Blíží se termín pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2018. Tento příspěvek má, kromě každoročního připomenutí povinností spojených s podáním daňového přiznání, informovat o novele č. 225/2017 Sb. zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 338/1992 Sb. “), účinné od 1. 1. 2018, a také na příkladu ukázat postup výpočtu daně v zatím málo obvyklém případě částečně dokončené zdanitelné stavby podle § 7 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb.
Daň z nemovitých věcí v roce 2018
Dr.
Jindřich
Klestil
Novela zákona č. 338/1992 Sb.
Zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 225/2017 Sb.“), se s účinností od 1. 1. 2018 mění rovněž několik ustanovení zákona č. 338/1992 Sb. takto:
1. V § 4 odst. 1 písm. o) zákona č. 338/1992 Sb. se slovo
„speciálního“
zrušuje.Podle § 4 odst. 1 písm. o) zákona č. 338/1992 Sb. jsou tedy od daně z pozemků osvobozeny: „
pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní komunikací, veřejnou účelovou komunikací, stavbou drah a na dráze, leteckou, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem
stavebního úřadu
užívány k veřejné dopravě, a to v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, a jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu.“U daně z nemovitých věcí tato změna zjednodušuje posouzení nároku na osvobození zejména u staveb komunikací a veřejných parkovišť v areálech nákupních středisek, u nichž jeden stavební úřad často vydává kolaudační souhlas pro areál jako celek, tj. včetně veřejných komunikací a parkovišť.
2. V § 6 odst. 3 větě první zákona č. 338/1992 Sb. se za slova
„povolení nebo“
vkládají slova „společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje nebo která“
.3. V § 6 odst. 3 větě třetí zákona č. 338/1992 Sb. se za slovo
„povolení“
vkládají slova „nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“.
V návaznosti na novelu stavebního zákona se vymezení stavebního pozemku doplňuje o možnost společného povolení, jímž se stavba umisťuje a povoluje. Stavební pozemek je tedy podle § 6 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb. vymezen takto:
„Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí zdanitelnou stavbou nezastavěný pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo
společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje nebo která
bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora anebo na základě veřejnoprávní smlouvy, a to v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části zdanitelné stavby. Stavebním pozemkem není pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která bude osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. i) nebo j). Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,
pozbude platnosti nebo posouzení autorizovaným inspektorem pozbude účinků anebo zaniknou účinky veřejnoprávní smlouvy.“4. V § 9 odst. 1 písm. j) se za slovo
„stavby“
vkládají slova „drah a“.
5. V § 9 odst. 1 písm. j) se slovo
„speciálního“
zrušuje.Novelou č. 225/2017 Sb. se upřesňuje vymezení dotčených staveb, a stejně jako v případě § 4 odst. 1 písm. o) zákona č. 338/1992 Sb. není pro účely osvobození od daně nutný kolaudační souhlas (resp. kolaudační rozhodnutí) speciálního stavebního úřadu. Podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona č. 338/1992 Sb. jsou tedy od daně ze staveb a jednotek osvobozeny:
„zdanitelné stavby
drah a
na dráze, letecké, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem stavebního úřadu
užívány k veřejné dopravě.“Přiznání k dani z nemovitých věcí
Daň z nemovitých věcí se na zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, stanoví podle stavu k 1. 1. zdaňovacího období.
Ke změnám okolností rozhodným pro stanovení daně, včetně změny vlastníka nemovité věci, k nimž došlo v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží a zohlední se až v daňovém přiznání na zdaňovací období následující po roce, v němž tyto změny nastaly.
Daňové přiznání podává poplatník daně ve lhůtě do 31. 1. zdaňovacího období.
Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal na některé z předcházejících zdaňovací období a oproti poslední známé dani nedošlo ke změnám skutečností rozhodných pro stanovení daně, nebo došlo pouze ke změnám uvedeným v § 13a odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., kam patří:
–
změny sazeb daně,
–
změny průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím,
–
stanovení nebo změna koeficientů daně podle § 6 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., § 11 odst. 3 a 4 zákona č. 338/1992 Sb., nebo místního koeficientu podle § 12 zákona č. 338/1992 Sb.,
–
zánik osvobození od daně, pokud tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 338/1992 Sb. nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty, nebo uplynutím lhůty stanovené obecně závaznou vyhláškou obce, přičemž předmět daně není ani částečně od daně osvobozen z jiných důvodů,
–
změna místní příslušnosti.
V uvedených případech správce daně stanoví daň ve výši poslední známé daně, případně upravené o uvedené změny.
V ostatních případech, kdy došlo oproti předchozímu zdaňovacímu období ke změnám rozhodným pro stanovení daně, má poplatník povinnost podat daňové přiznání (úplné) anebo dílčí daňové přiznání a tyto změny v něm zohlednit.
Jestliže ten, kdo byl poplatníkem daně z nemovitých věcí, ztratil postavení poplatníka proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitých věcí, nebo tyto nemovité věci zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. 1. následujícího zdaňovacího období, tj. ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Protože forma tohoto oznámení není stanovena, má obvykle charakter dopisu, respektive obecného podání, učiněného u příslušného správce daně v souladu s § 71 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
Nebylo-li do 31. 12. roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí, kterým toto právo vzniká (
konstitutivní
vklad), rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitou věc, která byla předmětem vkladu práva vlastnického podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitou věc podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec.Jestliže do 31. 12. zdaňovacího období nepřešlo vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník povinen za nemovitou věc podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž:
a)
byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby, vydražitelem nebo předražitelem, nebo
b)
bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě.
