Jednoduché a zjednodušené účetnictví v podmínkách roku 2016

Vydáno: 10 minut čtení

S účinností od 1.1.2016 proběhnou v účetnictví rozsáhlé změny. Základní rámec těchto změn je obsažen v novele zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU “), a to prostřednictvím zákona č. 221/2015 Sb. Jednou ze změn je znovuzavedení jednoduchého účetnictví, které je zákonem nově upraveno a to v podstatně větším rozsahu, než tomu bylo do konce roku 2015. Zároveň se významně omezuje možnost vedení zjednodušeného účetnictví. Obě formy vedení účetnictví podrobněji v tomto článku rozebereme.

Jednoduché a zjednodušené účetnictví v podmínkách roku 2016
Ing.
Ivana
Pilařová
 
ZNOVUZAVEDENÍ JEDNODUCHÉHO ÚČETNICTVÍ
Novela zákona se jednoduchého účetnictví dotýká v několika částech a zcela tak nahrazuje poměrně nedostatečnou původní úpravu v § 38a ZU.
Novou úpravu najdeme v těchto ustanoveních ZU:
-
§ 1f - rozsah použití jednoduchého účetnictví,
-
§ 2 - vymezení předmětu jednoduchého účetnictví,
-
§ 13b - účetní knihy a specifické účetní metody,
-
§ 37a odst. 3 - sankce za správní delikty týkající se jednoduchého účetnictví.
Kromě výše uvedeného bude vydána nová prováděcí vyhláška k vedení jednoduchého účetnictví, která rozpracuje zejména oblast účetní závěrky v jednoduchém účetnictví a dále pak rozsah a zásady vedení jednoduchého účetnictví.
 
Stručná historie vedení jednoduchého účetnictví před novelou zákona
Pravidla pro vedení jednoduchého účetnictví jako jedné ze dvou účetních soustav, byla ze zákona vypuštěna k 1.1.2004 a jednoduché účetnictví tak bylo zrušeno s tím, že vybrané účetní jednotky mohly na základě přechodného ustanovení ve vedení účetnictví pokračovat, a to až do konce roku 2007. Fyzické osoby přešly na daňovou evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších (dále jen „ZDP“). K 1.1.2008 došlo k další částečné úpravě, která se však stále týkala jen zákonem stanoveného okruhu „neziskových“ právnických osob (§ 38a ZU), a byla přidána podmínka celkových příjmů ve výši 3 mil. Kč za poslední uzavřené období. Při nedodržení této podmínky nebylo možné jednoduché účetnictví vést. Tím bylo jednoduché účetnictví zpřístupněno i nově vzniklým účetním jednotkám zákonem stanovené právní formy. Bylo zároveň možné přejít na podvojné účetnictví a při splnění podmínek se opětovně (nejdříve po 5 letech) vrátit k jednoduchému účetnictví, nicméně nebyla stanovena pravidla pro tento přechod. S nástupem rekodifikace práva, kdy se občanská sdružení stala spolky, nebylo dostatečně zřejmé, zda zejména nově vzniklé spolky, které vznikly nikoliv „přeměnou“ z občanských sdružení, ale jako nové účetní jednotky, mohou jednoduché účetnictví i nadále vést.
 
Účetní jednotky, které mohou jednoduché účetnictví využít
Možnost vedení jednoduchého účetnictví mohou využít jen právnické osoby včetně zahraničních právnických osob, které splní řadu zákonem stanovených podmínek. Fyzická osoba jednoduché účetnictví vést nemůže, a to ani v případě, že se stane účetní jednotkou. Tento zákaz nijak nesouvisí s možností vedení daňové evidence fyzických osob podle § 7b ZDP. Fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou a využijí podle svého rozhodnutí vedení daňové evidence, nespadají pod ZU s výjimkou obsahového vymezení složek majetku v daňové evidenci, kde se ustanovení § 7b odst. 2 ZDP odvolává na ZU.
Podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví
Účetní jednotka - právnická osoba může vést jednoduché účetnictví za souběžného splnění těchto podmínek (§ 1f):
a)
není plátcem daně z přidané hodnoty,
b)
její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,
c)
hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč,
a)
je současně:
1.
spolkem
a pobočným spolkem, nebo
2.
odborovou organizací
, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací, nebo
3.
organizací zaměstnavatelů
, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů, nebo
4.
církví a náboženskou společností
nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
5.
honebním společenstvem.
U nově vzniklých účetních jednotek pracujeme s odhadovanými výsledky - pokud se důvodně předpokládá, že požadované limity účetní jednotka nepřekročí a jedná se o účetní jednotku uvedenou v písm. d), je možné jednoduché účetnictví vést i v roce vzniku nové účetní jednotky.
Hodnotou majetku
se rozumí úhrn majetku z přehledu o majetku a závazcích za účetní období; nezahrnují se pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady a nahodilé a mimořádné pohledávky a jejich úhrady.
Celkovými příjmy
se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn příjmů z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky, příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.
Z výše uvedeného je zřejmé, že
žádná z obchodních korporací
jednoduché účetnictví vést nemůže, neboť je určeno pro alternativní využití pouze výše jmenovanými „neziskovými“ právnickými osobami, které jsou z hlediska daně z příjmů považovány za veřejně prospěšné poplatníky.
 
