V souvislosti s novou situací způsobenou pandemií koronaviru ovlivňují placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli nejen překážky v práci na straně zaměstnance, ale zásadním způsobem i překážky v práci na straně zaměstnavatele. Naposledy se překážky v práci na straně zaměstnavatele výrazněji projevily v odvodech pojistného v souvislosti s ekonomickou krizí před deseti a více lety. Je pravdou, že pokud příjem zaměstnance dosahuje a převyšuje minimální vyměřovací základ, pak zaměstnavatel problematiku překážek v práci fakticky řešit nemusí a odvede pojistné z dosaženého příjmu zaměstnance. Ovšem zcela jinak musí postupovat tehdy, pokud příjem zaměstnance nedosáhne za příslušný kalendářní měsíc hodnoty minimální mzdy.
Překážky v práci na straně zaměstnavatele a zdravotní pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Částečná nezaměstnanost
Pokud je zaměstnanec schopen a ochoten práci pro zaměstnavatele konat, avšak zaměstnavatel není schopen mu podmínky pro výkon práce vytvořit (§ 38 odst. 1 z. č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákoník práce), jedná se o překážku v práci na jeho straně.
V praxi jsou nejčastěji se vyskytující překážkou v práci na straně organizace situace popisované v ustanovení § 209 zákoníku práce, kdy se o překážku v práci na straně zaměstnavatele jedná tehdy, pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (tzv. částečná nezaměstnanost). Zmíněná překážka v práci na straně zaměstnavatele je tedy zapříčiněna problémy zaměstnavatele z hlediska uplatnění jeho předmětu činnosti. Jde o překážku v práci na straně pouze toho zaměstnavatele, který odměňuje své zaměstnance mzdou, není tedy navázán na státní nebo jiný rozpočet. Částečná nezaměstnanost nebývá spojena s úplným zastavením práce a může se týkat pouze některých zaměstnanců.
Výše náhrady mzdy
<