Studenti, kteří podle zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), splňují podmínky pro výkon závislé práce1), si mohou již v době studia sjednávat pracovní poměr2), anebo si mohou např. v době prázdnin sjednávat s různými zaměstnavateli dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti). Sjednat pracovní poměr nebo dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti si může student třeba i s rodinným příslušníkem (např. s rodičem nebo se sourozencem). Zákoník práce v § 318 zakazuje pracovněprávní vztah výhradně jen mezi manžely a mezi osobami stejného pohlaví, které jsou partnery podle zákona o registrovaném partnerství ).
Zaměstnávání studentů a zdaňování jejich příjmů ze závislé činnosti
Ing.
Jiří
Vychopeň
Pokud student uzavře se zaměstnavatelem
pracovní smlouvu,
vztahují se na něj všechna práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru. Od vzniku pracovního poměru je: –
zaměstnavatel povinen přidělovat studentovi práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,
–
student povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Podle § 34b zákoníku práce musí být zaměstnanci v pracovním poměru přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby. Obvyklá délka stanovené týdenní pracovní doby je 40 hodin týdně, ale mezi zaměstnavatelem a studentem může být sjednána kratší pracovní doba.
Podle § 34 zákoníku práce musí být pracovní smlouva uzavřena písemně a musí obsahovat:
a)
druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b)
místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,
c)
den nástupu do práce.
Dohoda o provedení práce
je upravena v § 75 zákoníku práce. Student může v průběhu roku uzavřít se stejným zaměstnavatelem i více dohod o provedení práce, ale rozsah práce nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce u téhož zaměstnavatele. Student ale může mít i několik dohod o provedení práce s různými zaměstnavateli a v tom případě se uvedený limit 300 hodin v kalendářním roce vztahuje samostatně na každého zaměstnavatele.V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Příklad 1
Student si v době letošních prázdnin sjedná se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, a to na dobu od 30. 7. 2018 do 12. 8. 2018.
V dohodě o provedení práce je nutno také uvést konkrétní rozsah práce, která má zpravidla charakter ojedinělého úkolu, ale může jít i o déletrvající pracovní výkon (např. na dobu týdne, měsíce, kalendářního roku).
Dohoda o pracovní činnosti
je upravena v § 76 zákoníku práce. Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel se studentem uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat 300 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. To znamená, že pokud je stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, může být rozsah práce dle dohody o pracovní činnosti v průměru nejvýše 20 hodin týdně.Příklad 2
Student si v měsíci srpnu 2018 sjedná se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti na dobu dvou týdnů, přičemž podle dohody bude vykonávat práci v prvním týdnu v rozsahu 30 hodin a ve druhém týdnu v rozsahu 10 hodin. Za dobu, na kterou bude dohoda o pracovní činnosti uzavřena, bude rozsah práce činit v průměru 20 hodin týdně, tj. nepřekročí polovinu stanovené týdenní pracovní doby v rozsahu 40 hodin.
V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny:
a)
sjednané práce,
b)
sjednaný rozsah pracovní doby a
c)
doba, na kterou se dohoda uzavírá.
Podle § 77 zákoníku práce musí být dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti uzavřena písemně a jedno vyhotovení dohody musí zaměstnavatel vydat zaměstnanci.
Při zaměstnávání studentů mladších 18 let musí být dodrženy
pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců
podle § 243 až 247 zákoníku práce, tj. např.:–
mladistvým zaměstnancům musí zaměstnavatelé poskytovat při práci zvýšenou péči,
–
mladistvým zaměstnancům smějí zaměstnavatelé ukládat pouze takové práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji,
–
mladiství zaměstnanci nesmí být zaměstnáváni prací přesčas a prací v noci (podle § 245 odst. 1 zákoníku práce mohou výjimečně mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný),
–
mladiství zaměstnanci nesmí být zaměstnáváni pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob,
–
mladiství zaměstnanci nesmí být zaměstnáváni pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví (vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, jsou s účinností od 1. 9. 2015 upraveny práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, jakož i podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání).
Příklad 3
Příklady prací zakázaných mladistvým zaměstnancům
–
práce spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje u chlapců 20 kg a u dívek 15 kg nebo při časté manipulaci překračuje u chlapců 15 kg a u dívek 10 kg,
–
práce vykonávané vsedě spojené s častým zvedáním a přenášením břemene o hmotnosti u chlapců vyšší než 4,5 kg a u dívek vyšší než 2,5 kg,
–
práce vykonávané ve vnuceném pracovním tempu,
–
práce ve výškách nad 1,5 m,
–
práce vykonávané v prostoru uzavřených nádob nebo nádrží,
–
práce, při kterých hrozí zhroucení konstrukce či stavby nebo pád předmětů,
–
práce při ošetřování zvířat vyžadujících zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu upravujícího stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči,
–
práce při porážení zvířat na jatkách.
V § 79a zákoníku práce je stanoveno, že u zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodina a ve více pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně.
Mzda nebo odměna z dohody
Studentovi přísluší za vykonanou práci mzda nebo odměna z dohody za podmínek stanovených v zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
Podle § 113 zákoníku práce se
mzda
sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem. Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, přičemž zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat studentovi písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje pracovní smlouva nebo vnitřní předpis. Podle § 109 odst. 4 zákoníku práce se mzda poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.Odměňování prací vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se řídí dohodou. Podle § 109 odst. 5 zákoníku práce je
odměna z dohody
peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.Při stanovení mzdy nebo odměny dle dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti musí zaměstnavatelé i u zaměstnanců, kteří jsou studenty, respektovat zásadu rovnosti v odměňování, podle které za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda nebo odměna z dohody, přičemž stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce (blíže k tomu viz § 110 zákoníku práce).
