Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2010

Našim zájmem bude dále konkrétně aktuálně hojně otevírané přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“) za zdaňovací období započatá v roce 2010, coby oficiální tiskopis 25 5404 MFin 5404. Zatímco pro zdaňovací období započatá v roce 2009 byl vydán jediný vzor č. 19,

Pro v praxi naprosto převažující přiznání k DPPO za zdaňovací období odpovídající kalendářnímu roku 2010 je tedy nutno použít tiskopis vzoru č. 21, a právě na ten se v dalším textu již výhradně zaměříme. Změny mezi vzory tiskopisů č. 19 č. 20 a dále 21 jsou vesměs formální a věcně nepodstatné. Na pomoc poplatníkům byly ke každému vzoru přiznání vydány také Pokyny k vyplnění tohoto přiznání (vzory č. 19-21).

S příchodem nového zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), se mírně prodloužila lhůta pro podání přiznání k DPPO o celý jeden den, takže bez jakékoli sankce jej můžeme podat klidně až v , tedy „na apríla“, což si snad správci daně nebudou vykládat jako žertík hodný prověření správnosti údajů. Notorické opozdilce můžeme trochu potěšit také tím, že jim žádná sankce nehrozí ani když přiznání podají až následující pátek 8. dubna 2011. Daňový řád totiž zavedl jistou dobu hájení daňových subjektů po dobu prvních pěti pracovních dnů po termínu, které se jim ještě tolerují. Teprve až pozdější podání bude „odměněno“ (§ 250 daňového řádu), která nahradila dřívější zvýšení daně. Jeho výše činí 0,05 % stanovené daně, resp. 0,01 % daňové ztráty za každý následující den prodlení (nejvýše 5 % daně, resp. ztráty). Novinkou je, že tato sankce se ukládá povinně a má stanoveno absolutní minimum 500 Kč i maximum 300 000 Kč.

Pokud poplatníkovi zpracovává a (tj. daňový poradce nebo advokát) prodlužuje se lhůta pro podání až do pátku , za podmínky, že příslušná plná moc je uplatněna u správce daně v základní lhůtě do 1. 4. 2011. Stejná prodloužená lhůta platí také pro poplatníky, kteří mají zákonem uloženou povinnost ověření účetní závěrky auditorem. O tato prodloužení lhůty se nežádá, jedná se o lhůty zákonné. Nestačí ovšem, že dotyčná firma využije auditorských služeb k prověření účetní závěrky dobrovolně, musí jít o její zákonnou povinnost vyplývající z § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), příp. z jiného zákona.

Kromě toho může poplatník nebo jeho zástupce vždy , což podléhá správnímu poplatku 300 Kč. Správcovské prodloužení lhůty pro podání řádného přiznání může činit až tři měsíce. Výjimkou je případ, kdy předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, kdy může být v odůvodněných případech lhůta prodloužena až do 1. listopadu 2011.

Podrobnosti k elektronickému podání lze nalézt v metodickém pokynu Ministerstva financí č. D-252 (Finanční zpravodaj č. 3-4/2003). Nebo názorněji na internetových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz), kde jsou také pomůcky jako je „Prezentace funkcí“ v PowerPointu, „Průvodce krok po kroku“, „Systémové požadavky“ a odpovědi na časté dotazy týkající se elektronického podání („EPO“). A najdeme zde i všechny tiskopisy. Praktickou výhodou využití aplikace EPO je automatické odhalení tzv. kritických chyb a interaktivní nápověda.

Přičemž také tentokrát daňový řád poskytuje pětidenní dobu hájení, takže sankce v podobě úroku z prodlení začne nabíhat až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po splatnosti, a to až do dne platby včetně. Pozor na to, že daňový řád již neumožňuje jednoduše prominout toto příslušenství daně. odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (dále jen „ČNB“), zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Protože k 1. 1. 2011 byla (dvoutýdenní) repo sazba ČNB ve výši 0,75 % , úrok z prodlení pro první pololetí roku 2011 tak činí z daňového nedoplatku. Proto lze při nedostatku financí vždy raději doporučit případně o její úhradu ve splátkách, kdy se místo úroku z prodlení uplatní úrok z posečkané částky aktuálně cca v poloviční výši 7,75 % Přitom vyhovět může správce daně i zpětně, je-li žádost podána až po splatnosti a za určitých podmínek (pokud by ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládaly tvrdost uplatněného úroku) může správce daně z důvodu tvrdosti úrok z posečkané částky prominout. Na rozdíl od úroku z prodlení ad výše.

DPPO, stejně jako všechny ostatní české daně (resp. zálohy na daň nebo zajištění daně) se platí místně příslušnému finančnímu úřadu zásadně v . Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového dlužníka ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně.

(včetně zálohy na daň, popř. splátek daně) podle § 163 daňového řádu jsou:

Protože převody peněz na účet správce daně nenastávají okamžitě, je třeba správně vnímat, kdy se považuje daň za uhrazenou (obdobně je tomu u záloh na daň nebo zajištění daně anebo u příslušenství daně).

Při každé platbě daně musí být jednoznačně identifikovány tři skutečnosti:

Ad 1) Jednoznačnou jehož prostřednictvím sděluje správci daně svou totožnost. Má-li přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), uvede jako variabilní symbol kmenovou část DIČ, tj. čísla za pomlčkou, což je u osob právnických jejich identifikační číslo (IČ). Specifický symbol platby se při placení daní nevyužívá.

Ad 2) i 3) všechny tyto účty jsou vedeny u ČNB a jejich označení je složeno ze tří složek:

Úplný tvar čísla bankovního účtu pro úhradu určité daně místně příslušnému finančnímu úřadu se sestaví z předčíslí bankovního účtu, pomlčky, matrikové části a kódu cílové banky (vždy ČNB). Například číslo bankovního účtu pro úhradu DPPO u Finančního úřadu pro Prahu 1 je: 7704-7625011/0710.

