Obrat podle ZDPH jako kritérium pro daňové a účetní účely

Podle § 4a odst. 1 ZDPH se obratem pro účely tohoto zákona rozumí

Při zjišťování výše obratu je třeba dobře rozumět řadě základních pojmů vymezených v ZDPH, případně i v jiných právních předpisech.

Mezi nejdůležitější základní pojmy pro účely zjišťování obratu patří kterou se podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDPH pro účely tohoto zákona rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně.

Při zjišťování obratu se přihlíží i k ustanovením § 13 odst. 4 a 5 a § 14 odst. 3 a 4 ZDPH, podle kterých se pro účely tohoto zákona považují za dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu i některá plnění uskutečňovaná bez úplaty, např.:

Do obratu podle ZDPH vstupují stanovené nebo sjednané částky úplat za vymezená uskutečněná plnění v rámci uskutečňování ekonomických činností osoby povinné k dani vždy k datu uskutečnění těchto plnění, nikoliv k datu přijetí úplaty nebo zaúčtování do výnosů podle účetních předpisů. Úplaty za plnění vymezená v § 4a odst. 1 ZDPH se tedy do obratu osoby povinné k dani započítávají vždy ke dni uskutečnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, bez ohledu na to, kdy a zda vůbec jsou tyto úplaty zaplaceny. Úplaty přijaté před uskutečněním vymezených plnění se do obratu započítávají až ke dni uskutečnění těchto plnění.

Důležitým pojmem pro zjišťování obratu podle ZDPH je také pojem kterou se podle § 5 odst. 2 ZDPH rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Podle uvedeného ustanovení se za ekonomickou činnost považuje také využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů (např. nájem nemovité věci, nájem stroje, nájem dopravního prostředku), pokud je tento majetek využíván soustavně. V případě soustavného nájmu hmotného majetku fyzickou osobou se jedná o ekonomickou činnost této fyzické osoby i tehdy, kdy příjmy z tohoto nájmu nejsou podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), zdaňovány jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, ale jako příjmy z nájmu podle § 9 ZDP.

Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na jejímž základě vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou podle ZDP zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.

Příjmy, které nejsou úplatou za uskutečněné plnění v rámci ekonomické činnosti(např. smluvní pokuty, náhrady škody, úroky z prodlení apod.) se do obratu podle ZDPH nezahrnují. Do obratu se nezahrnují ani přijaté finanční příspěvky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, ze státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle obdobných programů, nejde-li o dotaci k ceně podle § 4 odst. 1 písm. k) ZDPH. Podle uvedeného ustanovení se rozumí přijaté finanční prostředky poskytované z výše uvedených zdrojů, pokud je příjemci stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; přitom za dotaci k ceně se nepovažuje zejména k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku.

Do obratu podle ZDPH se rovněž nezapočítávají úplaty, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění mimo tuzemsko Tuzemskem se podle § 3 odst. 1 písm. a) ZDPH rozumí území České republiky.

Od roku 2015 se do obratu podle ZDPH započítávají i příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, které jsou podle § 7 odst. 6 ZDP samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů (do konce roku 2014 se tyto příjmy nezahrnovaly do obratu pro účely ZDPH, neboť podle § 5 odst. 2 ZDPH, ve znění účinném do 31. 12. 2014, se činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy za autorské příspěvky, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu, nepovažovaly za ekonomickou činnost).

Podle § 4a odst. 1 ZDPH se do obratu pro účely tohoto zákona zahrnují nejen veškeré úplaty za zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku, ale i veškeré úplaty za plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku.

Jak bylo již uvedeno, podle § 4a odst. 1 písm. c) ZDPH se do obratu pro účely tohoto zákona zahrnujíi úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a ZDPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Toto ustanovení se vztahuje na

V důsledku legislativního nedopatření v novele ZDPH se v měsících lednu až prosinci 2014 do obratu pro účely ZDPH nezahrnovaly úplaty za nájem nemovité věci podle § 56a ZDPH. Tato chyba však byla další novelou ZDPH s účinností od 1. 1. 2015 napravena.

V praxi mohou vznikat spory o to, zda se v konkrétním případě jedná či nejedná o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně. V ZDPH k tomu bohužel není nic bližšího stanoveno. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 302/2008 Sb., kterým byl novelizován ZDPH s účinností od 1. 1. 2009, by se při posuzování pojmu „doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně“ mělo vycházet z rozsudků Evropského soudního dvora (např. C-77/01), podle kterých může být měřítkem pro určení, zda se v konkrétním případě jedná o doplňkovou činnost či nikoliv například výše příjmů z doplňkové činnosti v poměru k příjmům z hlavní části vykonávané činnosti, poměr obratu z doplňkové činnosti k celkovému obratu, použití majetku a personálu k výkonu doplňkové činnosti apod. V Informaci o uplatňování DPH pro územně samosprávné celky, kterou vydalo Ministerstvo financí ČR v souvislosti se změnami ve vymezení obratu od 1. 1. 2009, je mimo jiné uvedeno, že

Na rozdíl od nájmu nemovitých věcí je nájem movitých věcí, jedná-li se o ekonomickou činnost ve smyslu § 5 odst. 2 ZDPH, zdanitelným plněním a úplata za toto plnění se vždy započítává do obratu pro účely tohoto zákona.

