Realizace vybraných opatření a úkonů na úrovni obcí v době trvání nouzového stavu

Vládou či Ministerstvem zdravotnictví přijatá krizová opatření mají dopad i do fungování obcí a měst. O některých aspektech a realizaci vybraných opatření a úkonů pojednává následující text.

Přijatá krizová opatření představují významný zásah do fungování orgánů obce, respektive jejich jednání a přijímání rozhodnutí. Kolektivními orgány obce je zastupitelstvo a rada. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), obsahuje pravidla a požadavky pro svolávání a jednání těchto orgánů. Je potřeba říci, že krizová opatření dopadající na problematiku svolávání a zasedání orgánů obcí se po dobu trvání nouzového stavu vyvíjela, zpřísňovala či postupně uvolňovala.

Usnesením vlády č. 199 byly s účinností od 13. 3. 2020 zakázány akce a shromáždění s účastí přesahující ve stejný čas 30 osob. Tímto usnesením byla stanovena výjimka, když zákaz se nevztahoval na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona. Pod tuto výjimku bylo možné zařadit i zasedání zastupitelstva obce.

V případě, že by se zasedání zastupitelstva konalo, je potřeba přijmout organizačně-technická opatření ke snížení rizika šíření koronaviru, například vyloučení osob z jednací místnosti, přičemž nesmí dojít k porušení zásady veřejnosti zasedání zastupitelstva.

Usnesením vlády č. 274 bylo s účinností od 24. 3. 2020 za dobu trvání nouzového stavu územním samosprávným celkům (dále jen „ÚSC“) uloženo z důvodu omezení svobody pohybu na území České republiky konat zasedání zastupitelstev pouze, pokud je to nezbytné k přijetí opatření souvisejících s řešením nouzového stavu nebo ke schválení právních jednání nezbytných k dodržení termínů nebo zabránění bezprostředně hrozícím škodám (např. nezbytná rozpočtová opatření, změny pravidel rozpočtového provizoria, zajištění pomoci obyvatelstvu, nezbytná volba orgánů územních samosprávných celků), a to prostředky komunikace na dálku umožňujícími účast členů zastupitelstva na zasedání zastupitelstva v reálném čase bez jejich osobní přítomnosti; účast veřejnosti spočívající v její osobní přítomnosti je tímto vyloučena. Dále vláda ÚSC doporučila, aby průběh zasedání zastupitelstev nejvyšší možnou měrou zpřístupnily veřejnosti pomocí prostředků komunikace na dálku, a to přinejmenším pořízením a zveřejněním zvukového záznamu.

Toto usnesení významným způsobem omezilo právo ÚSC na samosprávu a na autonomní jednání zastupitelstev s programem zasedání dle požadavků obce. Rozhodnutí vlády také omezilo účast veřejnosti na těchto zasedání, přestože takovéto právo je výslovně stanoveno zákonem o obcích [§ 16 odst. 2 písm. c), ve kterém je stanoveno právo občana obce, který dosáhl věku 18 let, vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem; toto právo platí i na fyzickou osobu, která má na území obce nemovitost; § 93 odst. 3, podle kterého je zasedání zastupitelstva obce veřejné].

I podle názoru ministerstva vnitra se v tomto období mohla zasedání zastupitelstev obcí konat pouze za podmínky, že jednání zastupitelstva je nezbytné a zcela nevyhnutelné.

V případě, že bylo zasedání zastupitelstva svoláno postupem podle § 93 odst. 1 zákona o obcích, stejným postupem by mělo dojít k jeho zrušení. Zrušit zasedání tedy může starosta tak, že informace o zrušení zasedání bude zveřejněna na úřední desce obecního úřadu i způsobem umožňující dálkový přístup; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým (například hlášením obecního rozhlasu, informace na budově, v níž se zasedání koná, uveřejněním v místním tisku apod.).

