Vydáno: 4. 2. 2019
Prošlo odborným dohledem
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 Ing. Jiří Vychopeň Blíží se povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, v následujícím příspěvku si proto zrekapitulujeme legislativní novinky pro rok 2018, dále se podíváme na zákonem stanovené povinnosti, na které je potřeba pamatovat při přípravě přiznání, a vše nakonec završíme praktickým příkladem sestavení přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018. Nejdůležitější změny pro zdaňovací období roku 2018 Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se poplatníci řídí zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), ve kterém pro zdaňovací období roku 2018 došlo k řadě změn, přičemž poplatníků daně z příjmů fyzických osob se týkají zejména tyto změny: Podle nového znění § 7 odst. 7 ZDP může poplatník s příjmy ze samostatné činnosti, pokud neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uplatňovat výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12 ZDP, ve výši: 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč, 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč, 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 300 000 Kč, 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP a § 7 odst. 6 ZDP; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 400 000 Kč. Podle nového znění § 9 odst. 4 ZDP může poplatník s příjmy z nájmu, pokud neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uplatnit výdaje ve výši 30 % z příjmů z nájmu podle § 9 odst. 1 ZDP, nejvýše však do částky 300 000 Kč. Uvedené změny znamenají, že pro zdaňovací období roku 2018 byl snížen limit příjmů, u kterých lze uplatnit výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 ZDP, z 2 000 000 Kč na 1 000 000 Kč. V návaznosti na výše uvedené změny byl zrušen § 35ca ZDP. Tato změna znamená, že pokud ve zdaňovacím období roku 2018 poplatník u dílčího základu daně podle § 7 ZDP nebo u dílčího základu daně podle § 9 ZDP uplatňuje namísto skutečně vynaložených výdajů výdaje v procentní výši, může si snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti, a to i v případě, že součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, bude vyšší než 50 % celkového základu daně. Podle nového znění věty první § 35c odst. 1 ZDP má poplatník daně z příjmů fyzických osob nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 19 404 Kč ročně na druhé dítě a 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě. Pro zdaňovací období roku 2018 bylo zvýšeno pouze daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě, a to o 1 800 Kč ročně (tj. o 150 Kč měsíčně), zatímco daňové zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě zůstalo zachováno v dosavadní výši. Podle nového znění věty poslední § 35c odst. 1 ZDP se v případě více dětí ve společně hospodařící domácnosti pro účely uvedeného ustanovení již neposuzují všechny vyživované děti dohromady, ale posuzují se samostatně vyživované děti každého z poplatníků. Např. pro druha a družku, kteří mají jedno společné dítě a každý má ještě jedno dítě ze svého dřívějšího manželství, to znamená, že ačkoliv s nimi žijí v domácnosti celkem tři děti, ve zdaňovacím období roku 2018 mohou tito poplatníci uplatňovat daňové zvýhodnění jen v základní výši na jedno z dětí a ve výši na druhé dítě u zbylých dvou. Podle nového znění § 35c odst. 4 ZDP nadále platí, že pro dosažení nároku na daňový bonus musí příjmy poplatníka dosáhnout alespoň šestinásobku minimální mzdy, nově se ale vychází pouze z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Znamená to, že ve zdaňovacím období roku 2018 se pro daný účel již nezohledňují příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP ani příjmy z nájmu podle § 9 ZDP. Podle nového § 38zf ZDP platí, že pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. Znamená to, že pokud poplatník podá řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 společně se žádostí o vrácení přeplatku na dani např. již v měsíci lednu 2019, bude takto podaná žádost o vrácení přeplatku na dani považována za platně podanou a poplatníkovi bude na jejím základě přeplatek na dani vrácen, pokud mu k datu vyměření daně, tj. k 1. 4. 2019, vznikne vratitelný přeplatek nejméně ve výši 100 Kč; poplatník v tomto případě již nebude muset tak jako dosud podávat později znovu žádost o vrácení přeplatku na dani. Na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 mohou mít významný dopad i některé další změny, například: Nařízením vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, byla od 1. 1. 