Aby tyto základní údaje o platbě byly vždy jasné, stanovuje Ministerstvo financí ČR závazný způsob identifikace jednotlivých plateb, který zajišťuje bezproblémové započítávání úhrad na daňovou povinnost daňových subjektů. Tento identifikační systém lze nalézt zejména na třech místech:

Pro většinu bezhotovostních plateb nebo plateb v hotovosti prostřednictvím banky či pošty již několik let není nutné uvádět tzv. sloužící k věcné identifikaci platby podle zavedeného systému číselných kódů stanovených dozorovým bankovním orgánem (ČNB). Nicméně při platbách do státního rozpočtu, kam patří také úhrady daní, je stále ještě užívání konstantního symbolu povinné:

Podívejme se stručně na tiskopis daňového přiznání k DPPO 25 5404 MFin 5404 - (8 stran) platný pro zdaňovací období započatá v roce 2010 nebo jejich část, za která lhůta k podání daňového přiznání uplyne po 31. prosinci 2010 (dále jen „“). Podpůrným a v mnohém nezbytným tiskopisem jsou pak pokyny k vyplnění tohoto přiznání nesoucí označení 25 5404/1 MFin 5404/1 - vzor č. 21 (16 stran).

je rozčleněn do následujících částí:

§ 23 odst. 2 a 10

účetní výsledek hospodaření před zdaněním (zisk nebo ztráta), a to bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, jedná se konkrétně o výpočtovou položku uvedenou ve Výkazu zisku a ztráty - „****Výsledek hospodaření před zdaněním“ - před zaokrouhlením na celé tisíce Kč; dále jen „“

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 1

částky neoprávněně zkracující příjmy

§ 23 odst. 6

nepeněžní příjmy nezahrnuté v účetnictví, a tak neuvedené ve VH na ř. 10

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 3

dodatečné porušení podmínek při dřívějším uplatnění odstupného podle § 24 odst. 2 písm. za) ZDP

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 4

částky, o které byl snížen výsledek hospodaření v předchozím období, při opravě v daném období

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 5

včas neodvedené (tj. do 31. 1. 2011) platby sociálního a zdravotního pojištění sražené z mezd zaměstnancům za rok 2010

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 6

přijaté platby smluvních sankcí nad rámec zaúčtovaných výnosů ze sankcí v daném období

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 8

rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený společníkovi nebo členovi družstva

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 9

dříve uplatněná odčitatelná položka u neziskového subjektu podle § 20 odst. 7 ZDP, nebyla-li splněna podmínka použití ušetřených prostředků

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 10

kladný rozdíl mezi závazky a pohledávkami, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny společností splynutím dlužníka a věřitele

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 11

kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle oceňovacího předpisu a jeho hodnotou zachycenou v účetnictví u společníka obchodní společnosti při zániku jeho účasti, je-li podíl na likvidačním zůstatku či vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžité formě

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12

závazek zaniklý jinak než jeho splněním, započtením, dohodou o nahrazení závazku novým či narovnáním, pokud nebyla hodnota tohoto závazku účtována do výnosů (nevztahuje se na případy, kdy vznikne daňový náklad až zaplacením); dále neuhrazený závazek zachycený v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela (platí zde ale řada výjimek, např. pro závazky, z jejichž titulu nebyl ještě uplatněn daňový náklad)

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 13

částka, o kterou byl snížen základ daně podle § 34 odst. 9 a 10 ZDP v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud poplatník pohledávku vzniklou z titulu postoupení majetkového podílu dále postoupil

§ 25, § 24, § 23 odst. 3 písm. a) bod 2

daňově neúčinné náklady - z tabulky A přílohy č. 1, vyjma rozdílu, o který účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku převyšují odpisy daňové, který se zobrazí na řádku 50

§ 24 odst. 2 písm. a)

rozdíl účetních a daňových odpisů, jsou-li účetní odpisy vyšší

§ 23 odst. 8 písm. a)

jen případy úprav zvyšujících výsledek hospodaření za část zdaňovacího období do dne vstupu do likvidace

-

tohoto řádku lze využít v ostatních případech, neuvedených na ř. 20 až 61, kdy je nutné pro správné stanovení základu daně zvýšit VH na ř. 10

§ 18 odst. 2

příjmy, které nejsou předmětem daně (dědictví, dary apod.)

§ 18 odst. 4, § 18 odst. 13

příjmy, které nejsou předmětem daně u neziskových subjektů (podle uvedených ustanovení ZDP)

§ 19

příjmy osvobozené od DPPO zahrnuté do VH na ř. 10

§ 23 odst. 3 písm. b) bod 1

smluvní sankce účtované do výnosů, které nebyly v daném období uhrazeny

§ 23 odst. 3 písm. b) bod 2

odvody sociálního a zdravotního pojištění sraženého z mezd zaměstnancům dříve vyloučené na řádku 30, v daném období dodatečně odvedené

§ 23 odst. 3 písm. b) bod 3

uhrazené částky, které jsou nákladem jen při uhrazení, a byly účtovány v jiném období (např. uhrazené smluvní pokuty)

§ 23 odst. 3 písm. b) bod 4

zaúčtované částky ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií nebo obchodního podílu v rámci přeměny, nedojde-li ke zvýšení nabývací ceny podle § 24 odst. 7 ZDP

§ 23 odst. 3 písm. b) bod 5

zaúčtované částky ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií tímto společníkem, pokud tyto akcie byly nově emitovány na základě zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti, fond vytvořený ze zisku či jiné složky vlastního kapitálu, pokud nedojde ke zvýšení nabývací ceny podle § 24 odst. 7 ZDP

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 1

částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 2

uplatnitelné výdaje v daném období nezaúčtované a zaúčtované (nedaňově) v jiných obdobích (mimo případů vykázaných na řádku 160)

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 3

výnosy z titulu zrušení nedaňových rezerv a opravných položek

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 4

oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 5

záporný rozdíl mezi oceněním podniku či části podniku a souhrnem individuálně přeceněných složek majetku (tzv. ), jde-li o nabytí podniku či části podniku vkladem nebo přeměnou, byl-li tento rozdíl účtován do výnosů

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 6

hodnota splněného, započteného nebo splynutého závazku nebo jeho části, o kterou byl v minulosti zvýšen základ daně na ř. 30

§ 23 odst. 4 písm. a)

příjmy zdaňované srážkovou daní

§ 23 odst. 4 písm. b)

příjmy spadající do samostatného základu daně (viz § 20b ZDP)

§ 23 odst. 4 písm. c)

příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při snížení základního kapitálu

§ 23 odst. 4 písm. d)

částky již jednou zdaněné

§ 23 odst. 4 písm. e)

výnosy související s náklady neuznanými v předchozích obdobích (do výše těchto nákladů)

§ 23 odst. 4 písm. f)

podíl na likvidačním zůstatku společníka v. o. s. či komplementáře k. s.

