Nepřezkoumatelnost rozsudku soudu
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2011, sp. zn.
7 Afs 77/2010. www.nssoud.cz
K předpisům:
-
§ 76 odst. 1
písm. a) SŘS,
-
§ 103 odst. 1
písm. d) SŘS.
„V daném případě krajský soud k návrhům stěžovatele na provedení
důkazu výslechem konkrétně označených svědků, reprodukoval bod 44 rozsudku Nejvyššího správního
soudu ze dne 22. 5. 2009, č. j. 2 Afs
35/2009-91, a k tomu pouze obecně konstatoval, že podmínky vyplývající z citovaného rozsudku
Nejvyššího správního soudu nebyly v posuzovaném případě splněny a tudíž neshledal důvody pro
provádění dokazování. Takové vágní odůvodnění má za následek nepřezkoumatelnost spočívající v
nedostatku důvodů. Odůvodnění soudního rozhodnutí, z něhož nelze zjistit, jakým způsobem soud
postupoval při posuzování rozhodné skutečnosti, nevyhovuje zákonným požadavkům kladeným na obsah
odůvodnění a v konečném důsledku takové rozhodnutí zasahuje do základních práv účastníka řízení,
který má nárok na to, aby jeho věc byla spravedlivě posouzena (srovnej nálezy Ústavního soudu ze dne
20. 6. 1996, sp. zn. III. ÚS 84/94, ze dne 26. 6.
1997, sp. zn. III. ÚS 94/97 a ze dne 11. 4. 2007,
sp. zn. I. ÚS 741/06, dostupné na http://nalus.usoud.cz).“
Odkazování na rozsudky soudu v obdobných kauzách bývá vhodným způsobem
argumentace. Nicméně i zde je nutné pamatovat, že takto lze činit pouze za dodržení určitých
podmínek. To platí zejména pro rozhodující orgán (ať už soud v rámci soudního přezkumu či správce
daně v rámci daňového řízení). Nepřisvědčí-li tak soud argumentaci žalobce, nelze toliko odkázat na
rozsudek, nicméně musí být uvedeno, proč je považován odkaz za případný, tzn. proč určité okolnosti
uváděné v odkazovaném rozsudku splněny jsou či nejsou. Bez tohoto dojde k založení vady
nepřezkoumatelnosti.