Vydáno: 9. 4. 2020
Informace o přijatých daňových opatřeních v souvislosti s pandemií koronaviru Ing. Zdeněk Morávek V souvislosti s mimořádnými opatřeními, které byly přijaty k zamezení šíření koronaviru, byla přijata vládou České republiky také řada opatření, která mají snížit negativní dopad těchto opatření na jednotlivé daňové subjekty. V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na přijatá opatření v daňové oblasti, které se mohou týkat neziskových poplatníků. I když tyto subjekty určitě nejsou cílovou skupinou těchto opatření, je vhodné o některých z nich blíže informovat. Posunutí termínu podání přiznání daně z příjmů Prvním významným opatřením je automatické posunutí termínu pro podání a současně úhradu daně z příjmů, a to pro fyzické i právnické osoby. Termín je posunut pro všechny poplatníky do 1. 7. 2020 s tím, že není nutné o tento odklad individuálně žádat a není nutné splnit žádné speciální podmínky. Současně s tímto posunem termínu nejsou spojeny žádné sankce. To vyplývá přímo z Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správ­ního poplatku z důvodu mimořádné události čj. MF-7108/2020/3901-2 zveřejněném ve Finančním zpravodaji č. 4/2020. Z bodu III. tohoto rozhodnutí vyplývá, že se promíjí pokuta podle § 250 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), za opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019 a podle bodu IV. je potom promíjen úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019, vyjma úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, které se váží k nedoplatku na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem. Toto prominutí se týká daňových subjektů, kteří mají jinak povinnost podat daňové přiznání v neprodloužené lhůtě (tedy nemají povinný audit nebo nemají daňového poradce), za podmínky, že k podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019 dojde nejpozději dne 1. 7. 2020 a že dojde k úhradě daně z příjmů za zdaňovací období roku 2019 nejpozději dne 1. 7. 2020. Příklad 1 Základní škola, příspěvková organizace, vede podvojné účetnictví, ale nesplňuje kritéria pro povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a ani nevyužívá služeb daňového poradce. Vzhledem k epidemii koronaviru se ovšem nepodařilo včas sestavit a podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, a tak bylo podáno až na konci dubna roku 2020. Jak vyplývá z výše uvedeného, pokud příspěvková organizace podá daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob do 1. 7. 2020, bude jí automaticky prominuta pokuta za opožděné podání daňového přiznání, a pokud bude daň zaplacena do 1. 7. 2020, bude automaticky prominut také úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Je potřeba zdůraznit, že posunutí termínu, či přesněji prominutí souvisejících sankcí, se týká pouze daně z příjmů, nikoliv tedy DPH či jiných daní. V těchto případech je nutné postupovat jinak, blíže k tomu pokyn GFŘ č. D-44 (viz dále). Jak je uvedeno dále, k posunutí dále došlo u daně z nabytí nemovitých věcí na základě rozhodnutí zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 5/2020. Prominutí úroků z posečkané částky Dále podle výše uvedeného rozhodnutí zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 platí, že daňovým subjektům je prominut úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019. A dále platí, že všem daňovým subjektům je prominut správní poplatek za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí, za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020. Jinak podání této žádosti standardně podléhá správnímu poplatku ve výši 400 Kč. Případné podání žádosti o posečkání úhrady daně, případně rozložení její úhrady na splátky, je jeden z postupů doporučovaných Finanční správou pro řešení této situace. Příslušná úprava je obsažena v § 156 a násl. daňového řádu. Příklad 2 Spolek provozující sportovní činnost je na základě daňového přiznání za rok 2019 povinen uhradit daň z příjmů právnických osob ve výši 35 000 Kč. Vzhledem k pozastavení veškeré činnosti z důvodu mimořádných opatření spojených s pandemií koronaviru a potřeby hradit na počátku roku neodkladné opravy a údržbářské práce vzhledem k další sportovní sezoně nemá na úhradu daně dostatečné prostředky. Pokud spolek požádá o posečkání úhrady daně z důvodu přerušení činnosti a s tím souvisejícím zastavením příjmů např. do 31. 