2018 zvýšena základní měsíční sazba minimální mzdy na 12 200 Kč. Tato změna se týká těchto ustanovení ZDP: § 4 odst. 1 písm. h) ZDP, podle kterého je od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze do výše 36násobku minimální mzdy platné k 1. dni zdaňovacího období,§ 35c odst. 4 ZDP, podle kterého může poplatník ve zdaňovacím období uplatnit daňový bonus jen při dosažení příjmu podle § 6 nebo 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, § 35bb odst. 4 ZDP, podle kterého lze slevu za umístění dítěte uplatnit za každé vyživované dítě maximálně do výše minimální mzdy. Pro zdaňovací období roku 2018 platí nová limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně podle § 16a ZDP, a to ve výši 1 438 992 Kč. Podle § 16a odst. 2 ZDP činí solidární zvýšení daně 7 % z kladného rozdílu mezi: a.součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 ZDP (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období ab.48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 1 ZDP povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (viz § 5 odst. 3 ZDP). Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat také: poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je rovněž povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (tj. daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP (tj. slevu na dani na manželku, slevu na dani na invaliditu a slevu za umístění dítěte), nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 4 ZDP povinen podat i poplatník, u něhož se daň za zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tato povinnost se nevztahuje na poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, u kterého v průběhu zdaňovacího období došlo k solidárnímu zvýšení daně u zálohy podle § 38ha ZDP, ale jeho daň za zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP (to znamená, že i tento poplatník může za zákonem stanovených podmínek požádat o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele). Podle § 38g odst. 5 ZDP je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP. Jedná se o postup při opravě chyb při zdanění příjmů ze závislé činnosti vzniklých zaviněním ze strany zaměstnance, které je podle uvedeného ustanovení zaměstnavatel povinen ve stanovené lhůtě oznámit správci daně a současně mu předložit doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; o podání tohoto oznámení je zaměstnavatel současně povinen informovat zaměstnance, kterému na základě tohoto oznámení vznikla povinnost podat daňové přiznání a uvést v něm příslušnou dlužnou částku vzniklého rozdílu na dani nebo na vyplaceném daňovém bonusu. Podle § 38g odst. 6 ZDP je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob také poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. V tomto případě se jedná o povinnost zaměstnance zdanit prostřednictvím daňového přiznání příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnance z důvodu porušení podmínek pro jejich osvobození od daně podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou k tomu ale je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob rovněž není povinen podat poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. Pokud ale měl poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, je za toto zdaňovací období povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob je poplatník povinen uvést veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP. Podle § 36 odst. 7 ZDP může poplatník zahrnout do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob i veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP, tj. příjmy z dohod o provedení práce do limitu 10 000 Kč měsíčně, které jsou podle uvedeného ustanovení samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, přičemž se daň sražená z těchto příjmů započte na daň za toto zdaňovací období. Do daňového přiznání ale nelze zahrnovat příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 6 ZDP, tj. příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, které jsou podle uvedeného ustanovení rovněž samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, avšak daň sraženou z těchto příjmů nelze započíst na daň za toto zdaňovací období. Pokud jsou součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP. Podle uvedeného ustanovení je příslušný plátce daně povinen na žádost poplatníka vystavit za období, za které byla poplatníkovi vyplácena nebo zúčtována mzda, nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění. Poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky podle § 2 odst. 2 ZDP, uvedou v daňovém přiznání jak příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (tj. zápočet daně zaplacené v zahraničí nebo vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v České republice), anebo postupují podle příslušného ustanovení § 38f ZDP. Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty podle § 2 odst. 3 ZDP, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice. Podle § 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), je poplatník povinen sdělit správci daně, u kterého je registrován k dani z příjmů fyzických osob, i skutečnost, že mu ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob. Tuto skutečnost je poplatník povinen sdělit správci daně ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období. Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 musí být podáno nejpozději v pondělí 1. 4. 