Zaměstnanecké benefity a naturální mzda

Vydáno: 24 minut čtení

V článku se zaměříme na vztah poskytnuté naturální mzdy k zaměstnaneckému benefitu u zaměstnance a na otázku, jaké je daňové řešení naturální mzdy u zaměstnavatele.

Zaměstnanecké benefity a naturální mzda
Ing.
Ivan
Macháček
 
Poskytování zaměstnaneckých benefitů
Mzda (plat) je odměnou za práci
, přičemž do ní počítáme i odměny, prémie, bonusy, příplatky a jiná plnění poskytovaná vedle základní mzdy za výkon činnosti pro zaměstnavatele.
Zaměstnanecký benefit
můžeme definovat jako určitou výhodu danou zaměstnanci jeho zaměstnavatelem, a to
nad rámec příslušející mzdy
. U zaměstnaneckého benefitu jde o dobrovolné plnění, k němuž nemá zaměstnavatel povinnost ze zákona. Benefity mají významnou motivační roli pro stávající zaměstnance i pro nové uchazeče o zaměstnání. V současné situaci na pracovním trhu a nedostatku vhodných pracovníků mají právě zaměstnanecké benefity poskytované příslušným zaměstnavatelem výrazný vliv na rozhodování uchazečů o zaměstnání, zda nastoupí k tomuto zaměstnavateli do pracovního poměru.
Poskytování různých zaměstnaneckých benefitů ve formě peněžitých a nepeněžitých plnění zaměstnancům je nezbytným nástrojem v oblasti řízení lidských zdrojů. Tato zaměstnanecká plnění poskytovaná vedle mzdy jsou součástí motivace zaměstnanců a jsou vlastními zaměstnanci v převážné míře hodnocena výše než motivace pouze ve formě mzdových úprav.
Při posuzování daňového řešení poskytovaných zaměstnaneckých benefitů na straně zaměstnance je nutno vždy zkoumat, zda se jedná o příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti anebo je od této daně osvobozen podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), přičemž
v některých ustanoveních § 6 odst. 9 ZDP se váže osvobození od daně z příjmů na poskytování zaměstnaneckých benefitů z fondu kulturních a sociálních potřeb
, a u zaměstnavatelů, kteří tento fond netvoří, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo z výdajů (nákladů), které nejsou u zaměstnavatele výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Zákon o daních z příjmů obsahuje v § 6 pro některá plnění zaměstnavatele limity, do výše kterých není plnění zaměstnavatele předmětem daně příjmů ze závislé činnosti (§ 6 odst. 7 ZDP), a limity, do výše kterých jsou poskytované zaměstnanecké benefity na straně zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů závislé činnosti (§ 6 odst. 9 ZDP) a nad tyto limity podléhá plnění zaměstnavatele na straně zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti (ze superhrubé mzdy).
Podle znění § 6 odst. 9 ZDP jsou osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti nepeněžní plnění zaměstnavatele, vynaložená na:
-
odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele a na rekvalifikaci zaměstnanců,