10. 2020, je pravděpodobné, že správce daně této žádosti vyhoví. Pokud by se ale přeci jenom spolku podařilo tuto daň zaplatit, potom by došlo k prominutí úroku z posečkané částky podle § 157 daňového řádu. Pokud by daň byla zaplacena až po tomto termínu, tedy např. 31. 10. 2020, k tomuto automatickému prominutí nedojde a je nutné to případně řešit individuální žádostí. Pokud bude žádost o posečkání úhrady daně podána nejpozději do 31. 7. 2020, bude spolku prominut i správní poplatek za její podání. Možnost podat žádost o prominutí úroku z prodlení a posečkání úhrady i u jiných daní Kromě výše uvedených automatických prominutí, které se ale týkají pouze daně z příjmů a pouze pro určité období, mohou daňové subjekty využít i individuální žádosti o prominutí úroku z prodlení a posečkání úhrady daně, které se budou týkat typicky jiných daní. Pokud bude daňovému subjektu na základě individuální žádosti podle § 259b daňového řádu alespoň částečně v souvislosti s šířením koronaviru prominut úrok z prodlení, automaticky dojde i k prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu, u níž zákon individuální prominutí nepřipouští. Stejně tak dojde k automatickému prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu v případech, kdy bude v souvislosti se šířením koronaviru daňovému subjektu na základě individuální žádosti podle § 156 daňového řádu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky. Účelem tohoto prominutí je řešení individuálních situací, kdy okolnosti související s opatřeními proti šíření této nákazy materiálně znemožnily daňovému subjektu plnění jeho povinností (typicky např. onemocnění či karanténa daňového subjektu, jeho jednatele či klíčových zaměstnanců). Prominutí se bude aplikovat bez časového omezení a bude dopadat na veškeré daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na veškeré daňové subjekty; k následnému prominutí pokuty dojde vždy u té daně, u které došlo k prominutí úroku, popř. k posečkání. Prominutí pokuty za nepodané kontrolní hlášení Pokud jsou neziskové subjekty plátci DPH, mohou se v této době dostat do problémů také v souvislosti s podáním kontrolního hlášení. Z výše uvedeného rozhodnutí zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 vyplývá, že plátcům daně z přidané hodnoty bude z důvodu předmětné mimořádné události prominuta také pokuta za nepodání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, tedy v případech, kdy plátce podá kontrolní hlášení dodatečně, aniž by k tomu byl vyzván. Prominuty budou ty pokuty, u níž vznikne povinnost k úhradě v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020 (první pokuta za nepodání kontrolního hlášení v daném roce dle § 101j zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nevzniká). Důvodem prominutí je zvýšení tolerance nejméně závažných pochybení ze strany daňových subjektů za situace, kdy okolnosti související se šířením koronaviru snižují jejich akceschopnost při plnění povinností. Tolerance nicméně bude platná pro všechny plátce daně a s ohledem na administrativní dopady nebude požadováno prokázání toho, že zpoždění bylo zapříčiněno právě šířením tohoto viru. Co se týká vyšších pokut za nepodané kontrolní hlášení, tedy pokut ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč, případné prominutí potom upravuje pokyn GFŘ D-44, zveřejněný taktéž ve Finančním zpravodaji č. 4/2020. Tento pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč v souvislosti s mimořádnými opatřeními přijatými k prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření nákazy koronavirem. Pokyn