Chceme-li si v důchodu udržet podobnou životní úroveň jako v produktivním věku, není rozumné se spoléhat pouze na státní důchod, na který nám vznikne nárok díky celoživotnímu odvádění příspěvků do systému sociálního pojištění, neboť tato dávka nemusí být dostatečná pro financování všech našich potřeb, a proto je vhodné si raději vytvořit dostatečnou rezervu na stáří z dalších zdrojů. Existuje řada možností a v některých případech můžeme i ušetřit na daních.
Rezerva na starobní důchod a úspora na daních
Ing.
Vlasta
Ptáčková
1 Spoření na penzi
Nejčastější formou je spoření na penzi. V současné době existují následující tři formy, u kterých si můžete odečíst podle § 15 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), od základu daně ve zdaňovacím období příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho:
1)
penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek. Uzavírání těchto smluv skončilo 31. 12. 2012. V současné době jsou aktivní jen smlouvy uzavřené do tohoto data,
2)
penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo
3)
doplňkové penzijní spoření (dále jen „DPS“) podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek. Doplňkové penzijní spoření se uzavírá od 1. 1. 2013 a nahradilo penzijní připojištění se státním příspěvkem.
1.1 Doplňkové penzijní spoření a tzv. předdůchod
Účastníkům DPS je umožněno odejít do penze dříve a být přitom zabezpečeni tzv. předdůchodem, namísto toho, aby žádali stát o tzv. předčasný starobní důchod. Předdůchod je zákonná možnost čerpání pravidelné dávky z DPS. Jedná se o dávku vyplácenou účastníkovi z jeho naspořených prostředků u penzijní společnosti, a to až 5 let před dosažením důchodového věku (u žen se pro tento účel vychází z důchodového věku muže stejného data narození - tabulka důchodového věku je uvedena v příloze k zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) a zároveň musí účast na spoření trvat alespoň po dobu 60 měsíců. Počítají se i měsíce převedené z původní smlouvy o penzijním připojištění. Žadatel musí mít dostatek prostředků pro výplatu měsíční penze, která je definována jako 30 % průměrné hrubé mzdy. Potřebnou částku je možné doplatit i jednorázově.
DPS umožňuje čerpání vlastních prostředků, zejména v případě ztráty zaměstnání nebo nemožnosti pracovat (např. ze zdravotních důvodů) již v době před nárokem na starobní důchod. Mezi hlavní výhody předdůchodu patří:
a)
pozitivní vliv na výši budoucího nároku ze státního důchodového pojištění - díky tomu, že jsme finančně zabezpečeni předdůchodem, nepotřebujeme žádat stát o přiznání tzv. předčasného starobního důchodu, který by pak byl doživotně krácen, ale můžeme vyčkat až doby, kdy nám vznikne nárok na tzv. řádný starobní důchod, a ten si pak nechat přiznat v nekrácené výši,
b)
další výhodou z hlediska důchodového pojištění je hodnocení doby pobírání předdůchodu jako doby vyloučené, díky čemuž se nesnižuje osobní vyměřovací základ pro výpočet státního důchodu, přestože v tomto období neodvádíme žádné příspěvky do důchodového systému,
c)
pojistné na zdravotní pojištění hradí za účastníka v průběhu pobírání předdůchodu stát,
d)
kdykoliv během pobírání předdůchodu lze začít opět vykonávat výdělečnou činnost. Občané, kteří začnou při pobírání předdůchodu pracovat, si budou moci vybrat, zdali jim má být při výpočtu starobního důchodu hodnocen předdůchod jako vyloučená doba, anebo má být zohledněn příjem z výdělečné činnosti (podle toho, co je pro ně výhodnější),
e)
pobírání předdůchodu nevylučuje možnost souběžného pobírání tzv. předčasného starobního důchodu (v případě potřeby lze tedy být hmotně zabezpečen z obou těchto zdrojů),
f)
pokud celková částka na účtu DPS nedosahuje potřebné výše, je možné před podáním žádosti o předdůchod vložit jednorázově částku, aby mohl být předdůchod vyplácen po požadovanou dobu a v požadované výši,
g)
v případě přiznání předdůchodu penzijní společnost informuje zdravotní pojišťovnu účastníka a ČSSZ o vzniku a následném zániku předdůchodu.
