Účetní a daňové dopady mimořádných opatření - první díl

Aniž bych chtěla rozebírat detaily, jsou případy, kdy je příslušenství daně (zejména úroky z prodlení či úroky z posečkané částky) promíjeno automaticky, bez podání žádosti. V takovém případě správce daně příslušenství daně nevyměří, nevystaví platební výměr, neboť je sankce generálně prominuta. Ani účetní jednotka o sankci a jejím prominutí neúčtuje.

V jiných případech je ale sankce vyměřena, například pokuta za pozdní podání daňového přiznání k DPH nebo pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení po výzvě správce daně. Pokud daňový subjekt splní důvody pro podání individuální žádosti o její prominutí a žádost podá, je možné, že tato sankce bude zcela, nebo částečně prominuta.

V krizové situaci se plátcům mohlo stát, že sice včas podali kontrolní hlášení, nicméně pozdě (déle než do 5 pracovních dnů) reagovali na výzvu správce daně ohledně „kontrolních vazeb“ či jiných pochybností v kontrolním hlášení. Sankce činí 30 000 Kč a správce daně ji musí vyměřit. Za použití kombinace pokynů GFŘ D-29 a D-44 plátce může podat individuální žádost o prominutí této sankce, ne však dříve, než odpoví na výzvu správce daně.

Nebudu připomínat na základě jakého předpisu, nicméně dočasně po dobu 16. 3. – 31. 7. 2020 jsou prominuty správní poplatky při podávání žádostí o prominutí úroků z prodlení, pokut, které se týkají kontrolního hlášení a dále žádostí o povolení posečkání či splátkování jakékoliv daně (a to i bez vazby na pandemii).

Nebudeme se zabývat vyplněním žádosti ani podmínkami, které žadatel musí splnit. Probereme zaúčtování souvisejících operací a jejich daňové dopady. Ačkoliv zákon o daních z příjmů ani účetní předpisy způsob nakládání s tímto programem na podporu a udržení zaměstnanosti nestanoví, panuje všeobecná shoda, že se jedná o druh provozní .

Předmětem zkoumání bude dohoda o dočasném výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele v bydlišti zaměstnance. V této oblasti stále platí závěry KOOV č. 546/26.06.19 ze dne 20. 11. 2019. Zaměřme se na zaúčtování náhrad práce (za otop, osvětlení, vodné a stočné, elektrickou energii, náklady za internet), které zaměstnavatel zaměstnanci z titulu výkonu práce z domova může poskytnout. Opakovaně bylo potvrzeno, že tyto náhrady musí odrážet skutečné a prokazatelně vynaložené náklady zaměstnance a není možné je paušalizovat.

Ošetřovné OSVČ poskytnuté na základě Usnesení vlády č. 311 z dotačního programu ze zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu ve výši 424 Kč za den, za který jsou splněny podmínky tohoto programu, je bez pochyby příjmem osoby samostatné výdělečně činné. Nejedná se o sociální dávku, ale o provozní dotaci drobným podnikatelům podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, resp. u zemědělců dle zákona č. 218/2000 Sb., proto je nutné se touto částkou zabývat i v účetnictví či daňové evidenci OSVČ.

Způsob nakládání s ošetřovným závisí na tom, zda je či není OSVČ účetní jednotkou:

Z pohledu daně z příjmů je ošetřovné na základě § 10 zákona č. 159/2020 Sb. od daně osvobozeno. Z téhož důvodu také nevstupuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění OSVČ.