2019, ale v případě poplatníka, jehož přiznání k dani z příjmů fyzických osob za toto zdaňovací období zpracovává a předkládá poradce (tím se podle § 29 odst. 2 daňového řádu rozumí daňový poradce nebo advokát), musí být daňové přiznání podáno nejpozději v pondělí 1. 7. 2019 (v tomto případě musí být nejpozději do 1. 4. 2019 podána správci daně příslušná plná moc k zastupování). Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2018 do 1. 7. 2019 platí také pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví a mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku za rok 2018 ověřenou auditorem. Podle § 36 odst. 4 daňového řádu může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o tři měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V případě úmrtí poplatníka daně z příjmů fyzických osob se řídí přechod jeho daňové povinnosti za toto zdaňovací období § 239a až 239d daňového řádu. Od zdaňovacího období roku 2018 platí podle nového znění § 38ga ZDP, že v daňovém přiznání podávaném osobou spravující pozůstalost, jež se týká daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, nelze uplatnit: a) nezdanitelnou část základu daně, b) slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35 ZDP, c) daňové zvýhodnění. Původní znění § 38ga ZDP neumožňovalo uplatňovat v uvedeném daňovém přiznání slevu na dani za zaměstnance se zdravotním nebo těžším zdravotním postižením podle § 35 ZDP, ani odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle § 34a až 34e ZDP a odpočet na podporu odborného vzdělávání podle § 34f až 34h ZDP. Pro daňová přiznání, která podávají poplatníci daně z příjmů fyzických osob, s výjimkou poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení, jsou stanovena zvláštní pravidla v § 38gb ZDP. V § 244 daňového řádu jsou stanoveny lhůty pro podávání daňových přiznání při insolvenčním řízení. Důsledky nepodání nebo opožděného podání daňového přiznání Nebude-li řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 podáno, pak podle § 145 daňového řádu správce daně vyzve poplatníka k jeho podání a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň z příjmů fyzických osob podle pomůcek nebo může správce daně předpokládat, že poplatník tvrdil v řádném daňovém přiznání daň ve výši 0 Kč. Pokud lze důvodně předpokládat, že poplatníkovi bude daň z příjmů doměřena, může správce daně poplatníka vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu k tomu náhradní lhůtu. Také v tomto případě platí, že nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek. Nepodá-li poplatník přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018, ačkoli měl tuto povinnost, nebo tak učiní po stanovené lhůtě, a toto zpoždění bude delší než pět pracovních dnů, vznikne mu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, která podle § 250 odst. 1 daňového řádu činí: 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání se nepředepíše a poplatníkovi nevznikne povinnost ji uhradit, pokud její výše vypočtená podle § 250 odst. 1 daňového řádu dosáhne částku menší než 200 Kč. Pokud ale poplatník řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání nepodá, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato daňová přiznání trvala, použije se při výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 odst. 1 daňového řádu stanovená horní hranice; přitom výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše pokuty za opožděné tvrzení daně vypočtené podle § 250 odst. 1 daňového řádu nesmí být vyšší než 300 000 Kč. Podle § 250 odst. 7 daňového řádu je výše pokuty za opožděné tvrzení daně „poloviční“, pokud: a) daňový subjekt podá řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a b) v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení. Podle zvláštního ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně v § 38o ZDP se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob snižuje na desetinu, je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně. Tiskopisy pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 Podle § 72 daňového řádu lze řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Podání daňového přiznání lze učinit i datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3 daňového řádu. Má-li poplatník daně z příjmů fyzických osob nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, je podle § 72 odst. 4 daňového řádu povinen učinit podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu. Totéž platí pro poplatníka, který vede účetnictví, pokud má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pro zdaňovací období roku 2018 vydalo Ministerstvo financí České republiky nový vzor základního tiskopisu Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (tiskopis MFin 25 5405 – vzor č. 25) s novými Pokyny k jeho vyplnění (tiskopis MFin 25 5405/1 – vzor č. 26). Dále byly vydány i nové vzory tiskopisů příloh k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018, a to: Příloha č. 1 (tiskopis MFin 25 5405/P1 – vzor č. 14) Tato příloha slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Příloha č. 