Při nájmu majetku ve spoluvlastnictví podle § 1115 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), se do obratu podle ZDPH zahrnuje každému spoluvlastníkovi pronajímané věci taková částka ze sjednané celkové úplaty za nájem společné věci (nájemné), která odpovídá míře, kterou se spoluvlastník podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.

V případě nájmu majetku ve společném jmění manželůnení legislativně vůbec ošetřeno, u kterého z manželů by se měla tato ekonomická činnost vykazovat pro účely daně z přidané hodnoty a který z nich by měl správně zahrnovat nájemné do obratu podle ZDPH. V praxi se obvykle postupuje tak, že úplaty za nájem majetku ve společném jmění manželů eviduje a vykazuje pro účely ZDPH ten z manželů, který příjmy z nájmu uvádí ve svém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Tento postup nemá oporu v ZDPH, ale zákon jej ani nevylučuje. V minulosti se k tomuto problému vyjádřilo Ministerstvo financí tak, že by se mělo v konkrétním případě postupovat podle toho, jak mají manželé mezi sebou právně upravenu správu společného majetku. Od 1. 1. 2014 ale platí podle § 713 OZ, že se součástmi společného jmění nakládají, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody, přičemž povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.

Jak bylo již dříve uvedeno, jednotlivé úplaty se do obratu podle ZDPH zahrnují k datu uskutečnění plnění. Při stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění pro účely zahrnutí úplaty do obratu pro účely ZDPH se postupuje podle příslušných ustanovení § 21 odst. 1 až 8 ZDPH. Den uskutečnění plnění osvobozených od daně, která se podle § 4a odst. 1 písm. b) a c) ZDPH také zahrnují do obratu, se podle § 21 odst. 9 ZDPH postupuje obdobně jako při uskutečnění zdanitelných plnění, avšak u nájmu nemovité věci osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

Podle § 4a odst. 2 ZDPH sedo obratu nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku. Podle § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH se pro účely tohoto zákona dlouhodobým majetkem rozumí obchodní majetek, který je:

Při prodeji pozemků je třeba rozlišovat prodej pozemků, které jsou podle účetních předpisů dlouhodobým hmotným majetkem (úplata za prodej těchto pozemků se do obratu podle ZDPH nezahrnuje), a prodej pozemků, které jsou jako zboží nakupovány za účelem prodeje osobou povinnou k dani, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí (úplata za prodej těchto pozemků se do obratu podle ZDPH zahrnuje).

Pro zjištění skutečné výše obratu si osoba povinná k dani, která dosud není plátcem, musí průběžně vést zvláštní záznamy o úplatách za uskutečněná plnění započítávaných podle § 4a ZDPH do obratu, jelikož z daňové evidence pro účely daně z příjmů ani z účetnictví vedeného podle účetních předpisů není obvykle možné zjistit přesnou výši obratu podle ZDPH (možné to bylo jen do konce roku 2008, kdy se výše obratu podle ZDPH odvíjela u osob vedoucích účetnictví ze zaúčtovaných výnosů a u osob nevedoucích účetnictví od evidovaných příjmů).

Od roku 2009 již ZDPH neobsahuje žádné zvláštní ustanovení o přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody a služeb. V souladu se Směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty se od uvedeného data považuje i přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody vždy za dodání zboží a přeúčtování služby vždy za poskytnutí služby. Přeúčtování jakékoliv částky za přijaté zdanitelné plnění na jinou osobu se tedy u osoby povinné k dani posuzuje jako úplata za uskutečnění jejího zdanitelného plnění pro tuto jinou osobu, tudíž vstupuje osobě povinné k dani do obratu. Obdobně to platí i při přeúčtování úplat za přijatá plnění osvobozená od daně. Na zahrnování přeúčtovaných částek do obratu nemá u osob povinných k dani, které dosud nejsou plátci, žádný vliv ani § 36 odst. 11 ZDPH, podle kterého se za stanovených podmínek nezahrnuje do základu daně částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Uvedené ustanovení se týká výslovně plátců, kterým vymezuje podmínky pro nezahrnování přeúčtovaných částek do základu daně. V Informaci MF ČR k § 36 odst. 11 ZDPH z roku 2008 je uvedeno, že pokud plátce nakoupí vlastním jménem službu nebo teplo, chlad, elektřinu, plyn a vodu a prodává je následně jiné osobě, je tento „přeprodej“ nakoupeného plnění poskytnutím služby nebo dodáním zboží ve smyslu § 2 ZDPH.

Podle § 6 odst. 1 ZDPH se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž stane plátcem, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Podle § 6 odst. 2 ZDPH se osoba povinná k dani uvedená v odstavci 1 stává nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve (např. na základě dobrovolné registrace k DPH podle § 6f ZDPH).