Přechod z jednoduchého účetnictví na podvojné a naopak
Přestane-li účetní jednotka splňovat podmínky zákona pro vedení jednoduchého účetnictví, musí účetní jednotka přejít na podvojné účetnictví, a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém tuto skutečnost zjistila.
Následuje vedení účetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu, přičemž toto vedení účetnictví lze ukončit až po uplynutí
pěti po sobě následujících účetních období
a poté je možné se vrátit k jednoduchému účetnictví, pokud budou splněny zákonné podmínky. Výjimkou z pětiletého období vedení účetnictví je samozřejmě ukončení činnosti účetní jednotky.
V praxi to bude znamenat:
-
stávající účetní jednotky vedoucí do konce roku jednoduché účetnictví, splňující podmínky novelizovaného zákona, budou ve vedení jednoduchého účetnictví pokračovat,
-
stávající spolky a další účetní jednotky vedoucí do konce roku 2015 (podvojné) účetnictví nemohou přejít k 1.1.2016 na jednoduché účetnictví a to ani při splnění podmínek, pokud podvojné účetnictví nevedly v předchozích účetních obdobích alespoň 5 let. Pokud je pětileté vedení podvojného účetnictví splněno, je možné při splnění podmínek § 1f přejít na jednoduché účetnictví,
-
nově vzniklé účetní jednotky zákonem stanovené právní formy zváží předpokládané výše kritérií a v návaznosti na to zvolí formu vedení účetnictví.
 
Rozsah a zásady vedení jednoduchého účetnictví
V jednoduchém účetnictví se neúčtuje o:
-
odpisech, opravných položkách, účetních rezervách (tj. neuplatňuje se zásada opatrnosti),
-
přepočtech pohledávek a závazků k rozvahovému dni, s výjimkou oceňování peněžních prostředků,
-
přecenění reálnou hodnotou.
Zákonné rezervy je pak možné tvořit pouze podle podmínek zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jako snížení či zvýšení základu daně a to mimoúčetní úpravou základu daně v daňovém přiznání. Stejně tak bude naloženo s daňovými odpisy, pokud budou uplatněny. Účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví si také za své účetní období nesmí zvolit hospodářský rok. Je však možné uplatnit maximálně 15měsíční účetní období v případě vzniku či zániku účetní jednotky (§ 3 odst. 4 ZU).
 
Předmět jednoduchého účetnictví a účetní knihy
Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky (§ 3 ZU). Je tedy možné se i nadále spolehnout na „cash“ princip.
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou
účetní knihy
, kterými jsou:
a)
peněžní deník,
b)
kniha pohledávek a kniha závazků,
c)
pomocné knihy o ostatních složkách majetku.
Peněžní deník
obsahuje alespoň informace o:
a)
peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech, zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech,
b)
příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období,
c)
průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem.
Další podrobné informace budou obsaženy v prováděcí vyhlášce k jednoduchému účetnictví.
 
Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví
Povinnou součástí účetní závěrky v jednoduchém účetnictví je sestavení Výkazu o majetku a závazcích a Výkazu o příjmech a výdajích, a to do 6 měsíců od rozvahového dne. Rozsah a zásady vedení jednoduchého účetnictví, stejně tak jako obsah přehledů a způsoby přechodu na podvojné účetnictví stanoví prováděcí předpis.
 
VEDENÍ ZJEDNODUŠENÉHO (PODVOJNÉHO) ÚČETNICTVÍ
Přestože se zákon nevrátil k historicky užívanému pojmu „účetní soustavy“ - jednoduchého a podvojného účetnictví, věcně k takovému rozlišení dochází.
Účetnictví existuje ve dvou formách:
-
jednoduché účetnictví a
-
podvojné účetnictví, které pak je možné vést v plném či zjednodušeném rozsahu.
Ve druhé části tohoto článku se budeme zabývat právě zjednodušeným účetnictvím.
 
Účetní jednotky, které mohou zjednodušené účetnictví využít
Základní podoba účetnictví je podvojné účetnictví v plném rozsahu. Výjimku - tj. možnost
vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
a sestavovat také účetní závěrku ve zkráceném rozsahu, budou mít jen:
a)
příspěvkové organizace, kterým toto povolí zřizovatel,
b)
mikro a malé účetní jednotky, pokud jsou právnickými osobami, nepodléhající povinnému auditu, pokud se jedná o:
-
bytová a sociální družstva,
-
spolky, nadační fondy, církve, společenství vlastníků jednotek, o.p.s., ústavy, odborové organizace (účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb.),
-
svěřenské fondy účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. nebo č. 500/2002 Sb.,
c)
fyzické osoby, které jsou mikro účetními jednotkami nebo malými účetními jednotkami a nepodléhají povinnému auditu.
V případě, že by výše jmenovaná účetní jednotka chtěla vést účetnictví v plném rozsahu, je takové rozhodnutí možné. Z výše uvedeného výčtu účetních jednotek vyplývá, že
žádná obchodní společnost
, ale ani družstvo, které není bytovým či sociálním družstvem, nemůže zvolit vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.
 
Zjednodušení a omezení účetních metod ve zjednodušeném účetnictví
Ve zjednodušeném účetnictví platí na základě § 13a ZU omezení, a to aniž dojde k porušení zásady věrného zobrazení a nenaplnění předmětu účetnictví.
Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
-
sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nemusí využívat analytické účty a nemusí účtovat na podrozvahových účtech,
-
mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, nicméně toto zjednodušení není v praxi příliš používáno,
-
nepoužijí zásadu opatrnosti s výjimkou účtování odpisů, a s výjimkou zákonných rezerv a zákonných opravných položek,
-
nepoužijí ustanovení oceňování reálnou hodnotou,
-
sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.