2 (tiskopis MFin 25 5405/P2 – vzor č. 14) Tato příloha slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z nájmu podle § 9 ZDP a dílčího základu daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Příloha č. 3 (tiskopis MFin 25 5405/P3 – vzor č. 14) Tato příloha je určena výhradně pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Podle § 38f odst. 8 ZDP se metoda prostého zápočtu provádí za každý stát samostatně. Pokud poplatníkovi ve zdaňovacím období plynuly příjmy z více států, použije se k výpočtu za každý další stát Samostatný list k Příloze č. 3 (tiskopis MFin 25 5405a – vzor č. 3). Příloha k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 ZDP (tiskopis 25 5405/P6 – vzor č. 1) Tato příloha se použije při uplatnění daňové ztráty z minulých zdaňovacích období ke snížení základu daně. Pro účely zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou v databázi aktuálních daňových tiskopisů na internetových stránkách Finanční správy obsaženy i tyto další tiskopisy: Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP (tiskopis 25 5405b – vzor č. 2) Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením podle § 35 ZDP (tiskopis MFin 25 5405c – vzor č. 12) Pro výpočet slev na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, při jehož výpočtu se postupuje podle § 35 odst. 2 ZDP. Zjednodušený tiskopis daňového přiznání pouze pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti (tiskopis MFin 25 5405/D – vzor č. 2) Poplatníci, kteří měli ve zdaňovacím období roku 2018 pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů České republiky), mohou k podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za toto zdaňovací období použít zjednodušený dvoustránkový tiskopis daňového přiznání, jehož součástí je i žádost o vrácení přeplatku na dani. K tomuto tiskopisu byly vydány i Pokyny k jeho vyplnění (tiskopis MFin 25 5405/D/1 – vzor č. 3). Příklad na vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 Pan Martin V. (rodné číslo 791102/xxxx), který má od 1. 2. 2019 trvalý pobyt v Šumperku, Polní 2836/21 (předtím měl trvalý pobyt na adrese Brno-sever, Muchova 1225/11), žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou Helenou (rodné číslo 845319/xxxx), se synem Markem (rodné číslo 130225/xxxx) a dcerou Monikou (rodné číslo 166111/xxxx). Manželka Helena v roce 2018 pobírala pouze rodičovský příspěvek a neměla žádné jiné příjmy. V období leden až červen 2018 byl pan Martin V. jednatelem obchodní společnosti MV, s. r. o., ve které byl od jejího vzniku v roce 2012 jediným společníkem a jednatelem. Za výkon funkce jednatele pobíral měsíčně odměnu ve výši 2 000 Kč. Podle potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění vystaveného plátcem daně (tj. s. r. o.) činil úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti za období leden až červen 2018 celkem 12 000 Kč, pojistné na veřejné zdravotní pojištění zaplacené zaměstnavatelem činilo 1 080 Kč, nebyly sraženy žádné zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. V červenci roku 2018 pan Martin V. svůj podíl v s. r. o. prodal, a to za sjednanou kupní cenu ve výši 5 100 000 Kč, která mu byla dne 23. 8. 2018 v plné výši zaplacena na jeho účet u peněžního ústavu. Od roku 2017 pan Martin V. provozuje na základě živnostenského oprávnění vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“ a na základě osvědčení od Ministerstva průmyslu a obchodu vykonává také „činnost energetického specialisty“. Pro účely zdaňování příjmů z uvedených samostatných činností vede pan Martin V. v souladu s § 7 odst. 8 ZDP pouze evidenci dosažených příjmů z jednotlivých samostatných činností a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s těmito činnostmi, jelikož výdaje uplatňuje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP. Za zdaňovací období roku 2018 dosáhly příjmy pana Martina V. z provozování vázané živnosti celkem 1 320 000 Kč a příjmy z vykonávání činnosti energetického specialisty celkem 360 000 Kč. U uvedených příjmů uplatní pan Martin V. výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle příslušných ustanovení § 7 odst. 7 ZDP, tj.: u příjmů ze živnosti podle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP ve výši 600 000 Kč (60 % z 1 000 000), u příjmů z činnosti energetického specialisty podle § 7 odst. 7 písm. d) ZDP ve výši 144 000 Kč (40 % z 360 000). Za příspěvky do odborných časopisů obdržel pan Martin V. v roce 2018 autorské honoráře v celkové výši 30 000 Kč. U tohoto příjmu ze samostatné činnosti uplatní pan Martin V. výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 písm. d) ZDP, tj. ve výši 12 000 Kč (40 % z 30 000). Ve zdaňovacím období roku 2018 měl pan Martin V. také tyto další příjmy: úroky plynoucí z poskytnuté zápůjčky peněžních prostředků ve výši 22 000 Kč, za příležitostný pronájem přívěsného vozíku obdržel celkem 25 000 Kč, za prodaný pozemek obdržel částku 70 000 Kč (pozemek nabyl pan Martin V. darem od rodičů v roce 2010), za prodané akcie obdržel částku 120 000 Kč (akcie