Vláda ve svém usnesení připustila, respektive uložila, aby se zasedání zastupitelstva mohlo konat prostředky komunikace na dálku umožňujícími účast členů zastupitelstva na zasedání zastupitelstva v reálném čase bez jejich osobní přítomnosti. Jedná se tedy o formu videokonference či telekonference, které zabezpečují „přítomnost“ připojených osob v reálném čase, byť se tyto osoby fyzicky nenacházejí v jednací místnosti.

Usnesením vlády č. 388 s účinností od 7. 4. 2020 bylo zrušení předchozí usnesení týkající se zasedání zastupitelstev ÚSC, a byly zmírněny podmínky pro jednání těchto orgánů. Vláda připustila osobní přítomnost členů zastupitelstva na jeho zasedání za dodržení určitých opatření (odstupy mezi členy, použití ochranných prostředků dýchacích cest). Zároveň uložila, aby ÚSC vhodným způsobem zabezpečily, aby byla zachována možnost veřejnosti uplatňovat zákonná práva spojená s účasti na jednání zastupitelstva. Nadále však doporučuje, aby, pokud je to možné, ÚSC zajistily přítomnost členů zastupitelstev a ostatních osob včetně veřejnosti prostředky komunikace na dálku umožňující účast v reálném čase bez jejich osobní přítomnosti.

Vláda výše uvedeným usnesením doporučila ÚSC, aby stanovená pravidla přiměřeně aplikovaly i při jednáních svých ostatních kolektivních orgánů. To se tedy týká schůze rady obce, jednání výborů zastupitelstva a komisí rady obce.

Účast členů rady nebo zastupitelstva na jednání daného orgánu není v rozporu s omezením volného pohybu osob. Krizová opatření počítají s účastí členů zastupitelstev, účast na zasedání lze podřadit pod jednu z výjimek ze zákazu volného pohybu osob – cesty do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti. Výkon veřejné funkce člena zastupitelstva obce má charakter obdobné činnosti ve smyslu této výjimky.

V této souvislosti je potřeba zmínit se o problematice hlasování , tedy hlasování korespondenčně, elektronicky či oběžníkem, čili aby členové příslušného orgánu předem písemně zaslali svá stanoviska k navrženým věcem a svá rozhodnutí.¹⁾ Takové hlasování neprobíhá v reálném čase za fyzické přítomnosti členů příslušného orgánu. I přes vyhlášení nouzového stavu a přijetí souvisejících krizových opatření není rozhodování orgánů obce (tj. rady a zastupitelstva) přípustné. Platně (právně relevantně) mohou hlasovat pouze ti členové daného orgánu, kteří jsou v okamžiku hlasování přítomni na probíhajícím jednání.

Informace ministerstva vnitra k dopadům usnesení vlády o přijetí krizového opatření týkajícího se jednání zastupitelstev obcí a krajů, se zabývá i problematikou zajištění veřejnosti těchto zasedání. Krizové opatření

Osobám, které by se zasedání účastnily osobně, krizové opatření ukládá identické povinnosti jako členům zastupitelstva obce, tj. povinnost dodržovat 2 m odstupy a zajistit ochranu úst a nosu rouškami či jinými prostředky.

Formou doporučení je stanovena možnost, aby v případě osobní účasti došlo k oddělení členů zastupitelstva obce a od ostatních osob vhodnými prostředky např. jejich účastí v oddělené místnosti nebo konání zasedání v otevřeném prostoru, tak, aby byla zachována možnost uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání zastupitelstva. Z § 93 odst. 3 zákona o obcích totiž nelze dovodit, že zástupci veřejnosti musí být za všech okolností fyzicky přítomni v jednací místnosti. Účast veřejnosti na zasedání zastupitelstva lze zajistit přijetím jiných vhodných opatření, jsou-li pro takový postup s ohledem na konkrétní okolnosti objektivní legitimní důvody.

Proto pokud technické prostředky umožňují, aby se veřejnost aktivně podílela na jednání zastupitelstva, zejména aby mohla sledovat průběh zasedání a uplatňovat své právo vyjadřovat stanoviska ve smyslu § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích, aniž by musely být osoby fyzicky přítomny ve stejné jednací místnosti, k porušení zásady veřejnosti zasedání nedojde.

