Vydáno: 5. 3. 2018
Prošlo odborným dohledem
Uplatnění slevy na manželku v ročním zúčtování a daňovém přiznání za rok 2017 Ing. Ivan Macháček V příspěvku se zaměříme na podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017. Zvláštní pozornost budeme věnovat otázce, co se zahrnuje a co se nezahrnuje do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení splnění limitní výše těchto příjmů při uplatnění slevy na manželku. Sleva na dani na manželku a podmínky pro její uplatnění Sleva na dani na manželku (manžela) je vymezena v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), a činí 24 840 Kč ročně. Lze ji uplatnit při současném splnění dvou základních podmínek: manželka (manžel) žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, manželka (manžel) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. K výše uvedenému připomínáme znění § 21e odst. 3 a odst. 4 ZDP. Dle § 21e odst. 3 ZDP se pro účely daní z příjmů rozumí manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerství. Sleva na manželku, vymezená v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se tedy vztahuje i na partnera. Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V § 21e odst. 4 ZDP je pak definována společně hospodařící domácnost, kterou se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, jež spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pokud je vlastní příjem manželky (manžela) za zdaňovací období vyšší než 68 000 Kč, pak slevu na dani na manželku nelze druhým manželem v žádném případě uplatnit. Sleva na dani na manželku (manžela) je slevou, kterou lze uplatnit u poplatníka pouze s příjmy ze závislé činnosti až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění anebo obecně až při podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Nárok na poskytnutí této slevy na dani při stanovení daně prokazuje poplatník plátci daně podle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu. Podle znění § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku (manžela) ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění slevy. Podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP ve znění pro zdaňovací období 2017 se sleva na manželku (manžela) zvyšuje na dvojnásobek, pokud je manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P. Na průkazech ZTP/P je uvedeno datum vydání průkazu, nikoliv den, od kterého byl průkaz osobě se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ přiznán. Proto zákonem č. 170/2017 Sb. došlo ke změně tohoto znění v tom smyslu, že sleva na manžela se zvyšuje na dvojnásobek, je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Ve smyslu znění bodu 1 přechodných ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. se tato změna formulace použije od ledna 2018. V důvodové zprávě k zákonu se k tomu uvádí, že nová úprava v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP řeší nerovnost mezi jednotlivými poplatníky v situacích, kdy byl oběma přiznán průkaz ZTP/P od téhož data, ale z nějakých důvodů (např. jiné datum podání žádosti o průkaz, nemoc úřední osoby vystavující průkaz, organizační či technické problémy) je u nich na průkazu ZTP/P uvedeno rozdílné datum vydání průkazu (jedna osoba má tak nárok na slevu od jiného data než druhá). Ve spojení s úpravou § 38l odst. 2 písm. a) ZDP upravující způsoby prokázání nároku na tuto slevu plátci daně je poplatníkovi dána možnost tento nárok prokazovat průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P na základě § 35 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a podepsal (v roce 2018 nově učinil) u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP, může dle § 38ch odst. 1 ZDP požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani. Plátce daně, u kterého poplatník podepsal (nově učinil) prohlášení k dani, provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění s přihlédnutím ke slevě na dani na manželku (manžela), podepíše-li poplatník (v roce 2018 ve znění: učiní-li poplatník prokazatelně) do 15. února za toto období písemné prohlášení podle § 38k odst. 5 písm. c) ZDP, že manželka (manžel) žijící ve společně hospodařící domácnosti, na kterou (kterého) uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, neměla (neměl) v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 Kč. Hlavní problém - co se zahrnuje a co se nezahrnuje do vlastních příjmů manželky? Pro posouzení nepřekročení hranice vlastních příjmů manželky ve výši 68 000 Kč a z toho vyplývající možnost uplatnění slevy na manželku je stěžejní znát vlastní příjmy manželky, které se pro účely přiznání slevy na manželku počítají nebo nepočítají do jejích vlastních příjmů. Ze