§ 23 odst. 4 písm. g)

výnosy související s náklady vynaloženými na příjem, který nebyl v předchozích obdobích předmětem daně, nebo byl od daně osvobozen, maximálně do výše těchto souvisejících nákladů

§ 23 odst. 4 písm. h)

částka vyplacená společníkovi nebo členovi družstva při snížení základního kapitálu, snižující nabývací cenu podílu dle § 24 odst. 7 ZDP

§ 23 odst. 4 písm. i)

změna ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou), pokud je zaúčtována jako náklad nebo výnos

§ 23 odst. 4 písm. j)

výnosy ve výši rozdílu mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplacené společníkovi nebo členu družstva snižující nabývací cenu podílu

§ 23 odst. 4 písm. k)

oceňovací rozdíl u pohledávek, které poplatník po nabytí určil k obchodování, pokud o něm bylo účtováno do nákladů či do výnosů

§ 24 odst. 2 písm. a)

rozdíl daňových a účetních odpisů, jsou-li daňové odpisy vyšší

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 2 (částečně)

uplatnitelné výdaje nad rámec výdajů zaúčtovaných (mimo daňových odpisů hmotného a nehmotného majetku převyšujících účetní odpisy)

§ 23 odst. 8 písm. a)

jen případy úprav snižujících výsledek hospodaření za část zdaňovacího období do dne vstupu do likvidace

-

využití tohoto řádku se týká případů neuvedených na ř. 110 až 161, kdy zákon pro účely stanovení základu daně umožňuje snížit VH na ř. 10

Nenulové položky na řádcích tiskopisu s odkazem ⁸⁾ je nutno blíže rozvést na zvláštní příloze.

Schéma - Přiznání k DPPO za rok 2010

ABC, s. r. o., se sídlem v České republice vykazuje za účetní období kalendářního roku 2010 účetní výsledek hospodaření před zdaněním rovný Pro účely výpočtu DPPO a sestavení přiznání je k tomu navíc zapotřebí doplnit dalších 15 skutečností (odkazy směřují do přiznání k DPPO za rok 2010):

II. oddíl přiznání k DPPO

 +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ | Řádek  |                                       Název položky                                       | Částka v Kč  | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ | 10 8)  | V účetní závěrce byl vykázán „VH před zdaněním (+/-)“ k 31. 12. 2010                      | 1 000 000    | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |     Při transformaci na základ daně (ZD) začneme daňovými úpravami zvyšujícími výsledek hospodaření (VH)          | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ | 30 8)  | Zvýšení VH podle § 23 odst. 3 písm. a) bodů 3 až 12, v daném                              |   110 000    | |        | případě jde o pojistné sražené z mezd zaměstnanců za prosinec 2010                        |              | |        | odvedené až 11. 2. 2011                                                                   |              | | 40     | Účetní náklady, které nejsou uznány jako daňové náklady - celkem,                         |   698 000    | |        | z toho:                                                                                   |              | |        | * Pohonné hmoty spotřebované automobily s paušálními výdaji                               |    50 000    | |        |   na dopravu (SÚ 501)                                                                     |              | |        | * Firemní vánoční večírek pro zaměstnance (SÚ 513)                                        |    15 000    | |        | * Parkovací poplatky za automobily s paušálními výdaji na dopravu                         |     2 000    | |        |   (SÚ 518)                                                                                |              | |        | * Pojistné odvody zaměstnavatele 2010 neodvedené do 31. 1. 2011                           |   340 000    | |        |   (SÚ 524)                                                                                |              | |        | * Nepeněžní plnění zaměstnancům formou dovolené a rekreace (SÚ 528)                       |    60 000    | |        | * Peněžité dary ZOO a Mateřské školce (SÚ 543)                                            |    11 000    | |        | * Neuhrazené nákladové smluvní sankce (SÚ 544)                                            |    20 000    | |        | * Odpis promlčené pohledávky převyšující krytí zákonnou opravnou                          |    80 000    | |        |   položkou (SÚ 546)                                                                       |              | |        | * Tvorba ostatní (čistě účetní)         rezervy na výměnu oken (SÚ 554)                           |   100 000    | |        | * Daňově neuznatelná škoda z titulu odcizených peněz známým                               |    20 000    | |        |   pachatelem (SÚ 569)                                                                     |              | | 50     | Účetní odpisy DHM za rok 2010 byly 300 000 Kč, daňové odpisy HM jen                       |    50 000    | |        | 250 000 Kč (zaúčtována byla vyšší částka, než kolik je uznáno jako daňový                 |              | |        | náklad, rozdíl zvýší VH)                                                                  |              | | 70     | Mezisoučet (součet ř. 20 až ř. 62) zvýšení VH v důsledku daňových korekcí                 |   858 000    | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |          Nyní budeme pokračovat daňovými úpravami naopak snižujícími VH                                           | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ | 111 8) | Snížení VH podle § 23 odst. 3 písm. b) - celkem, z toho:                                  |   120 000    | |        | * Neinkasované výnosové smluvní sankce za rok 2010 (SÚ 644)                               |    40 000    | |        | * Pojistné sražené z mezd zaměstnanců za prosinec 2009 odvedené                           |    80 000    | |        |   až 10. 2. 2010                                                                          |              | | 112 8) | Snížení VH dle § 23 odst. 3 písm. c) coby zrušení ostatní OP (Dal SÚ 559)                 |    80 000    | | 120    | Příjmy zdaněné v ČR konečnou srážkovou daní                                               |              | |        | (dividendy od „nedceřiné“ XYZ, a. s.)                                                     |    85 000    | | 140 8) | Snížení VH dle § 23 odst. 4 písm. e) coby náhrada za odcizené peníze                      |              | |        | (SÚ 668)                                                                                  |    15 000    | | 160 8) | Ostatní případy, kdy jsou daňové náklady vyšší než zaúčtované náklady                     |              | |        | - celkem, z toho:                                                                         |   330 000    | |        | * Povinné pojistné zaměstnavatele za prosinec 2009 zaplacené                              |              | |        |   až 10. 2. 2010                                                                          |   300 000    | |        | * Daňová zůstatková cena odcizeného automobilu byla o 30 000 Kč vyšší                     |              | |        |   než jeho účetní zůstatková cena                                                         |    30 000    | | 162 8) | Paušální výdaje na dopravu za dva firemní automobily po celý rok 2010                     |   120 000    | |        | (nezaúčtováno)                                                                            |              | | 170    | Mezisoučet (součet ř. 100 až ř. 162) snížení VH daňovými korekcemi                        |   750 000    | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |          „Hrubý ZD“ nyní snížíme o odpočty, na které má firma nárok                                               | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ | 200    | ZD neboli VH po zvýšení a snížení o daňové korekce (ř. 10 + ř. 70 - ř. 170)               | 1 108 000    | | 220    | ZD po úpravě o podíl komplementářů a po vynětí zahraničních příjmů                        | 1 108 000    | | 230    | Odečet doposud nevyužité části daňové ztráty z roku 2008                                  |   400 000    | | 250    | Základ daně snížený o odpočty a příjmy vyňaté (pro účely odpočtu za dary)                 |   708 000    | | 260    | Snížení ZD o daňově 
relevantní
 dar pode § 20 odst. 8                                      |    10 000    | |        | (do 5 % ř. 250, tj. do 35 400 Kč)                                                         |              | | 270    | Dále snížený základ daně zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů                           |   698 000    | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |          Stanovíme daň (DPPO) a snížíme ji o přípustné slevy na dani                                              | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ | 280    | Sazba DPPO v % podle § 21 odst. 1 ZDP (účinná k 1. 1. 2010)                               |        19    | | 290    | DPPO (ř. 270 x ř. 280 : 100) = 0,19 x 698 00 Kč                                           |   132 620    | | 300    | Sleva na dani za 2 zaměstnance s „lehčím“ zdravotním postižením (§ 35)                    |    28 080    | | 310    | Daň upravená o slevy na dani                                                              |   104 540    | | 330    | Daň po zápočtu (zaokrouhlená na celé koruny nahoru)                                       |   104 540    | | 340    | Celková daňová povinnost (ř. 330 + ř. 335)                                                |   104 540    | | 360    | Poslední známá daňová povinnost pro účely periodicity a výše záloh je mezi                |   104 540    | |        | 30 000 Kč a 150 000 Kč, proto firma musí v následujícím zálohovém období                  |              | |        | platit pololetní zálohy á 41 900 Kč (40 % daně zaokrouhlených na celé                     |              | |        | stokoruny nahoru podle § 146 odst. 2 daňového řádu)                                       |              | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |          V. oddíl – placení daně                                                                                  | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ | 4      | Firma v roce 2010 neplatila zálohy na DPPO (§ 38a) takže vykáže                           |  –104 540    | |        | nedoplatek s mínusem                                                                      |              | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |        Základní část DAP uzavírá prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů s podpisem oprávněné osoby             | +--------+-------------------------------------------------------------------------------------------+--------------+  