se vztahuje na případy, kdy vydání výzvy související s kontrolním hlášením nastalo v době od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Z pohledu prominutí pokuty v souvislosti s kontrolním hlášením pokyn odkazuje na již zveřejněný a platný pokyn GFŘ č. D-29. V pokynu č. D-44 se uvádí, že při posuzování žádostí o prominutí bude postupováno v souladu s tímto pokynem, ale nad jeho rámec přidává další ospravedlnitelný důvod, a to že daňový subjekt nebo jeho zástupce věrohodně prokáže, že vznik pokuty za nepodání kontrolního hlášení je důsledkem působení mimořádných opatření souvisejících s nákazou koronavirem. Daňový subjekt je oprávněn prokázat naplnění některého důvodu jakýmikoli prostředky. V případě prokazo­vá­ní vztahu k mimořádným opatřením lze uvažovat např. o doložení vlivu karanténního opatření, nemoci, souvisejícího pečování o člena domácnosti (týkající se daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost daňového subjektu). Dále již správce daně postupuje v souladu s pokynem GFŘ č. D-29. O prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení musí daňový subjekt požádat formou žádosti, na kterou však neexistuje speciální formulář, to znamená, že se jedná o podání, u kterých daňový řád nepředpokládá konkrétní formu. Jako každé jiné podání vůči správci daně musí však i toto podání splňovat požadavky uvedené v § 70 daňového řádu, především pak z podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje. Z pohledu lhůty pro podání potom platí, že žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení musí být podána nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru. Je potřeba upozornit, že prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení lze až poté, co související kontrolní hlášení bylo následně podáno. Není-li tato podmínka splněna, nelze přistoupit ani k posuzování věcných důvodů pro prominutí. Dále je vhodné navázat, že rozhodnutí o prominutí zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 (viz dále v textu) upravuje situaci, kdy poplatník podal právě individuální žádost o prominutí vyšší pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle pokynu GFŘ č. D-44, a tato pokuta mu byla na základě této individuální žádosti alespoň částečně prominuta. V takovém případě dochází na základě tohoto rozhodnutí (dle FZ 5/2020) k pro­mi­nutí pokuty podle § 250 odst. 1 daňového řádu za opožděné podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období, které je zcela nebo zčásti shodné s obdobím, za které se podává kontrolní hlášení, u něhož došlo k prominutí této pokuty za nepodání kontrolního hlášení, pokud k podání opožděného daňového přiznání došlo nejpozději v den, kdy bylo podáno toto opožděné kontrolní hlášení. Důvodem této úpravy je také skutečnost, že u této pokuty zákon individuální prominutí nepřipouští. Doplňme, že obdobným způsobem řeší pokyn GFŘ č. D-44 také rozhodování o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky u jiných daní, než je daň z příjmů, která je řešena výše uvedeným rozhodnutím, a daň z nabytí nemovitých věcí, která je zase řešena rozhodnutím zveřejněným ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 (viz dále v textu). Další opatření v daňové oblasti jsou zveřejněna ve Finanční zpravodaji č. 5/2020. Jedná se o rozhodnutí č. MF-7633/2020/3901-2 o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události, kterým se promíjí další skupina sankcí, který by vznikla v důsledku šířením nákazy koronavirem. Uvedené rozhodnutí řeší kromě prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání k DPH v souvislosti s individuální žádostí o prominutí pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení (viz výše) zejména oblast sankcí souvisejících s pozdním podáním daňového přiznání a úhrady k dani z nabytí nemovitých věcí, což nebude u neziskový subjektů příliš frekventovaná oblast. Další částí rozhodnutí, která už může být pro neziskové subjekty zajímavější, je potom rozhodnutí o prominutí zálohy na daň z příjmů, která je splatná 15. 