Ministerstvo vnitra publikovalo dne 14. 5. 2020 informace pro obce ke konání zasedání zastupitelstev obcí po ukončení nouzového stavu. Povinnost konat zasedání podle výše uvedených pravidel ze dne 6. 4. 2020 skončí koncem nouzového stavu, tj. dnem 17. 5. 2020. Zasedání zastupitelstev se tedy od tohoto okamžiku mohou, resp. musejí konat podle pravidel stanovených zákonem o obcích. Na jednání zastupitelstev se však i nadále mohou vztahovat odpovídající mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, pokud nebyla omezena jen na dobu trvání nouzového stavu. Nadále tak například platí, že osoby přítomné na zasedání zastupitelstva musejí i nadále užívat ochranu dýchacích cest (nevztahuje-li se na ně některá z výjimek). Dále, pokud je to možné, mají být dodržovány rozestupy 1,5–2 metry. Na zasedání je potřeba zajistit desinfekční prostředky a provádět zvýšené hygienické opatření. Pravidlo týkající se shromažďování v počtu maximálně 10 osob se na zasedání zastupitelstev neuplatní.

Doba, po níž trval nouzový stav, tj. doba od 12. 3. 2020 do 17. 5. 2020, se nezapočítává do plynutí maximální tříměsíční lhůty pro konání jednotlivých zasedání zastupitelstev, stanovené v § 92 odst. 1 zákona o obcích. Jednotlivá krizová opatření v době nouzového stavu totiž různým způsobem omezovala zasedání, přičemž jejich cílem bylo konat zasedání jen v nezbytných případech. Samo o sobě splnění tříměsíční lhůty takovým nezbytným případem (v porovnání s riziky šíření nákazy COVID-19) nebylo, proto doba trvání nouzového stavu započítána není. Trvat na tom, aby se zasedání konalo i v době nouzového stavu, jen pro splnění této zákonné lhůty, by tedy bylo zcela zjevně proti smyslu nouzového stavu, tedy proti minimalizaci rizik k šíření nákazy.

Přijetím krizových opatření omezujícím volný pohyb osob a zakazujícím hromadné akce došlo mimo jiné i ke zrušení konání svateb, neboť rozhodnutí týkající se zákazu volného pohybu osob neobsahuje výjimku, kde by sňatečné obřady byly zařazeny. Uzavření manželství nelze považovat za neodkladnou úřední záležitost, která je jako jedna z výjimek v příslušném rozhodnutí stanovena. V tomto smyslu vydalo ministerstvo vnitra pokyn pro matriční úřady.

Z tohoto zákazu však existuje zákonná výjimka, a to pro případy, kdy je život snoubence v ohrožení. Dle § 667 odst. 1 obč. zák.:

S účinností od 20. 4. 2020 bylo povoleno konání sňatečných obřadů s přítomností nejvýše 10 osob (včetně oddávajícího a matrikářky) za dodržení patřičných bezpečnostních a hygienických opatření. S účinností od 11. 5. 2020 je možné konat svatební obřady s účastí do 100 osob. Snoubenci nemusejí mít při obřadu zakrytý nos a ústa. Ministerstvo vnitra vydalo pokyn k postupu při konání svatebních občanů, který obsahuje doporučení pro matriční úřady k realizaci usnesení vlády č. 490. Pokyn obsahuje zejména kroky a hygienická opatření v rámci přípravy a průběhu sňatečného obřadu.

Jedním z krizových opatření souvisejících s eliminací šíření koronaviru bylo rozhodnutí o uzavření prodejen obchodu a služeb s určitými výjimkami (lékárny, prodejny drogerie, potravin apod.). Mnoho provozoven, na které se výjimka vztahuje, a mohou mít otevřeno, však postihl zásadní propad tržeb. Mnoho takovýchto provozovatelů je v nájmu v nebytových prostorách ve vlastnictví obce. Uzavření provozovny či propad tržeb zcela jistě ochromí schopnost nájemce platit za užívání prostor nájemné. Mnoho obcí a měst již v uplynulých týdnech rozhodlo o přijetí nejrůznějších opatření k podpoře podnikatelů a poskytuje nájemcům úlevy (promíjení nájemného, slevy, neuplatňování sankčních plateb při prodlení s platbami nájemného).