V případě úmrtí účastníka mohou naspořené prostředky získat dědici nebo účastníkem osoba určená ve smlouvě.
Placení příspěvků na smlouvu je možné kdykoliv přerušit nebo změnit výši částky, kterou na penzijní účet posíláte. Smlouvu můžete kdykoliv ukončit a již po 24 spořených měsících máte nárok na výplatu všech vámi vložených prostředků, vč. dosaženého výnosu + výnosu ze státních příspěvků, obě položky očištěné o 15 % daň, dále získáváte příspěvky zaměstnavatele, pokud vám je poskytoval očištěné o 15 % daň (nominální hodnota státních příspěvků musí být při předčasném ukončení smlouvy vrácena zpět státu).
Nevýhodou je, že kdo pobírá předdůchod jako dávku z DPS, ten vyčerpá vlastní finanční prostředky naspořené v DPS (dříve penzijním připojištění) ještě před odchodem do důchodu. Samotné pobírání předdůchodu se nepovažuje za účast na důchodovém pojištění. Kdo začne pobírat Předdůchod, aniž si tuto účast nějakým způsobem zajistí, získá kratší dobu pojištění než ten, kdo zůstane důchodově pojištěn až do data vzniku nároku na starobní důchod. Za každý rok pojištění náleží při výpočtu procentní výměry starobního důchodu 1,5 % z výpočtového základu. Pokud má občan nárok na podporu v nezaměstnanosti, je lepší zůstat v evidenci na úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti, neboť tato doba patří při splnění zákonných podmínek mezi náhradní doby pojištění a na rozdíl od pobírání předdůchodu zajišťuje osobě účast na důchodovém pojištění.
1.2 Zhodnocení měsíčních příspěvků na DPS
Účastníci DPS si mohou přispívat libovolnou částkou, nejméně však 100 Kč měsíčně. Na měsíční příspěvky přesahující 300 Kč je poskytován státní příspěvek (90 Kč + 20 % z úložky nad 300 Kč), který může činit nejvýše 230 Kč měsíčně, a to u vkladů ve výši nejméně 1 000 Kč měsíčně. Maximální zvýhodnění je při měsíčním vkladu minimálně 1 000 Kč, účastník získá roční příspěvek od státu ve výši 2 760 Kč. Při překročení této částky si poplatník může uplatnit rozdíl jako nezdanitelnou část daně podle § 15 odst. 5 ZDP - příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem, a to za předpokladu měsíčních vkladů ve výši 3 000 Kč, což znamená, že při sazbě daně ve výši 15 % ušetří na dani z příjmů 3 600 Kč za rok, jak vyplývá z uvedené tabulky.
