Paušální ručení odběratele za DPH kvůli platbě na nezveřejněný účet neplatí - prověřeno soudem

Vydáno: 25 minut čtení

Dobrých zpráv není nikdy dost... Dosud platilo, že odběratel (plátce) ručí za daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) neuhrazenou dodavatelem u zdanitelného plnění částky přesahující 540 000 Kč, pokud ji alespoň zčásti poskytl na účet nezveřejněný správcem daně. Naštěstí tomu už tak není! Před dvěma měsíci Nejvyšší správní soud vynesl převratné rozhodnutí, že takto paušálně ručení za DPH dodavatele neplatí. Ano, v zákoně je sice tato povinnost stále uvedena, ale díky soudní ochraně není už prakticky vymahatelná. Jde přitom o zrušení již třetího speciálního důvodu ručení plátců za DPH dodavatelů. V roce 2018 soud zrušil ručení kvůli úhradě na zahraniční účet a na jaře 2021 za dodavatele, který je nespolehlivý plátce (vyšlo v DHK č. 6/2021 na s…). Nicméně okolností ručení za DPH zůstává i přesto nemile dost.

Paušální ručení odběratele za DPH kvůli platbě na nezveřejněný účet neplatí – prověřeno soudem
Ing.
Martin
Děrgel
 
Zranitelnost systému DPH
Daň z přidané hodnoty svádí k podvodům ze tří důvodů. 1. Jde o velké částky – obvykle 21 % z prodejních cen (ve srovnání s daní z příjmů počítanou zjednodušeně z rozdílu prodejů a nákupů). 2. Je rychlou daní s obvykle měsíčním zdaňovacím obdobím (lze tak zkoušet podvádět v přiznání až 12krát za rok). 3. Nabízí jedinečnou možnost „vrácení“ daně formou nadměrného odpočtu daně (DPH z nákupů je vyšší než z prodejů).
Ministerstvo financí v
tažení proti únikům DPH
– v rámci možností daných předpisy EU – neustále „utahuje šrouby“. Stěžejní jsou tři způsoby: 1.
Častější ručení odběratele za DPH neodvedenou dodavatelem
, proto je riskantní pouštět se do obchodů za nezvyklých podmínek, 2.
Rozšiřování typů zdanitelných plnění, u nichž DPH přiznává odběratel
, tím je
a priori
vyloučeno, aby chtěl po státu odpočet daně nezaplacené dodavatelem, a 3.
Vyspělejší analyzování
kontrolních hlášení párujících obchody mezi plátci
, resp. faktury přes 10 000 Kč.
Obecně je DPH daní neutrální
, která finančně nezatěžuje samotného plátce, protože jím jen „protéká“. Malý příklad: Obchodník kupuje zboží od Výrobce – oba plátci DPH – a prodává jej zákazníkům. Obchodník musí prodejní cenu zvýšit o
DPH na výstupu
(DPH
out
), kterou vybírá od zákazníků a přeposílá ji správci daně. Zároveň si nárokuje odpočet („vrácení“)
DPH na vstupu
(DPH
in
) zaplacené z téhož důvodu Výrobci. Neutralita pro Obchodníka je vykoupena rizikem státu, stačí totiž, aby Výrobce „opomněl“ odvést svou DPH na výstupu…
PŘÍKLAD 1
Důsledek neodvedení DPH u zdanitelných plnění
Výrobce (plátce) prodá zboží Obchodníkovi (plátce) za 100 000 Kč + DPH 21 000 Kč, kterou ale nepřizná nebo neodvede. Obchodník si tuto DPH nárokuje k odpočtu a prodá zboží zákazníkovi za 110 000 Kč + DPH 23 100 Kč, kterou řádně přizná a odvede správci daně. Stát pak namísto 23 100 Kč utrží pouze 2 100 Kč.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=17443.jpg
Ještě tristnější je situace – v praxi typická pro podvody na DPH – když Obchodník zboží vyveze mimo EU (např. prodá do Ruska) nebo dodá firmě z jiného státu EU (pročež podléhá DPH až ve státě pořízení zboží). Pak jde totiž o
prodej osvobozený od české DPH na výstupu, a to při zachování nároku na odpočet DPH na vstupu
. Tehdy se obecně žádoucí neutralita systému DPH pro plátce reálně projeví jako finanční zisk uskupení dua dohodnutých podvodníků – Výrobce a Obchodník – ve výši cel