Pronájem movitého a nemovitého majetku u zemědělského podnikatele, 1. část

Vydáno: 17 minut čtení

V příspěvku si rozebereme problematiku zdanění příjmů zemědělského podnikatele dosaženého z pronájmu movitého a nemovitého majetku. Pojednáme o případech, kdy je příjem z pronájmu movitého majetku zdaňován podle § 7 , podle § 9 a podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a příjem z pronájmu nemovitého majetku zdaňován podle § 7 a podle § 9 ZDP. Ukážeme si možné uplatnění daňových výdajů a rovněž daňové řešení situace, kdy příjmy z pronájmu jsou dosaženy z majetku, který je součástí společného jmění manželů anebo majetek je v podílovém spoluvlastnictví.

Pronájem movitého a nemovitého majetku u zemědělského podnikatele - I. část
Ing.
Ivan
Macháček
 
1. Právní hledisko nájmu majetku
Podmínky a rozsah nájemní smlouvy jsou obsahem ustanovení § 663 až § 720 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), přičemž pro nájem bytů platí speciální úprava obsažená v ustanoveních § 685 až § 719 ObčZ. Nájem a podnájem nebytových prostor se řídí speciálním zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákona č. 360/2005 Sb. Za nebytové prostory se podle tohoto zákona považují místnosti nebo soubory místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jinému účelu než k bydlení a dále byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům.
 
2. Zdanění příjmů fyzické osoby z pronájmu movitého majetku
Příjem z pronájmu movitých věcí
může být u pronajímatele - fyzické osoby zdaněn buď podle § 7, nebo podle § 9 resp. podle § 10 ZDP.
a)
Příjem z pronájmu je
zdaněn podle § 7 ZDP
ve dvou případech:
*
dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP - příjem z provozování volné živnosti na základě živnostenského oprávnění „Pronájem a půjčování věcí movitých“ obor činnosti 59 dle přílohy č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“), (živnost je vymezena v nařízení vlády č. 278/2008 Sb.),
*
dle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP - příjem z pronájmu movitého majetku zařazeného v obchodním majetku.
b)
Příjem z pronájmu movitých věcí je
zdaněn podle § 9 ZDP
v případě, že se nejedná o provozování živnosti, nepůjde o pronájem movitého majetku zahrnutého do obchodního majetku a dále nepůjde o příležitostný pronájem movitých věcí.
c)
Příjem z pronájmu je
zdaněn jako ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP,
pokud půjde o příležitostný pronájem movitých věcí.
 
3. Zdanění příjmů fyzické osoby z pronájmu nemovitého majetku
Příjem z pronájmu nemovitostí
(jejich částí),
bytů
(jejich částí)
a nebytových prostor
může být u pronajímatele - fyzické osoby zdaňován buď podle § 7 nebo podle § 9 ZDP. Nikdy nemůže dojít ke zdanění tohoto příjmu dle § 10 ZDP jako ostatní příjem, i kdyby šlo pouze o příležitostný pronájem nemovitého majetku.
a)
Dle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP - příjem z pronájmu nemovitých věcí, bytů a nebytových prostor zařazených v obchodním majetku je
zdaněn podle § 7 ZDP.
Poznámka:
Podle znění § 3 odst. 2 písm. ah) živnostenského zákona není živností pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Pokud pronajímatel poskytuje spolu s pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor i další služby jako např. úklid, poskytování stravy, praní prádla, hlídání objektu apod., je živností poskytování těchto konkrétních služeb.
b)
Příjem z pronájmu nemovitostí (jejich částí), bytů (jejich částí) a nebytových prostor je
zdaněn podle § 9 ZDP
tehdy, když jde o pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor nezahrnutých v obchodním majetku poplatníka.
Příklad č. 1
Zemědělský podnikatel má vložen objekt, ve kterém podniká, v obchodním majetku. Fyzická osoba vede daňovou evidenci. Dvě nevyužité místnosti tohoto objektu pronajímá obchodní společnosti za účelem skladování jejích výrobků.
Příjem z pronájmu části objektu zařazeného do obchodního majetku poplatníka je součástí dílčího základu daně dle § 7 ZDP a je součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad č. 2
Fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti pronajímá 4 byty v soukromém činžovním domě. Současně zajišťuje nájemníkům úklid bytů za částku 900 Kč měsíčně za každý byt.
Příjem z pronájmu bytů bude zdaněn podle § 9 ZDP. Poplatník je však povinen mít volnou živnost na provádění úklidu a částku 12 měsíců x 3 600 Kč = 43 200 Kč zdaní jako příjem z podnikání dle § 7 ZDP.
 
