Zaměstnavatel je plátcem pojistného za své zaměstnance a pojistné odvádí v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnává. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ za zaměstnance, je kalendářní měsíc. Zaměstnavatel odvádí z vyměřovacího základu 2/3 pojistného, které je povinen hradit za zaměstnance, a současně odvádí 1/3 pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, a to přímou srážkou ze své mzdy. Tuto srážku je zaměstnavatel oprávněn provést i bez souhlasu zaměstnance.
Zaměstnavatelé a vzniklá škoda ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Pojistné je za příslušný kalendářní měsíc splatné nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce, kdy již platba musí být připsána na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny, případně zaplacena v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny. Odvedení pojistného opožděně, v nižší částce, než jak je uloženo zákonem, anebo neodvedení pojistného vůbec zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále. Na rozdíl od možnosti uložit pokutu za porušení některé ze zákonných povinností jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat (tedy vyměřovat a v případě nezaplacení vymáhat) evidované částky dlužného pojistného a penále. Výjimkou jsou v tomto směru pouze aktuální dlužné pojistné maximálně 50 Kč a penále nepřevyšující v kalendářním roce 100 Kč.
Postup zdravotní pojišťovny
Někdy se zaměstnavatelé (avšak od určité hranice dluhu zcela bezdůvodně a neprávem) domnívají, že pokud neodvedou pojistné na zdravotní pojištění sražené svým zaměstnancům, mohou být postihováni pouze příslušnou zdravotní pojišťovnou, tedy tou zdravotní pojišťovnou, které měli za zaměstnance odvést pojistné. Zkrátka vycházejí z názoru, že zdravotní pojišťovna evidovanou pohledávku na pojistném standardním způsobem předepíše či vyměří, a v případě jejího nezaplacení lze – ještě před započetím procesu vymáhání – jednáním mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou dohodnout, jak bude dluh zaměstnavatelem vyrovnán