Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “), podmínky, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Podle tohoto zákonného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Příjmy bývalého zaměstnance a zdravotní pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Následující ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. naopak taxativním výčtem vyjmenovává příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují. Vyměřovací základ zaměstnance podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se snižuje o:
a)
náhradu škody podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a právních předpisů upravujících služební poměry,
b)
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměnu při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
c)
věrnostní přídavek horníků,
d)
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
e)
jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.
V této souvislosti se do vyměřovacího základu začleňují i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání, kde došlo s účinností od 1. 1. 2015 k určité změně. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odst. 1 a 2 obdobně. To znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede (jedná-li s příjmy podle § 3 odst. 1), nebo neodvede (pokud se jedná o příjmy podle § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.).
Příklad 1
Zaměstnanec odešel v březnu roku 2018 do starobního důchodu a do dubna mu zaměstnavatel zúčtoval právě v souvislosti s odchodem do důchodu odměnu ve výši 10 000 Kč.
Protože osoba již není v měsíci dubnu zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny ani započítávat tuto osobu do počtu zaměstnanců za duben v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Nicméně částky vyměřovacího základu (10 000 Kč) a pojistného (1 350 Kč) odvodu pojistného podléhají. Dopočet do minima se neprovádí, jelikož osoba již není zaměstnancem.
Ze zúčtované odměny se v každém případě odvede pojistné na zdravotní pojištění. Výjimkou, kdy by se pojistné neodvedlo, by bylo splnění podmínek uvedených ve výše citovaném ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. – v tomto případě by v měsíci zúčtování odměny musela být osoba poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, přičemž odměna by musela být poskytnuta po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
Dohoda o pracovní činnosti
Nastane situace, kdy osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti (nebo na základě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) nedosáhne v žádném měsíci příjmu alespoň 2 500 Kč, přičemž z titulu této dohody (dohod) jí bude dodatečně vyplacena odměna. Na základě dodatečně vyplaceného příjmu bude zpětně posuzován vznik zaměstnání v posledním kalendářním měsíci, kdy byla činnost na základě dohody o pracovní činnosti vykonávána. Za příjmy posledního kalendářního měsíce výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti se totiž pro účely posouzení dosažení výše započitatelného příjmu považují i příjmy zúčtované na základě takové dohody po skončení zaměstnání.
Příklad 2
Osoba na rodičovské dovolené pracovala na dohodu o pracovní činnosti v dubnu a květnu roku 2018. V dubnu dosáhla příjmu ve výši 2 200 Kč a v květnu příjmu ve výši 2 300 Kč. To znamená, že v žádném z měsíců nedosáhla příjmu alespoň 2 500 Kč, proto nebyla na základě výkonu této činnosti považována za zaměstnance. Do července jí byla dodatečně zúčtována odměna 2 000 Kč jako příjem vyplacený za činnost konanou na základě této dohody.
O příjem 2 000 Kč se zvýší částka 2 300 Kč, zúčtovaná za květen. Tímto postupem bude úhrn příjmů z dohody o pracovní činnosti za květen (včetně dodatečně zúčtované odměny) činit alespoň 2 500 Kč, resp. tuto hodnotu převýší, čímž bude dosažena výše příjmu podmiňující vznik zaměstnání, a v měsíci květnu se stane osoba zaměstnancem s povinností zaměstnavatele hradit pojistné. V této souvislosti zaměstnavatel dodatečně předloží zdravotní pojišťovně formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele za květen, na kterém oznámí vznik a zánik zaměstnání a opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za květen, na kterém však pouze navýší počet zaměstnanců.
Dodatečně vyplacená částka 2 000 Kč bude společně s částkou 2 300 Kč, vyplacenou za výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti konané v květnu, zahrnuta do celkové výše příjmů za měsíc červenec. Pokud bude zaměstnavatelem za měsíc červenec řádně odvedeno pojistné z částky vyměřovacího základu 4 300 Kč ve výši 581 Kč, nevznikne penále.
Poznámka:
Obdobně by zaměstnavatel postupoval i tehdy, pokud by se jednalo o zaměstnání na základě dohody (dohod) o provedení práce s přihlédnutím k příslušné rozhodné částce, kdy zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká tehdy, přesáhne-li výše příjmů v kalendářním měsíci 10 000 Kč.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
Ustanovení § 56 odst. 1 zákoníku práce dává zaměstnanci dvě možnosti okamžitě zrušit pracovní poměr, kdy jednou z těchto možností je i situace popsaná v následujícím příkladu.