Příloha č. 1 II. oddílu

 +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ | Řádek |                                     Název položky                                      | Částka v Kč  | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |         Tabulka A – rozpis řádku 40 základní části do úrovně účtových skupin                                  | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |     1 | 50 - Spotřebované nákupy (pohonné hmoty automobilů s paušálními výdaji                 |     50 000   | |       | SÚ 501)                                                                                |              | |     2 | 51 - Služby (reprezentace SÚ 513 a parkovné automobilů s paušálními                    |     17 000   | |       | výdaji SÚ 518)                                                                         |              | |     3 | 52 - Osobní náklady (pozdní pojistné zaměstnavatele SÚ 524 a dovolené                  |    400 000   | |       | SÚ 528)                                                                                |              | |     4 | 54 - Jiné provozní náklady (dary SÚ 543 + sankce SÚ 544 + pohledávka                   |    111 000   | |       | SÚ 546)                                                                                |              | |     5 | 55 - Odpisy, rezervy, opravné položky (tvorba ostatních rezervy na MD 554)             |    100 000   | |     6 | 56 - Finanční náklady (odcizená pokladní hotovost SÚ 569)                              |     20 000   | |    13 | Celkem (shoduje se s řádkem 40 základní části)                                         |    698 000   | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |         Tabulka B – Odpisy hmotného a nehmotného majetku                                                      | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |     1 | Daňové odpisy za odpisovou skupinu 1                                                   |     50 000   | |     3 | Daňové odpisy za odpisovou skupinu 2                                                   |    150 000   | |     6 | Daňové odpisy za odpisovou skupinu 5                                                   |     50 000   | |    11 | Daňové odpisy HM a NM celkem                                                           |    250 000   | |    12 | Účetní odpisy drobného hmotného majetku uznané jako daňový náklad                      |     30 000   | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |         Tabulka C – Daňově účinný odpis pohledávek, zákonné rezervy a zákonné opravné položky                 | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |     3 | Zákonné OP za dlužníky v insolvenčním řízení         vytvořené v roce 2010                     |     40 000   | |     4 | Stav zákonných (insolvenčních) opravných položek za dlužníky v úpadku                  |     40 000   | |       | k 31. 12. 2010                                                                         |              | |    25 | Zákonné rezervy na opravy HM vytvořené v roce 2010                                     |    200 000   | |    26 | Stav zákonných rezerv na opravy HM k 31. 12. 2010                                      |    600 000   | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |         Tabulka E – Uplatnění daňových ztrát z minula                                                         | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |     1 | Sloupec 1: ztráta za rok 2008, sloupec 2: výše vyměřené ztráty = 600 000 Kč,           |    400 000   | |       | sloupec 3: již uplatněno = 200 000 Kč, sloupec 5: zbývá = 0,                           |              | |       | sloupec 4: uplatněno v roce 2010 = 400 000 Kč                                          |              | |     9 | Celkem - sloupec 4 za rok 2010 uplatněny ztráty                                        |    400 000   | |       | (sloupec 5 zbývá do dalších let = 0)                                                   |              | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |         Tabulka G – Odečet darů od základu daně                                                               | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |     1 | Celková hodnota poskytnutých darů podle § 20 odst. 8 bez ohledu na základ              |     10 000   | |       | daně                                                                                   |              | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |         Tabulka H – Slevy na dani                                                                             | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |     1 | Sleva za zaměstnance s „lehčím“ zdravotním postižením (§ 35 odst. 1 písm. a)           |     28 080   | |     4 | Úhrn slev podle § 35                                                                   |     28 080   | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |         Tabulka K – Vybrané ukazatele hospodaření                                                             | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+ |     1 | Roční úhrn čistého obratu [§ 20 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o účetnictví]            | 50 000 000   | |     2 | Průměrný přepočtený počet zaměstnanců                                                  |         50   | +-------+----------------------------------------------------------------------------------------+--------------+  

Náplň řádků označených - ⁸⁾ - je nutno podle pokynů k vyplnění přiznání rozvést na zvláštní příloze.

V přiznání k DPPO, konkrétně v tabulce B, je nutno podrobně rozepsat odpisy hmotného majetku. Nějak se zde ale zřejmě zapomnělo na novinku roku 2009 a 2010, kterou jsou tzv. mimořádné odpisy.

Kam v přiznání uvést tzv. mimořádné odpisy hmotného majetku podle § 30a ZDP?

Na nic se nezapomnělo, i v případě tzv. mimořádných odpisů se ve své postatě stále jedná o daňové odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 1 nebo 2. Takže tyto odpisy budou v tomto členění zahrnuty do stávajících (nezměněných) řádků 1 (za odpisovou skupinu 1) nebo do řádku 3 (odpisových skupin 2) v části B tabulky a) Přílohy č. 1 II. oddílu přiznání k DPPO vzor č. 21, a pochopitelně i v součtu na řádku 11 dtto.