znění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP vyplývá, že do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují: dávky státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, jež má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je osvobozen od daně podle § 4 ZDP. Dávky státní sociální podpory jsou vymezeny v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a patří k nim dle § 2 tohoto zákona: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, b) ostatní dávky – rodičovský příspěvek, pohřebné. Z výše uvedeného vyplývá, že zatímco rodičovský příspěvek (poskytovaný v rámci rodičovské dovolené) a porodné se do výčtu vlastních příjmů manželky nezahrnují, tak naopak peněžitá pomoc v mateřství vyplácená v podpůrčí době (doba poskytování dávek), podpora v nezaměstnanosti a vyplacené nemocenské dávky a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se pro účely uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) do vlastního příjmu manželky (manžela) započítávají. V pokynu D-22 se uvádí, že vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn: všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje, včetně příjmů, které podléhají srážkové dani, nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP a k příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují nejen veškeré vlastní příjmy dosažené v rámci závislé činnosti včetně příjmů podléhajících srážkové dani, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), z nájmu (zdaňované dle § 9 ZDP), příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, ale rovněž příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Např. půjde o příjem z prodeje rodinného domu nebo jednotky, příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje hmotné movité věci nebo příjem z úplatného převodu cenných papírů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 ZDP, dále půjde o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, které jsou dle § 10 odst. 3 ZDP od daně z příjmů osvobozeny. Do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují rovněž veškeré důchody poskytované podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů a zdaňuje se jen u jednoho z nich (např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů zdaňované dle § 9 odst. 2 ZDP u jednoho z manželů, nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje dle § 10 odst. 2 ZDP jen u jednoho z manželů). V pokynu D-22 se ke slevě na dani na manželku dále uvádí: Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky (manžela) ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny. U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.Příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele, vyplacené zaměstnanci za prosinec 2016 až v lednu 2017, se zahrnují do vlastního příjmu manželky (manžela) ve zdaňovacím období roku 2016, tudíž se nezahrnou do příjmů manželky (manžela) pro účely uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) v roce 2017. V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz § 910 a násl. občanského zákoníku). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají. Příklad 1 Podnikatel v rámci svého živnostenského podnikání vede daňovou evidenci. Jeho manželka v roce 2017 pobírala rodičovský příspěvek a následně od srpna 2017 podporu v nezaměstnanosti ve výši 9 950 Kč/měsíc. Jiné zdanitelné příjmy nemá. Rodičovský příspěvek pobíraný po dobu rodičovské dovolené je dávkou státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., a proto se nezahrnuje do vlastního příjmu manželky pro účely posouzení uplatnění slevy na dani na manželku. Vzhledem k tomu, že příjem z podpory v nezaměstnanosti nedosáhne za rok 2017 výše 68 000 Kč, může manžel v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 uplatnit slevu na dani na manželku 24 840 Kč. Příklad 2 Poplatník s příjmy ze závislé činnosti chce uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2017 u svého zaměstnavatele slevu na dani na manželku. Manželka byla od prosince 2016 do konce února 2017 práce neschopná a pobírala nemocenské dávky, od 1. 3. 2017 nastoupila na mateřskou dovolenou a po jejím ukončení pokračuje v rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Jiné zdanitelné příjmy manželka nemá. Pokud součet nemocenských dávek a dávky peněžité pomoci v mateřství přesáhnou u manželky za rok 2017 výši 68 000 Kč, nemůže manžel uplatnit u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování daně za rok 2017 slevu na dani na manželku. Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky, pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku, nezapočítává. Příklad 3 Podnikatel v rámci svého živnostenského podnikání vede daňovou evidenci a hodlá uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 slevu na dani na manželku. Manželka byla po celý rok 2017 na rodičovské dovolené a pobírala rodičovský příspěvek. Za zdaňovací období 2017 dosáhla příjem ve výši 450 000 Kč za prodej zděděné nemovité věci nabyté od babičky, přičemž byly splněny podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky, pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku, nezapočítává. Ve smyslu znění pokynu D-22 se do vlastních příjmů manželky zahrnou i příjmy osvobozené od daně z příjmů. Proto v daném případě nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2017 slevu na dani na manželku, i když manželka příjmy z prodeje bytu nezdaňuje z důvodu jejich osvobození od daně a nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017. Příklad 4 Poplatník má příjmy ze závislé činnosti. Jeho manželka je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. V průběhu roku 2017 uzavřela se svým zaměstnavatelem postupně 7 krátkodobých dohod o provedení práce. Z každé dohody obdržela hrubou odměnu 10 000 Kč (vždy za příslušný měsíc), ze které zaměstnavatel dle § 6 odst. 4 ZDP srazil srážkovou daň 15 %, protože pracovnice nepodepsala u zaměstnavatele prohlášení k dani. Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky, pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku, nezapočítává. Ve smyslu znění pokynu D-22 se však do vlastních příjmů manželky zahrnou příjmy podléhající srážkové dani. Protože souhrn těchto příjmů za zdaňovací období roku 2017 převýšil částku 68 000 Kč, nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 slevu na dani na manželku. V případě, že by měla manželka uzavřeno pouze 6 dohod o provedení práce, za které by obdržela hrubou odměnu 6 x 10 000 Kč = 60 000 Kč, mohl by pak poplatník uplatnit v daňovém přiznání slevu na dani na manželku ve výši 24 840 Kč. Příklad 5 Poplatník se počátkem prosince 2017 oženil se svou přítelkyní, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti a má s ní jedno dítě. Poplatník má příjmy ze závislé činnosti. Manželka pobírá rodičovský příspěvek a nemá žádné jiné zdanitelné příjmy. Poplatník nemůže v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2017 uplatnit slevu na dani na manželku, ale může ji uplatnit až počínaje lednem 2018 v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018. V případě sňatku totiž může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani. Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit, i když žije s přítelem ve společně hospodařící domácnosti. Příklad 6 Dvě ženy spolu žijí ve společně hospodařící domácnosti. V září 2017 spolu uzavřely registrované partnerství. Jedna partnerka má příjmy z podnikání a druhá partnerka se stará o domácnost a je bez zdanitelných příjmů. V návaznosti na znění § 21e odst. 3 ZDP si může poplatník v roce 2017 uplatnit na druhého partnera bez zdanitelných příjmů slevu na manželku dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. V našem případě lze slevu na manželku (partnerku) uplatnit počínaje měsícem říjnem 2017, tedy částku: 24 840 Kč / 12 měsíců x 3 měsíce = 6 210 Kč. Tuto slevu uplatní registrovaný partner ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017. Příklad 7 Poplatník má příjmy z podnikání a vede daňovou evidenci. Jeho manželka pobírala v průběhu roku 2017 rodičovský příspěvek a od září 2017 je zaměstnána a pobírá hrubý měsíční příjem 18 000 Kč. Za měsíc prosinec obdrží mzdu v průběhu ledna 2018. Poplatník nemůže uplatnit v daňovém přiznání za rok 2017 slevu na dani na manželku. Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky, pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku, nezapočítává. Do vlastního příjmu manželky za rok 2017 se však započítává i příjem ze závislé činnosti od zaměstnavatele, vyplacený zaměstnankyni za prosinec 2017 až v lednu 2018. Vlastní příjem manželky za rok 2017 tak činí 4 x 18 000 Kč = 72 000 Kč. Příklad 8 Zaměstnanec uplatňuje slevu na dani na manželku v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, přičemž jsou splněny podmínky pro uplatnění této slevy dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Manželka však dne 4. 11. 