Osoba povinná k dani, která se z důvodu překročení stanoveného limitu obratu stala plátcem, jak výše uvedeno, je podle § 94 odst. 1 ZDPH povinna

bylo v § 4a odst. 3 ZDPH stanoveno, že do obratu osoby povinné k dani, která je společníkem společnosti (společností se zde rozumí společnost podle § 2716 a násl. OZ), v jejímž rámci se uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně, se zahrnuje obrat dosahovaný:

bylo v § 6a ZDPH stanoveno, že osoba povinná k dani, která:

Společník společnosti, který se stal plátcem podle § 6a ZDPH (např. z toho důvodu, že se stal plátcem některý z ostatních společníků), byl podle § 94 odst. 2 ZDPH povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.

bylo v § 95 ZDPH stanoveno, že pokud se osoba povinná k dani, která je společníkem společnosti, stane plátcem, je o tom povinna informovat ostatní společníky do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem.

bylo v § 106c ZDPH stanoveno, že obrat společníka společnosti pro účely zrušení registrace se stanoví jako součet obratu

Novelou ZDPH, obsaženou v části třetí zákona č. 170/2017 Sb., byla s účinností od 1. 7. 2017všechna speciální ustanovení upravující registraci a postupy při uplatňování a správě daně z přidané hodnoty u společníků sdružených ve společnosti zrušena a podle současné právní úpravy si již každý společník společnosti musí plnit všechny daňové povinnosti podle ZDPH samostatně sám za sebe, nikoliv jako dosud v případě společnosti prostřednictvím určeného společníka. Podle současné právní úpravy si každý ze společníků musí zjišťovat obrat pro účely registrace k dani z přidané hodnoty jen sám za sebe (včetně svého podílu na obratu z uskutečněných plnění při společné činnosti ve společnosti), přičemž současná právní úprava již umožňuje, aby někteří společníci byli plátci DPH a jiní nikoliv.

Podle přechodného ustanovení čl. II zákona č. 170/2017 Sb. mohou společníci společnosti postupovat do 31. 12. 2018 podle ustanovení ZDPH, ve znění účinném do 30. 6. 2017, upravujících společnost, přitom postupují podle ZDPH, ve znění účinném od 1. 7. 2017; pokud společníci společnosti již takto nepostupují, oznámí určený společník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo naposledy takto postupováno (tato oznamovací povinnost nevzniká, pokud je tímto posledním zdaňovacím obdobím zdaňovací období, které končí 31. 12. 2018). Podle dalšího přechodného ustanovení čl. II zákona č. 170/2017 Sb. se obrat společníka společnosti pro účely zrušení registrace plátce podle § 106b stanoví podle § 106c odst. 2 ZDPH, ve znění účinném do 30. 6. 2017, za kalendářní měsíce před 1. 7. 2017 nebo za kalendářní měsíce po dobu, kdy společníci společnosti postupují nadále podle dřívější právní úpravy, a podle § 4a ZDPH, ve znění účinném od 1. 7. 2017, za kalendářní měsíce, kdy společníci společnosti postupují již podle současné právní úpravy.

Od roku 2014 je podle § 99 ZDPH zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Podle § 99a odst. 1 písm. a) ZDPH se plátce, jehož obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 000 000 Kč, může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud změnu z měsíčního zdaňovacího období na čtvrtletní zdaňovací období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku. Tato možnost se nevztahuje na plátce, který je nespolehlivým plátcem podle § 106a ZDPH. Podle § 99a odst. 3 ZDPH nelze uvedenou změnu zdaňovacího období učinit pro kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro bezprostředně následující kalendářní rok.

V § 99a odst. 5 ZDPH je stanoveno, jak se pro účely změny zdaňovacího období stanoví obrat v některých specifických případech, a to:

Podle § 106b odst. 1 písm. a) bodu 1 ZDPH může plátce, který má sídlo v tuzemsku a který není skupinou, požádat o zrušení registrace, pokud uplynul 1 rok ode dne, kdy se stal plátcem, a jeho obrat nedosáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 1 000 000 Kč.

Podle § 106b odst. 3 ZDPH může plátce podle § 6b nebo 6e požádat o zrušení registrace, pokud uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy se stal plátcem, a jeho obrat nepřesáhl za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce 250 000 Kč.

Obrat podle ZDPH je po určité modifikaci podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), také kritériem pro vznik povinnosti podnikajících fyzických osob vést účetnictví.

Podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona o účetnictví se tento zákon vztahuje na fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.

Pro účely zákona o účetnictví se tedy do obratu zahrnují kromě obratu vymezeného v § 4a ZDPH navíc i veškeré úplaty za plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění mimo tuzemsko a také úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a ZDPH, která jsou pouze doplňkovou činností uskutečňovanou fyzickou osobou příležitostně (např. příležitostné zprostředkování pojištění, příležitostný prodej nebo nájem pozemku apod.).

Obrat uvedený v § 1 odst. 2 písm. e) zákona o účetnictví je nutno odlišit od „ročního úhrnu čistého obratu“, který je jedním ze tří kritérií pro kategorizaci účetních jednotek a pro vznik povinnosti účetních jednotek mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví se pro účely tohoto zákona ročním úhrnem čistého obratu rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.