Připomeňme, že mimořádné odpisy jsou dobrovolné (nikoli povinné) a týkají se jen nového hmotného majetku zařazeného do 1. nebo 2. odpisové skupiny, který byl pořízen v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010.

Protože se zde někdy chybuje - zřejmě pro poměrně hodně vykazovaných položek odpisů - uveďme si malý ilustrativní příklad na vyplnění části B přílohy k přiznání ohledně podrobnější evidence odpisů.

Shodná písmena A až E představují jeden a tentýž majetek.

Obchodní společnost za kalendářní rok 2010 uplatňuje následující odpisy dlouhodobého majetku:

Obchodní společnost uvede tyto odpisy v příloze č. 1 k II. oddílu, v části B následovně:

V hlavní části přiznání k DPPO budou rozdíly mezi účetním a daňovým posouzením řešeny takto:

Mimořádné daňové odpisy se nevykazují v příloze přiznání k DPPO na samostatném řádku, ale podle toho, zda se týkají hmotného majetku z 1. nebo 2. odpisové skupiny, se uvádějí na řádcích 1 nebo 3 tabulky B a).

V roce 2010 firma zahájila tvorbu zákonné rezervy na opravy hmotného majetku, takže musí částky deponovat na vázaný účet. Zahraniční zřizovatel požaduje tvorbu na eurový účet v Německu.

Jak řešit změny korunové hodnoty deponované částky v cizí měně z důvodu změny měnových kursů? Také si nejsme jisti, zda peníze je nutno deponovat do data podání přiznání nebo až do prodlouženého termínu.

Podle § 7 odst. 4 ZoR, je tvorba rezervy daňovým výdajem (nákladem), pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle stanovených pravidel na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle tohoto ustanovení (dále jen „samostatný účet“), a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání.

Z textu zákona lze dovodit, že u cizoměnového (konkrétně pouze eurového) účtu se hlídá korunový ekvivalent odpovídající tvorbě (zvýšení) rezervy za dané zdaňovací období (v daném případě za rok 2010) pouze k datu provedení dané úložky na samostatný účet. Další pohyby kursu eura vůči Kč již nejsou podstatné, takže ani když kvůli následnému poklesu hodnoty eura vůči Kč bude aktuálně na samostatném účtu v korunovém vyjádření méně, než by mělo odpovídat tvorbě rezervy, nebude to znamenat porušení zákonných podmínek.

Na otázku, do kdy je nutné prostředky na samostatný účet uložit, poskytuje citované ustanovení také poměrně jasnou odpověď - do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Není tedy podstatné, kdy konkrétně bylo daňové přiznání za rok 2010 podáno, jestli již v lednu 2011, v březnu, červnu nebo třeba až opožděně v listopadu 2011. Rozhodující je, v jakém zákonném termínu - tj. kdy nejpozději - tak měl dotyčný poplatník učinit. Zpravidla jsou ve hře dva základní termíny - do 1. 4. 2011 a do 1. 7. 2011 (při využití služeb daňového poradce nebo při povinném auditu účetní závěrky). Tyto termíny mohou být dále ještě prodlouženy na žádost poplatníka, resp. jeho zástupce.

Připomeňme, že nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající takto na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, tak nejenže nebude za daný rok tvorba rezervy uznána jako daňový náklad, ale v tomto dalším roce je nutno celou rezervu zrušit.

Podle přechodných ustanovení novely ZoR zákonem č. 346/2010 Sb. se nový zpřísněný režim rozpuštění celého zůstatku zákonné rezervy již ve zdaňovacím období, za které se právě přiznání k dani z příjmů podává (a nikoli tedy až v následujícím roce) uplatní poprvé až u tvorby rezerv započaté „v roce 2011“.

U eurových samostatných vázaných účtů pro deponování rezerv na opravy se testuje pouze korunový ekvivalent k datu provedení úložky na tento účet, pozdější pohyby měnového kursu eura již nejsou významné.

Firma poprvé v roce 2010 zaměstnávala dva zaměstnance s „lehčím“ zdravotním postižením. Prvního zaměstnance zaměstnávala hned od 1. 1. na plný pracovní úvazek (8 hodin) a vyloučených neodpracovaných dob podle § 35 odst. 2 ZDP měl 10 dnů. Druhý nastoupil 1. 3. na zkrácený úvazek 6 hodin a vyloučených neodpracovaných dob měl 15 dnů.

Jak vypočítat slevu na dani za tyto zaměstnance a jak ji v přiznání k DPPO 2010 konkrétně uplatnit?

Zaměstnavatelé mají za stanovených podmínek nárok na speciální (§ 35 ZDP):

Pojem „“ vymezuje § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, jako osoby, které jsou:

Pro výpočet první ze slev je rozhodný s „lehčím“ zdravotním postižením. Tento se vypočte jako, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby, připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu. mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl

Na pracovišti zaměstnavatele (tazatele) je stanovena obvyklá 40hodinová týdenní pracovní doba (8 hodin denně), což představovalo pro rok 2010 roční fond pracovní doby 2 024 (253 pracovních dnů x 8 hodin). Tato odpovídá prvnímu zaměstnanci s „lehčím“ zdravotním postižením, jehož vyloučená neodpracovaná doba ve smyslu § 35 odst. 2 ZDP činila 10 dnů, tedy 10 dnů x 8 hodin = 80 pracovních hodin. Jeho „celkový počet hodin“ = 253 dnů x 8 hodin - 10 dnů x 8 hodin = 2 024 hodin - 80 hodin = 1 944 hodin.

Druhý zaměstnanec zde pracuje až od 1. 3. jen na 6 hodin denně, přičemž jeho vyloučená neodpracovaná doba činila 15 dnů. Jeho „celkový počet hodin“ = (253 - 20 - 20) dnů x 6 hodin - 15 dnů x x 6 hodin = 213 dnů x 6 hodin - 15 dnů x 6 hodin = 1 278 hodin - 90 hodin = 1 188 hodin.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců s „lehčím“ zdravotním postižením se vypočte takto:

Zaměstnavatel si tak může uplatnit slevu na dani za oba zaměstnance s „lehčím“ zdravotním postižením ve výši 1,55 x 18 000 Kč = 27 900 Kč. Tuto částku uvede do základní části přiznání k DPPO na řádek 300, a dále ještě upřesní v příloze č. 1 II. oddílu v tabulce H, kde výši této slevy (27 900 Kč) zapíše do řádků 1 a 4.

Sleva na dani za zaměstnance se zdravotním postižením se počítá podle pravidel § 35 odst. 2 ZDP. Sleva se uvádí do ř. 300 (s rozpisem v tabulce H), přičemž jí lze uplatnit jen do výše vypočtené daně na ř. 290.

