Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v § 74 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru. Přínos dohod spočívá pro zaměstnavatele především v jejich flexibilitě, tedy v možnosti operativně zapojit zaměstnance k výkonu práce podle potřeb zaměstnavatele. Dalšími výhodami dohod jsou jejich snadné navázání a ukončení a relativně nižší nákladovost. Výhody pro zaměstnavatele jsou „vyváženy“ nevýhodami pro zaměstnance. Dohody negarantují takovou pracovněprávní ochranu a stejné podmínky jako při výkonu pracovního poměru, kdy u dohod dle zákoníku práce přímo nevzniká například právo na cestovní náhrady, odstupné nebo dovolenou. Každou z dohod limituje maximálně přípustný rozsah práce, čímž se také tyto dohody od sebe odlišují.
Dohody o provedení práce a minimum pro zaměstnance v roce 2017 v příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
Rozhoduje výše příjmu
Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. V roce 2017 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:
–
u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč,
–
u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 2 500 Kč.
Kdyby byla například sjednána dohoda o provedení práce na jeden den s příjmem 12 000 Kč, vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání a zaměstnavatel přihlašuje osobu na tento den jako zaměstnance (kódem Q). Tímto jednodenním zaměstnáním má pojištěnec vyřešen ve zdravotním pojištění celý příslušný kalendářní měsíc, za zbývající dny se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Ve zdravotním pojištění se tak neřeší pojem zaměstnání malého rozsahu.
Přihlašování a odhlašování osob jako zaměstnanců
Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe dohody plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen – třeba v situaci, kdy jedna dohoda o pracovní činnosti skončí dnem 31. 1. a další dohoda o pracovní činnosti je uzavřena od 1. 2. za podmínek, že:
–
zaměstnanec dne 1. 2. skutečně začne pracovat, a
–
příjem v každém z měsíců ledna i února činí alespoň 2 500 Kč.
Kdyby však zaměstnanec začal pracovat třeba až 3. 2. (i kdyby byla dohoda sjednána od 1. 2.), musel by zaměstnavatel použít kód „O“ k datu 31. 1., a poté kód „P“ k datu 3. 2. s tím, že by se mimo jiné v únoru snížil minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část 10 214,28 Kč [(26 / 28) x 11 000]. Jsou-li v jednom měsíci sjednány dvě dohody takzvaně „za sebou“, které z časového hlediska netrvají celý kalendářní měsíc, pak musí zaměstnavatel zaměstnance dvakrát přihlásit a odhlásit, do počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele však v tomto měsíci započte tohoto zaměstnance jedenkrát.
Odhlášení/neodhlášení zaměstnance
V případě trvající dohody a poklesu příjmu pod rozhodnou částku (viz výše) je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit. Pokud zaměstnavatel takto neučiní, pak porušuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), s možností zdravotní pojišťovny uložit pokutu až ve výši 200 000 Kč. A současně tak může zaměstnavatel způsobit problém i zaměstnanci, kdy dodatečným odhlášením nemusí mít tato osoba po období nejméně jednoho celého kalendářního měsíce řešen svůj pojistný vztah, a tudíž by byla zpětně povinna doplatit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů včetně penále. Pokud tedy zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá řešeno své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním. Povinnost odhlásit zaměstnance platí i v případě osob, za které hradí pojistné stát, těmto však popisovaný problém nevznikne.
Zaměstnanec se však neodhlašuje například tehdy, pokud jsou u jednoho zaměstnavatele současně sjednány dva pracovněprávní vztahy, kdy příjem na základě pracovní smlouvy trvale převyšuje minimální vyměřovací základ a u souběžné dohody o pracovní činnosti je v některých měsících dosaženo příjmu nižšího než 2 500 Kč.
Dohody o provedení práce a minimální vyměřovací základ
Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem.
Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než 11 000 Kč, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do minima 11 000 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.
Podívejme se blíže formou příkladů na řešení některých situací u dohod o provedení práce v právních podmínkách platných od 1. 1. 2017 v situaci, kdy musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ (výjimku představuje pouze příklad 8).
Příklad 1
Zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce od 1. 10. 2016 do 30. 4. 2017 s příjmem 10 800 Kč.
U dohody o provedení práce primárně vycházíme ze zásady, že povinnosti ve zdravotním pojištění (tedy přihlášení osoby jako zaměstnance a placení pojistného podle zákona č. 48/1997 Sb.) plní zaměstnavatel tehdy, pokud příjem převyšuje 10 000 Kč.
V tomto případě byl zaměstnanec přihlášen u zdravotní pojišťovny ke dni zahájení práce na základě této dohody, což je datum 1. 10. 2016. Vyměřovacím základem je v měsících říjnu až prosinci 2016 částka 10 800 Kč, která je vyšší než minimální vyměřovací základ 9 900 Kč platný v roce 2016.
V důsledku zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se změnily podmínky i u dohody o provedení práce. Vzhledem k tomu, že zaměstnání trvá celé kalendářní měsíce leden až duben 2017, musí zaměstnavatel v těchto měsících provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu takto:
Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. 1. 2017 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky: (11 000 – 10 800) x 0,135 = 27 Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši: 0,135 x 11 000 = 1 485 Kč.
Zaměstnavatel zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:
(10 800 x 0,135) / 3 = 486 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 486 + 27 = 513 Kč.
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel: 1 485 – 513 = 972 Kč.
Příklad 2
Zaměstnanec pracoval v březnu na dvě dohody o pracovní činnosti. První dohoda byla uzavřena od 5. 3. do 14. 3. s příjmem 2 360 Kč; a druhá od 20. 3. do 31. 3. s příjmem 2 440 Kč.
Úhrnem dosažených příjmů vzniká pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění povinnost:
–
dvakrát přihlásit a odhlásit zaměstnance, a
–
odvést pojistné podle zákona č. 48/1997 Sb., tedy s dopočtem a doplatkem pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu činí 7 806,45 Kč [(22 / 31) x 11 000].
To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 7 806,45 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 054 Kč (7 806,45 x 0,135). S ohledem na příjem 4 800 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 648 Kč. Jedna třetina (216 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (432 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon č. 592/1992 Sb., musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 3 006,45 Kč, tj. 406 Kč. Při úhradě tohoto doplatku se postupuje tím způsobem, že rozdílovou částku pojistného, v našem případě 406 Kč, srazí zaměstnavatel ještě navíc zaměstnanci. Na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady tohoto doplatku tehdy, pokud se jedná o situace vyjmenované v § 207 až 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Z celkové částky pojistného 1 054 Kč zaplatí standardně zaměstnanec 622 Kč (216 + 406) a zaměstnavatel 432 Kč.
Příklad 3
Zaměstnanec má v březnu uzavřeny dvě dohody o provedení práce na stejná období jako v příkladu 2 s příjmy na první dohodu 4 900 Kč a na druhou dohodu 5 100 Kč.
Jelikož není úhrnem příjmů překročena částka 10 000 Kč, nestává se osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel tak neplní ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Stejně by se postupovalo i v případě, kdyby byla uzavřena jediná dohoda o provedení práce na částku maximálně 10 000 Kč. V takových případech je vhodné zaměstnance informovat o tom, že takovou dohodou (resp. dohodami) nemá řešený svůj pojistný vztah, tedy pojištění u zdravotní pojišťovny, a sám se musí postarat, aby mu u jeho zdravotní pojišťovny nevznikl v tomto směru problém.
Příklad 4
Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce od 1. 5. do 30. 5. 2017 s příjmem 10 400 Kč.
V tomto případě se musí přihlédnout k tomu, zda je výší příjmu, zakládající povinnost placení pojistného, dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za dobu trvání zaměstnání. Jelikož zaměstnání trvá 30 kalendářních dnů, činí tato poměrná část minima 10 645,16 Kč, což se vypočte jako: (30 / 31) x 11 000. Protože zúčtovaný příjem této poměrné části minima nedosahuje, musí zaměstnavatel provést příslušný dopočet a odvést celkové pojistné ve výši 1 438 Kč jako 13,5 % z částky 10 645,16 Kč.
Příklad 5
Pojištěnec má sjednány tři dohody o provedení práce u třech zaměstnavatelů, přičemž v žádném z těchto zaměstnání není výší příjmu překročena částka 10 000 Kč.
Protože není ve zdravotním pojištění právní opora pro sčítání takových příjmů, nezakládajících účast na zdravotním pojištění, nevznikají pro žádného ze zaměstnavatelů povinnosti ve zdravotním pojištění, takže pokud pojištěnec:
–
nemá zaměstnání, ze kterého by vyplynula pro zaměstnavatele povinnost odvádět pojistné, nebo
–
není z pohledu zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou, anebo
–
nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát,
bude osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se do osmi dnů u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit v roce 2017 měsíční pojistné ve výši 1 485 Kč.
Příklad 6
Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na tři dohody o provedení práce s těmito příjmy:
a)
3 000 Kč + 3 000 Kč + 4 000 Kč; v tomto případě zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniká.
b)
4 000 Kč + 5 000 Kč + 3 000 Kč; zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné z úhrnu dosažených příjmů 12 000 Kč.
Příklad 7
Dohoda o provedení práce je uzavřena na období od 1. 2. 2017, kdy zaměstnanec i začal pracovat, do 24. 3. s příjmem 15 000 Kč za únor a 10 800 Kč za březen.
Zaměstnanec je účasten zdravotního pojištění v únoru i v březnu, takže zaměstnavatel přihlásí zaměstnance od 1. 2. do 24. 3. a v obou měsících odvede pojistné z dosažené výše příjmu.
Příklad 8
Se ženou na rodičovské dovolené byla do 31. 5. sjednána dohoda o provedení práce s pravidelným měsíčním příjmem ve výši 12 000 Kč, která byla k tomuto dni ukončena, a následně byla od 1. 6. 2017 uzavřena nová dohoda o provedení práce s příjmem ve výši 10 000 Kč.
Výší zúčtovaného příjmu zakládala tato dohoda do května účast na zdravotním pojištění, proto byla zaměstnankyně přihlášena u zdravotní pojišťovny a zaměstnavatel za ni odváděl pojistné ze skutečné výše příjmu. Protože snížením částky „započitatelného příjmu“ od 1. 6. již zaměstnavateli povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nevzniká, odhlásí zaměstnankyni k datu 31. 5. 2017. Svůj pojistný vztah má žena nadále řešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.
Příklad 9
Pracovník, na kterého se vztahuje podmínka odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima, uzavřel se zaměstnavatelem jako své jediné zaměstnání dohodu o provedení práce na období od 20. 2. (kdy začal vykonávat práci) do 31. 5. 2017. Za jednotlivé měsíce byl zaměstnanci zúčtován hrubý příjem následovně:
–
za měsíc únor ve výši 10 650 Kč,
–
za měsíc březen ve výši 14 380 Kč,
–
za měsíc duben ve výši 9 650 Kč (nemoc po část kalendářního měsíce),
–
za měsíc květen 15 200 Kč.
V návaznosti na tyto podmínky je postup zaměstnavatele následující:
1.
Nejpozději do 28. 2. přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 20. 2.
2.
Za měsíce únor a březen odvést pojistné z hrubé mzdy 10 650 Kč, resp. 14 380 Kč. Výší příjmu je automaticky zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, resp. v únoru z jeho poměrné části.
3.
Příjem zaměstnance nepřevýšil v měsíci dubnu 10 000 Kč. V této souvislosti použije zaměstnavatel kód „O“ k datu 31. 3., čímž oznámí zdravotní pojišťovně, že tato osoba přestala být (na měsíc duben) pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnancem. Z částky hrubého příjmu nevzniká účast na zdravotním pojištění, pojistné se neodvádí.
4.
V měsíci dubnu si musí tato osoba vyřešit svůj pojistný vztah (na což ji může zaměstnavatel upozornit), a to nejspíše přihlášením se u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplacením pojistného v částce 1 485 Kč nejpozději do 9. 5. (8. 5. je státní svátek). Pokud by osoba pobírala v měsíci dubnu alespoň jeden den nemocenské dávky, doložila by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně dokladem vystaveným okresní správou sociálního zabezpečení, a touto evidencí ve „státní kategorii“ by měla z pohledu zdravotního pojištění měsíc duben vyřešený, takže by se na duben nemusela přihlašovat jako osoba bez zdanitelných příjmů.
5.
Zaměstnavatel znovu přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 1. 5., odhlásí jej kódem „O“ k datu 31. 5., a za měsíc květen odvede pojistné z dosaženého příjmu.
6.
V měsíci červnu (a samozřejmě v dalších měsících) si musí pojištěnec sám řešit svůj pojistný vztah podle zákona, to znamená buď jako:
–
zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., nebo
–
osoba samostatně výdělečně činná, nebo
–
osoba, za kterou platí pojistné stát (například uchazeč o zaměstnání).
Není-li splněna žádná z těchto tří možností, stává se pojištěnec ve zdravotním pojištění již zmíněnou osobou bez zdanitelných příjmů. Alternativním řešením může být i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to nejčastěji z důvodu výkonu výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku podle koordinačních nařízení Evropské unie (883/2004 a 987/2009) nebo z titulu dlouhodobého pobytu v zahraničí. V těchto případech je však vždy nutností dokladovat po návratu české zdravotní pojišťovně dobu výkonu výdělečné činnosti nebo pojištění v cizině.
Příklad 10
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na období od 1. 5., kdy zaměstnanec fakticky začal pracovat až ve čtvrtek dne 4. 5., do 30. 6. Příjem za měsíc květen činil 10 800 Kč, za červen činil 8 400 Kč.
S ohledem na aktuálně platné podmínky je postup zaměstnavatele následující:
–
přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódem „P“ k datu 4. 5., tedy ke dni, ve kterém zaměstnanec skutečně začal vykonávat sjednanou práci,
–
za měsíc květen odvede zdravotní pojišťovně nejpozději do 20. 6. pojistné v úhrnné částce 1 458 Kč,
–
odhlásí zaměstnance kódem „O“ k datu 31. 5., neboť příjem za měsíc červen nepřesáhl 10 000 Kč.
Pouze v měsíci květnu má pojištěnec z titulu sjednané dohody o provedení práce řešen svůj pojistný vztah. Od měsíce června však musí uplatnit postup uvedený v závěru příkladu 9.
Příklad 11
Příjem na dohodu o provedení práce činil do března stabilně 10 000 Kč. Tento pracovněprávní vztah byl od 3. 4. 2017 změněn na pracovní smlouvu s výší příjmu 11 000 Kč.
Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce nezakládal do března povinnost placení pojistného, neboť výší dosaženého příjmu nevzniklo ve zdravotním pojištění zaměstnání.
U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z jakékoli výše zúčtovaného příjmu, kdy zaměstnavatel:
–
přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 3. 4. 2017,
–
odvede za duben i za další měsíce minimální pojistné ve výši 1 485 Kč.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.