním majetku ke svému podnikání tyto objekty od roku 2018 pronajímá. Poplatník uplatňuje od roku 2019 paušální výdaje k příjmům ze zemědělské výroby ve výši 80 %. Za rok 2021 dosáhne z podnikání v zemědělské výrobě příjmy 3 200 000 Kč a příjmy z nájmu ve výši 1 800 000 Kč, přičemž skutečné výdaje související s nájmem činí 720 000 Kč (odpisy, opravy).
I když podnikatel uplatňuje k příjmům z podnikání paušální výdaje, má i nadále obchodní majetek, protože vede účetnictví. Vzhledem k tomu, že příjmy z podnikání a z nájmu majetku zahrnutého do obchodního majetku jsou součástí jednoho dílčího základu daně dle § 7 ZDP, je nutno u obou druhů příjmů použít stejného způsobu uplatnění výdajů. Protože pro poplatníka je výhodnější k příjmům ze zemědělského podnikání uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % příjmů do výše limitní výše 1 600 000 Kč, je nutno použít uplatnění paušálních výdajů i pro příjmy z nájmu dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP ve výši 30 %.
Poplatník tedy uplatní v roce 2021 následující paušální výdaje v rámci § 7 ZDP:
| Druh příjmů | Příjmy v Kč | Paušální výdaje v Kč |
| Zemědělská výroba | 3 200 000 | limitní výše 1 600 000 |
| Pronájem majetku | 1 800 000 | 1 800 000 x 0,3 = 540 000 |
Závěrem
Pro podrobnější seznámení s řešením výše uvedených otázek doporučujeme čtenáři seznámit se s příspěvkem číslo 563/18.03.20 projednávaným na Koordinačním výboru včetně závěrů Generálního finančního ředitelství s názvem „Obchodní majetek fyzické osoby uplatňující paušální výdaje a daňové důsledky, které z toho vyplývají“, uzavřený na jednání dne 9. 9. 2020 (https://www.kdpcr.cz/informace/aktuality/danove-novinky/zapis-z-koordinacniho-vyboru-ze-dne-992020).
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 10/2021.