Ministerstvo vnitra vydalo stanovisko k možnostem obcí dočasně snížit nájemné vybírané z obecního majetku v době trvání nouzového stavu. Existuje několik způsobů, jak uvedeného cíle dosáhnout. První možností je dočasné snížení nájemného dohodou mezi pronají­matelem a nájemcem. Jedná se tedy o dvoustranné právní jednání, obvyklé realizované formou dodatku k nájemní smlouvě. V souvislosti s rozhodováním o změně nájemní smlouvy platí, že mu musí předcházet rozhodnutí (schválení) příslušného orgánu obce. K rozhodnutí o změně nájemní smlouvy je příslušný ten orgán, který rozhodl o jejím uzavření.

Rozhodnutí o uzavření nájemní smlouvy náleží do tzv. zbytkové pravomoci rady obce podle § 102 odst. 3 zákona o obcích. V obcích, v nichž není rada obce volena, náleží rozhodnutí dle § 99 odst. 2 zákona o obcích starostovi obce. Tuto pravomoc si může vyhradit zastupitelstvo obce dle § 84 odst. 4 zákona o obcích.

V případě rozhodování obce o pronajmutí majetku zákon vyžaduje předchozí zveřejnění záměru na úřední desce obecního úřadu (§ 39 odst. 1 zákona o obcích). Byť není tato okolnost uvedena v zákoně výslovně, platí, že při změně smlouvy spočívající ve změně tzv. podstatných prvků smlouvy musí být předem zveřejněn záměr této změny. V obecné rovině platí, že snížení výše nájemného má povahu změny podstatného prvku, a musí mu proto předcházet zveřejnění záměru. Bez předchozího zveřejnění minimálně po dobu 15 dnů před rozhodnutím příslušného orgánu obce je takovéto právní jednání absolutně neplatné (§ 41 zákona o obcích).

Ministerstvo vnitra však dodává, že nebude-li se jednat o změnu trvalého charakteru, nýbrž o změnu pouze dočasnou, tedy typicky na dobu trvání nouzového stavu, případně dobu bezprostředně následující), nebude se jednat o změnu podstatného prvku, která by vyžadovala předchozí zveřejnění záměru. V takovém případě pak postačí rozhodnutí příslušného orgánu obce, aniž by muselo předcházet zveřejnění příslušného záměru. V usnesení příslušného orgánu obce je však potřeba identifikovat podstatné prvky změny nájemní smlouvy – v případě snížení nájemného pak informaci o nově sjednané výši nájemného a dobu trvání takovéto změny.

Druhým způsobem realizace snížení nájemného je prominutí dluhu. Obecně platí, že [§ 1995 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“)]. Prominutí dluhu je majetkoprávním jednáním, které je dle § 85 písm. f) zákona o obcích svěřeno do tzv. vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce, je-li promíjený dluh vyšší než 20 000 Kč. Je-li promíjený dluh nižší než 20 000 Kč, spadalo by jeho prominutí do zbytkové pravomoci rady obce dle § 102 odst. 3 zákona o obcích. O celkovém prominutí dluhu z jedné nájemní smlouvy do 20 000 Kč může rozhodnout rada obce. V případě, že by prominutí dluhu ve svém úhrnu přesáhlo částku 20 000 Kč, musí od překročení této výše již rozhodovat zastupitelstvo. Rozhodovala-li nejprve postupně, více dílčími prominutími (přičemž žádné z nich by nepřekročilo částku 20 000 Kč), o prominutí dluhu rada, od překročení této výše by již pak rozhodovalo zastupitelstvo. Prominutí dluhu není úkon, který by vyžadoval předchozí zveřejnění záměru na úřední desce. Ministerstvo vnitra připouští možnost prominutí dluhu (nájemného) do budoucna.