PŘÍKLAD 1
Zhodnocení vkladů za rok
I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I Měsíční I Výše státního I Zhodnocení I Roční I Roční I I vklad I příspěvku I vkladu v % na I úspora na I příspěvek + I I I měsíčně I základě I dani I úspora na dani I I I I příspěvku I I I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 100 Kč I 0 Kč I 0 % I 0 Kč I 0 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 200 Kč I 0 Kč I 0 % I 0 Kč I 0 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 300 Kč I 90 Kč I 30 % I 0 Kč I 1 080 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 400 Kč I 110 Kč I 28 % I 0 Kč I 1 320 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 500 Kč I 130 Kč I 26 % I 0 Kč I 1 560 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 600 Kč I 150 Kč I 25 % I 0 Kč I 1 800 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 700 Kč I 170 Kč I 24 % I 0 Kč I 2 040 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 800 Kč I 190 Kč I 24 % I 0 Kč I 2 280 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 900 Kč I 210 Kč I 23 % I 0 Kč I 2 520 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 1 000 Kč I 230 Kč I 23 % I 0 Kč I 2 760 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 1 500 Kč I 230 Kč I 15 % I 900 Kč I 3 660 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 2 000 Kč I 230 Kč I 12 % I 1 800 Kč I 4 560 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I I 3 000 Kč I 230 Kč I 8 % I 3 600 Kč I 6 360 Kč I I-------------I---------------I----------------I------------I----------------I
K tomu je ještě třeba připočítat zhodnocení, které penzijní společnosti zhodnocují v účastnických fondech. V následující tabulce je vidět celková hodnota naspořené částky po 10 letech a při průměrném ročním výnosu 1 % a pravidelných měsíčních vkladech 1 000 Kč a 3 000 Kč se naspoří následující částka:
PŘÍKLAD 2
Zhodnocení vkladů za 10 let
I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Zhodnocení spoření za 10 let I Měsíční vklady I Měsíční vklady I I I 1 000 Kč I 3 000 Kč I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Vlastní vklad I 120 000 I 360 000 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Státní podpora I 27 600 I 27 600 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Úspora na dani I 0 I 36 000 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Zhodnocení při průměrném ročním I 7 659 I 20 112 I I výnosu 1 % I I I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Celková hodnota po 10 letech I 155259 I 443 712 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I
1.3 Vznik nároku na penzi
Nárok na jednorázové vyrovnání a starobní penzi na určenou dobu vzniká dosažením 60 let v případě, že doba spoření trvala minimálně 60 kalendářních měsíců.
Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.
1.4 Příspěvky zaměstnavatele
Zaměstnancům může přispívat i zaměstnavatel. Pro zaměstnavatele jsou poskytnuté příspěvky na všechny výše uvedené penzijní produkty jeho zaměstnanců daňově účinné bez omezení, pokud využije § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, podle kterého jsou daňově uznatelné výdaje vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Zaměstnancem se v souladu s § 6 ZDP rozumí osoba činná na základě pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce.
Pro zaměstnance jsou osvobozeny od daně z příjmů příspěvky od zaměstnavatele v úhrnné výši nejvýše 50 000 Kč ročně za podmínek stanovených v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Uvedené příspěvky nepodléhají u zaměstnanců ani platbám sociálního a zdravotního pojištění. Na příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem nenáležejí státní příspěvky.
2 Soukromé životní pojištění
Další volbou je sjednání soukromého životního pojištění. Na toto pojištění není žádný státní příspěvek, zhodnocení je většinou nižší než u DPS nebo stavebního spoření. Výhodou je, že poplatník si může podle § 15 odst. 6 ZDP od základu daně za zdaňovací období odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem a pojišťovnou, za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let věku.
Výhodné tedy je uzavírat tento typ pojištění ještě v produktivním věku, a nikoliv až v seniorském věku. U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Aby poplatník mohl uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně maximální částku ve výši 24 000 Kč, musí měsíční vklady činit alespoň 2 000 Kč.
U životního pojištění není žádný státní příspěvek, ale může být zajímavé zhodnocení v případě úspěšného investování do fondů příslušnou pojišťovnou. Záleží na konkrétní smlouvě. Ideální je kombinovat investiční a pojistnou složku. Při pojištění pro případ dožití - na konci pojištění obdržíte aktuální hodnotu všech prostředků v jednotlivých fondech k datu ukončení smlouvy.
Podle § 15 odst. 6 ZDP platí, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Toto se neuplatní v případě, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
Je třeba si dát pozor a hned se nenechat přesvědčit dealery pojišťoven k přestupu k jinému peněžnímu ústavu, předem je potřeba si ověřit, zda budou nejen převedeny všechny naspořené peníze, ale hlavně, zda zůstanou zachovány podmínky uplatnění zaplaceného pojistného jako nezdanitelné části základu daně, abyste je nemuseli dodanit jako ostatní příjem.
U nezdanitelných částí základu daně uplatněných za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti novely zákona (tj. před 1. 1. 2015) se postupuje podle § 15 odst. 6 ZDP, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti.
2.1 Příspěvky zaměstnavatele
I na soukromé životní pojištění může přispívat zaměstnavatel podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.
U zaměstnanců jsou příspěvky zaměstnavatele osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP do celkové výše 50 000 Kč (vč. penzijního spoření).
Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny. Toto se neuplatní v případě, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele.
Zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl.
Příspěvky zaměstnavatele, které byly zahrnovány do zdaňovacích období před rokem 2015, se postupuje podle znění § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP, které bylo v účinnosti před 1. 1. 2015.
PŘÍKLAD 3
Zaměstnanec si platil v letech 2017 až 2019 na životní pojištění měsíčně 2 000 Kč, tj. ročně 24 000 Kč a současně zaměstnavatel přispíval maximální částkou 50 000 Kč ročně. V roce 2020 zaměstnanec smlouvu předčasně ukončil.
I---------------I-------------I-----------I--------------I-------------------I I I Roční vklad I Vklad za I Úspora na I Dodanění v 4. I I I I 3 roky I dani za roky I roce podle daného I I I I I I ustanovení ZDP I I---------------I-------------I-----------I--------------I-------------------I I Zaměstnanec I 24 000 I 72 000 I 10 800 I § 10 I I---------------I-------------I-----------I--------------I-------------------I I Zaměstnavatel I 50 000 I 150 000 I 22 500 I § 6 I I---------------I-------------I-----------I--------------I-------------------I I CELKEM I 74 000 I 222 000 I 33 300 I I I---------------I-------------I-----------I--------------I-------------------I
Úspora na dani je počítána jako 15 % z částky 150 000 Kč. Pokud by zaměstnavatel místo příspěvku na SŽP zaměstnance o stejnou částku zvýšil jeho mzdu, potom by byla daň počítána ze superhrubé mzdy, která by v tomto případě činila 200 700 Kč, z toho úspora na dani by činila 30 105 Kč. V tom případě by celková úspora na dani činila 40 905 Kč.
Poplatník si může současně spořit i uplatňovat jako nezdanitelnou část základu daně důchodové i životní pojištění.
PŘÍKLAD 4
Poplatník si platil ročně 36 000 Kč na doplňkové penzijní spoření a 30 000 Kč na soukromé životní pojištění. U doplňkového penzijního spoření lze odečíst částku rovnající se úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek, tedy 24 000 Kč. U životního pojištění je možné uplatnit poplatníkem zaplacené celé pojistné maximálně ve výši 24 000 Kč.
I--------------------I------------I----------------------------I-------------I I Položka I Roční I Uplatněno jako I Úspora na I I I vklad (Kč) I nezdanitelná část (Kč) I dani (Kč) I I--------------------I------------I----------------------------I-------------I I Doplňkové penzijní I 36 000 I Povinnost snížit o 12 000 I 3 600 I I spoření I I Kč, maximálně lze uplatnit I I I I I 24 000 Kč I I I--------------------I------------I----------------------------I-------------I I Soukromé životní I 30 000 I Maximálně lze uplatnit I 3 600 I I pojištění I I 24 000 Kč I I I--------------------I------------I----------------------------I-------------I I CELKEM I 66 000 I 48 000 I 7 200 I I--------------------I------------I----------------------------I-------------I
Pokud by poplatník uplatňoval maximální možné částky jako nezdanitelnou část základu daně, ušetří na daních 7 200 Kč.
3 Stavební spoření
Je rovněž výhodné ukládat peníze do stavebního spoření, kde je kromě garantovaného státního příspěvku vyšší úroková sazba než na běžném účtu.
Stavební spoření je upraveno zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (dále jen „zákon o stavebním spoření“). Nárokování státní podpory se s účinností od 1. 1. 2011 řídí zákonem č. 348/2010 Sb., podle kterého v současné době státní podpora činí 10 % z vkladů, maximálně 2 000 Kč ročně, pokud každý rok vložíte na účet stavebního spoření alespoň 20 000 Kč. Tuto částku je nutné odeslat vždy do konce příslušného kalendářního roku, není podmínka pravidelných měsíčních plateb. K částkám naspořeným v minulých letech se nepřihlíží. Bude-li mít vkladatel v roce zahájení i ukončení minimálně 20 000 Kč, dosáhne na státní podporu v obou letech a získá tak částku státní podpory ve výši 14 000 Kč.
