Účetní

Dovolte nám za tým aplikace DAUČ popřát všem účetním vše nejlepší! Právě dnes, 10. 11. 2025, se totiž slaví Mezinárodní den účetních a my se připojujeme k oslavě tohoto významného dne! Vaše práce je mnohdy neviditelná, ale pro každého z nás je naprosto neocenitelná! Díky vaší pečlivosti, zodpovědnosti a oddanosti můžeme všichni lépe plánovat, rozvíjet se a cítit se finančně jistější.

Podnikáte, potřebujete splnit veškeré zákonné požadavky a současně máte zájem o daňovou optimalizaci v mezích zákona? Pak je tedy na vašem zvážení, zda půjdete cestou interní účetní, nebo si raději zvolíte externí účetní a daňovou kancelář, která vám dokáže nabídnout pestrou škálu služeb a poradit se spoustou nejen daňových záležitostí.

Účetnictví může být napínavé, soutěživé – a dokonce i zábavné. Důkazem je čtvrtý ročník celostátní soutěže Zaúčtuj To!, který opět přilákal mnoho desítek týmů z obchodních akademií a ekonomicky zaměřených středních škol z celé České republiky. Finále hostila těsně před začátkem prázdnin Mendelova univerzita v Brně a vítězství si nakonec vybojoval tým z Obchodní akademie Písek. Pomohla mu k tomu i odvaha zariskovat v rozhodující chvíli – a udělat to chytře.

Pořád přepisujete doklady ručně a večer doháníte, co jste přes den nestihli? Nejste v tom sami. Podle dat AMSP ČR zůstává více než 60 % účetních u tradičních metod. Zamyslete se ale nad tím, zda vám mezitím neujíždí vlak a neobíráte se zbytečně o čas.

Povinnosti, které ukládá zákon o AML, jsou rozsáhlé a sankce za jejich nesplnění vysoké. Správné dodržování AML pravidel by proto mělo být součástí každodenní agendy všech subjektů, na které se zákon o AML vztahuje – tzv. povinných osob, mj. i účetních. Účetní, kteří poskytují své služby na základě živnostenského oprávnění, musí identifikovat a kontrolovat své klienty, sledovat jejich transakce a hlásit podezřelé obchody. Účetní kanceláře nesmí opomíjet pravidelné školení zaměstnanců.

I přesto, že (externí) účetní jsou již dlouhou dobu povinnými osobami dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (“AMLZ”), aktuálně se toto téma opět dostalo do popředí v souvislosti s povinností oznámit kontaktní osobu na Finanční analytický úřad (“FAÚ”).  Pojďme se tedy podívat, jaké povinnosti musí účetní jako povinná osoba v souvislosti s AMLZ plnit. Kromě upozornění na nejdůležitější povinnosti se zaměříme na to, jak uchopit tzv. rizikově orientovaný přístup.

Informace se na mne hrnou, a bohužel i tak trochu protichůdné. Jsem účetní, která pracuje jako OSVČ pro jednu malou s. r. o. a pro jednoho malého podnikatele OSVČ. A u dvou s. r. o. pracuji jako účetní na dohodu o provedení práce. Jsem již v důchodu, takže to mám vše jako přivýdělek. U těch firem, co pracuji na dohodu, tak neoznamuji nic? U těch firem co fakturuji, tak se musím nahlásit? Musím se nahlásit jako kontaktní a zároveň povinná osoba? Při nahlašování musím uvést i toho klienta? Prý si mám ofocovat občanské doklady? A prý také musím oznámit dobu, kdy budu muset spolupracovat s úřady? A jak mám kontrolovat práci firmy, jestli tam k něčemu nekalému nedochází? A prý to nemám říkat klientovi. A kde je důvěra klienta a účetní? Moc se omlouvám za dost divný dotaz, ale jsem z toho zoufalá.

Do konce roku 2024 potřebuji kontrolovat účetní výstupy u externí účtárny a vše připravit, abychom mohli od ledna plně účtovat v organizaci. Jedná se o běžný chod firmy + sklady + zahraniční fa + platby přes PayU atd. přes e-shop. Mohu teď v roce 2024 něco pohlídat? Něco co by mi nemělo utéct? Na co se zaměřit?

Jsem OSVČ, účetní s jedním zaměstnancem. Blíží se mi důchodový věk, chtěla bych od 2025 přejít na paušální výdaje a přestat zaměstnávat zaměstnance. Jak by to bylo nejlepší provést, když: 1. k 31.12.2024 vyfakturuji zpracování účta za 4Q/2024, všechny tyto pohledávky budou tedy ke konci roku neuhrazené. 2. zaměstnankyně ještě bude zpracovávat v 01,02/2025 účto za 4Q/2024 a bude dělat uzávěrky a daňová přiznání 2024. Bylo by možné v rámci dodatečného přiznání roku 2024 dodanit všechny tyto pohledávky a zároveň daňový základ snížit o mzdy za leden a únor/2025, které se vztahují k dodaňovaným příjmům 2024? Zaměstnankyně by pracovala do 28.2.2025 a mzdy bych dala jako položku snižující DZ v dodatečném přiznání roku 2024 a v roce 2025 by již byly nedaňové (to bych již uplatňovala paušální výdaje).