6. 2020. Toto prominutí se týká všech poplatníků daně z příjmů, a to jak právnických, tak i fyzických osob. Znamená to tedy, že zálohu k 15. 6. 2020 nikdo platit nemusí, a to opět bez jakýchkoliv sankcí. Je důležité ale zdůraznit, že prominutí se týká pouze záloh podle § 38a ZDP, netýká se tedy příjmů zaměstnanců, resp. poplatníků s příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. To znamená, že zaměstnavatelů, kteří odvádějí zálohy na daň za své zaměstnance, se toto rozhodnutí týkat nebude. Příklad 3 Příspěvkové organizace vznikla z důvodu většího rozsahu doplňkové činnosti v předchozím roce povinnost hradit pololetní zálohy na daň z příjmů ve výši 28 000 Kč. Tato záloha má být zaplacena k 15. 6. 2020 a k 15. 12. 2020. Pokud se příspěvková organizace rozhodne, že zálohu k 15. 6. 2020 nezaplatí, např. z toho důvodu, že očekává výrazný propad příjmů v doplňkové činnosti, nebudou s touto skutečností spojeny žádné sankce. Na základě rozhodnutí čj. MF-8592/2020/39-2, které bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 6/2020, je plátcům daně z přidané hodnoty prominuta daň na výstupu u bezúplatného dodání základních potřeb vyvolaných touto mimořádnou událostí, kterými jsou zejména testovací soupravy nebo přístroje a nástroje používané k diagnostice COVID-19, roušky, respirátory, ochranné oděvy a podobné zboží určené pro ochranu obličeje, očí, rukou, dále teploměry, zdravotnické prostředky, zdravotnický spotřební materiál, ale též dezinfekční prostředky, které napomáhají omezení šíření viru SARS-CoV-2. Tímto rozhodnutím se promíjí daň z přidané hodnoty, kterou jsou plátci povinni uplatnit při bezúplatném dodání tohoto základního zboží, popř. bezúplatném dodání zboží určeného pro jeho výrobu, a to ve stanoveném časovém rozmezí, tedy v období od 12. 3. 2020 do skončení nouzového stavu vyhlášeného vládou. V případě, že plátce dodá bezúplatně zboží a bude se na něj vztahovat prominutí podle tohoto rozhodnutí, bude mu nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění zachován. Další prominutí uvedené v tomto rozhodnutí se týká nadcházejících záloh na silniční daň, Pokud zálohy, které jsou běžné splatné 15. 4. a 15. 7. 2020, budou zaplaceny do 15.10. 2020, tedy společně se zálohou za třetí čtvrtletí, nebude tato pozdní úhrada nijak sankcionována. Umožňuje se tedy uhradit tyto zálohy na dani silniční později bez sankce, jestliže k úhradě dojde nejpozději do 15. 10. 2020. Uvedené prominutí se vztahuje i na případy, kdy bylo povoleno posečkání s placením těchto záloh na delší období než do dne 15. 10. 2020 a daňový subjekt přesto zálohy na dani silniční do 15. 10. 2020 uhradí. Příklad 4 Obec má povinnost uhradit zálohu na silniční daň k 15. 4. 2020 ve výši 8 200 Kč. Pokud se rozhodne využít tohoto prominutí a zálohu na daň nezaplatí, nebudou z tohoto vyplývat žádné sankce, pokud bude záloha doplacena nejpozději k 15. 10. 2020. Pokud by ovšem záloha byla doplacena později, budou odpovídající sankce, tedy zejména úroky z prodlení, stanoveny již od 15. 4. 2020, tedy od původní splatnosti této zálohy. Podmínkou je tedy úhrada nejpozději ve stanoveném termínu. Odložení spuštění další vlny elektronické evidence tržeb Z dalších opatření je nutné upozornit na odložení spuštění 3. a 4. vlny elektronické evidence tržeb. Příslušný zákon byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 137/2020 Sb., projednáván byl jako sněmovní tisk č. 788 a příslušná úprava je postavena tak, že subjekt evidence tržeb není povinen plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení v období tří měsíců ode dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. 3. 2020. Další opatření budou pravděpodobně přibývat, a tak doporučujeme sledovat zejména webové stránky jednotlivých ministerstev, zejména financí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a průmyslu a obchodu.
Zdroj: Unes - účetnictví neziskového sektoru, 4/2020.