Společnost s ručením omezeným sice nemá zákonem stanovený povinný audit účetní závěrky, ale jeho zahraniční společník přesto požaduje ověření účetní závěrky za rok 2010 auditorem.

Má firma z tohoto důvodu automaticky odloženu základní lhůtu pro podání přiznání do 1. 7. 2011?

Ne, automatické prodloužení základní lhůty na šest měsíců po skončení zdaňovacího období se vztahuje pouze na poplatníky, kteří mají povinnost účetní závěrku ověřit auditorem přímo ze zákona, nikoli na podkladě svého dobrovolného rozhodnutí. Pokud nevyužije dotyčná s. r. o. jiné prostředky odkladu termínu podání přiznání k DPPO - služeb daňového poradce nebo advokáta, který zpracuje a předloží její přiznání (příslušná plná moc k zastupování musí být ale podána správci daně do 1. 4. 2011) anebo podání žádosti o prodloužení základní lhůty, příp. kombinaci obou možností - musí přiznání za rok 2010 podat v základním lhůtě do 1. 4. 2011.

Připomeňme si, kdo má povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a tedy z tohoto důvodu má termín pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2010 (zdaňovací období) až do 1. července 2011:

Je ale vhodné dodat, že tato povinnost neplatí vždy, podle § 20 odst. 2 ZU nejsou výše uvedené účetní jednotky povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku (a tedy se jich ani netýká prodloužení lhůty pro podání přiznání k DPPO):

Lhůta pro podání přiznání k DPPO za kalendářní rok 2010 není prodloužena do 1. 7. 2011 automaticky u všech poplatníků s auditovanou účetní závěrkou, ale pouze pokud jde o povinný audit vyplývající ze zákona.

Za zdaňovací období kalendářního roku 2009 podávalo s. r. o. přiznání k DPPO v základní lhůtě 31. 3. 2010. Protože daň vyšla 2 mil. Kč, platila čtvrtletní zálohy á 500 000 Kč. V některých případech ale zálohy uhradila až po lhůtě. Za rok 2010 má firma povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem a asi vykáže ztrátu.

Jaké zálohy si započte na daň 2010, a podá-li přiznání již v únoru 2011, musí platit zálohu do 15. 3.?

Záloha je povinná platba na daň placená v průběhu zdaňovacího období, jestliže skutečná výše daně za toto období není ještě známa. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň započítávají na úhradu skutečné výše daně. Zálohy na daň se přitom povinně platí jen v případech určených daňovým zákonem ve lhůtách a výši tam stanovených nebo na základě rozhodnutí správce daně.

Podle § 38a ZDP se zálohy na daň z příjmů platí v průběhu zálohového období, které začíná od prvního dne po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání (dále jen „DAP“) za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání DAP v následujícím zdaňovacím období.

Například aktuální zálohové období zdaňovacího období kalendářního roku 2010 až 2011 trvá:

Dotazované firmy se týká poslední ze zmíněných variant. Takže kvůli své čtvrtletní zálohové povinnosti z titulu daně za rok 2009 nejenže bude muset - a to bez ohledu na to, kdy skutečně podá přiznání k DPPO za rok 2010 - zaplatit zálohu na daň v termínu 15. 3. 2011, ale ještě také další zálohu splatnou do 15. 6. 2011. Po skončení zdaňovacího období se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.

Takže pokud dotyčná firma zaplatila nebo ještě zaplatí čtvrtletní zálohy - splatné do 15. 6. 2010, do 15. 9. 2010 a do 15. 12. 2010 - nejpozději do 1. 7. 2011, pak je všechny (případně jen ty, u nichž tuto podmínku splnila) započte na vypočtenou daňovou povinnost za rok 2010. Zálohy splatné až v roce 2011 - tedy v daném případě zálohy splatné 15. 3. 2011 a 15. 6. 2011 - nemůže započíst na svou daňovou povinnost za rok 2011.

Skončí-li rok 2010 skutečně daňovou ztrátou, vykáže firma v DAP za rok 2010 podaném třeba již v únoru 2011 v V. Oddílu - Placení daně na řádku 4 přeplatek + 1 500 000 Kč. Který jí ovšem správce daně vrátí (nemá-li poplatník žádné daňové nedoplatky) až v červenci 2011, protože k vyměření daně za rok 2010, a tedy i ke zjištění případného přeplatku na dani dojde až k poslednímu dni zákonné lhůty pro DAP (tj. k 1. 7. 2011).

Zbývající čtvrtou a pátou zálohu zkoumaného zálohového období, ve výši á 500 000 Kč (nebo na žádost poplatníka snížené, případně zcela prominuté rozhodnutím správce daně) splatné v roce 2011 (do 15. 3. a 15. 6.) si poplatník započte na úhradu daně až za zdaňovací období kalendářního roku 2011. A to opět za podmínky, že je uhradí nejpozději do termínu podání přiznání za rok 2011!

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období, přičemž se na daň za rok 2010 započtou pouze zálohy splatné v roce 2010, a to za podmínky, že byly zaplaceny do lhůty pro podání přiznání za tento rok.

Obchodní společnost měla v majetku podíly na dvou tuzemských firmách s. r. o., u jedné jsou naplněny definiční znaky daňově zvýhodněného vztahu mateřská dceřiná společnost, u druhé nejsou. V roce 2010 od obou společností inkasovala podíly na zisku. Před koncem roku 2010 oba obchodní podíly prodala.

Jak v daňovém přiznání správně vykázat prodej obchodních společností a přijaté podíly na zisku?

Osvobození příjmů z podílů na zisku dceřiné společností plynoucí mateřské společnosti jakož i příjmu z převodu podílů dceřiné společnosti - ve smyslu definic těchto pojmů podle § 19 odst. 3 ZDP - je upraveno v § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP. Teprve v případě, že se na podíly na zisku nevztahuje uvedené osvobození od daně, přichází ke slovu otázka režimu jejich zdanění. V souladu s § 36 odst. 2 písm. b) ZDP podléhají podíly na zisku od s. r. o. zdanění zvláštní sazbou tzv. srážkové daně v jednotné výši 15 %, což má za úkol plátce příjmů (s. r. o.).

