Vydáno: 15. 11. 2017
Dodržení minimálního vyměřovacího základu Ing. Antonín Daněk Zaměstnanec současně podniká a jako OSVČ na „Přehledu“ prohlašuje, že samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem příjmů. Mzdová účetní tvrdí, že jí sdělil, že je jeho samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů. Zaměstnavatel to nemá doloženo písemně. Zaměstnanec je ve funkci jednatele s příjmem 2 499 Kč, dopočet do minimálního vyměřovacího základu prováděn nebyl. Mzdová účetní by měla mít (resp. musí mít) čestné prohlášení, ve kterém zaměstnanec čestně prohlásí, že jako OSVČ platí ve zdravotním pojištění alespoň minimální zálohy - pak se v zaměstnání odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu do povinného minima. Jestliže zaměstnavatel takové čestné prohlášení nemá, provádí příslušný dopočet. Z hlediska dodržení minimálního vyměřovacího základu je zapotřebí postupovat tak, že pokud zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu (tedy bez dopočtu do minima), vždy musí mít doklad, který jej k takovému postupu opravňuje a který předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny (např. čestné prohlášení). Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností musí být v některé z těchto činností dodržen minimální vyměřovací základ, což je zajištěno odvodem pojistného alespoň z vyměřovacího základu 11 000 Kč při zaměstnání po celý kalendář měsíc, nebo v samostatné výdělečné činnosti placením alespoň minimálních záloh (1 906 Kč). Minimum nemusí být dodrženo u zaměstnanců vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., u OSVČ uvedených v jeho § 3a odst. 3.
Zdroj: Daňová a hospodářská kartotéka. DHK, 22/2017.