Kdo pravidelně spoří, má možnost čerpat výhodný úvěr na bydlení. Po konci zákonné vázací lhůty, která nyní činí 6 let, je možné naspořené prostředky využít na cokoliv, nebo pokud majitel účtu nepotřebuje hned peníze může nechat na účtu a používat jako spořicí účet. Zákonné pojištění vkladů je až do výše 100 000 EUR, což poskytuje jistotu, že vkladatel o peníze nepřijde.
PŘÍKLAD 5
Naspořené prostředky za 6 let v závislosti na výši měsíčních vkladů
I----------------I------------I---------------I--------------I---------------I I Výše měsíčních I Vklady za I Úroková sazba I Státní I Celkové I I vkladů (Kč) I 6 let (Kč) I 1,2 % (Kč) I podpora (Kč) I úspory (Kč) I I----------------I------------I---------------I--------------I---------------I I 1 000 I 72 000 I 2 810 I 7 200 I I I----------------I------------I---------------I--------------I---------------I I 1 700 I 122 400 I 4 760 I 12 000 I I I----------------I------------I---------------I--------------I---------------I I 2 000 I 144 000 I 5 550 I 12 000 I I I----------------I------------I---------------I--------------I---------------I I 3 000 I 216 000 I 8 150 I 12 000 I I I----------------I------------I---------------I--------------I---------------I
4 Investice do nemovitostí
V současné době se jako nejvýhodnější jeví ukládat peníze do nemovitostí a v důchodu pak tuto investici využít.
Pokud nejsou k dispozici volné peníze, je možné pořídit si bytovou potřebu na hypotéku. Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovací období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo stavební spořitelnou sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle § 10 až § 12 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, použitým na financování bytových potřeb.
Použije-li se část bytové potřeby k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.
Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 15 odst. 3 písm. a) až c) ZDP, může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v § 15 odst. 3 písm. a), c) a e) ZDP užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.
Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 3 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.
V roce nabytí vlastnictví stačí, pokud poplatník předmět bytové potřeby vlastnil ke konci zdaňovacího období.
V případě koupě pozemku, u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká. Příjmem jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen, a podléhá zdanění podle § 10 ZDP.
Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Pokud poplatník uplatní maximální částku ve výši 300 000 Kč, jako nezdanitelnou část základu daně, potom ušetří na daních z příjmů 45 000 Kč.
4.1 Možnosti zhodnocení investovaných peněz
Majitel se může rozhodnout pro:
a)
dlouhodobý pronájem,
b)
krátkodobý pronájem,
c)
prodej nemovitosti.
Ad a) Dlouhodobý pronájem
Dlouhodobý pronájem bez poskytování služeb spolehlivému nájemci, zabere minimum času a zajistí pravidelný příjem. Pronajímatel bytu musí podat daňové přiznání a příjem zdanit podle § 9 ZDP. Výjimkou je, pokud pronajímatel je ještě v pracovním procesu, a kromě příjmů podle § 6 ZDP si pronájmem si vydělá méně než 6 000 Kč za rok, nemusí podat přiznání, a tedy ani platit daň z příjmu. Pokud je již v důchodu a nemá jiný příjem než důchod, tak nemusí podat daňové přiznání, pokud jeho příjem nepřekročí 15 000 Kč.
Pak se pronajímatel musí rozhodnout, zda budete uplatňovat skutečné výdaje, nebo výdaje procentem z příjmů. Do skutečných výdajů může zahrnout daň z nemovitých věcí, poplatek realitní kanceláři, která pronájem bytu zprostředkovala, náklady na vybavení a pojištění bytu, opravy nebo rekonstrukci, tj. technické zhodnocení, u kterého při převýšení částky 40 000 Kč je možné uplatňovat výdaje postupně formou odpisů. Platby za energie a služby, pokud jsou nájemci přeúčtovány bez navýšení, se neuvádí do příjmů. Pokud se pronajímatel rozhodne pro uplatňování výdajů procentem z příjmů, je to podstatně jednodušší. Stačí od všech příjmů odečíst paušální výdaje ve výši 30 %, maximálně ale do částky 600 000 Kč.