koupil pan Martin V. v roce 2016 za 135 000 Kč). Manželé V. mají ve společném jmění manželů dům v Brně, ve kterém pronajímají bytové a nebytové prostory, přičemž příjmy z nájmu zdaňuje pan Martin. Za zdaňovací období roku 2018 činily příjmy z nájmu celkem 420 000 Kč. U těchto příjmů pan Martin V. uplatní výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 9 odst. 4 ZDP, tj. ve výši 126 000 Kč (30 % ze 420 000 Kč). Ke zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 použije pan Martin V. tyto další podklady, které budou uvedeny v seznamu povinných příloh na straně 4 základního tiskopisu daňového přiznání: potvrzení od penzijní společnosti, podle kterého zaplatil v roce 2018 na své penzijní připojištění se státním příspěvkem částku v celkové výši 36 000 Kč (měsíčně 3 000 Kč), potvrzení od pojišťovny, se kterou má uzavřenu smlouvu o svém soukromém životním pojištění na dobu do dosažení věku 60 let, podle kterého zaplatil v roce 2018 pojistné ve výši 25 000 Kč, potvrzení o dvou odběrech krve v roce 2018, při kterých nebyla dárci, tj. panu Martinovi V., poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve, potvrzení od mateřské školky, podle kterého činily výdaje vynaložené manžely V. za umístění jejich syna Marka v tomto předškolním zařízení na rok 2018 celkem 12 800 Kč. Ve zdaňovacím období roku 2018 pan Martin V. zaplatil dvě zálohy na daň z příjmů fyzických osob, a to v měsíci červnu roku 2018 ve výši 55 800 Kč a v měsíci prosinci roku 2018 ve výši 41 200 Kč. K podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018 může pan Martin V. použít interaktivní tiskopis č. 25 5405 MFin 5405 – vzor č. 25, který je k dispozici na internetových stránkách finanční správy. Podání daňového přiznání včetně povinných příloh bude učiněno v souladu s § 72 odst. 4 daňového řádu datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, která bude odeslána prostřednictvím datové schránky poplatníka ve stanoveném termínu, tj. do 1. 4. 2019. Poznámky k řešení Při vyplnění základního tiskopisu daňového přiznání a jeho součástí, tj. příloh č. 1 a 2, se bude pan Martin V. řídit příslušnými pokyny k vyplnění. Na příjem z prodeje podílu v s. r. o. ve výši 5 100 000 Kč se v daném případě vztahuje osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. r) ZDP, a proto tento příjem nebude uveden v daňovém přiznání. Protože se ale jedná o příjem osvobozený od daně vyšší než 5 mil. Kč, je pan Martin. V. povinen nejpozději do 1. 4. 2019 podat správci daně oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v ZDP, ve kterém uvede výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Na příjem z příležitostného nájmu přívěsného vozíku ve výši 25 000 Kč se vztahuje osvobození od daně podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, a proto ani tento příjem nebude uveden v daňovém přiznání. Na příjem z prodeje pozemku se vztahuje osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, tudíž ani tento příjem nebude uveden v daňovém přiznání. Na příjem z prodeje akcií se nevztahuje osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, jelikož tento příjem přesáhl částku 100 000 Kč, ani osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP, protože mezi nabytím a prodejem akcií neuplynula doba 3 let. Z uvedených důvodů uvede pan Martin V. příjem z prodeje akcií v daňovém přiznání jako příjem podle § 10 ZDP, přičemž s ohledem na § 10 odst. 4 ZDP nemůže uplatnit ztrátu z prodeje akcií (výdaje na nákup akcií proto uplatní jen do výše příjmů z jejich prodeje). Zrušení § 35ca ZDP umožňuje panu Martinovi V. uplatnit ve zdaňovacím období roku 2018 slevu na dani na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a daňové zvýhodnění na obě děti podle § 35c ZDP. Z výdajů vynaložených manžely V. za umístění jejich dítěte v předškolním zařízení uvedených na potvrzení vystaveném mateřskou školkou pan Martin V. uplatní jako slevu za umístění dítěte na řádku 69a základního tiskopisu daňového přiznání částku 12 200 Kč (podle § 35bb odst. 4 ZDP lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu za umístění dítěte maximálně do výše minimální mzdy). Za zdaňovací období roku 2018 vznikl panu Martinovi V. přeplatek na dani z příjmů fyzických osob ve výši 9 138 Kč (viz řádek 91 základního tiskopisu daňového přiznání), který mu bude vrácen na základě vyplněné žádosti o vrácení přeplatku na poslední straně základního tiskopisu daňového přiznání. Jestliže bude pan Martin V. žádat o vrácení přeplatku na účet vedený u peněžního ústavu, uvede v žádosti účet (popřípadě jeden z účtů), který má registrován u správce daně. Pokud by žádal o vrácení přeplatku daně na jiný účet, správce daně by s ohledem na § 155 odst. 3 daňového řádu takové žádosti nevyhověl (viz Upozornění pro registrované daňové subjekty žádající vrácení přeplatku na dani na účet neuvedený v registraci, které bylo opakovaně zveřejněno na internetových stránkách Finanční správy České republiky). Příloha: Přiznání k DPFO (.pdf) Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.