4. Příjem z pronájmu a pojistné
Příjmy z pronájmu zdaňované dle § 7 ZDP po odpočtu výdajů (prokazatelných nebo paušálních) jsou součástí vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příjmy z pronájmu zdaňované dle § 9 ZDP se nezahrnují do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příjmy z pronájmu zdaňované dle § 10 ZDP se nezahrnují do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
 
5. Pronájem dle § 9 ZDP - evidence a vedení účetnictví
Poplatníci s příjmy z pronájmu, kteří uplatňující u těchto příjmů prokazatelné výdaje, vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy.
Fyzická osoba s příjmy z pronájmu nemusí vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ“). To platí i pro případ, že by fyzická osoba s příjmy z podnikání z titulu překročení obratu 25 milionů Kč musela v rámci svého podnikání vést účetnictví - i v tomto případě by fyzická osoba mohla vést u příjmů z pronájmu pouze evidenci ve smyslu § 9 odst. 6 ZDP.
Pokud se však poplatníci s příjmy z pronájmu zdaňovaného dle § 9 ZDP rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů povinni, pak postupují podle těchto účetních předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období. Přitom se podle znění § 9 odst. 6 ZDP movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.
 
6. Uplatnění paušálních výdajů při pronájmu
Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatník se může rozhodnout k uplatnění prokazatelně vynaložených výdajů souvisejících s pronájmem anebo k uplatnění paušálních výdajů.
 +-----------------------------------------------------+----------------------+-------------------------+ |                 Příjmy z pronájmu                   |    Ustanovení ZDP    | Výše paušálních výdajů  | +-----------------------------------------------------+----------------------+-------------------------+ | Volná živnost - Pronájem a půjčování věcí movitých  | § 7 odst. 7 písm. b) | 60%                     | | Pronájem movitého a nemovitého majetku              | § 7 odst. 7 písm. d) | 30%                     | | zařazeného v obchodním majetku                      |                      |                         | | Pronájem movitého a nemovitého majetku              | § 9 odst. 4          | 30%                     | | nezařazeného v obchodním majetku                    |                      |                         | +-----------------------------------------------------+----------------------+-------------------------+
Podle znění § 7 odst. 8 ZDP jsou v paušálních výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Poplatník je povinen v tomto případě vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
Podle znění § 9 odst. 5 ZDP jsou v paušálních výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu. Poplatník je povinen v tomto případě vést
záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.
V případě, že zemědělský podnikatel má kromě příjmů dle § 7 ZDP i příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP, může v rámci dílčího základu daně z podnikání uplatnit paušální výdaje a v rámci dílčího základu daně z pronájmu uplatnit výdaje ve skutečné výši, anebo naopak. Pokud však bude mít fyzická osoba příjmy z pronájmu z několika nemovitostí zdaňované podle § 9 ZDP, pak může u všech těchto příjmů z pronájmu uplatnit buď výdaje skutečné nebo výdaje paušální.
Pokud pronajímatel přechází z uplatnění skutečných výdajů na uplatnění paušálních výdajů z pronájmu nebo naopak, musí respektovat znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP, podle kterého je nutno upravit základ daně za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. V tomto případě se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. V případě, že poplatník přechází z uplatňování paušálních výdajů na skutečné výdaje, nutno ještě respektovat znění § 25 odst. 1 písm. zd) ZDP (daňovým výdajem nejsou ve zdaňovacím období, kdy uplatňuje skutečné výdaje, výdaje spojené s úhradou závazku vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP).
Příklad č. 3
Zemědělský podnikatel má objekty, ve kterých provozuje rostlinnou výrobu, vloženy do obchodního majetku. Část jednoho objektu pronajímá. Za zdaňovací období roku 2011 činí zdanitelné příjmy z podnikání 3 500 000 Kč a z pronájmu objektu 280 000 Kč. Výdaje uplatňuje podnikatel procentem z příjmů.
