Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se platí i v případě, kdy jsou zaměstnanci zúčtovány po skončení zaměstnání příjmy podle § 3 odst. 1–3 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “). Ust. § 3 odst. 2 cit. zákona však vyjmenovává plnění nezahrnovaná do vyměřovacího základu zaměstnance, kdy se mj. podle písm. f) jedná o plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání – toto plnění zúčtované po skončení zaměstnání povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění při dodržení těchto podmínek nepodléhá.
Příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání a zdravotní pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Příklad č. 1
Zaměstnanec odešel v červnu do starobního důchodu a v srpnu mu zaměstnavatel zúčtoval právě v souvislosti s odchodem do důchodu odměnu 8 000 Kč.
Ze zúčtované odměny se v každém případě odvede zdravotní pojištění, tedy i za situace, kdy by se jednalo o poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Kdy zaměstnavatel neplatí pojistné
Při podrobné analýze dospějeme k závěru, že zaměstnavatel do vyměřovacího základu zaměstnance po skončení jeho zaměstnání nezahrne pouze příjem, který byl zaměstnanci zúčtován po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, přičemž tento příjem byl zúčtován buď poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně - viz výše. U ostatních skupin tzv. státních pojištěnců (například ženy na mateřské a rodičovské dovolené, studenti apod.) se vykázaný příjem do vyměřovacího základu zahrne, i kdyby byl bývalému zaměstnanci zúčtován po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
Odměny uvolněných funkcionářů
Je-li uvolněnému funkcionáři vyplácena odměna při skončení funkčního období (náležející podle zákonů č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů), je tato osoba považována za zaměstnance ještě v těch kalendářních měsících, za které je odměna zúčtována, neboť tento příjem je zdaňován podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Protože je tato odměna osvobozena od placení pojistného na zdravotní pojištění [§ 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.], povinnost placení pojistného nevzniká - za dané situace však musí být ve zdravotním pojištění respektován minimální vyměřovací základ.
Takový zaměstnavatel (úřad) tedy musí mít doloženo, že:
*
jiný zaměstnavatel odvádí za tuto osobu alespoň minimální pojistné jako za zaměstnance, nebo
*
je tato osoba současně osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen „OSVČ“) a platí zálohy na pojistné nejméně v částce 1 670 Kč, nebo
*
má nárok na zařazení do „státní“ kategorie, resp. pro ni neplatí minimální vyměřovací základ.
Pokud není využita ani jedna z těchto možností, provádí se doplatek do minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.
Konkurenční doložka
Příklad č. 2
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem konkurenční doložku ve smyslu § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Konkurenční doložka představuje specifický druh plnění, na jehož základě se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí této dohody je i závazek zaměstnavatele, kdy jako protihodnotu poskytne zaměstnanci přiměřené peněžní vyrovnání, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. V případě konkurenční doložky je z pohledu zdravotního pojištění postup zaměstnavatele následující:
*
toto plnění má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádí;
*
protože se jedná o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), neuvádí se na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele;
*
na základě této skutečnosti nemá osoba v příslušném měsíci řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být v daném kalendářním měsíci evidována u zdravotní pojišťovny (třeba i jeden tohoto měsíce) buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ - s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Pokud tato podmínka splněna není, stává se pojištěnec na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplatit pojistné v částce 1 080 Kč.
Dochází k případům, kdy je zaměstnanci zúčtována odměna například v kalendářním měsíci, kdy již osoba není zaměstnancem zaměstnavatele, jedná se tedy o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání.
Příklad č. 3
Se zaměstnancem byl rozvázán pracovní poměr ke dni 30. 9. 2011 a k tomuto datu byl kódem „O“ odhlášen od placení pojistného u jeho zdravotní pojišťovny. V měsíci říjnu 2011 byla tomuto bývalému zaměstnanci zúčtována odměna ve výši 2 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat z hlediska plnění oznamovací povinnosti a výpočtu výše pojistného včetně vazby na minimální vyměřovací základ?
V daném případě se odměna 2 000 Kč posuzuje ve smyslu ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb. jako příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání. Z tohoto důvodu podléhá tento příjem povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
Protože osoba již není zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny, ani uvádět tuto osobu v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Nicméně částky vyměřovacího základu (2 000 Kč) a pojistného (270 Kč) na tento Přehled patří. Bývalý zaměstnavatel neprovádí za této situace dopočet do minimálního vyměřovacího základu a pojistné bude odvedeno ze skutečně zúčtovaného příjmu.
Závěr
Pojistné se neplatí z příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob nebo jsou od této daně osvobozeny ve smyslu ust. § 3 odst. 4, § 4, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP.