Zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (č. 159/1999 Sb.) stanoví rozdíly mezi cestovní agenturou a cestovní kanceláří, dvěma subjekty, které se nejčastěji v oblasti poskytování cestovních služeb vyskytují. Zákon také upravuje vztahy mezi zákazníkem na straně jedné a poskytovatelem cestovních služeb na straně druhé a upravuje ochranu spotřebitele v případě úpadku cestovní kanceláře.
Účetnictví v cestovním ruchu
Ing.
Miroslava
Kočová
Cestovní kancelář
zákon definuje jako subjekt, který na základě koncese
organizuje, nabízí a prodává zájezdy. Může také nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, prodávat zájezdy pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, prodávat kombinace služeb jiné cestovní kanceláři, případně prodávat věci související s cestovním ruchem, jako jsou například vstupenky, mapy, upomínkové předměty apod.Cestovní agentura
především zprostředkovává prodej zájezdů pro cestovní kanceláře, nabízí jednotlivé služby cestovního ruchu, prodává produkty související s cestovním ruchem.Zájezdem
se rozumí sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin, nebo když zahrnuje ubytování přes noc:-
ubytování,
-
doprava,
-
jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20% souhrnné ceny zájezdu.
Fungování cestovních kanceláří ovlivňuje několik faktorů. Můžeme je rozdělit na interní, mezi které patří především kvalita rezervačního systému a vazba rezervačního systému na účetnictví, a na externí, mezi které patří zejména vývoj měn a politická a ekonomická stabilita jednotlivých oblastí.
Pravděpodobně největším problémem u cestovních kanceláří je
otázka DPH.
Ty cestovní kanceláře, které jsou natolik malé, že nejsou plátci DPH, si mohou oddychnout, neboť proti těm větším jsou jejich problémy minimální.Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), stanoví v § 89
zvláštní režim pro cestovní službu.
Zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi. Pro účely zvláštního režimu pro cestovní službu se rozumí:-
Poskytovatelem cestovní služby
osoba povinná k dani, která poskytuje zákazníkovi cestovní službu.-
Zákazníkem
osoba, které je poskytnuta cestovní služba.-
Cestovní službou
poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby se využije více služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu ubytování nebo dopravy osob.Při poskytnutí cestovní služby je
základem DPH přirážka
poskytovatele cestovní služby snížená o daň
z přirážky. Přirážka
se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a součtem částek, které plátce uhradil nebo má uhradit za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby. Přirážku je možné také stanovit jako rozdíl mezi celkovou částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet poskytovatel cestovních služeb za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za zdaňovací období, a celkovou částkou, kterou poskytovatel cestovních služeb uhradil nebo má uhradit za nakoupené služby cestovního ruchu, případně zboží od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovních služeb uskutečněných za toto zdaňovací období. Je-li rozdíl záporný, základem daně je nula.V praxi to znamená, že poskytovatel cestovní služby má dvě možnosti, jakým způsobem přirážku zjistit. Pokud je to reálné vzhledem k rozsahu účetních dokladů, může evidovat každý zájezd jako samostatnou akci a následně stanovit přirážku. K tomu lze doporučit, aby účetní jednotka vedla každý zájezd jako samostatnou akci pod samostatným číslem. Druhou možností, kterou asi používá větší část cestovních kanceláří, je stanovení přirážky za období. Pokud se porovnají oba způsoby, vyjde částka odváděné DPH poměrně dost odlišně, většinou je pro účetní jednotku výhodnější stanovení přirážky za období. Velké cestovní kanceláře mají celou věc komplikovanou ještě tím, že nejsou schopny stanovit skutečnou výši přirážky natolik včas, aby ji mohly zahrnout do přiznání k DPH. V tomto případě se používá tzv. kalkulační přirážka, tedy přirážka, která je stanovena předem s ohledem na předpokládaný vývoj tržeb a nákladů. Následně je nutné přirážku přepočítat a rozdíl mezi kalkulační a skutečnou přirážkou do účetnictví zahrnout. Konkrétní způsob účtování jednotlivých dokladů závisí do značné míry na účetním softwaru. Požadavky kontrolních orgánů na způsob účtování a stanovení přirážky jsou velmi rozdílné a občas i technicky neproveditelné. Proto lze jen doporučit, aby účetní jednotka měla způsob účtování stanovený ve vnitřní účetní směrnici. Upozornit je třeba i na to, že do nákladů vztahujících se k jednotlivé akci pro stanovení přirážky není možné zahrnout náklady typu vyplacených mezd, cestovních náhrad apod.
Dalším úskalím v oblasti DPH je správné
stanovení místa plnění.
Při poskytnutí cestovní služby je místem plnění místo, kde má poskytovatel poskytující službu sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde je provozovna umístěna. Pokud jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty ve třetí zemi, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Jestliže služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak mimo území Evropské unie, tak na území Evropské unie, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám mimo území Evropské unie a na území Evropské unie. Za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země se zpáteční přepravou, bez zpáteční přepravy nebo zpáteční přeprava.Další specifickou kategorií je
datum uskutečnění zdanitelného plnění.
V případě zvláštního režimu pro cestovní službu je poskytovatel cestovní služby povinen přiznat daň ke dni uskutečnění cestovní služby, a pokud se přirážka stanoví za zdaňovací období, je povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní služby uskutečněny. Cestovní služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí cestovní služby. Za poskytnutí cestovní služby
se považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě.U cestovní služby se uplatňuje
základní sazba daně.
Poskytovatel cestovní služby nemá nárok na odpočet DPH ani na vrácení DPH v jiném členském státě u zboží a služeb cestovního ruchu nakoupených od plátců nebo od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které poskytuje zákazníkovi jako součást cestovní služby.
Při poskytnutí cestovní služby musí být na daňovém dokladu uveden údaj „zvláštní režim - cestovní služba“. Při poskytnutí cestovní služby nesmí být na daňovém dokladu samostatně uvedena daň týkající se přirážky.
Plátce, kterému byla poskytnuta cestovní služba, nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v ceně za tuto poskytnutou službu.
Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje vlastní službu nebo zboží vytvořené vlastní činností, které nesmí zahrnout do cestovní služby, je povinen uplatňovat daň u těchto zdanitelných plnění podle příslušné sazby daně. Daň se vypočítá z ceny určené podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, která se považuje za peněžní částku včetně daně.
Pokud poskytovatel cestovní služby uplatňuje daň a současně je povinen použít zvláštní režim, je také povinen vést v evidenci pro účely DPH samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.
Pokud plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomických činností,
nemusí uplatňovat zvláštní režim
a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na výstupu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku.Zvláštní režim není oprávněn použít plátce,
který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu zajištění cestovní služby, která se považuje za peněžní částku včetně daně. Poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud jednotlivé služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropské unie, je poskytnutí cestovní služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým cestovním službám cestovního ruchu mimo území Evropské unie a na území Evropské unie.Plátce je
povinen opravit základ daně a výši daně
u poskytnuté cestovní služby při změně ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu, případně jiné změny, pokud tato změna má za následek zvýšení daně na výstupu. Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění a plátce je povinen provést opravu ke dni změny ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu, případně jiné změny. Pro výpočet daně se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Jestliže změna ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu, případně jiné změny, má za následek snížení daně na výstupu, může plátce opravit základ daně a výši daně stejným způsobem.ÚČETNÍ POSTUPY
Účtování u cestovní agentury
Podstatné je, že cestovní agentura prodává klientovi zájezd za cenu stanovenou cestovní kanceláří, pro cestovní agenturu se tedy nejedná o výnos. Pro klienta je partnerem v jednání cestovní agentura, která zasílá cestovní kanceláři částku přijatou od klienta jako úhradu zájezdu. Následně vystaví cestovní agentura cestovní kanceláři fakturu na provizi, kterou cestovní kancelář následně uhradí.
