Za jakých podmínek se provádí u zaměstnance dopočet do minimálního vyměřovacího základu?
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Ing.
Antonín
Daněk
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je ve zdravotním pojištění minimální mzda, jejíž výše představuje v roce 2017 částka 11 000 Kč. Pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.
Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) do minimálního vyměřovacího základu tak, aby bylo odvedeno pojistné v částce 1 485 Kč (13,5 % z vyměřovacího základu 11 000 Kč). Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec.
Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn překážkami v práci na straně organizace z důvodů uvedených v § 207 až § 209 zákoníku práce, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Z hlediska dodržení zákonného minima je rozhodující výše zúčtovaného hrubého příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce; v tomto případě nehraje roli například rozsah pracovního úvazku nebo poskytnuté neplacené volno či vykázaná neomluvená absence.
Pokud se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.) snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti, musí být odvedeno pojistné nejméně z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku do této poměrné části. Takto se postupuje například v situacích, kdy zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc nebo je-li zaměstnanec část kalendářního měsíce nemocen.
Minimální vyměřovací základ tak řeší zaměstnavatelé:
-
u pracovní smlouvy vždycky,
-
u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč a
-
u dohody o provedení práce až od data 1.1.2017, ovšem až při příjmu vyšším než 10 000 Kč.
Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Zaměstnání vždy řeší pojistný vztah, neboli pokud je pojištěnec pouze zaměstnán, nemůže mu vzniknout ve zdravotním pojištění problém.