Odpovědnost účetní kanceláře za správnost informací poskytnutých klientem

Plné znění otázky

Jsme účetní kancelář a řešíme interní nastavení řízení rizik ve vztahu ke klientům. Jeden z klientů (s. r. o.) opakovaně předkládá doklady s komentáři, o jejichž věrohodnosti máme pochybnosti. Konkrétně jde například o nákupy v supermarketu v pátek večer (potraviny, drogerie) s tvrzením, že jde o občerstvení na poradu následující týden, nebo o obědy v neděli prezentované jako schůzky s obchodními partnery apod. Klient je vždy písemně upozorněn emailem na možná daňová rizika včetně rizika překlasifikace výdaje jako nepeněžního příjmu jednatele a email je zálohován. Nicméně bychom rádi ověřili nastavení interních postupů pro situaci, kdyby došlo na lámání chleba.
1) Je účetní kancelář povinna ověřovat věcnou pravdivost tvrzení klienta o účelu nákladu, nebo postačí písemné upozornění na daňová rizika pro přenesení důkazního břemene na klienta pro případ daňové kontroly?

2) Existuje hranice, za kterou účetní kancelář nesmí pokyn klienta splnit ani přes jeho výslovné ujištění o firemním účelu výdaje (mimo případy upravené AML zákonem)?

3) Jaká forma a obsah písemného upozornění klientovi je z hlediska ochrany účetní kanceláře považována za dostatečnou?