Princip finančního leasingu je dobře znám. Jedná se o dlouhodobou smlouvu o pořízení hmotné movité věci – nejčastěji motorového vozidla, stroje a výrobní linky. Pořizovatel má nejprve několik let jen užívací právo k dané věci, kdy platí poskytovateli (vlastníkovi) v měsíčních splátkách nejen za užívání, ale také postupně hradí pořizovací cenu dané věci i zisk. Posléze dojde k převodu vlastnického práva na uživatele již pouze za poměrně malou zůstatkovou cenu, případně bezúplatně. Daňovým specifikem je nutnost rovnoměrného časového rozlišení výdajů i v případě neúčtujících uživatelů finančního leasingu a jednorázové vypořádání DPH hned na počátku.
Finanční leasing v právu, účetnictví a daních
Ing.
Martin
Děrgel
Finanční leasing je variantou pořízení věci
Pokud podnikatel (nebo kdokoli jiný) potřebuje dlouhodobě používat nějakou dražší hmotnou movitou věc – automatizované výrobní zařízení, kamion, kombajn atd. –, obvykle zvažuje těchto
pět základních variant
:1.
Okamžitá koupě:
a)
Výhodou je, že se stává ihned právním vlastníkem (pánem) věci, a má tak plnou užívací svobodu.
b)
Nevýhodou je nárazová potřeba značné sumy peněz, kterou není zrovna efektivní za tímto účelem delší čas držet ve firmě, protože je takto dočasně umrtvena a nepřispívá k tvorbě přidané hodnoty.
2.
Koupě na splátky:
a)
Výhodou je rozložení výdaje za kupní cenu do delšího období, a věc si tak může vydělat na splátky.
b)
Nevýhodou hlavně je, že každý prodejce nepřistoupí na splátkový režim. A když, tak chce právní záruku za úhradu celé částky, např. formou výhrady vlastnictví, ručení solventní třetí osobou apod.
3.
Pořízení na úvěr:
a)
Jde o variantu 1, kdy kupní cenu uhradí z úvěru banka, případně úvěr poskytne přímo prodejce věci.
b)
Výhodou je, že kupující je ihned vlastníkem věci a poskytnutý balík peněz bude splácet delší čas v relativně malých částkách, takže provoz dané věci může více přispívat na úhradu splátek než ad 2.
c)
Nevýhodou je jisté zdražení úplných pořizovacích nákladů o úroky z úvěru a související poplatky, navíc úvěrující subjekt bude zajisté vyžadovat nějakou formu záruk za splnění dluhu úvěrovaného.
4.
Nájem:
a)
Podnikatel usoudí, že se mu nevyplatí věc kupovat, a proto se domluví s vlastníkem věci pouze na jejím dočasném využívání formou nájmu za sjednanou pravidelně placenou úplatu (nájemné).
b)
Výhodou je, že nájemné musí být z podstaty bohatě kryto z výnosů provozních činností dané věci.
c)
Nevýhodou je, že pro řadu výrobních zařízení bývá problematické, ne-li nemožné nalézt vstřícného pronajímatele, ten totiž značně riskuje, protože mu nakonec zůstane zastaralý a opotřebený majetek.
5.
Finanční leasing:
a)
Z ekonomického hlediska jde o něco mezi krytím kupní ceny z úvěru a klasickým nájmem, od obou se ale současně odlišuje. Podstatou je, že po prvotní poměrně dlouhou dobu „pouhého užívání“ není placeno jen obvyklé „nájemné“ za užívání věci, ale také poměrná část její pořizovací ceny, proto po skončení doby „pouhého užívání“ může uživatel věc koupit již za poměrně nízkou zbytkovou cenu.
b)
Prolínají se zde spíše výhody variant ad 3 a 4, přičemž bývá snazší nalézt poskytovatele finančního leasingu, který by do kontraktu šel, neboť mu nezbude opotřebená věc a uživatel se o ni sám stará.
Příklad 1
Schematický modelový příklad finančního leasingu
Finanční leasing věci, kterou leasingová firma koupila pro uživatele (nájemce) za 100 a poskytuje mu ji za celkovou úplatu 120. Kvůli omezení počátečního rizika, že uživatel nebude solidním partnerem, byla sjednána první vyšší splátka 30 a dalších 6 rovnoměrných a 15 jednotek. Načež bude věc uživateli prodána již jen za 5.
Finanční leasing z právního hlediska
Leasingovou smlouvu lze obecně vymezit jako smlouvu, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu (tzv.
poskytovatel leasingu
neboli leasingový pronajímatel) poskytne druhé straně (tzv. uživatel
alias
příjemce leasingu, také leasingový nájemce) na dobu určitou do užívání předmět, který si vybral (určil) uživatel zpravidla u třetí smluvní strany, kterou je dodavate