V souvislosti s uzavřením provozoven mohou nájemcům nastat problémy s platbou nájemného. Pro případ, že se nájemce dostane do prodlení s platbou nájemného, pronajímatel má nárok na úrok z prodlení. Tento nárok vyplývá přímo z právních předpisů, nemusí být výslovně stranami ve smlouvě sjednán. Zákonný úrok z prodlení tvoří příslušenství dluhu (v tomto případě nájemného). Strany si však mohou sjednat i vlastní úrok z prodlení (smluvní).

Strany si také mohou pro případ prodlení s platbami nájemného a dalších plateb souvisejících s nájmem sjednat smluvní pokutu. V případě, že se obec rozhodne neuplatňovat tyto nároky (a fakticky bude akceptovat pozdní úhradu nájemného), je potřeba k tomuto rozhodování optikou § 85 písm. f) zákona o obcích. Bude-li úrok z prodlení a smluvní pokuta v částce nižší než 20 000 Kč z jedné nájemní smlouvy, rozhoduje o jejich prominutí rada obce, bude-li vyšší, pak rozhoduje zastupitelstvo. Záměr realizovat uvedené právní jednání v tomto případě není nutné na úřední desce zveřejňovat.

Ani v době trvání nouzového stavu však není možné rezignovat na jedno ze základních pravidel, kterým se řídí využívání majetku obce, a sice účelnost a hospodárnost. Dle § 38 odst. 1 zákona o obcích Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že případné jednání obce „ekonomicky nevýhodně“, by mělo sledovat jiný než ekonomický, avšak důležitý zájem, který je odůvodněný. Takovým zájmem typicky bude podpora místních obyvatel či podnikatelů v souvislosti se stávajícím nouzovým stavem (podpora podnikání, zaměstnanosti, zájem na udržení a zachování služeb pro obyvatele, zaměstnance, turisty a návštěvníky, ale i zájem, aby uživatelé obecního majetku v budoucnu, po ukončení krizových opatření, zůstali nadále v nájmu a obci plynuly do rozpočtu příjmy z nájemného). Nepochybně pak bude sledovaný účel splněn, pokud doba snížení, prominutí či poskytnutí slevy na nájemném bude adekvátní trvání nouzového stavu, respektive řešení důsledků s ním spojených.

V souvislosti s problematikou nájmů bytů je potřeba upozornit na nařízení vlády č. 202/2020 Sb., kterým se stanoví cenové nájemného z bytů. Tento právní předpis stanoví, že po dobu ode dne účinnosti tohoto nařízení (23. 4. 2020) do dne skončení mimořádných opatření proti epidemii nelze zvyšovat nájemné z bytu. Jiných typů nájmů (prostory sloužící podnikání, pozemky apod.) se toto nařízení netýká. Nařízení vlády v § 1 definuje, co se rozumí mimořádným opatřením při epidemii.

Ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru byly navrženy dva zákony týkající se nájemců prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby a prostor sloužících podnikání.

Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, řeší mimo jiné tato opatření ve vztahu k nájemcům:

V případě, že bude obec nájemcům bytů či nebytových prostor (prostor sloužících podnikání) snižovat či částečně promíjet nájemné splatném v rozhodném období, bude se posun splatnosti v zákonem stanoveném období týkat takto sníženého nájemného.

Obcím je v § 43 zákona o obcích stanovena povinnost projednat závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok v zastupitelstvu obce v termínu do 30. 6. následujícího roku a přijmout opatření k nápravě nedostatků. Ministerstvo vnitra a ministerstvo financí vydali společné stanovisko k neprojednání závěrečného účtu v zákonem stanovené lhůtě. V tomto stanovisku ministerstva docházejí k názoru, že pokud krizová opatření vylučují nebo významně omezují konání zastupitelstva obce a v důsledku těchto opatření nebude možné závěrečný účet projednat v zákonem stanoveném termínu, nebude možné dávat obcím k tíži pozdějších projednání závěrečného účtu.