Účetně se zachytí celý postup následujícím způsobem:
I----I---------------------------------------------------I-----I-------------I IČ.IPopis účetního případuIMDIDI I----I---------------------------------------------------I-----I-------------I I 1. I CA prodá zájezd klientovi,klientčástku uhradí I 221 I 324 I I----I---------------------------------------------------I-----I-------------I I 2. I CA zašle přijatou částku CK I 324 I 221 I I----I---------------------------------------------------I-----I-------------I I 3. I CA vystaví fakturu na provizi I 311 I 602, 343 I I----I---------------------------------------------------I-----I-------------I I 4. I CK fakturu uhradí I 221 I 311 I I----I---------------------------------------------------I-----I-------------I
Účtování provizního prodeje u cestovní kanceláře
I----I---------------------------------------------------I-----I-------------I IČ.IPopis účetního případuIMDIDI I----I---------------------------------------------------I-----I-------------I I 1. I CK vystaví zálohovou fakturu CA(CK o ní neúčtuje) I - I - I I----I---------------------------------------------------I-----I-------------I I 2. I CA uhradí zálohu (zašle platbu od klienta) I 221 I 324 I I----I---------------------------------------------------I-----I-------------I I 3. I CK vyúčtuje zájezd I 324 I 602x, 602y, I I I I I 343 I I----I---------------------------------------------------I-----I-------------IVysvětlivky:602x - cena zájezdu v nákladové hodnotě 602y - přirážka (kalkulovaná) 343 - DPH z přirážky
Zejména v případě větší cestovní kanceláře není reálné stanovit skutečnou výši přirážky v okamžiku, kdy je potřeba o ní účtovat. Z tohoto důvodu se používá přirážka kalkulovaná.
Účtování prodeje vlastních zájezdů
Pokud cestovní kancelář prodává klientovi zájezd, v okamžiku prodeje platí
klient
zálohu na zájezd. Cestovní kancelář účtuje v okamžiku přijetí platby MD 221 (nebo 211 v případě platby v hotovosti)/D 324. Zájezd se uskuteční, poslední den zájezdu (poslední den poskytnutí cestovní služby) provede cestovní kancelář vyúčtování, tj. účtuje MD 324/D 602x, 602y, 343. Kromě výnosů musí cestovní kancelář účtovat také o nákladech. Náklady zaúčtuje cestovní kancelář běžným způsobem, tj. MD 5xx/D 321, následnou úhradu pak MD 321/D 221. Dalším úkonem, který je třeba provést, je zjištění skutečné výše provize. Provizi zjistí cestovní kancelář porovnáním skutečné výše nákladů a výnosů vztahujících se k zájezdu. Skutečnou výši provize lze zjistit až v okamžiku, kdy jsou známy veškeré náklady, které se k zájezdu vztahují. Dalším úkolem je pak porovnání kalkulované provize s provizí skutečnou, doúčtování rozdílu a případná následná oprava DPH.Prodej zájezdu hrazeného poukazem
Klienti mohou hradit zájezd nejen v hotovosti nebo bankovním převodem, ale například dárkovým poukazem. Takový poukaz vystavuje cestovní kancelář. Každý poukaz má svoji nominální hodnotu, evidenční číslo, stanovenou dobu platnosti a podmínky uplatnění (nejedná se o slevu). Poukaz může být na celou hodnotu zájezdu, nebo jen na jeho část. O takových poukazech se neúčtuje jako o ceninách, i když se jako cenina jeví (poukaz není platební prostředek, jeho hodnotu hradí někdo jiný). V případě, že někdo poukaz nezaplatí, nelze ho použít k úhradě zájezdu. Cestovní kancelář musí takové poukazy pečlivě evidovat, aby se zabránilo jejich zneužití. Cestovní kancelář vystavuje poukazy na základě objednávky. Objednávat poukazy může například zaměstnavatel pro své zaměstnance, může je objednávat i soukromá osoba, na způsob účtování to nemá vliv. Cestovní kancelář o vystavených poukazech účtuje podrozvahově (MD 7xx/D 7xx) a účtuje zde hodnotu poukazů. Následně cestovní kancelář vystaví objednateli fakturu na vystavené poukazy, o které účtuje MD 311/D 384 (účet 384 se použije z toho důvodu, že není jasné, ve kterém okamžiku bude konkrétní poukaz uplatněn). Objednatel uhradí cestovní kanceláři hodnotu poukazů, cestovní kancelář pak účtuje MD 221/ /D 311. Dalším krokem je okamžik, kdy si
klient
vybere zájezd, část hradí poukazem, část doplácí (je velmi nepravděpodobné, že by se hodnota zájezdu rovnala hodnotě poukazu). Cestovní kancelář pak účtuje hodnotu poukazu MD 384/D 324, odúčtuje hodnotu použitého poukazu z podrozvahy (MD 7xx/D 7xx), platbu od klienta za zbývající část zájezdu MD 221/D 324 a stejně jako při klasickém prodeji provede vyúčtování zájezdu po jeho skončení (k poslednímu dni poskytnutí cestovní služby) MD 324/ /D 602x, 602y, 343. Důležité je tedy to, že je poukaz způsob úhrady a nesouvisí s účtováním zájezdu jako takového. Místo účtu časového rozlišení je možné použít i samostatný účet záloh.Dárkové poukazy
V tomto případě se jedná o dárkové poukazy vystavené cestovní kanceláří, přičemž se jedná o klasickou formu daru a mezi subjekty je uzavřena darovací smlouva, jejímž předmětem je dárkový poukaz včetně jeho ceny. Znamená to tedy, že za poskytnutí dárkového poukazu nelze požadovat jakékoli protiplnění. Cestovní kancelář zachytí poukaz v účetnictví jako dar. V okamžiku uzavření darovací smlouvy a vystavení dárkového poukazu účtuje cestovní kancelář podrozvahově MD 7xx/D 7xx. Výběr zájezdu zákazníkem a uplatnění dárkového poukazu pak zachytí zápisem MD 543/D 324. Následně odúčtuje dárkový poukaz z podrozvahy (MD 7xx/D 7xx) a zaúčtuje případný doplatek zájezdu zákazníkem (MD 221/D 324). Vyúčtování zájezdu proběhne klasicky k poslednímu dni poskytnutí cestovní služby (MD 324/D 602x, 602y, 343).
Poukazy vydané na základě barterového obchodu
Tento způsob prodeje zájezdu na poukazy se používá většinou v oblasti reklamy a propagace. Cestovní kancelář v tomto případě poskytuje smluvnímu partnerovi určitý počet poukazů na zájezdy v určité hodnotě, protiplněním je provedení reklamy či propagace ve stejné hodnotě. Úhrada se řeší vzájemným zápočtem. Uzavření barterového obchodu se dokládá smlouvou o spolupráci. Cestovní kancelář účtuje vystavení poukazů podrozvahově MD 7xx/D 7xx. Následně vystaví smluvnímu partnerovi fakturu na poukazy (MD 311/D 384) a naopak od partnera obdrží fakturu za reklamu, kterou zaúčtuje MD 518, 343/D 321). Obě faktury se započtou (účetní zápis MD 321/ /D 311). V okamžiku, kdy zákazník přijde poukaz uplatnit, cestovní kancelář účtuje MD 384/D 324 a zároveň poukaz odúčtuje z podrozvahy (MD 7xx/D 7xx). Vyúčtování zájezdu proběhne k poslednímu dni poskytnutí cestovní služby stejně jako v předchozích případech.