Příklad 3
Protože zaměstnanci nebyla opakovaně vyplacena mzda, okamžitě zrušil pracovní poměr podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Vzhledem k rozvázání pracovního poměru dle tohoto ustanovení má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Odvádí se z tohoto plnění pojistné na zdravotní pojištění?
Do konce roku 2011 se z plnění této povahy pojistné neodvádělo, neboť v takovém případě měl zaměstnanec podle § 67 odst. 1 zákoníku práce nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. S účinností od 1. 1. 2012 se však již nejedná o odstupné, ale o náhradu mzdy, zdaňovanou podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Protože toto plnění nelze zahrnout do některé ze zákonných výjimek, pojistné se odvede.
Odměna po skončení zaměstnání
Dochází k případům, kdy je zaměstnanci zúčtována odměna například v kalendářním měsíci, kdy již osoba není zaměstnancem zaměstnavatele, jedná se tedy o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání.
Příklad 4
Se zaměstnancem byl rozvázán pracovní poměr ke dni 31. 12. 2017 a k tomuto datu byl kódem „O“ odhlášen od placení pojistného u jeho zdravotní pojišťovny. Do měsíce ledna roku 2018 byla tomuto bývalému zaměstnanci zúčtována odměna ve výši 2 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat z hlediska plnění oznamovací povinnosti a výpočtu výše pojistného včetně vazby na minimální vyměřovací základ?
V daném případě se odměna ve výši 2 000 Kč posuzuje jako příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání, zdaňovaný podle § 6 zákona o daních z příjmů. Z tohoto důvodu podléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
Protože osoba již není zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny, ani započítávat tuto osobu do počtu zaměstnanců za leden v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Nicméně částky vyměřovacího základu (2 000 Kč) a pojistného (270 Kč) na tento Přehled patří. Bývalý zaměstnavatel neprovádí za této situace dopočet do minimálního vyměřovacího základu (osoba již není zaměstnancem) a pojistné bude odvedeno ze skutečně zúčtovaného příjmu.
V takových případech by měl zaměstnavatel vzít v úvahu možnou změnu zdravotní pojišťovny bývalého zaměstnance k 1. 1. 2018, což mu zaměstnanec nemusel sdělit, proto by si měl každopádně prověřit, zda k této změně nedošlo.
Konkurenční doložka
V případě konkurenční doložky má toto plnění povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádí. Tento bývalý zaměstnanec se v měsících zúčtování tohoto plnění neuvádí (nezapočítává do počtu zaměstnanců) na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele a pojištěnec si sám musí řešit svůj pojistný vztah u zdravotní pojišťovny, třeba registrací v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů. Obdobně jako v předcházejícím případě bych zaměstnavatele v dané souvislosti upozornil, že kdyby vyplácel bývalému zaměstnanci toto plnění po dobu jednoho roku například od července roku 2018, měl by si ověřit, zda dotyčná osoba nezměnila zdravotní pojišťovnu k 1. 7. 2018 anebo tak neučiní k 1. 1. 2019, kdy by přihlášku k nové zdravotní pojišťovně doručila v období od 1. 7. do 30. 9. 2018.
Odměny uvolněných funkcionářů
Je-li uvolněnému funkcionáři vyplácena odměna při skončení funkčního období [náležející podle zákonů č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů], je tato osoba považována za zaměstnance ještě v těch kalendářních měsících, za které je odměna zúčtována, neboť tento příjem je zdaňován podle § 6 zákona o daních z příjmů. Protože je tato odměna osvobozena od placení pojistného na zdravotní pojištění [§ 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. – viz výše], povinnost placení pojistného nevzniká, za dané situace však musí být ve zdravotním pojištění respektován minimální vyměřovací základ. Takový zaměstnavatel tedy musí mít doloženo, že:
–
jiný zaměstnavatel odvádí za tuto osobu pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, nebo
–
je tato osoba současně osoba samostatně výdělečně činná a platí zálohy na pojistné nejméně v částce 2 024 Kč, anebo
–
osoba má nárok na zařazení do „státní kategorie“, resp. mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Pokud není splněna žádná z těchto podmínek, provádí se dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.
Závěr
Pojistné se neplatí z příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob nebo jsou od této daně osvobozeny ve smyslu ustanovení § 3 odst. 4 zákona o daních z příjmů, § 4, § 4a zákona o daních z příjmů, a zejména pak podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů. Povinnost placení pojistného nevzniká pro zaměstnavatele ani tehdy, pokud osoba není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance dle § 5 písm. a) bodů 1–7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.