Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru. Přínos dohod spočívá pro zaměstnavatele především v jejich flexibilitě, tedy v možnosti operativně zapojit zaměstnance k výkonu práce podle potřeb zaměstnavatele. Dalšími výhodami jsou jejich snadné navázání a ukončení a relativně nižší nákladovost. Výhody pro zaměstnavatele jsou „vyváženy“ nevýhodami pro zaměstnance. Dohody negarantují takovou pracovněprávní ochranu a stejné podmínky jako při výkonu pracovního poměru, kdy u dohod ze zákona přímo nevzniká například právo na cestovní náhrady, odstupné nebo dovolenou. Každou z dohod limituje maximálně přípustný rozsah práce, čímž se také tyto dohody od sebe odlišují.
Zdravotní pojištění - dohody o provedení práce a minimum u zaměstnance v roce 2021
Vydáno:
24 minut čtení
Zdravotní pojištění – dohody o provedení práce a minimum u zaměstnance v roce 2021
Ing.
Antonín
Daněk
Právní úprava nemocenského a zdravotního pojištění
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr tedy představují svým charakterem – nejen ve zdravotním pojištění – značně specifickou problematiku. Ve zdravotním pojištění existuje na straně jedné návaznost na právní úpravu nemocenského pojištění, a to výší částek rozhodných pro účast na pojištění, na straně druhé má zdravotní pojištění samostatnou právní úpravu týkající se plnění oznamovací povinnosti (viz dále). A od 1. 1. 2015 se i ve zdravotním pojištění sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Naopak, v rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze pro účel vzniku zaměstnání sečíst u jednoho zaměstnavatele například příjem z dohody o pracovní činnosti (nižší než 3 500 Kč) s příjmem z dohody o provedení práce (nepřevyšujícím 10 000 Kč).
Specifikum dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr spočívá ve zdravotním pojištění především v následujícím.
Rozhoduje výše příjmu
Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. V roce 2021 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:
–
u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč,
–
u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 500 Kč.
Kdyby byla například sjednána dohoda o provedení práce na jeden den s příjmem 12 000 Kč, vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání a zaměstnavatel přihlašuje osobu na tento den jako zaměstnance (kódem Q). Tímto jednodenním zaměstnáním má pojištěnec vyřešen ve zdravotním pojištění celý příslušný kalendářní měsíc, za zbývající kalendářní dny se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Ve zdravotním pojištění se neřeší pojem zaměstnání malého rozsahu.
Přihlašování a odhlašování osob jako zaměstnanců
Do konce roku 2007 byla účast zaměstnance na zdravotním pojištění navázána u dohod o pracovní činnosti na jeho účast na nemocenském pojištění, plnění povinností u dohod o provedení práce se datuje až od 1. 1. 2012. S účinností od 1. 1. 2008 má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, týkající se přihlašování a odhlašování zaměstnanců, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení.
Zaměstnanec pracujíc