Pokud pronajímatel je již v důchodu, a nedosahuje příjmů ze závislé činnosti nebo ze samostatné výdělečné činnosti, a tudíž nemá možnost uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ze závislé činnosti nebo ze samostatné výdělečné činnosti, může si uplatnit tuto slevu ve výši 24 840 Kč za rok i za pronájem. Do výše ročního příjmu 236 571 Kč nebude platit daň z příjmů.
PŘÍKLAD 6
Zdanění příjmů z pronájmu
I-----------I------------I-------------I-----------I-----------I-------------I I I Výdaj 30 % I Základ daně I Daň 15 % I Sleva na I Zaplatí daň I I I (Kč) I (Kč) I (Kč) I dani (Kč) I (Kč) I I-----------I------------I-------------I-----------I-----------I-------------I I 200 000 I 60 000 I 140 000 I 21 000 I -24 840 I 0 I I-----------I------------I-------------I-----------I-----------I-------------I I 230 000 I 69 000 I 161 000 I 24 150 I -24 840 I 0 I I-----------I------------I-------------I-----------I-----------I-------------I I 240 000 I 72 000 I 168 000 I 25 200 I -24 840 I 360 I I-----------I------------I-------------I-----------I-----------I-------------I
Ad b) Krátkodobý pronájem
Pokud se pronajímatel rozhodne pro krátkodobý pronájem a pronajímá přes Airbnb a podobné servery, nejedná se o pronájem, ale o poskytování ubytovací služby, při které je zpravidla prováděn úklid, výměna ložního prádla, poskytování snídaní atd. V tom případě se jedná příjem podle § 7 ZDP a je nutné mít živnostenské oprávnění. Výdaje stejně jako v předchozím případě je možné uplatňovat ve skutečné výši, v případě uplatňování procentem z příjmů je možné uplatnit 60 % z příjmů. Při přijímání peněz v hotovosti je povinnost podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, evidovat EET.
Ad c) Prodej nemovitosti
S přibývajícím věkem ubývají fyzické síly na údržbu nemovitosti, a navíc v případě, že senior zůstane sám, tak chybí i finanční prostředky. V tom případě může nemovitost využít jako investici na stáří a nemovitost prodat. Za splnění podmínky bydliště minimálně 2 roky bezprostředně před prodejem je příjem z prodeje nemovitosti od daně z příjmů osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP.
V § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se bydliště vymezuje jako „místo, kde se osoba zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu.“ Pojem bydliště je vymezen v § 2 odst. 4 ZDP jako místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Dále pak pokyn D-22 ve vysvětlivce k § 2 ZDP upřesňuje, co se rozumí stálým bytem.
Osvobozen je též příjem, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije- li získané prostředky na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději do 1 roku následujícího po roce, v němž byl příjem z prodeje. Pokud je příjem z prodeje větší, než kolik se investuje do nové nemovitosti, je od daně osvobozena pouze ta část, která je využita na uspokojení bytové potřeby. Rozdíl podléhá zdanění podle § 10 ZDP.
V případě prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve které poplatník neměl bezprostředně před jeho prodejem bydliště, ale nemovitost vlastnil nejméně 5 let a zároveň splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, se jedná o příjem od daně z příjmů osvobozený.
Za den nabytí nemovitosti se považuje den vkladu (zápisu) vlastnického práva do katastru nemovitostí. Právní účinky však nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu, nikoliv v den, kdy byla uzavřena kupní smlouva nebo kdy nemovitou věc kupující zaplatil či kdy byla sepsána smlouva darovací.
Pokud podmínky pro osvobození od daně z příjmu nejsou splněny, je povinnost příjem přiznat a zdanit jako ostatní příjem podle § 10 ZDP. Do výdajů lze kromě ceny nemovitosti, za kterou ji vlastník nabyl (nebo podle znaleckého posudku při nabytí daru či usnesení soudu o vypořádání dědictví), započítat i náklady spojené s prodejem nemovitosti.