Nouzový stav byl vyhlášen ode dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, následně byl se souhlasem Poslanecké sněmovny prodloužen do 30. 4. 2020. V tomto období pak byla přijata opatření související s omezením volného pohybu osob, přičemž byla stanovena podmínka, podle níž se zasedání zastupitelstev obcí mohou konat jen pro rozhodnutí záležitostí nezbytných k řešení nouzového stavu nebo ke schválení právních jednání, která „nesnesou odkladu“ (z důvodu rizika vzniku škody či nesplnění termínů). Učiněno tak bylo usnesením vlády č. 274 ze dne 23. 3. 2020, vyhlášené pod č. 122/2020 Sb. Dle stanoviska lze mít za to, že povinnost schválit závěrečný účet se prodlužuje nejméně o dobu od 16. 3. 2020 do okamžiku, kdy bude možné závěrečný účet projednat v důsledku zrušení krizových opatření.

Výše uvedené usnesení však bylo zrušeno usnesením vlády č. 388 ze dne 6. 4. 2020, vyhlášené pod č. 151/2020 Sb. Tímto usnesením bylo předchozí omezení zrušeno a stanoveny podmínky pro konání zasedání zastupitelstev obcí za předpokladu přijetí nutných opatření souvisejících s prevencí proti šíření koronaviru (viz část příspěvku týkající se problematiky zasedání zastupitelstev). Lze tedy uzavřít, že povinnost schválit závěrečný účet je prodloužena o dobu od 16. 3. 2020 do 6. 4. 2020.

Přihlédnout je potřeba také ke skutečnosti, že součástí závěrečného účtu je také zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce vykonané buď krajským úřadem, nebo auditorem (auditorskou společností), dle volby každé obce. Případné překročení lhůty pro projednání závěrečného účtu by bylo akceptovatelné nejen s ohledem na dobu trvání krizových opatření, která reálně bránila projednání závěrečného účtu, ale i s ohledem na případné opožděné předání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Zákonnou podmínkou pro projednání závěrečného účtu a zprávy o přezkoumání je zveřejnění obou dokumentů nejméně 15 dnů před jejich projednáním na úřední desce obecního úřadu.

V souvislosti s opatřeními eliminujícími šíření koronaviru přijala vláda s účinností ode dne 19. 3. 2020 usnesení, kterým se zakazuje všem osobám pobyt a pohyb mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest. Mohou jimi být roušky, respirátory, ústenky, šátky, šály či jiné prostředky, které brání šíření kapének. V mnoha případech obce nakupují ochranné prostředky, které následně poskytují svým občanům.

Ministerstvo vnitra a ministerstvo financí vydalo k problematice rozdávání roušek (lze vztáhnout i na jiné typy ochranných prostředků) občanům obce stanovisko. Distribuce ochranných prostředků občanům obce nemá povahu darování (uzavření darovací smlouvy), nýbrž společenské úsluhy ve smyslu § 2055 odst. 1 obč. zák. Nedochází tedy k uzavírání darovací smlouvy.

Z hlediska zákona o obcích bude třeba chápat rozhodnutí o poskytování ochranných prostředků občanům jako rozhodnutí o nevyhrazené pravomoci rady obce dle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Bude tedy možné, aby rada svým usnesením v obecné rovině stanovila podmínky pro poskytování roušek (např. výpočet připadající na jednoho občana či obyvatele, evidenci poskytnutých roušek), a na základě takto obecně formulovaného usnesení již budou ochranné prostředky vydávány jednotlivým zájemcům pracovníky obecního úřadu.

Může se však stát, že obci bude chtít fyzická či právnická osoba darovat určitý počet ochranných prostředků. V takovém případě bude obec příjemcem daru. Pravomoc rozhodovat o přijetí darů (peněžitých či nepeněžitých) není svěřena žádnému orgánu obce, bude tedy spadat do zbytkové pravomoci rady obce dle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Tuto pravomoc si může vyhradit zastupitelstvo. Jako praktické se však v této souvislosti jeví, aby rada obce svěřila pravomoc k přijímání darů tohoto charakteru (například i po určité časově ohraničené období – trvání nouzového stavu apod.) starostovi nebo obecnímu úřadu, jak to § 102 odst. 3 zákona o obcích umožňuje.