Tiskopisy daňového přiznání
Protože změna zákona č. 338/1992 Sb., účinná od 1. 1. 2018, nemá vliv na jejich formu ani obsah, zůstávají na rok 2018 v platnosti tiskopisy platné v roce 2017, tj.:
-
25 5450 vzor 16 Přiznání k dani z nemovitých věcí
-
5 5450/1 vzor 20 Pokyny k vyplnění přiznání k dani z nemovitých věcí od roku 2017
-
25 5532 vzor 6 List k dani z pozemků
-
25 5533 vzor 5 List k dani ze staveb a jednotek
-
25 5534 vzor 4 Příloha k listu k dani z pozemků
-
25 5535 vzor 4 Příloha k listu k dani ze staveb a jednotek
Příklad vyplnění daňového přiznání na rok 2018
Podle § 7 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb. je předmětem daně ze staveb a jednotek, nachází-li se na území České republiky, i část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo součást jednotky, je-li dokončená nebo užívaná.
Při vymezení budovy jako předmětu daně ze staveb a jednotek se podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb. vychází z § 2 písm. l) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se budovou rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
Při vymezení zastavěné plochy zdanitelné stavby odkazuje § 10 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb. na § 2 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se zastavěnou plochou stavby rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
Z citovaného vymezení pojmů „budova“ a „zastavěná plocha“ je nutno vycházet také při vymezení dokončené a užívané části budovy, která bude v daňovém přiznání uvedena jako budova o zastavěné ploše odpovídající zastavěné ploše dokončené části stavby. Stejně jako budova může mít i dokončená část budovy jedno nebo více nadzemních podlaží.
Při stanovení základu daně je tedy nutno v dokončené části stavby, která je předmětem daně ze staveb a jednotek, vymezit zastavěnou plochu v m2, přičemž však na rozdíl od zdanitelné stavby jako celku může být zastavěná plocha části zdanitelné stavby vymezena nejen pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí, ale i vnitřními konstrukcemi stavby, tj. zejména nosnými stěnami a příčkami, jejichž tloušťku je třeba zahrnout do výměry zastavěné plochy části zdanitelné stavby.
Popis situace
Poplatník – Office Centrum, s. r. o., se sídlem v Praze 5, zakoupil v roce 2016 pozemek druhu ostatní plocha o výměře 600 m2 v katastrálním území Smíchov. V tomtéž roce bylo vydáno stavební povolení na stavbu dvou administrativních budov (A, B), každé z nich o čtyřech nadzemních podlažích a zastavěné ploše 200 m2.
Na zdaňovací období roku 2017 podal poplatník daňové přiznání, v němž uvedl pozemek F – stavební pozemek o výměře 400 m2 a pozemek O – ostatní plocha o výměře 200 m2.
V průběhu roku 2017 byl vydán kolaudační souhlas s užíváním části budovy A, a to dvou místností v prvním nadzemním podlaží o celkové zastavěné ploše 100 m2, které daňový subjekt od září 2017 užívá k podnikání (ostatní podnikání).
V průběhu roku 2017 byl rovněž vydán kolaudační souhlas s užíváním části budovy B, a to celého prvního nadzemního podlaží o zastavěné ploše 200 m2 a jedné místnosti ve druhém nadzemním podlaží o zastavěné ploše 80 m2. I tyto prostory užívá daňový subjekt od září roku 2017 k podnikání (ostatní podnikání).
V průběhu roku 2017 byla také vybudována zpevněná plocha neveřejného parkoviště pro vozy zaměstnanců a dodavatelů firmy o výměře 200 m2.
Daňové přiznání
Na zdaňovací období roku 2018 podá daňový subjekt daňové přiznání, v němž uvede:
–
List k dani z pozemků č. 1:
Druh pozemku F – stavební pozemek o výměře 400 – 100 – 200 = 100 m2.–
List k dani z pozemků č. 2:
Druh pozemku Y – zpevněná plocha pozemku o výměře 200 m2 sloužící pro ostatní podnikání, respektive v souvislosti s ním.–
List k dani ze staveb a jednotek č. 1:
Zdanitelná stavba druhu O s jedním nadzemním podlažím o výměře zastavěné plochy 100 m2, představující dokončenou část budovy A.–
List k dani ze staveb a jednotek č. 2:
zdanitelná stavba druhu O o výměře zastavěné plochy 200 m2 s jedním dalším nadzemním podlažím, představující dokončenou část budovy (výměra dalšího nadzemního podlaží je 80 m2, tj. více než 1/3 zastavěné plochy stavby).Pro hlavní město Prahu je stanoven koeficient pro stavební pozemky podle § 6 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb. ve výši 5,0 a koeficient daně ze staveb a jednotek podle § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb. pro zdanitelné stavby sloužící ostatnímu podnikání ve výši 1,5. Místní koeficient podle § 12 zákona č. 338/1992 Sb. není stanoven.
Veškeré údaje použité v daňovém přiznání jsou fiktivní.
Tiskopis si stáhnete zde.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.