Na školení k novinkám ohledně DPP jsem se dozvěděla o povinnosti registrace AML, nikde jsem o tom předtím nečetla, žádné upozornění ze strany FÚ aj. jsem neobdržela, chci se zeptat, zda opravdu hrozí pokuty i za pozdní registraci. Spadáme tam jako firma, která vede účetnictví pro klienty. 

Může fyzická nebo právnická osoba se živností „činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“, na základě smlouvy s advokátem, zpracovávat i daně (DPH, daně z příjmů, silniční daň, spotřební daň)? Jakým způsobem může využít jednatel právnické osoby kurz daňového specialisty, zakončený osvědčením. Případně, jakou formu spolupráce může právnická osoba poskytovat svým klientům v rámci této spolupráce s advokátem v oblasti daní.

Účetní, který má živnost „činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“, chce ve smlouvě s námi napsat, že poskytuje další služby: zpracování podkladů pro daňové přiznání k DPPO, přiznání k DPH, kontrolní hlášení DPH, silniční dani, případně dalším přímým a nepřímým daním. Má na to právo nebo ne? Přípravou daňového přiznání DPPO se zabývá daňový poradce, účetní zpracovává doklady. 

Může OSVČ se živnostenským listem na vedení účetnictví zpracovávat evidenci k DPH a podávat přiznání k DPH a kontrolní hlášení? V obsahové náplní živnosti vedení účetnictví se o DPH vůbec nemluví.

Pracuji jako účetní OSVČ. Měsíčně svým klientům fakturuji zpracování účetnictví, tj. účtování dokladů atd. Je možné, abych fakturovala také svým klientům „pouze“ účetní poradenství, tj. budu mít vystavené faktury na vedení účetnictví a fakturu za účetní poradenství (např. poradenství v oblasti zaúčtování aktivace, účetní poradenství v oblasti skladové evidence atd.)? 

Zákon č. 527/2020 Sb. je koncepční novelou, která v souvislosti s transpozicí tzv. čtvrté a páté AML směrnice mimo jiné mění oblast dozoru a sankcí i povinností v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to zejména pro povinné osoby sdružované v profesních komorách, tj. pro advokáty, notáře, soudní exekutory, daňové poradce a auditory. V následujícím textu jsou uvedeny nejzásadnější změny spojené s touto novelou.

V rámci oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v roce 2021 nabývají účinnosti tři relevantní zákony, konkrétně zákon č. 527/2020 Sb. (transpoziční novela), zákon č. 49/2020 Sb. (zákon o bank ID) a zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů. Tyto zákony přináší celou řadu změn, které se dotýkají povinných osob a které budou muset tyto osoby v rámci svých činností reflektovat. Tento článek se pak týká základních institutů zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, resp. změn, které v souvislosti s výše uvedenými novelami tyto instituty doznaly.

Zajistit správné vedení účetnictví patří mezi základní povinnosti každé společnosti. A to nejen z důvodů legislativních, ale hlavně proto, že účetnictví je jedním z hlavních zdrojů informací pro strategické rozhodování podniku. Interní účtárna s vlastními zaměstnanci není jediným možným řešením, jak vést účetnictví. Stále častěji se přechází na tzv. outsourcing účetnictví, kdy účetnictví vede externí účetní firma či účetní – OSVČ. Společnosti – účetní jednotky tak často řeší, jakým způsobem povedou své účetnictví, zda prostřednictvím svých zaměstnanců (samostatná účetní či účetní oddělení) či si najmou externí účetní či účetní firmu. Tyto varianty mají samozřejmě svoje výhody a nevýhody. V tomto příspěvku bych rád uvedl několik tipů, které mohou pomoci v rozhodování, zda zaměstnat účetní či si účetní firmu najmout. Účetní firmy nabízející své služby uvádí ve svých nabídkách zpravidla pouze výhody externího vedení účetnictví, já si dovolím být poněkud objektivnější a zmíním se i o nevýhodách externího vedení účetnictví. V tomto příspěvku budu zúčastněné subjekty zpravidla označovat jako „účetní jednotky“ (kdo potřebuje vést své účetnictví) a „účetní firmy“ (kdo nabízí vedení účetnictví) včetně externích účetních – OSVČ.