Protože podnikatel uplatňuje paušální výdaje, nemá obchodní majetek. Proto příjem z pronájmu objektu nebude zdaňován podle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP, ale bude zdaněn podle § 9 ZDP. Podnikatel uplatní u příjmů ze zemědělské výroby 80 % výdajů, u příjmů z pronájmu majetku nezahrnutého v obchodním majetku 30 % výdajů.
*
Dílčí základ daně dle § 7 činí: 3 500 000 Kč - 0,8 x 3 500 000 Kč = 700 000 Kč.
*
Dílčí základ daně dle § 9 činí: 280 000 Kč - 0,3 x 280 000 Kč = 196 000 Kč.
Příjem z pronájmu nevchází do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad č. 4
Fyzická osoba má v roce 2011 příjmy z následujících pronájmů:
*
příjem z pronájmu traktoru, který provádí na základě živnostenského oprávnění k volné živnosti „Pronájem a půjčování věcí movitých“ - částka 48 000 Kč,
*
příjem z pronájmu garáže nezahrnuté v obchodním majetku - částka 12 000 Kč,
*
příjem z příležitostného pronájmu osobního automobilu na zahraniční dovolenou - částka 4 000 Kč.
Fyzická osoba zahrne příjmy z pronájmu v rámci tří dílčích základů daně. Příjem z pronájmu traktoru bude zdaněn v rámci § 7 ZDP jako příjem z podnikání, k příjmu může poplatník uplatnit skutečné výdaje vč. odpisu traktoru nebo paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů. Příjem z pronájmu garáže bude zdaněn v rámci § 9 ZDP jako příjem z pronájmu, k příjmu může poplatník uplatnit skutečné výdaje vč. odpisu garáže nebo paušální výdaje ve výši 30% z příjmů. Příjem z krátkodobého pronájmu osobního automobilu bude zdaněn jako příjem z příležitostného pronájmu movitých věcí podle § 10 ZDP, ale protože částka nepřesáhla 20 000 Kč, půjde o příjem osvobozený od daně z příjmů.
Příjem z pronájmu zdaněný dle § 7 ZDP vchází do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění, příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP nevchází do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad č. 5
Fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti pronajala v roce 2011 na dobu 1 měsíce chatu rodině ze zámoří. Za pronájem obdržela jednorázový příjem po přepočtu dolarů ve výši 15 400 Kč.
I když jde o příležitostný pronájem nemovitého majetku, nebude příjem zdaněn jako ostatní příjmy podle § 10 zákona, ale musí být zdaněn podle § 9 ZDP. Poplatník může uplatnit proti dosaženému příjmu výdaj ve výši 30 % z příjmů. Vzhledem k tomu, že dosažený příjem převyšuje částku 6 000 Kč, musí poplatník ve smyslu § 38g odst. 2 ZDP podat za rok 2011 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede jak příjmy ze závislé činnosti podle potvrzení od svého zaměstnavatele, tak příjmy z pronájmu.
Příklad č. 6
Zemědělský podnikatel vede dobrovolně účetnictví a současně pronajímá část objektu sousednímu zemědělskému podnikateli. Objekt je vložen do obchodního majetku. Fyzická osoba uplatní z obou příjmů výdaje procentem z příjmů.
Podnikatel vede účetnictví, proto i když uplatní paušální výdaje z podnikání, účtuje o majetku a ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP má obchodní majetek. Příjem z pronájmu nemovitosti je proto zdaněn podle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP s výší 30 % paušálních výdajů. Oba příjmy jak z podnikání tak z pronájmu vstupují do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
 
7. Základ daně při zdanění příjmů z pronájmu podle § 10 ZDP
Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.
Pokud úhrn příjmů z pronájmu dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP (příjem z příležitostného pronájmu movitých věcí) u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč, je tento příjem osvobozen od daně. Příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují u jednoho z nich.
Příklad č. 7
Zemědělský podnikatel pronajal svému příteli za částku 13 500 Kč na měsíční pobyt v zahraničí soukromý automobil nezahrnutý v obchodním majetku.
Jedná se o jednorázový příjem za pronájem auta, který bude zdaněn jako příjem z příležitostného pronájmu movitých věcí podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, a protože nepřesáhl hranice 20 000 Kč, bude od daně z příjmů osvobozen.
 
