Novela zákoníku práce provedená novelou č. 285/2020 Sb. s plnou účinností ke dni 1. 1. 2021 přinesla řadu podstatných změn. Mezi ty nejzásadnější patří nepochybně změny provedené v oblasti úpravy dovolené, zejména podmínek vzniku na dovolenou, její délky a čerpání. V následujícím textu si představíme první část těchto změn a na několika modelových situacích nastíníme možnosti nového výpočtu.
Vznik nároku na dovolenou a její délka po novele zákoníku práce
Mgr.
Šárka
Homfray
Co se nemění
Stejný zůstává základní smysl a koncept celé úpravy dovolené. Úprava dovolené garantuje zaměstnancům právo na souvislý a delší dobu trvající odpočinek, při jehož čerpání nedochází ke snížení příjmu. Zaměstnavatelé jsou povinni v rozsahu upraveném zákonem a podle stanovených pravidel zaměstnancům dovolenou poskytnout. I nadále platí, že je to zaměstnavatel, který určuje čerpání dovolené, přičemž musí mimo jiné přihlížet k zájmům zaměstnanců.
Právo na dovolenou a její výměra
Právo na dovolenou vzniká ze zákona pouze zaměstnancům, kteří pracují v pracovním poměru. V případě, že má zaměstnanec několik souběžných pracovních poměrů, posuzují se podmínky pro vznik práva zaměstnance na dovolenou zvlášť pro každý pracovní poměr, a to i v případě, kdy má zaměstnanec sjednáno více pracovních poměrů s tímtéž zaměstnavatelem. Nově právní úprava rozeznává pouze dva druhy dovolené, a to dovolenou za kalendářní rok a dodatkovou