Poukazy prodané prostřednictvím smluvních partnerů
V současné době jsou velmi časté také poukazy prodávané prostřednictvím společností, které spravují nakládání s poukazy, jako jsou např. Sodexho, Edenred a další. V těchto případech je mezi cestovní kanceláří a společností spravující nakládání s poukazy většinou uzavřena rámcová smlouva o spolupráci. Cestovní kancelář se ve smlouvě zavazuje přijímat určité poukazy a vydavateli těchto poukazů zaplatit provizi. Nárok na provizi získává vydavatel většinou ihned po předložení výčetky poukazů. Ve většině případů také dochází k tomu, že úhradu od vydavatele obdrží cestovní kancelář již poníženou o provizi. V další fázi si zákazník vybere zájezd, část zaplatí poukazem, který obdrží jako benefit, a zbývající část zaplatí bankovním převodem. Použití poukazu zaúčtuje cestovní kancelář zápisem MD 213/D 324, úhradu zbývající části zájezdu pak MD 221/D 324. Vyúčtování zájezdu proběhne klasicky k poslednímu dni poskytnutí cestovní služby (MD 324/D 602x, 602y, 343). Předložení výčetky poukazů smluvnímu partnerovi k proplacení zaúčtuje cestovní kancelář zápisem MD 311/D 213, zúčtování provize na základě daňového dokladu pak zápisem MD 518, 343/ /D 321). Zaúčtování úhrady za poukazy ponížené o provizi se provede zápisem MD 321/D 311, MD 221/D 311).
Vypořádání zájezdu
Po skončení zájezdu je nutné provést jeho vypořádání, zejména pak vyrovnat rozdíl mezi kalkulovanou a skutečnou přirážkou. Ve většině případů se vypořádání projeví výsledkově. Důležité je dodržet věcnou a časovou souvislost a v případě potřeby (např. prodej zájezdů se uskutečňuje v jednom účetním období a jejich skutečná realizace probíhá v období následujícím) využít účtů časového rozlišení.
Storno zájezdu klientem
Cestovní kancelář stanoví ve smlouvě s klientem podmínky, za kterých může
klient
zájezd stornovat. Většinou celá situace probíhá tak, že klient
zaplatí zálohu (CK účtuje MD 221/D 324) a následně zájezd zruší. Cestovní kancelář má často nárok na storno poplatek v určité výši (stanoveno smlouvou). Cestovní kancelář nárok na stornopoplatek zachytí ve svém účetnictví zápisem MD 378/ /D 644. Stornopoplatek se hradí z klientovy zálohy a klientovi se vrací pouze zbytek částky (MD 324/D 378, MD 324/D 221). DPH se u zálohy neřeší.Cestovní agentura
PŘÍKLAD
Cestovní kancelář prodává zájezd do Francie za cenu 15 000 Kč. Cestovní agentura má s cestovní kanceláří smlouvu, že za prodej jejího zájezdu obdrží provizi 1 500 Kč.
Cestovní agentura účtuje:
I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I IČ.IPopis účetního případuIČástka v KčIMDIDI I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I I 1. I Prodej zájezdu klientovi,klientplatí I 15 000,00 I 221 I 324 I I I bankovním převodem I I I I I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I I 2. I CA zašle přijatou částku CK I 15 000,00 I 324 I 221 I I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I I 3. I CA vystaví fakturu na provizi DPH I 1 239,70 I 311 I 602 I I I I 260,30 I 311 I 343 I I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I I 4. I CK fakturu uhradí I 1 500,00 I 221 I 311 I I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I
Cestovní kancelář účtuje:
I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I IČ.IPopis účetního případuIČástka v KčIMDIDI I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I I 1. I CK vystaví zálohovou fakturu, ale I 15 000,00 I - I - I I I neúčtuje o ní I I I I I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I I 2. I CA uhradí zálohu I 15 000,00 I 221 I 324 I I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I I 3. I CK vyúčtuje zájezd: I I 324 I 602x I I I - Nákladová hodnota zájezdu I 12 000,00 I 324 I 602y I I I - Přirážka (kalkulovaná) I 2 479,30 I 324 I 343 I I I - DPH z přirážky I 520,70 I I I I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I I 4. I Zjištění skutečné výše přirážky: I -500,00 I 324 I 602x I I I Výnos ze zájezdu 15 000 - náklad na I 413,22 I 324 I 602y I I I zájezd 11 500 = přirážka (skutečná) 3 500 I 86,78 I 324 I 343 I I I Kč. Je třeba doodvést DPH z částky 500 I I I I I I Kč: I I I I I----I-------------------------------------------I--------------I-----I------I
Cestovní kancelář
PŘÍKLAD
Cestovní kancelář má za zdaňovací období tyto vstupy a výstupy:
1)
CK uskutečnila autobusový zájezd do Francie, od francouzského plátce DPH nakoupila ubytování se snídaní celkem za cenu 300 000 včetně DPH, autodopravu provozuje sama.