Obce ze svého rozpočtu poskytují neziskovým organizacím na různě veřejné prospěšné aktivity, například v oblasti sportu, kultury, volnočasových aktivit, prevence kriminality, vzdělávání, sociálních služeb apod. Na základě parametrů stanovených programem či smlouvou je příjemce povinen projekt realizovat a provést finanční vypořádání . V mnoha případech jsou poskytovány na jednorázové akce plánované v určitém konkrétním termínu.

V souvislosti s bojem proti koronaviru byl mimo jiné omezen volný pohyb osob, bylo zakázáno shromažďování a konání hromadných akcí. Po přijetí tohoto opatření, tj. ode dne 16. 3. 2020, tedy nemohou příjemci dotací svou akci uspořádat. Záleží pak na rozhodnutí pořadatele, zda akci přesune a uskuteční v pozdějším termínu (například na podzim), anebo ji zruší bez náhrady. V obou případech má toto rozhodnutí vliv na průběh projektu a čerpání . V případě přesunu akci na pozdější termín se jedná o změnu podstatné záležitosti a poskytovatelé si v takovém případě vyhrazují povinnost, aby je příjemce o takové skutečnosti neprodleně informoval. V případě, že jsou konkrétní termíny (termín konání akce, období uznatelnosti nákladů hrazených z , termín pro doručení vyúčtování a vratku nevyčerpané části poskytovateli) stanoveny ve smlouvě, může posun termínu konání akce znamenat nutnost změny smlouvy.

je poskytována na základě veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dle § 10a odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví minimální požadavky na obsah smlouvy. Zákonem o obcích je rozhodování o poskytnutí dotací a uzavírání smluv svěřeno zastupitelstvu obce v případě poskytnutí nad 50 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám [§ 85 písm. c) zákona o obcích]. O poskytnutí nižší než 50 000 Kč může rozhodnout rada obce ve zbytkové pravomoci dle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Ke změně smlouvy je oprávněný ten orgán obce, který schválil samotnou smlouvu. To bude platit i v případě změn souvisejících s krizovými opatřeními. V takovém případě by měl příjemce (pořadatel akce) požádat o změnu obsahu smlouvy (výše uvedených termínů) co nejdříve poté, co skutečnost vedoucí ke změně nastala.

Mohou však nastat případy, kdy i o poskytnutí v částce nižší než 50 000 Kč a uzavření příslušné smlouvy rozhodlo zastupitelstvo obce (například si tuto pravomoc zastupitelstvo trvale vyhradilo, či k tomu došlo v souvislosti se schvalováním rozpočtu obce a všechny byly schvalovány v „jednom balíku“ po vyhodnocení žádostí). V tomto případě se však jeví jako vhodné, aby z hlediska operativnosti přijímání rozhodnutí o změně smluv zastupitelstvo svěřilo radě pravomoc rozhodnout o změně smlouvy (uzavření dodatku) tam, kde byla poskytnuta v částce nižší než 50 000 Kč. Rada obce tak bude moci průběžně reagovat na došlé žádosti jednotlivých příjemců o změnu termínů, a schvalovat uzavření příslušných dodatků k veřejnoprávním smlouvám o poskytnutí .

Pakliže příjemce rozhodne o zrušení akce, bude to mít za následek nerealizaci projektu, nenaplnění účelu poskytnutí a povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky (dotaci) v plné výši. Příjemce by tak měl učinit ve lhůtě stanovené ve smlouvě či podmínkách dotačního programu.

Vzhledem k dopadům krizových opatření přijal stát v minulých týdnech několik forem podpory podnikatelů (odklady povinných plateb, nesankcionování pozdních plateb, programy zápůjček, úvěrů či příspěvků). Ovšem i na úrovni obcí může být podnikatelskému sektoru poskytnuta finanční podpora.