2017 zemřela. Zaměstnanec si může uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele alikvotní část slevy na manželku i za listopad 2017, tedy částku 24 840 Kč / 12 měsíců x 11 měsíců = 22 770 Kč. V souladu se zněním § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku (manžela) ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění slevy. Sleva na manželku v případě uplatnění paušálních výdajů poplatníkem Novela zákona o daních z příjmů č. 170/2017 Sb. snižuje limitní výši pro uplatnění paušálních výdajů a současně dochází ke zrušení § 35ca ZDP, který omezuje uplatnění slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na dítě u poplatníků, kteří uplatňují paušální výdaje. Z § 35ca ZDP vyplývá, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 ZDP nebo u dílčího základu daně podle § 9 ZDP paušální výdaje a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže poplatník snížit vypočtenou daň o slevu na dani na manželku (manžela) podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP ani nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V návaznosti na znění bodu 1 a 13 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. vyplývají pro poplatníka za zdaňovací období 2017 dvě varianty: a) Poplatník bude vycházet z nesnížené limitní výše paušálních výdajů stanovené v zákoně o daních z příjmů ve znění před novelou zákona a v tomto případě musí poplatník uplatnit znění § 35ca ZDP. Pokud součet dílčích základů dle § 7 a 9 ZDP, u kterých byly uplatněny paušální výdaje, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže poplatník uplatnit slevu na dani na manželku, ani nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti. b) Poplatník bude vycházet z nové snížené limitní výše paušálních výdajů stanovené v novele zákona o daních z příjmů a v tomto případě může uplatnit slevu na dani na manželku i daňové zvýhodnění na vyživované děti, i když součet dílčích základů dle § 7 a 9 ZDP, u kterých poplatník uplatňuje paušální výdaje, je vyšší než 50 % celkového základu daně. Příklad 9 Poplatník provozuje neřemeslnou živnost a za rok 2017 dosáhne výše příjmů 1 500 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Za zdaňovací období uplatňuje slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Varianta A Poplatník bude vycházet ze znění bodu 13 přechodného ustanovení k novele ZDP a uplatní si za zdaňovací období 2017 snížený limitní výdajový paušál z příjmů 600 000 Kč. Jeho základ daně činí (1 500 000 Kč – 600 000 Kč) = 900 000 Kč a daň 135 000 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč, slevy na manželku 24 840 Kč a daňového zvýhodnění na dvě děti ve výši 32 808 Kč je jeho daňová povinnost 52 512 Kč. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 450 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 450 000 Kč x 0,427 = 192 150 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 52 512 Kč + 192 150 Kč = 244 662 Kč. Varianta B Poplatník použije za rok 2017 pro uplatnění paušálních výdajů původní limitní hranici příjmů 2 000 000 Kč, takže si uplatní jako paušální výdaje 60 % z 1 500 000 Kč = 900 000 Kč. Jeho základ daně bude činit (1 500 000 Kč – 900 000 Kč) = 600 000 Kč a daň 90 000 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka bude jeho daňová povinnost 65 160 Kč, ale poplatník si nemůže uplatnit slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na vyživované děti. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 300 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 300 000 Kč x 0,427 = 128 100 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 65 160 Kč + 128 100 Kč = 193 260 Kč. Pro poplatníka je příznivější použití bodu 1 přechodného ustanovení k novele ZDP a uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 nesnížený limit paušálních výdajů, přičemž musí uplatnit § 35ca ZDP. Příklad 10 Právník dosáhne za rok 2017 zdanitelné příjmy ve výši 850 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 %. Za zdaňovací období uplatňuje odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření 24 000 Kč, základní slevu na dani na poplatníka, slevu na dani na manželku (manželka nemá žádné příjmy) a daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Poplatník si uplatní paušální výdaje ve výši 40 % z částky 850 000 Kč, tedy 340 000 Kč a může využít bod 13 přechodných ustanovení novely ZDP, tedy nepoužije § 35ca ZDP. Ze základu daně (850 000 Kč – 340 000 Kč) = 510 000 Kč uplatní odpočet na doplňkové penzijní spoření 24 000 Kč, a daň činí 72 900 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka, slevy na manželku a daňového zvýhodnění na jedno dítě je jeho daňová povinnost 9 816 Kč. Pro poplatníka je znění novely ZDP příznivé, protože jeho příjem je nižší než nová limitní výše příjmů 1 000 000 Kč pro uplatnění plné výše paušálních výdajů, přičemž poplatník již nemusí ve smyslu znění bodu 13 přechodných ustanovení k novele zákona uplatnit § 35ca ZDP, a může si tak již za zdaňovací období 2017 uplatnit v daňovém přiznání jak slevu na manželku, tak daňové zvýhodnění na dítě. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.