2)
CK uskutečnila letecké zájezdy do Thajska, nakoupila ubytování a stravování od thajského dodavatele za částku 500 000 Kč a leteckou dopravu od českého plátce za 380 000 Kč.
3)
CK obdržela fakturu za telefon v částce 6 500 Kč včetně DPH.
4)
CK uhradila měsíční nájem ve výši 25 000 Kč.
5)
CK prodala autobusový zájezd do Francie a obdržela za něj celkem 500 000 Kč.
6)
CK prodala letecké zájezdy do Thajska a obdržela za ně celkem 1 000 000 Kč
Cestovní kancelář v daném období účtuje:
I----I------------------------------------------I---------------I-----I------I IČ.IPopis účetního případuIČástka v KčIMDIDI I----I------------------------------------------I---------------I-----I------I I 1. I Nákup služeb ve Francii I 300 000,00 I 518 I 321 I I----I------------------------------------------I---------------I-----I------I I 2. I Nákup služeb v Thajsku I 500 000,00 I 518 I 321 I I----I------------------------------------------I---------------I-----I------I I 3. I Nákup letecké dopravy I 380 000,00 I 518 I 321 I I----I------------------------------------------I---------------I-----I------I I 4. I Faktura za telefon I 5 371,90 I 518 I 321 I I I DPH I 1 128,10 I 343 I 321 I I----I------------------------------------------I---------------I-----I------I I 5. I Úhrada měsíčního nájemného I 25 000,00 I 518 I 221 I I----I------------------------------------------I---------------I-----I------I I 6. I Tržba za prodaný zájezd do Francie I 500 000,00 I 221 I 324 I I----I------------------------------------------I---------------I-----I------I I 7. I Tržba za prodaný zájezd do Thajska I 1 000 000,00 I 221 I 324 I I----I------------------------------------------I---------------I-----I------I I 8. I Vyúčtování zájezdu do Francie: I 300 000,00 I 324 I 602x I I I - Přirážka I 165 289,26 I 324 I 602y I I I - DPH z přirážky I 34 710,74 I 324 I 343 I I----I------------------------------------------I---------------I-----I------I I 9. I Vyúčtování zájezdu do Thajska: I 880 000,00 I 324 I 602x I I I - Přirážka I 120 000,00 I 324 I 602y I I I - DPH - osvobozeno od DPH I - I - I - I I----I------------------------------------------I---------------I-----I------I
V případě, že by vstupy nebyly kompletní během zdaňovacího období, ve kterém byl zájezd uskutečněn, je třeba použít kalkulovanou přirážku a následně provést úpravu přirážky podle skutečné výše nákladů (viz příklad výše). Je třeba upozornit, že některé kontrolní orgány požadují, aby o každém zájezdu bylo účtováno samostatně podle jednotlivých dokladů, a to tím způsobem, že se nejprve všechny vystavené faktury naúčtují v celkové výši a následně se všechny vystornují, aby se opět všechny naúčtovaly již rozdělené na přirážku a výnos ve výši nákladů. Tento požadavek je ve většině cestovních kanceláří nereálný dodržet. Stejně tak je možné setkat se s přístupem, že přirážku nelze účtovat prostřednictvím interního dokladu, neboť interní doklad nepatří do účetnictví. Takové postupy kontrolních orgánů se nezakládají na žádném zákonném podkladě, nicméně je třeba se na tyto požadavky připravit a mít účetní postupy ošetřeny vnitřní směrnicí.