Novela zákoníku práce provedená novelou č. 285/2020 Sb. s plnou účinností ke dni 1. 1. 2021 přinesla řadu podstatných změn. Mezi ty nejzásadnější patří nepochybně změny provedené v oblasti úpravy dovolené, zejména podmínek vzniku na dovolenou, její délky a čerpání. V následujícím textu se v návaznosti na text časopisu UNES č. 11/2021 zaměříme na situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nepracuje celý rok, přestože pracovní poměr trvá. Specificky se zastavíme i u čerpání dovolené v souvislosti s mateřskou a rodičovskou dovolenou.
Vznik nároku na dovolenou a její délka po novele zákoníku práce – dokončení
Mgr.
Šárka
Homfray
Základní podmínkou pro vznik nároku na dovolenou je jednak trvání pracovního poměru, jednak reálný výkon práce po určité období v daném kalendářním roce. Tyto podmínky pochopitelně upravoval zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), již před poslední novelou. Obdobně již v předchozí úpravě byla obsažena pravidla, podle kterých se posuzoval nárok na dovolenou za období, kdy práce z různých důvodů vykonána. V tomto druhém tématu rovněž novela přinesla celou řadu změn.
Výkon práce pro účely vzniku práva na dovolenou
Pro posouzení této otázky jsou podstatné doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce s přihlédnutím ke zvláštním pravidlům vyplývajícím z § 216 odst. 2 zákoníku práce. Z těchto pravidel lze dovodit, že se p