Vypořádací podíl společníka v. o. s.
JUDr.
Vlasta
Víghová
Ing.
Ivana
Pilařová
Společník veřejné obchodní společnosti (podíl 25 % na společnosti) se
rozhodl ukončit účast ve společnosti. Jak postupovat při výpočtu vypořádacího podílu? Jak vypořádací
podíl proúčtovat?
Související předpisy:
*
zákon č. 513/1991 Sb.,
obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Z hlediska obchodního zákoníku
Z dotazu nevyplývá zcela jasně, jakým způsobem se společník rozhodl svoji
účast ve veřejné obchodní společnosti ukončit. Lze se ale domnívat, že bu? způsobem dle
§ 83 obchodního zákoníku (změnou společenské
smlouvy může společník ze společnosti vystoupit, pokud zůstanou ve společnosti alespoň dva
společníci), nebo způsobem dle § 88 odst. 1 písm.
a) obchodního zákoníku (tj. výpovědí společníka).
V případě ukončení účasti společníka výpovědí dle
§ 88 odst. 1 písm. a) obchodního zákoníku
vyplývá takovému společníkovi právo na vypořádací podíl přímo z textu ustanovení
§ 89 obchodního zákoníku.
V případě ukončení účasti společníka ve společnosti postupem dle
§ 83 obchodního zákoníku není situace tak
jednoznačná. Dovozuje se nicméně, že i v tomto případě náleží vystupujícímu společníkovi právo na
vypořádací podíl (byť to není výslovně zmíněno v ustanovení
§ 89 obchodního zákoníku), neboť i v tomto případě
dochází k ukončení jeho účasti na společnosti za dobu trvání společnosti jinak než převodem podílu
(viz § 61 odst. 2 obchodního
zákoníku).
Tento výklad vychází zejména z judikatury Nejvyššího soudu čR, sp. zn.
29 Odo 331/2002, kde bylo konstatováno:
"Soud
prvního stupně zjistil z dodatku č. 3 ke společenské smlouvě společnosti, že účast žalobce ve
společnosti skončila změnou účastníků smlouvy, tj. podle §
83 obch. zák. Závěr, že společník veřejné obchodní společnosti, jehož účast ve společnosti
končí, má v takovém případě nárok na výplatu vypořádacího podílu od společnosti, je správný, a to
přesto, že ustanovení § 89 obch. zák. tento podíl
výslovně přiznává jen při ukončení účasti ve společnosti podle
§ 88 odst. 1 obch. zák. Vzhledem k tomu, že
ustanovení § 61 odst. 2 obch. zák., v rozhodném
znění, přiznávalo společníkům všech obchodních společností při zániku jejich účasti ve společnosti
právo na vypořádací podíl a vzhledem k tomu, že obchodní zákoník nepřipouští ukončení účasti
společníka ve veřejné obchodní společnosti převodem podílu, nelze než uzavřít, že při postupu podle
§ 83 obch. zák. nemohou vystupující a přistupující
společník – dochází-li k těmto změnám návazně – vypořádávat ukončení a nabytí účasti ve společnosti
mezi sebou, ale musí je vypořádat se společností."
Výpočet vypořádacího podílu v obou výše uvedených případech je třeba provést
ve dvou krocích, nejprve je třeba zjistit, z jakého základu vypořádací podíl náleží, a poté je třeba
stanovit, jaký konkrétní podíl z tohoto základu připadá na vystupujícího společníka.
Podle § 61 odst. 2
obchodního zákoníku platí, že
"výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti
společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní
závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva
nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce ustanoveného
obdobně podle § 59 odst. 3. Vypořádací podíl se
vyplácí v penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného."
Podle § 89 obchodního
zákoníku dále platí, že vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti se vypočte obdobně
jako podíl na likvidačním zůstatku. Výpočet podílu na likvidačním zůstatku je upraven v ustanovení
§ 92 obchodního zákoníku, které stanoví, že
likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše hodnoty jejich splacených vkladů,
přičemž zbytek se rozdělí mezi společníky rovným dílem.
V této souvislosti je ale třeba upozornit na skutečnost, že celá řada výše
citovaných ustanovení obchodního zákoníku má
dispozitivní
charakter. Společenská smlouva veřejné
obchodní společnosti tedy může obsahovat i velmi významné odchylky od výše naznačeného způsobu
výpočtu vypořádacího podílu, které je v konkrétním případě třeba respektovat. Základem pro výpočet a
výplatu vypořádacího podílu tedy bude především společenská smlouva společnosti a pouze tam, kde
společenská smlouva tuto problematiku neřeší nebo neobsahuje žádné dovolené odchylky od zákonné
úpravy, bude postupováno dle zákona (jak výše uvedeno).Z hlediska účetnictví
Pokud bude vypořádací podíl, jak je výše uvedeno, stanoven z podílu na
vlastním kapitálu, bude pravděpodobně nulový, neboť v. o. s. běžně nevykazuje žádný vlastní
kapitál
.
Je to dáno především tím, že do v. o. s. nejsou povinně vkládány žádné vklady do základního kapitálu
(dobrovolné jsou umožněny), vykázaný zisk či ztráta jsou hned při svém vzniku vyúčtovány jako
závazky (pohledávky) vůči společníkům.V případě nulového vlastního kapitálu bude i vypořádací podíl nulový a není
o čem účtovat. V případě kladného vlastního kapitálu, který by byl dán nepovinnými vklady
společníků, bude vypořádací podíl vyúčtován proti základnímu kapitálu souvztažností MD 411/D
365.
Ve společnosti však velmi pravděpodobně zůstává závazek vůči společníkovi z
titulu podílů na zisku minulých let, případně naopak pohledávka vzniklá z titulu úhrady ztráty. Tyto
závazkové vztahy se ukončením účasti společníka na společnosti neruší a musí být vypořádány v době,
kdy dotyčná osoba již společníkem v. o. s. není.