Přijatý kompenzační OSVČ je podle § 6 zákona č. 159/2020 Sb. považován za vratku daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Nejedná se o mýlku, byť živnostníci zpravidla závislou činnost nevykonávají, a tedy neplatí žádnou daň z příjmů ze závislé činnosti, kterou by důvodně mohli očekávat k vrácení. Na základě § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP je kompenzační od daně osvobozen a zároveň nevstupuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění obdobně, jako daňový z titulu daňového zvýhodnění na děti. Od toho se také bude odvíjet jeho zaúčtování či zachycení v daňové evidenci OSVČ:

Přestože všichni žadatelé o kompenzační jistě pečlivě zvážili svůj podpis na prohlášení v žádosti, může se stát, že správce daně na základě daňové kontroly či postupu k odstranění pochybností, doměří daň ve výši rozdílu mezi výší původně vyměřeného kompenzačního bonusu a nově zjištěnou částkou.

Případný „doměrek“ spojený se vznikem povinnosti vrátit neoprávněně vyplacený kompenzační bude zachycen následovně:

Na základě Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události z pohledu DPH ze dne 31. 3. 2020 pod číslem 8, bodem 1. a 2. se za splnění dalších podmínek ve vybraných případech bezúplatného dodání přesně vyjmenovaného zboží, promíjí daň z přidané hodnoty na výstupu. Proberme si účtování těchto situací a jejich vykázání ve vztahu k DPH.

Pokud by se jednalo o fyzickou osobu, která poskytuje výše uvedené dary, je nutné o již uplatněné výdaje spojené s nabytím (výrobou) věcí, které byly následně darovány, zvýšit rozdíl mezi příjmy a výdaji. Toto lze učinit buď v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nebo jako snížení daňových výdajů v rámci daňové evidence vedené poplatníkem ve vazbě na § 5 odst. 6 ZDP.

Tato daň zatím zrušená nebyla, legislativní proces jejího zrušení je na samém počátku. Co je tedy na této dani problematické ve vztahu k účetnictví? Může to být využití bezsankčního odsunu podání daňového přiznání a placení této daně až do lhůty 31. 8. 2020 v případě, kdy právní účinky vkladu nastaly do konce roku 2019.

Jak budeme postupovat v případě prominutí této daně, pokud by se prominutí týkalo již uzavřeného účetního období? Řešení určitě najdeme v podobě následného snížení ocenění nemovitých věcí. Na dani z příjmů bychom pak volili odpisování ze změněné vstupní ceny. Na prominutí si však ještě budeme muset počkat a pečlivě zjišťovat období, kterého by se případně týkalo.

I za běžné situace mimo nouzový stav platí ustanovení § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP, o které se opřeme i nyní. Náklady vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků jsou daňově účinné. K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat , kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace, způsob naložení se zlikvidovanými předměty a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace. U léků, léčiv či potravinářských výrobků výše uvedený postup platí, pouze pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu – tj. jsou zkažené, poškozené či exspirované.

S likvidací zásob budou pravděpodobně spojeny i další náklady na odvoz, vyčištění prostor, dezinfekci a další. I tyto náklady jsou plně daňově účinné.

Rozhodující je Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně a úpravě odpočtu daně. Stěžejní je rozlišit, zda se jedná o doložené nebo nedoložené zničení zásob (zboží, materiálu, ale i výrobků). Doložené zničení neznamená vznik povinnosti vyrovnání odpočtu, nedoložené zničení pak znamená opak – tj. vznik záporného nároku na odpočet na řádku 45 daňového přiznání. Za řádně doložené zničení zásob je považována také likvidace, a to jak provedená ve vlastní režii (podnikatelem nebo jeho zaměstnanci) tak i třetí osobou. V obou případech musí být vytvořen likvidační protokol s náležitostmi, které výše uvedená Informace GFŘ podrobně popisuje. Nechybí zejména specifikace předmětů likvidace, zaměstnanci, či třetí osoby, kteří likvidaci prováděli, případná fotodokumentace likvidovaných zásob, osoba vystavující protokol a další.

V dané situaci je tedy podstatné zjistit hodnotu zboží z vedené skladové evidence a řádně v protokolu doložit rozsah likvidovaných zásob. Následně nedojde ani k odvodu daně na výstupu, ani k vyrovnání odpočtu.

Účetní a daňové dopady mimořádných opatření - druhý díl

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 05/2020.