Zaúčtované podíly na zisku jsou přirozeně součástí účetního výsledku hospodaření (D 665, 666) - ať už jsou osvobozeny od daně nebo zdaněny srážkovou daní - a proto jsou zahrnuty i do výsledu hospodaření před zdaněním na řádku 10 přiznání k DPPO za příslušný rok, kterým je zde rok 2010. Aby nedošlo k jejich zdanění v obecném základu daně z příjmů příjemce, vyloučí se z účetního výsledku hospodaření ze základu daně:

S inkasem podílů na zisku osvobozených od daně je ovšem bohužel spojena jistá daňová nepříjemnost vyplývající z § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP. Daňově neúčinné jsou jednak skutečné přímé výdaje (náklady) související s držbou podílů v dceřiné společnosti - tyto se vylučují na řádku 40 přiznání - a jednak i nepřímé (režijní) výdaje (náklady) dtto, a to ve výši paušálu 5 % přijatých podílů na zisku (příp. nižší prokázané skutečné nepřímé náklady, s čímž je ale v praxi potíž). Nedaňový paušál nepřímých výloh se uvádí na řádku 40 přiznání, kde je ale potíž s návazným vyplněním tabulky A přílohy č. 1 II. oddílu, protože není jednoznačné o náklady jaké účtové skupiny se jedná, proto je někdy doporučováno, přiznat tento nedaňový paušál na volném řádku 62.

V případě prodeje obchodních podílů na s. r. o. je vedle obdobného vyloučení účetního výnosu z prodeje podílu osvobozeného od daně (D 661) na řádku 110 přiznání dále třeba pamatovat na správné daňové ošetření souvisejícího výdaje (nákladu) v souladu s § 19 odst. 9, § 24 odst. 2 písm. w), § 25 odst. 1 písm. i) ZDP:

Z těchto důvodů je nutno na řádku 40 přiznání k DPPO vyloučit odpovídající daňově neúčinnou část účetní hodnoty prodaného obchodního podílu, která byla zaúčtována na účet prodaných podílů (na MD 561).

Ze základu daně se v přiznání vylučují příjmy z podílů na zisku a z převodu podílů, které jsou osvobozené od daně nebo podléhají srážkové dani. Návazně je nutno řešit také nabývací cenu podílů.

Podle sdělení na tiskopise přiznání k DPPO i v pokynech k jeho vyplnění se má povinně přikládat účetní závěrka. Protože tento obsáhlý dokument ze zákona ukládáme do sbírky listin v rámci obchodního rejstříku, chceme k přiznání přiložit již pouze rozvahu a výsledovku ve zjednodušeném rozsahu.

Jaké přílohy a v jakém rozsahu je nutno přiložit k přiznání DPPO?

Podle § 72 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinnou součástí daňového přiznání i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise (v našem případě tedy na tiskopise DPPO), jsou-li nezbytné pro správu daní. Stěžejní je přitom takovýto požadavek uvedený na daňovém přiznání, a nikoli v pokynech k jeho vyplnění.

Povinnou přílohou pro poplatníky účtující v soustavě podvojného účetnictví je zejména účetní závěrka vyznačená pod položkou 11 v I. oddílu přiznání. Přitom se - účetní závěrkou - rozumí účetní závěrka, jakou za příslušné účetní období (v našem případě zpravidla za kalendářní rok 2010) sestavuje dotyčná účetní jednotka (poplatník DPPO) v souladu s účetními předpisy. Přičemž podle § 18 ZU jí tvoří nedílný celek:

Dále může účetní závěrka (dobrovolně) zahrnovat i:

Účetní závěrku je přitom nutno k přiznání přiložit v rozsahu, v jakém jí poplatník sestavil pro účetní účely, tedy v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Není možno, aby účetní jednotka, která sestavila účetní závěrku v plném rozsahu, přiložila k přiznání účetní závěrku pouze ve zjednodušeném rozsahu. Skutečnost, že účetní závěrka je v odpovídajícím požadovaném rozsahu k dispozici v obchodním rejstříku, zde není podstatná.

Výjimku z rozsahu vykazovaných položek v účetní závěrce povinně přikládané k daňovému přiznání se podle poznámky pod čarou - ⁷⁾ - týká pouze elektronického podání daňového přiznání. Pouze při využití této formy podání přiznání k DPPO se účetní závěrkou rozumí elektronické přílohy:

Povinnou přílohou je také příloha č. 1 II. oddílu, kde se v rámci tabulek A až G zpodrobňují údaje uváděné v základní části tiskopisu a další požadované skutečnosti týkající se poplatníka. Tato příloha je standardní součástí distribuovaného tiskopisu přiznání k DPPO, a tak je tomu i ohledně aktuálního vzoru č. 21. Bude-li vyplněn některý z řádků přiznání označených symbolem poznámky pod čarou - ⁸⁾ - je nutné ve smyslu dílčích pokynů pro jejich vyplnění rozvést na zvláštní příloze věcnou náplň částky vykázané na příslušném řádku, popřípadě její propočet. Při elektronickém podání přiznání jsou textová pole pro vyplnění zvláštních příloh součástí programového vybavení aplikace. V případě ř. 10, kde se uvádí výsledek hospodaření před zdaněním, je tato příloha vyžadována pouze tehdy, je-li přiznání podáváno poplatníkem se sídlem v zahraničí a základ daně (nebo jeho část) je stanoven jinými metodami vyplývajícími z § 23 odst. 11 ZDP.

Méně obvyklými přílohami jsou tzv. samostatné přílohy týkající se řádků přiznání označených - ⁹⁾:

Speciální přílohy se týkají investičních společností spravujících podílové fondy a investičního fondu.

Povinnou přílohou je účetní závěrka, a to tak jak jí poplatník (účetní jednotka) sestavil podle účetních předpisů (s jistým zjednodušením při elektronickém podání), a další přílohy vyznačené na tiskopise přiznání.

Společnost s r. o. hodlá uplatnit tzv. paušální výdaje na dopravu u tří méně využívaných vozidel. I přes daňovou neúčinnost pohonných hmot a parkovného to podle evidence v knize jízd totiž pro firmu vychází výhodněji.

Jak paušální výdaje na dopravu, pohonné hmoty a parkovné účtovat a vykázat v přiznání k DPPO?

Odpověď:

Je třeba si uvědomit, že tato novinka roku 2009 (viz novela ZDP zákonem č. 304/2009 Sb., která sice nabyla účinnosti až 1. 1. 2010, ovšem podle jejího přechodného ustanovení byla využitelná již pro zdaňovací období započaté v roce 2009) představuje pouze speciální daňovou úpravu čistě pro účely daní z příjmů. Tyto paušální výdaje na dopravu tudíž nepředstavují samostatnou účetní položku, a vůbec se o nich neúčtuje, uplatňují se až v rámci daňového přiznání k dani z příjmů (obdobně jako je tomu např. s odpočtem daňové ztráty).