8. Pronájem nemovitosti ve společném jmění manželů
Příjmy z pronájmu
nemovitostí nebo bytů, které plynou manželům
ze společného jmění manželů, se zdaňují podle § 9 ZDP jen u jednoho z manželů.
Pokud půjde o příjem z pronájmu majetku, který není součástí společného jmění manželů, je příjem zdaněn u toho manžela, který je vlastníkem tohoto majetku.
Pokud manželé pronajímají více nemovitostí, které jsou součástí společného jmění manželů, nelze tyto příjmy ke zdanění rozdělit mezi manžele, ale je nutno všechny příjmy z pronájmu tohoto majetku zdanit pouze u jednoho z manželů. Přitom může být zvolen postup, že v jednom roce jsou tyto příjmy zdaněny u jednoho z manželů a v druhém roce u druhého z manželů.
Příklad č. 8
Manželé vlastní ve společném jmění činžovní dům se 4 byty, které pronajímají. Současně manžel pronajímá garáž, která není součástí společného jmění manželů (zakoupil ji před uzavřením manželství).
Příjmy z pronájmu nemovitosti plynoucí manželům ze společného vlastnictví manželů, se zdaňují podle § 9 ZDP jako příjmy z pronájmu jen u jednoho z manželů. V našem případě bude příjem z pronájmu bytů zdaněn buď u manžela nebo u manželky jako příjem dle § 9 zákona, a to dle rozhodnutí manželů s přihlédnutím na optimalizaci jejich daňového zatížení. Příjem z pronájmu garáže však bude zdaněn u manžela jako příjem dle § 9 ZDP.
 
9. Pronájem nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví
Zdanění příjmu z pronájmu majetku v podílovém spoluvlastnictví probíhá podle § 9 ZDP, ale bude postupováno s přihlédnutím k § 11 zákona.
Příjmy z pronájmu nemovitosti dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu jejich spoluvlastnictví k nemovitosti a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů. Pokud plynou příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se příjmy a výdaje podle této smlouvy, přičemž výdaje musí být rozděleny ve stejném poměru jako příjmy.
Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.
V pokynu D-300 k § 11 ZDP se uvádí, že pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit jako daňový výdaj i odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku, ze kterého jim plynou zdanitelné příjmy podle § 9 ZDP. Odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku přitom mezi sebe rozdělí ve stejném poměru, ve kterém si dělí příjmy plynoucí z tohoto majetku.
Příklad č. 9
Bratr se sestrou zdědili po úmrtí svého otce do podílového spoluvlastnictví činžovní dům. Spoluvlastnický podíl prvého sourozence činí podle závěti 40 % a druhého sourozence 60 %. Byty jsou pronajímány, za zdaňovací období 2011 dosáhnou příjmy z pronájmu 320 000 Kč a daňové výdaje v prokázané výši 140 000 Kč.
V našem případě bude výpočet dílčího základu daně z pronájmu za rok 2011 následující:
 +---------------+-----------+--------------+--------------+--------------------+ | Spoluvlastník | Podíl v % | Podíl příjmů | Podíl výdajů | Dílčí základ daně  | +---------------+-----------+--------------+--------------+--------------------+ | 1. sourozenec |        40 | 128 000 Kč   |  56 000 Kč   |  72 000 Kč         | | 2. sourozenec |        60 | 192 000 Kč   |  84 000 Kč   | 108 000 Kč         | | Celkem        |           | 320 000 Kč   | 140 000 Kč   | 180 000 Kč         | +---------------+-----------+--------------+--------------+--------------------+ 
 
10. Výše nájemného a cena obvyklá
Pokud se bude jednat u pronajímatele a nájemce o spojené osoby (osoby kapitálově spojené, resp. jinak spojené osoby) ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP a nájemné bude sjednáno v nižší částce, než odpovídá ceně obvyklé, může správce daně zvýšit dílčí základ daně pronajímatele dle § 7, § 9 nebo § 10 ZDP o zjištěný rozdíl, není-li tento rozdíl uspokojivě doložen. Naopak v případě, že je nájemné mezi těmito osobami sjednáno vyšší než je cena obvyklá, je na straně nájemce daňovým výdajem pouze nájemné do výše ceny obvyklé, pokud rozdíl není v případě kontroly správcem daně uspokojivě doložen.