Pohledávky patří mezi nejčastější předmět účtování asi v každé účetní jednotce. Obvykle vznikají ze smlouvy, podle níž má dodavatel něco vykonat (např. dodat výrobky) pro odběratele, který má zaplatit. Existuje bezpočet důvodů vzniku pohledávek, přičemž v podnikatelské praxi převažují obchodní pohledávky za splněné dodávky výrobků, zboží a za poskytnuté služby. Výjimkou ale nejsou ani pracovněprávní pohledávky vůči zaměstnancům, sankční nároky nebo pohledávky za vklady upsané společníky a jiné. Nás ovšem nebude zajímat veselý začátek (vznik) pohledávky, ale zejména její – smutný – konec, kdy věřiteli po všech marných pokusech o vymožení nezbývá nic jiného, než ji pro tzv. nedobytnost odepsat. Jak na to účetně a zejména pak daňově?
Odpis nedobytné pohledávky
Ing.
Martin
Děrgel
Byla jednou jedna pohledávka…
Ano, pohledávka je majetkem věřitele – přesně vyjádřeno jde o nehmotnou movitou věc – jenže… Tak jako hladovému nestačí prolistovat kuchařskou knihu s krásnými obrázky,
ani věřitel se nespokojí s jakkoli krásnou pohledávkou, ale usiluje o její splnění dlužníkem, obvykle ve formě úhrady příslušné dohodnuté peněžité částky
. Důvod je nasnadě, resp. nejméně dva. Zaprvé měl dotyčný věřitel – zpravidla v roli dodavatele – zajisté nějaké výdaje (náklady) se vznikem předmětné pohledávky, když dlužníkovi plnil svou část sjednaného závazkového vztahu (např. dodal výrobek), které také neskončily jeho dluhem, ale musel je svým dodavatelům (materiálů, energií, služeb…) splnit zaplacením penězi. A to nemluvíme o jeho zaměstnancích, kteří pro něj rovněž pracují hlavně pro peníze. A zadruhé je – v našem pojetí – věřitel podnikatelem, takže šel do daného obchodního případu se záměrem dosažení zisku, chtěl tedy nakonec mít v kapse více, než tam měl původně. K tématu jen velmi stručně dodejme, že právní problematika pohledávek je značně obsáhlá a je náplní nejdelší čtvrté části zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále „“) nazvané – Relativní majetková práva
(§ 1721 až § 3014). Proč relativní? Nemá to nic společného s Einsteinovou relativitou času. Tímto termínem právníci vyjadřují, že jde o vztahy (relace) mezi konkrétními (obvykle dvěma) stranami. Příslušná práva a povinnosti vyplývající z těchto vztahů totiž platí pouze mezi nimi a netýkají se jiných (třetích) osob. Naproti tomu práva věcná působí vůči všem, typicky například vlastnické právo, které musí respektovat každý. Pro běžné potřeby firemních neprávníků, jako jsou třeba účetní, postačí z této právní záplavy udržet v paměti především formulku: „
Faktura není ničím, smlouva je vším!
“, což podložíme citací pěti ustanovení OZ: –
Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
–
Závazek vzniká ze smlouvy
, z protiprávního činu nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu způsobilá. –
Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.
–
Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.
–
Ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat
, a věřitel je oprávněn to od něho požadovat
. Pohledávka je tedy sice právně i účetně majetkem, ovšem rozhodně není sama o sobě cílem. Je cestou vedoucí k hodnotnějšímu, a hlavně užitečnějšímu druhu majetku. Za normálního očekávaného stavu věcí totiž pohledávku coby součást oběžných aktiv dříve nebo později nahradí peníze, tedy jiný druh oběžných aktiv. Tento řádný konec (zánik) pohledávky splněním (úhradou) dluhu dlužníkem ovlivní u účtujícího věřitele pouze rozvahové účty. Výsledkově totiž účtoval již při vzniku pohledávky, který znamenal účetní a rovněž zdanitelný výnos, až na malé výjimky např. smluvních sankcí, které ovlivní základ daně z příjmů teprve při jejich úhradě.
Příklad 1
Ideální osud obchodní pohledávky
ABC, s. r. o. je vykutálený obchodník, který prodává cokoli, na čem hodně vydělá. Jeho manažer doslova vycítil aktuální poptávku lidí přes rok již přidušených rouškami a respirátory a vrhl na trh prodejní hit, Elixír, což je čerstvý horský nebo lesní vzduch zaručeně bez virů. Nejmenovaný státní úřad XY ihned učinil objednávku na dodání 10 000 kusů plechovek s elixírem za smluvní cenu 500 000 Kč; DPH pro jednoduchost neuvažujeme. K dodání těchto výrobků došlo příznačně 1. 4. 2021, což je podle interní účetní směrnice firmy okamžikem uskutečnění účetního případu, o němž byla vystavena odběrateli faktura (poukázka na peníze) splatná 9. 4. 2021. Odběratel ve stanovené lhůtě splatnosti pohledávku uhradil, čímž byl celý obchodní kontrakt ukončen.
| Datum |