Podle § 111 zákoníku práce nesmí být mzda nebo odměna z dohody nižší než
minimální mzda
(do mzdy se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli). Pokud u studenta mzda nebo odměna z dohody nedosáhne minimální mzdy (od 1. 1. 2018 je minimální mzda stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin ve výši 12 200 Kč za měsíc nebo 73,20 Kč za hodinu), je zaměstnavatel povinen studentovi poskytnout doplatek:–
ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda, nebo
–
k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.
Příklad 4
Student, který bude mít se zaměstnavatelem sjednanou dohodu o provedení práce na dobu od 30. 7. 2018 do 12. 8. 2018, vykoná za uvedenou dobu sjednanou práci v celkovém rozsahu 80 hodin. Za tuto práci musí zaměstnavatel studentovi poskytnout odměnu minimálně ve výši 5 856 Kč (tj. 80 x 73,20).
Zdaňování příjmů ze závislé činnosti studentů
Mzda studenta z pracovního poměru a odměna studenta z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti jsou z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), příjmy ze závislé činnosti, které podléhají dani z příjmů fyzických osob, a kromě stanovených výjimek (např. odměny z dohody o provedení práce do 10 000 Kč za měsíc) tyto příjmy, popř. i další zdanitelné příjmy studenta ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů (např. stipendium poskytnuté studentovi zaměstnavatelem), podléhají i pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění. Podle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů jsou základem daně (dílčím základem daně) příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou uvedenou v § 6 odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel. Toto zvýšení se netýká příjmů ze závislé činnosti, které nepodléhají uvedenému pojistnému (např. odměn z dohod o provedení práce, pokud jejich úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč).
Od zdaňovacího období roku 2018 platí nové znění § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, podle kterého jsou příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem
samostatným základem pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně,
pokud zaměstnanec u tohoto zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 zákona o daních z příjmů anebo nevyužije postup podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů a jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti: a)
plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b)
v úhrnné výši nepřesahující u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.
Příklad 5
Student si sjedná se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na dobu od 13. 8. 2018 do 24. 8. 2018, přičemž student neučiní u zaměstnavatele prohlášení k dani. Podle dohody bude odměna studenta za vykonanou práci podle této dohody činit 8 000 Kč. Jelikož odměna z dohody nepřesáhne 10 000 Kč za měsíc, nebude podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění. Zaměstnavatel v tomto případě z odměny srazí a odvede daň zvláštní sazbou ve výši 15 % a studentovi vyplatí částku ve výši 6 800 Kč. Sraženou daň ve výši 1 200 Kč může student získat zpět postupem podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů, tj. pokud zahrne odměnu z dohody do daňového přiznání za rok 2018 a daň sraženou z tohoto příjmu započte na daň (k tomuto postupu si student musí od zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby).
Pokud ale student učiní u zaměstnavatele prohlášení k dani (podle § 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů tak může na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho zaměstnavatele), pak nelze ani u příjmů ze závislé činnosti uvedených v § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů (tj. ani u odměn z dohod o provedení práce nepřesahujících za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč) uplatnit srážku daně zvláštní sazbou ze samostatného základu daně, ale zaměstnavatel musí postupovat podle § 38h zákona o daních z příjmů, tj. vypočte
zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy
(tj. z úhrnu příjmů ze závislé činnosti zúčtovaného nebo vyplaceného poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o částky osvobozené od daně a zvýšený o povinné pojistné) a vypočtenou zálohu sníží o základní měsíční slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč, o měsíční slevu na studenta, případně o další prokázanou měsíční slevu na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů.Sleva na dani na studenta
Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob se podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo 35b za zdaňovací období snižuje o
4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na své budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.
Měsíční sleva na studenta činí 335 Kč.
Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory (pro daňové účely se soustavná příprava na budoucí povolání posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře).
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se podle § 12 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, obecně považuje:
a)
studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou:
1.
studia za trvání služebního poměru,
2.
dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
b)
teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,
c)
studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.
V zákoně o státní sociální podpoře (obdobně také v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů) je podrobně upraveno, jak se posuzuje doba soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, a to zvlášť při studiu na střední škole a zvlášť při studiu na vysoké škole.
Podle § 35ba odst. 3 zákona o daních z příjmů platí, že poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na slevu na studenta splněny.
Příklad 6
Student ukončí středoškolské studium v měsíci červnu 2018 a od měsíce září 2018 zahájí další studium na vysoké škole. Pokud bude student vykonávat v měsících červenci a srpnu 2018 závislou práci u zaměstnavatele, u kterého učiní prohlášení k dani, bude si moci v obou uvedených měsících uplatnit kromě základní měsíční slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč i měsíční slevu na studenta ve výši 335 Kč.
Podle § 38l odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů prokazuje poplatník s příjmy ze závislé činnosti plátci daně nárok na poskytnutí slevy na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů při stanovení daně nebo záloh potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.
Pokud poplatník studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, pak podle § 38l odst. 4 zákona o daních z příjmů prokáže nárok na uplatnění slevy na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů při stanovení záloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře [viz § 12 odst. 1 písm. c) zákona o státní sociální podpoře] rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.
1) Podle § 35 zákoníku práce se mohou i nezletilí, kteří již ukončili povinnou školní docházku a dovršili 15 let věku, zavazovat k výkonu závislé práce v pracovněprávních vztazích.
2) Podle § 33 zákoníku práce se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.