Účetně se tedy nic nemění. Zaúčtované pohonné hmoty (zpravidla na MD 501, příp. 512), stejně jako poplatky za parkování vozidel (obvykle na MD 518, příp. 512) zůstávají součástí účetního výsledku hospodaření, a tím pádem se tedy také promítají do řádku 10 přiznání k DPPO. V souladu s § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP se ale v případě vozidel, u nichž jsou uplatňovány paušální výdaje na dopravu, jedná o daňově neúčinné výdaje (náklady), takže je třeba tyto účetní náklady jednoznačně identifikovat a vyloučit ze základu daně z příjmů:

Samotné paušální výdaje se naopak uplatní jako položka snižující účetní výsledek hospodaření základ daně. Pro tyto účely bude využit prázdný řádek 162, kam se do nepředtištěného názvu položky uvede, že se jedná o paušální výdaje na dopravu. Pokud by tyto výdaje tvořily jen část souhrnné částky vykázané na tomto řádku, uvedou se na zvláštní příloze jako součást specifikace věcné náplně jednotlivých výdajů tohoto řádku.

Protože u právnických osob je prakticky možno využít pouze „plný“ paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč za každý měsíc (a nikoli krácený paušální výdaj na dopravu á 4 000 Kč), bude u tří vozidel za celý rok 2010 možno z tohoto titulu uplatnit jako daňový náklad = 3 x 12 x 5 000 Kč = 3 x 60 000 Kč = 180 000 Kč.

Je ovšem třeba upozornit na jednu z podstatných podmínek pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu, a to, že vozidlo nesmí být přenecháno ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Což se týká nejen pronájmů a půjček vozidla, ale také tzv. manažerských automobilů, kdy je vozidlo poskytnuto zaměstnanci i pro jeho soukromé využití. Na druhé straně samozřejmě ale není překážkou a nepovažuje se za „přenechání vozidla“ jeho řízení zaměstnancem pro účely pracovní cesty dotyčné firmy (jeho zaměstnavatele).

Paušální výdaj na dopravu není účetní položkou, proto se o něm neúčtuje ale pouze se uplatní v rámci přiznání k DPPO, kde se současně vyloučí ze základu daně zaúčtované pohonné hmoty a parkovné za daný automobil.

V roce 2010 bylo účtováno o smluvních sankcích: 40 000 Kč do nákladů (MD 544), z nichž 15 000 Kč do 31. 12. 2010 nezaplaceno, 100 000 Kč do výnosů (D 644), z toho 30 000 Kč do 31. 12. 2010 neinkasováno.

Jak se tyto smluvní sankce promítnou do daňového přiznání k DPPO společnosti za roky 2010 a 2011?

Smluvní sankce (smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů) mají v ZDP speciální právní úpravu reagující zejména na skutečnost, že v účetnictví je s nimi nakládáno jako s běžnými pohledávkami a závazky, tj. účetní výnosy a náklady ovlivňují již při vzniku daného sankčního závazkového vztahu, tedy obvykle při uplatnění práva na příslušnou sankci oprávněnou stranou. Naproti tomu v daních z příjmů se ale stále setrvává na uhrazovacím principu, kdy se u smluvních sankcí na straně věřitele zdaňuje až jejich skutečné přijetí (inkaso) a u dlužníka jejich skutečná úhrada.

Jak tedy budou vyplněny příslušné řádky přiznání k DPPO ohledně uvedených smluvních sankcí:

Poplatníci vedoucí účetnictví smluvní sankce: výnosové (tj. věřitelé) zdaňují až při jejich skutečném inkasu (příjmu) a nákladové (tj. u dlužníků) mohou uplatnit jako daňově účinné až při jejich úhradě (výdaji).

V zájmu daňové optimalizace firma tvoří k neuhrazeným pohledávkám tzv. zákonné opravné položky, a podle účetních předpisů zčásti i tzv. ostatní opravné položky, které nejsou daňově .

Jak v přiznání DPPO a v příloze správně vykázat tvorbu a stav zákonných a ostatních opravných položek?

Vykazování opravných položek v přiznání k DPPO je skutečně poměrně náročné a obsáhlé, základním pravidlem je:

Nabídněme jednodušší a snad srozumitelnější formulaci náplně jednotlivých řádků této tabulky:

Příloha č. 1 II. oddílu

 +-------+--------------------------------------------------------------------------+---------------+ | Řádek |                              Popis položky                               | Účetní vazba  | +-------+--------------------------------------------------------------------------+---------------+ |         Tabulka C písm. a) – Daňově účinný odpis pohledávek a zákonné opravné položky            | +-------+--------------------------------------------------------------------------+---------------+ | 1 a 2 | Tyto řádky se nevyplňují                                                 | -             | | 3     | Tzv. insolvenční zákonné opravné položky (§ 8 ZoR) nově vytvořené        | MD 558        | |       | v roce 2010                                                              |               | | 4     | Celkový stav insolvenčních opravných položek k 31. 12. 2010              | D 391.1       | |       | (nově vytvořených i starých)                                             |               | | 5     | Celkový stav pohledávek, k nimž lze tvořit tzv. časové opravné položky   | MD 311.AÚ     | |       | (§ 8a ZoR) k 31. 12. 2010                                                |               | | 6     | Časové zákonné opravné položky (§ 8a ZoR) nově vytvořené v roce 2010     | MD 558        | | 7     | Celkový stav časových opravných položek (§ 8 ZoR) k 31. 12. 2010         | D 391.2       | |       | (nově vytvořených i starých)                                             |               | | 8     | Zákonné opravné položky z titulu ručení za celní dluh (§ 8b ZoR)         | MD 558        | |       | nově vytvořené v roce 2010                                               |               | | 9     | Celkový stav opravných položek z titulu ručení (§ 8b ZoR) k 31. 12. 2010 | D 391.3       | |       | (nově tvořených i starých)                                               |               | | 10    | Zákonné opravné položky k pohledávkám do 30 000 Kč (§ 8c ZoR)            | MD 558        | |       | nově vytvořené v roce 2010                                               |               | | 11    | Celkový stav opravných položek k pohledávkám do 30 000 Kč k 31. 12. 2010 | D 391.4       | |       | (nově tvořených i starých)                                               |               | | 12    | Celková hodnota pohledávek daňově odepsaných podle                       | MD 546.1      | |       | § 24 odst. 2 písm. y) ZDP                                                |               | +-------+--------------------------------------------------------------------------+---------------+ 

Ostatní (čistě účetní) opravné položky se účtují sice vždy jen proti jednomu nákladovému účtu, ale v přiznání nelze zůstatek těchto účtů vykázat jednou položkou, je třeba zvlášť vyloučit stranu MD a stranu D. Při vyplňování tabulky C písm. a) Přílohy č. 1 II. oddílu ohledně zákonných opravných položek je třeba pozorně číst popis řádků.

Příloha - Vzor přiznání k dani z příjmů právnických osob