Legislativní novinky k 2. 9. 2018

Navrhovaná novela zákona o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.), která je k dispozici na webu Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk č. 206/0, obsahuje celkem 269 změn a 13 navazujících přechodných ustanovení. Součástí novely je i zapracování změn plynoucích z legislativy EU.

Novela určitým způsobem reaguje na dosavadní judikaturu, která se vztahuje k definici ekonomické činnosti. Zákon bude nově explicitně vymezovat osoby, které nejsou osobou povinnou k dani (potenciální plátce daně či identifikovaná osoba). Osobami povinnými k dani tak mimo jiné nebudou zaměstnanci nebo i jiné osoby při uskutečňování ekonomické činnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu. Otázkou však je, jaká jsou další definiční kritéria pro tento obdobný vztah. Důvodová zpráva pouze uvádí, že bude nezbytné vždy zkoumat individuální souvislosti konkrétního případu. Toto bude zejména důležité v případě posuzování činnosti jednatelů (členů statutárních orgánů korporací), kdy se i tyto osoby mohou stát plátci DPH.

Do zákona se novelou implementuje směrnice Rady EU 2017/2455, která nově upravuje pravidla pro e-commerce. Nově tak bude možné v určitých případech zdaňovat poskytované digitální služby v tom členském státě, v němž jsou poskytovatelé usazeni, namísto státu příjemce služby. Rozhodujícím kritériem pro tento postup bude (ne)překročení roční prahové hodnoty v ekvivalentu 10 000 EUR.

Uvedená směrnice, která bude novelou transponována do naší legislativy, dále upravuje i pravidla pro vystavování daňových dokladů v případě použití režimu jednoho správního místa (MOSS). Poskytovatelé digitálních služeb se budou při vystavování daňových dokladů řídit výhradně pravidly státu, ve kterém jsou v režimu registrováni, namísto pravidel každého členského státu, ve kterém jsou služby spotřebovávány.

Návrh reaguje na směrnici Rady EU 2016/1065, která harmonizuje pravidla pro uplatňování daně z přidané hodnoty v případě poukazů či plnění, která jsou s poukazy spojena. Do příslušných ustanovení zákona tak budou doplněna pravidla týkající se vymezení poukazů, uskutečnění plnění, stanovení základu daně a uplatnění nároku na odpočet daně. Zákon bude rozlišovat tzv. jednoúčelové poukazy, které se vztahují k dostatečně vymezeným plněním, a tzv. víceúčelové poukazy, v případě kterých není zřejmé, na jaká plnění budou uplatněny. Co se týče jednoúčelových poukazů, úprava se fakticky nemění, nicméně u víceúčelových poukazů budou stanovena specifická pravidla pro vznik daňové povinnosti.

Nově bude upraven okamžik uskutečnění zdanitelného plnění v případě některých služeb. U služeb, které jsou poskytovány v přímé souvislosti s nájmem, se za jejich poskytnutí bude považovat den zjištění jejich hodnoty. V zákoně tak bude upraven postup pro vyúčtování vedlejších služeb k nájmu (např. úklidové služby, údržba nemovitosti atp.), který již v současné době někteří pronajímatelé chybně aplikují.

Novelou zákona se také jinak stanoví den uskutečnění zdanitelného plnění u služeb poskytovaných na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě za předpokladu, že odměnu hradí stát. Jedná se zejména o služby advokáta, který je ustanoven zástupcem tzv. , přičemž den uskutečnění zdanitelného plnění bude vztažen až k okamžiku ukončení zastupování.

Návrh novely zákona také obsahuje požadavek na uvedení zákonem stanoveného data opravy základu daně přímo na opravný daňový doklad (daňový „dobropis“ nebo „vrubopis“). Tato na první pohled nevýznamná změna by měla předcházet problémům při uvádění data povinnosti přiznat daň v kontrolním hlášení, kdy se často rozchází informace výstavce dokladu a jeho příjemce.

Novela zákona také lehce rozšiřuje počet případů, kdy je možné provést opravu základu daně u nedobytných pohledávek. V současné době je možné za určitých okolností provést opravu pouze v případě insolvenčních pohledávek, kdy je na dlužníka prohlášen konkurz, resp. úpadek je řešen reorganizací (podrobnosti jsou uvedeny v části příspěvku „Ve stručnosti“). Od příštího roku je navrhováno, že oprava by se vztahovala i na určité případy exekucí nebo na úmrtí dlužníka.

Novela zákona se značným předstihem zavádí omezení možnosti volby zdanění nájmu nemovitostí mezi plátci. S účinností od roku 2021 nebude možné zatěžovat nájem nemovitostí daní z přidané hodnoty, pokud se bude jednat o nemovitost určenou pro bydlení. V těchto případech bude nutné nájem vždy osvobodit. Tato skutečnost bude mít samozřejmě dopad na (ne)možnost uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých plnění.

Dne 16. 8. 2018 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, která nabyde účinnosti 1. 1. 2019. Novela upravuje definici tzv. základního investičního fondu, který podléhá zdanění 5% sazbou daně z příjmů právnických osob. Počínaje novým rokem se množina investičních fondů s možností uplatnění této sazby daně dále zužuje.

Dne 16. 8. 2018 byla dále na webových stránkách Finanční správy zveřejněna informace k možnosti provést opravu základu daně u plnění vůči dlužníkovi, jehož úpadek je řešen reorganizací. V souladu s touto informací může věřitel provést opravu základu daně (a výše daně) podle § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, v případě restrukturalizace svých pohledávek na základě schváleného reorganizačního plánu, která spočívá v prominutí části dluhů dlužníka. Počínaje rokem 2019 se tato úprava má dostat přímo do zákona o dani z přidané hodnoty v souvislosti s plánovaným přijetím daňového balíčku. Upozorňujeme, že se však jedná o jiný mechanismus opravy než u pohledávek v insolvenčním řízení, které je řešeno formou konkurzu. V těchto případech se nadále postupuje dle § 44 zákona o dani z přidané hodnoty.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.