V souladu s § 4 odst. 12 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ “), jsou účetní jednotky povinny vést české podvojné účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Pak je ale přirozeně nutno řešit otázku, jak na českou měnu převést majetek a závazky vyjádřené v měně cizí: třeba dluh vůči slovenskému dodavateli v eurech nebo tržbu od amerického zákazníka v dolarech. Návazně účetní jednotky čekají starosti při úhradách cizoměnových závazkových vztahů a při směně peněz v cizích měnách na českou měnu nebo naopak. Speciální komplikací některých cizoměnových položek je dále nutnost jejich aktualizovaného ocenění v české měně k datu účetní závěrky, kdy se musí znova přepočítat jednotně měnovým kursem vyhlášeným Českou národní bankou.
Cizí měny v podvojném účetnictví
Ing.
Martin
Děrgel
České účetnictví je nutno vést v české měně
Účtovat nelze pouze na bázi měrných jednotek – v počtech kusů, člověko-hodinách, kilogramech, litrech, kilometrech, Wattech apod.
Vše je nezbytné převést na jednoznačnou cenu,
byť by měla být po jistou dobu jen odhadnuta. Ovšem nejen to. Tyto ceny nemohou být vyjádřeny v různých měnách, jak ukáže příklad. Příklad 1
Srovnávání jablek s hruškami
Česká firma A se zabývá výrobou novinového papíru, přičemž výrobní linku koupila v Brně za 3 miliony Kč, vstupní surovinu (buničinu) pořizuje z Plzně za 100 000 Kč/tuna, mzdové náklady jejích českých zaměstnanců činí 50 000 Kč/tuna produktu a papír převážně dodává pražské tiskárně za 200 000 Kč/tuna.
Konkurenční česká firma B se zabývá rovněž výrobou novinového papíru. Výrobní linku ale pořídila na Slovensku za 100 000 EUR, vstupní surovinu (buničinu) kupuje v Polsku za cenu 10 000 PLN/tuna (polský zlotý), mzdové náklady jejích převážně ukrajinských zaměstnanců činí 50 000 UAH/tuna produktu (ukrajinská hřivna) a výsledný produkt vyváží hlavně do Spojených států amerických za prodejní jednotkovou cenu 10 000 USD/tuna.
Která z firem – A nebo B – je na tom ekonomicky lépe, do které se vyplatí investovat? I když se omezíme pouze na uváděné položky, tak to nelze zodpovědně říct. Cenové údaje je totiž potřeba – v daném případě u firmy B – převést na jednotnou měnu, kterou při účtování podle českých účetních předpisů musí být česká koruna.
Jedinou možností, jak udělat pořádek v účetních datech vyjádřených v různých, resp. cizích měnách, je přepočíst je na českou měnu – tj. českou korunu. Teprve poté, co
všechny účtované položky vyjádříme v české měně,
stávají se výstupy účetnictví časově i prostorově srovnatelné. Což je koneckonců od nepaměti hlavním posláním účetní evidence.Příklad 2
Srovnávání jablek s jablky
Navažme na předešlý příklad a převeďme cizoměnové údaje firmy B na Kč pomocí aktuálních měnových kursů České národní banky („ČNB“). Odhalíme tak, že výrobní linku pořídila za 100 000 Eur x 25,715 Kč/Eur = 2 571 500 Kč, tedy o více než 400 000 Kč levněji než firma A. Vstupní surovinu (buničinu) kupuje za 10 000 PLN/tuna x 6,004 Kč/PLN = 60 040 Kč/tuna, opět za méně než firma A. Mzdové náklady činí 50 000 UAH/tuna x 0,867 Kč/UAH = 43 350 Kč, což je nákladově úspornější než u srovnávané firmy A. Konečný výrobek (novinový papír) prodává firma B za 10 000 USD/tuna x 22,962 Kč/USD = 229 620 Kč, což je zase lepší hodnota než u firmy A.
Díky sjednocení porovnávaných údajů na stejnou měnu (Kč) je zřejmé, že firma B je na tom ve všech sledovaných údajích lépe než firma A; jde ale o velké zjednodušení reality, neboť ekonomických aspektů je daleko více.
Proč je s cizoměnovými položkami více účetní práce
Tím, že cizoměnovou položku (např. dluh vůči slovenskému dodavateli 1 000 Eur) přepočteme při vzniku na české koruny (např. 25 000 Kč, MD 501/D 321) z ní samozřejmě neuděláme korunovou položku. Stále půjde o dluh v eurech, který bude nutno splatit jako 1 000 Eur a nikoli 25 000 Kč; ledaže by se strany dohodly o změně měny, což ale nepředpokládáme. Jak se tento první účetní případ promítl do rozvahy daného dlužníka, ukazuje schéma.
Vznikem eurového dluhu to ale neskončí. Po čase doplní první cizoměnový účetní případ – vznik dluhu 1 000 Eur (25 000 Kč) – navazující druhý cizoměnový účetní případ:
úhrada dluhu zaplacením přesně 1 000 Eur.
Také tuto druhou záležitost je nutno zaúčtovat v českých korunách, přičemž nový přepočítací kurs může být
ve srovnání s prvním použitým pro přepoče