Obce mohou ze svého rozpočtu poskytovat dary či , tj. nenávratné finanční prostředky, ale i zápůjčky, úvěry či návratnou finanční výpomoc, tj. návratné finanční prostředky. Formy podpory můžeme rozdělit na „soukromoprávní“ (dar, zápůjčka, úvěr), jejichž právní režim se řídí občanským zákoníkem, a na „veřejnoprávní“ (, návratná finanční výpomoc), které jsou poskytovány na základě zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Dle § 2055 odst. 1 obč. zák. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Jedná se o méně formální právní jednání než v případě , kdy zpravidla nebudou stanovena žádná pravidla či podmínky pro jeho poskytnutí (například účel poskytnutí, povinnost vyúčtování či prokázání použití daru dárci).

Dle § 2390 obč. zák. se zápůjčkou rozumí přenechání zastupitelné věci tak, aby ji vydržitel užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu zapůjčiteli. Typickým případem poskytnutí zápůjčky bude poskytnutí peněz. Zápůjčka může být poskytnuta s úrokem (úplatná) nebo bezúročně (bezplatná). Zápůjčka je smlouvou reálnou, tedy k uzavření smlouvy vyžaduje předání věci (peněz).

Dle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěr se tedy vyznačuje obligatorním úročením. K uzavření smlouvy o úvěru se nevyžaduje poskytnutí finančních prostředků, které jsou předmětem úvěru. Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Zpravidla je úvěr poskytován na konkrétní účel. Předmětem úvěru jsou, na rozdíl od zápůjčky, vždy peníze. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že vzniká okamžikem uzavření a nezáleží na tom, zda jsou peněžní prostředky skutečně poskytnuty.

Dotací se ve smyslu § 10a odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), rozumí peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel.

Návratnou finanční výpomocí se ve smyslu § 10a odst. 1 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů rozumí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovatele ve stanovené lhůtě.

Od formy poskytnutí finančních prostředků (právního titulu) a výše plnění se odvíjí i rozhodovací pravomoci orgánů obce. V případě poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce je rozhodování svěřeno dle § 85 písm. b) zákona o obcích zastupitelstvu. V případě, že hranice nepřekročí částku 20 000 Kč, je oprávněna rozhodnout rada obce ve zbytkové pravomoci dle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Výši daru je potřeba sčítat v jednom kalendářním roce u jednoho subjektu (obdarovaného). Poskytne-li obec dar ve výši 15 000 Kč (o poskytnutí daru rozhodla rada obce), a následně bude chtít poskytnout dar ve stejné výši, rozhodnutí o tomto druhém daru již bude v pravomoci zastupitelstva.

U poskytování dotací a návratných finančních výpomocí platí, že v případě plnění vyšším než 50 000 Kč v jednotlivém případě rozhoduje ve vyhrazené pravomoci zastupitelstvo obce, v případě plnění do výše 50 000 Kč pak rada obce [§ 85 písm. c) zákona o obcích].

V případě uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru nebo zápůjčky rozhoduje ve všech případech zastupitelstvo obce ve vyhrazené pravomoci [§ 85 písm. j) zákona o obcích]. Nezáleží tedy na výši plnění oprávněnému subjektu.

Účelem plnění poskytnutých podnikatelům ze strany obce může být řešení špatné ekonomické situace v souvislosti s přijetím krizových opatření, uzavřením provozoven a omezením volného pohybu osob. Finanční prostředky tak mohou být účelově poskytnuty na úhradu nájemného a služeb s nájmem souvisejících, úhradu dalších provozních nákladů spojených s podnikatelskou činností, úhradu mezd, náhrad mezd, zákonných odvodů.

a návratné finanční výpomoci mohou být poskytovány jako programové (program vyhlášený poskytovatelem obsahuje souhrn věcných, časových a finančních podmínek podpory účelu určeného poskytovatelem v programu) či individuální (účel a další podmínky podpory jsou stanoveny, respektive navrženy žadatelem).

Příslušný orgán obce může rozhodnout o vyhlášení ­programu, který bude zejména obsahovat výčet způsobilých žadatelů, účel programu, výčet uznatelných výdajů, termíny pro podávání žádostí, kritéria pro hodnocení žádostí, termín pro rozhodnutí o poskytnutí dotace/NFV, termín pro čerpání a předložení vyúčtování poskytnutých finančních prostředků.